04:27 05. prosince 2020
Názory
Získat krátkou URL
Covid-19. Pandemie koronaviru (115)
1110
Sledujte nás na

Koronavirus způsobil, že si společnost zkusí aplikaci demasifikace. O tomto trendu psali Heidi a Alvin Tofflerovi. O naší společnosti se říká, že je složená z individuí, že klade důraz na individualitu. Tyto principy jsou vlastně naplněny až prací z domova – člověk je sám a v pohodlí. Máme se radovat? Máme to, co jsme chtěli? Díky, koronavire?

Je člověk tvorem více společenským, případně kolektivním, nebo máme věřit v lidskou individualitu, případně individualismus?

Vlivem COVID-19 jsme nyní ve větší míře donuceni pracovat z domova; totiž firmy, kde je to možné, umožňují tutéž práci konat z domácí kanceláře… Ukázalo se, což je zajímavé, že lidem domácí kancelář svědčí. Dle průzkumu společnosti LMC vyplývá, že v době ještě před koronavirem až 20 % Čechů využívalo tzv. home office

Existují týmová zadání, kdy je pro pracovníka lepší fungovat v kolektivu, v běžné práci mimo domov. Jak se ale ze západní civilizace postupně stala „populace bílých límečků“ (white color workers, pozn.), práce z domova může mít pro firmu výhody, stejný benefit, ne-li větší, může pociťovat zaměstnanec sám.  Je to ale přirozené? Lidovky.cz dokonce přinesly zprávu, že nyní až čtvrtina pracujících z domova vykazuje větší výkon (produktivitu), než když se totéž dělá z práce, kam musí člověk nejprve dojet.

Je koronavirus příležitost, jak si vyzkoušet princip demasifikace?

V souvislosti s tím dnes nahlédneme do dvou knih – Člověk a čas od Petra Pacovského a do publikace amerických autorů Alvina a Heidi Tofflerových, jež má název Nová civilizace (Creating a New Civilization).

Tofflerovi v Nové civilizaci předvídají decentralizaci a demasifikaci. Na tyto jevy lze pohlížet různě a evaluovat je buď kladně, nebo záporně.  Sputnik v článku „Nesnesitelná lehkost bytí zaměstnanců…“ psal, jak se před koronavirem chovaly velké korporace, které atomizovaly pracovní kolektiv tak, aby pokud možno nikdo s nikým nekamarádil a dělal to, co má, zkrátka, aby si hleděl svého. Tofflerovi píší, že nová společnost nemá mít masový charakter. Že se firmy minimalizují, využívají hojně subdodavatelů, určitá míra rozhodování se přesouvá na zaměstnance. Urychlil snad přechod k takovémuto typu řízení právě koronavirus?

Svou knihu Tofflerovi vydali v roce 1994, kdy už tenkrát předvídali „virtualizaci“ společnosti.  Pokud by se totiž zaměstnanci opravdu přesunuli do domácích kanceláří, stali by se v podstatě subdodavateli s určitou mírou iniciativy; jejich komunikace s ústředím firem již nyní probíhá virtuálně pomocí různých firemních sítí. Zde vzniká celá řada otázek. Nicméně zjevná pozitiva jsou následující: Člověk neztrácí čas s dojížděním do práce, což v případě velkých měst je vždy dostatečně velký problém. Lze se navíc vyhnout určitému stresu a z hlediska šíření vysoce infekčních chorob i zaručenému způsobu, jak se s vysokou pravděpodobností nakazit třeba sezónní chřipkou. Práce doma má i tu výhodu, že pracovník zažívá jistý komfort, který prostě v klasické kanceláři nemůže mít. Pokud je vše podpořeno sebedisciplinou, lze dosáhnout skutečné produktivity. Potud tedy dobře. O negativech si povíme za chvíli na konci článku.

Hrozí nám nyní velká sociální deprivace? Jak se vyrovnat s karanténní izolací, jak bude vypadat svět po koronaviru?

Petr Pacovský – Člověk a čas, time management IV. generace: „ Komprese času je pojem pro zvýšené časové nároky konce dvacátého století. Na co byla dříve hodina, je nyní díky možnostem, tlakům a potřebám pouze čtvrt hodina… Time management je souhrn poznatků o plánování, uspořádání času…“ Pacovský v knize hlavně píše, že nová společnost potřebuje nové reakce a postupy. V řadě zaměstnání na mnoho výzev prý reagujeme zastaralými koncepty, které působí různé třenice, nedorozumění a menší výkon. Je novodobou reakcí na moderní výzvy práce z home office?

Pokud člověk proletí různými diskuzními fóry na internetu, výhody práce z domova jsou následující: ušetříte čas za dojíždění, ušetříte peníze za oblečení, ve kterém se musíte prezentovat před kolegy a před vedením, ušetříte peníze za jídlo ve firemním bufetu i pohonné hmoty, dojíždíte-li do práce vozem.

A jaké jsou nevýhody takové práce? Lidé diskutující o těchto problémech často hovoří o izolaci, nemá-li člověk disciplínu, snadno se nechá rozptýlit. Dále do hry vstupují také jisté náklady na zajištění domácí kanceláře, pocit odstřižení od korporace atd.  V neposlední řadě prý bývá náročné oddělit rodinu od práce. Portál business.com mezi klady ještě vidí šanci být flexibilním, mezi zápory počítá různá onemocnění ze sedavých zaměstnání, která při dojíždění MHD člověk alespoň částečně kompenzuje alespoň nezbytným pohybem. 

Závěrem: Díky koronaviru by se mohlo stát, že se dočkáme předpovědi Tofflerových, resp. že se zejména úřední aparát seškrtá a různé firmy zmenší tím, že se určité % práce bude dále přesouvat do domácích kanceláří. Na toto konto existují i dost negativní předpovědi související s neuronálními sítěmi a umělou inteligencí. Autor tohoto článku se o takovýchto „perspektivách“ bavil v rozhovoru pro Sputnik s ředitelem Institutu konfliktologie panem Andrejem Pekševem, nebo s bývalým primátorem Prahy Igorem Němcem. Pan Igor Němec odpovídal i na otázku databází (Big Data, GDPR). Pokud se tyto aspekty posuzuje společně s lidmi umístěnými do domácích kanceláří, vzniká dojem, že jsme opravdu na prahu změn.

Jaký bude reálný dopad řádění koronaviru, až se epidemie přežene, to snad brzy uvidíme. Brzy totiž zjistíme, zda domácí kanceláře přinesou především větší komfort a větší výkon, nebo jestli to vše způsobí totální restrukturalizaci společnosti a lepší kontrolu jejích jednotlivých členů.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Téma:
Covid-19. Pandemie koronaviru (115)

Více:

Vědci zjistili, jak dlouho zůstává koronavirus v těle člověka
Koronavirus zasáhl české katolíky. Biskup Herbst pozitivně testován. Duka je v karanténě
Čínská vláda informovala o zastavení epidemie koronaviru v zemi
Štítky:
názor, karanténa, práce, Koronavirus
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář