02:57 06. srpna 2020
Názory
Získat krátkou URL
201111
Sledujte nás na

Vláda je lhostejná k našim dějinám. Silné tvrzení? Proč v takovém případě vládní kabinet odmítl podpořit zavedení 15. března v kalendáři jako Den zrady a zániku československé státnosti? Toto datum nesmí být zapomenuto.

O co jde? Skupina poslanců navrhovala, aby den, kdy nacistické Německo obsadilo naši republiku, rozbilo ji a spustilo krveprolití našeho národa, byl navždy zapsán v kalendáři. Patnáctý březen měl být označen za významný den. Oficiálně se měl nazývat Den zrady, zánik státnosti Československa.

Nemůžeme bez Německa rozhodnout ani o vlastním významném dnu?

Předkladatelé uvádějí, že 15. března 1939 se „dokonala zrada spojenců započatá v Mnichově roku 1938, kdy velmoci Velká Británie, Francie, Německo a Itálie donutily československou vládu přijmout odstoupení území Sudet Německu“. „Po svévolném rozhodnutí Hitlera vojensky obsadit zbytek území Československa a vzniku Slovenského státu se Velká Británie a Francie zmohla pouze na diplomatický protest. Tímto dnem zanikla státnost mladé Československé republiky a vznikl Protektorát Čechy a Morava,“ napsali v důvodové zprávě.

Předkládajícím poslancům vadí, že mnoho lidí o faktech z historie české státnosti nic neví: „Podle průzkumu agentury Sofres-Factum k 60. výročí okupace pouze 52 % dotázaných mladých Čechů ve věku do 29 let vědělo, že 15. března 1939 začala německá okupace Čech a Moravy,“ předkládají výsledek průzkumu. Z průzkumu organizace Post Bellum z jara 2019 vyplynulo, že 56 % dotázaných Čechů správně označilo datum 15. března 1939 za začátek německé okupace a protektorátu.

Na návrhu zákona se přitom shodli představitelé tří stran, které v jiných případech těžko hledají politickou shodu. Navrhovatelem je Leo Luzar z KSČM, Jiří Mihola z KDU-ČSL a Helena Válková z ANO. Jasně to svědčí o tom, že napříč politickou scénou panuje shoda, že by se 15. březen měl objevit v kalendáři jako významný den.

Vláda se rozhodla jinak. Kabinet ANO a ČSSD uvedl, že přílišné rozšiřování počtu významných dnů k období nacistické okupace by mohlo vést k nepřehlednosti a být na úkor jejich symbolického významu. Ale to hlavní přijde teď! Schválení novely by prý navíc „zbytečně zatěžovalo současné vynikající vztahy“ s Německem i se státy, které předkladatelé označují za zrádce.

Tu je jádro věci. Česká vláda nechce připomínat památku nacistické okupace, aby si to nerozházela se zeměmi, na kterých leží vina. Je přinejmenším zvláštní, že se stejně opatrným přístupem neřídila, když loni posvětila zřízení 21. srpna jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy.

Kdo nezná svoji minulost, je odsouzen k jejímu opakování

O návrhu zavést 15. březen v kalendáři jako Den zrady, zániku státnosti Československa Sputnik hovořil s jedním z navrhovatelů zákona, poslancem za KSČM a předsedou sněmovního podvýboru pro svobodu slova a média Leem Luzarem.

„Pozici vlády nechápu. Říká nám, že v aktuálním zájmu a zájmu budoucí spolupráce není dobré připomínat minulé křivdy a zrady. Myslím si, že pravě naopak, je to příležitost uvědomit si to minulé a do nových vztahů přicházet bez stínu minulosti křivd. Mnichovská dohoda velmoci o nás bez nás ve jménu míru, to byl hlavní argument a bohužel i dnes hodně zaznívá a stále jsou snahy omlouvat tehdejší kroky a případně relativizovat okolnosti předválečného období,“ říká známý politik.

„Patnáctý březen 1939 jasně ukázal proradnou politiku a ustupování fašismu spolu se snahou ochránit si vlastní zájmy na úkor druhých. Patnáctého března přestala existovat Československá republika a až do roku 1945 žili naši občané v protektorátu jako národ určený k vyhubení a práci pro vyvolenou árijskou rasu,“ dodává.

Je šance, že navzdory rozhodnutí vlády návrh bude schválen? Jedním z navrhovatelů je i paní Válková z vládní strany ANO.

„Jsem rád, že se mi podařilo oslovit s tímto tématem Poslaneckou sněmovnu napříč názory a politickou příslušnost. Historie je něco velmi citlivého, a to hlavně pro budoucnost. Věřím, že i při projednávání najdeme většinovou podporu a návrh schválíme,“ míní poslanec.

Nemohli jsme se pana poslance nezeptat, jak sám vnímá 15. březen 1939 a co pro něho znamená.

„Patnáctý březen 1939 pro mě představuje dovršení zrady započaté Mnichovem v září 1938, následující dny do března 1939 jsou opravdové Dny zrady!“ říká poslanec za KSČM Leo Luzar.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Test vlastenectví. Schválí poslanci výročí německé okupace jako významný den?
Peskov vyzval pražské úřady, aby nezapomněly na památku rudoarmějců, kteří osvobodili Československo
Na co se nezapomíná. Před 75 lety Rudá armáda osvobodila Zvolen
Štítky:
nacismus, okupace
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář