15:13 26. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
7577
Sledujte nás na

Když v sobotu 21. března 2020 probírali ministři Matovičovy vlády jmenovací dekrety, bylo každému jasné, že nová vláda nebude mít pověstných sto dní klidu. Exekutivní činnost totiž přebírala v době vrcholící krize v souvislosti se světovou pandemií viru Covid-19.

Za daných okolností se očekávalo, že vztahy mezi opozicí a koalicí budou mnohem kooperativnější, že nastupující vláda nebude útočit na tu odcházející, a naopak, že opozice bude konstruktivní a alespoň na nějaký čas zmírní svou činnost. Už předání moci bohužel nechalo jistou pachuť, když nastupující premiér Igor Matovič ani slůvkem neocenil činnost předchozí vlády Petera Pellegriniho, respektive činnost krizového štábu, do kterého byl již jako designovaný premiér zván.

Brzy se naplno projevil politický styl nového premiéra, pro kterého je politický marketing alfou a omegou. Každý den se nová vláda prezentovala dlouhými a často i dvouhodinovými tiskovkami, na kterých však vystupoval především premiér, přičemž mnohdy odpovídal i za své ministry. Prvním jasným faux pas bylo zpochybnění 20 000 čínských rychlotestů na koronavirus, které dohodla ještě předchozí vláda. Cílem tohoto typu testů je přitom screening, tedy selektování lidí s klinickými příznaky nemoci na ty, kteří jsou nakaženi virem Covid-19, a ty, jejichž klinické příznaky jsou způsobeny jiným respiračním onemocněním. Svým výrokem, že celou tuto zásilku je možné hodit do Dunaje, pouze urazil své čínské partnery. O tom, že testy jsou kvalitní a použitelné, svědčí i skutečnost, že v případě nezájmu Slovenska o ně projevil zájem český ministr vnitra Jan Hamáček.

Premiér Matovič už den po nástupu vlády zavítal na Správu státních hmotných rezerv SR, kde po konstatování, že tato instituce se dostatečně nepřipravila na danou krizi, navrhl ministrovi hospodářství Richardovi Sulíkovi urychlené odvolání Kajetána Kičury z postu šéfa Správy státních hmotných rezerv SR.

Vláda pak zřídila permanentní krizový štáb, který začal následně přijímat řadu opatření. Neprodleně se tedy zavádí povinnost vycházet a pohybovat se na veřejnosti jen s překrytím horních cest dýchacích, dočasně se uzavírají denní stacionáře, zařízení sociálních služeb. Krizový štáb zavedl otevírací hodiny pro seniory nad šedesát pět let v prodejnách potravin od deváté do dvanácté hodiny. Zároveň jsou doporučené minimálně dvoumetrové odstupy. Vlaky zdarma pro studenty jsou až do skončení mimořádného stavu zrušeny. Tato opatření však byla později ještě zpřísněna povinností limitovat počet zákazníků v obchodech, kdy na jednoho zákazníka musí být pětadvacet metrů čtverečních. Následkem tohoto opatření se začaly hned v první den tvořit před obchody dlouhé fronty zákazníků a tento krok je silně kritizován.

V rámci karanténních opatření však vláda zvolila dvojí přístup. Na straně jedné zpřísňuje hygienické standardy, na straně druhé po téměř čtrnácti dnech, kdy byly otevřeny jen prodejny potravin, lékárny, drogerie, trafiky, případně čerpací stanice, pneuservisy a autoservisy, rozšířila vláda počet obchodů, které mohou být otevřeny, a to o zahradnictví, oční optiky, stanice STK a emisních kontrol, leasingové služby, prodejny a servis kol, notářské a advokátní služby, stavebniny, galanterie a metrový textil, barvy a laky, prodejny instalací a elektroinstalací, železářství a sběrné dvory, servis výpočetní a telekomunikační techniky, zámečnictví.

Vláda si uvědomuje, že díky sérii karanténních opatření má množství podnikatelů omezenou možnost podnikat, přičemž se jim prudce propadají příjmy. Ve snaze předejít ekonomickému kolapsu přijala vláda sedm opatření s cílem ztlumit dopady následně očekávané ekonomické recese. Celý tento program má být financován z nedočerpaných eurofondů, které byly původně alokovány pro Slovensko, čerpat se bude především z kohezních a sociálních fondů. Vláda nakonec přišla s balíčkem sedmi ekonomických opatření, která chce prosadit ve zkráceném legislativním řízení, a která mají zmírnit akutní dopady sekundární ekonomické krize.

Stát se v prvním opatření zavazuje, že proplatí osmdesát procent mezd firmám, jejichž provozy jsou povinně uzavřené. Ve druhém opatření, které míří na osoby samostatně výdělečně činné, se vláda zavazuje, že pokud jejich příjmy klesly o více než dvacet procent, dostanou příspěvek ve výši sto osmdesát eur, v případě poklesu o čtyřicet procent to bude tři sta eur, v případě poklesu o šedesát procent 420 eur a pokud bude pokles tržeb větší než osmdesát procent, tak bude příspěvek ve výši 540 eur. Dále se vláda zavazuje, že pokryje bankovní záruky ve výši 500 milionů eur. Čtvrtým opatřením je garance lidem v karanténě a rodičům na ošetřovném, že jim bude hrazených 55 procent hrubé mzdy po dobu trvání karantény, nebo pokud nebudou znovu otevřeny školy a školky. Páté opatření se týká odvodů - pokud zaměstnavateli poklesne odbyt o více než čtyřicet procent, má povolen odklad platby odvodů. Za stejných podmínek je povolen i odklad záloh na dani. No a posledním, tedy sedmým nástrojem, je možnost započtení si ztráty z minulých daňových období, které bylo dosud omezeno pouze na dva roky až do roku 2014. Tato opatření byla v zásadě přijímána všeobecným konsensem, až na malé technické detaily.

Naopak velký odpor vyvolala iniciativa ministerstva spravedlnosti v rámci kontroly karantény sledovat pohyb občanů přes jejich mobilní telefony. Tuto kompetenci má mít Úřad veřejného zdravotnictví (ÚVZ) a opozice vyjádřila zásadní nesouhlas s takto připraveným zákonem. Míra zásahu do soukromí byla totiž příliš vysoká a původní znění zákona umožňovalo širokou interpretaci míry sledování dat z mobilních telefonů. Kromě pohybu osob mohl mít Úřad veřejného zdravotnictví informace i o tom, s kým si daná osoba telefonovala, komu posílala esemesky, případně maily. Velkou nedůvěru vyvolala především skutečnost, že ministryně spravedlnosti Mária Kolíková, která tento zákon předkládala, nedokázala poslancům na gesčním výboru vyloučit skutečnost, že Úřad veřejného zdravotnictví může disponovat i mailovou či esemeskovou komunikací prověřovaných osob. V reakci na tuto kontroverzní normu vyzval lídr opozice Robert Fico prezidentku Zuzanu Čaputovou, aby tento zákon nepodepsala, respektive, jelikož v době výzvy ho už podepsala, požádal ji, aby ho poslala na Ústavní soud SR s požadavkem pozastavení jeho účinnosti do meritorního rozhodnutí. Tomuto požadavku lídra opozice prezidentka nevyhověla, a tak je pravděpodobné, že podnět na Ústavní soud SR podá poslanecký klub strany Směr, který sám disponuje třiceti poslanci, kteří jsou oprávněni takové podání podat.

Jak se dalo čekat, první týden Matovičovy vlády byl hektický a plný dlouhých tiskovek. Rozhodně však politickou scénu na Slovensku neuklidnil a nestmelil. Lví podíl na tom má především konfrontační chování nového premiéra, který ještě zcela „nestrávil přerod“ z opozičního politika na předsedu vlády. Zároveň přijetí kontroverzní normy, která ohrožuje soukromí občanů, proti silnému odporu opozice není zrovna nejvhodnějším krokem pro budování korektních vztahů mezi opozicí a koalicí. Slovensko v nejbližších dnech čeká množství zásadních rozhodnutí a umělé rozdělování společnosti nikomu neprospěje. Bohužel se zdá, že si premiér Igor Matovič tuto skutečnost plně neuvědomuje.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Slovenský Velký Bratříček tě sleduje. Hrnko rozluštil, na co Matovič potřebuje generální odposlech
Místopředseda Směru se omluvil Číně za Matoviče
Premiér Matovič poprvé otevřeně odpověděl kritikům. „Takový pocit, že jsme ve školce,“ reagují uživatelé
„Politiku jsem bral jako zodpovědnou práci. Respektuji však výsledky voleb, lidé si vybrali...“ Danko o chování Matoviče
Štítky:
premiér, Národní rada SR, Vláda Slovenské republiky, vláda, politika, Slovensko, Igor Matovič
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář