08:04 14. srpna 2020
Názory
Získat krátkou URL
Covid-19 v Česku (95)
7281
Sledujte nás na

Pandemie koronaviru spustila propad světového průmyslu a přerušila nastavené hospodářské výrobní vazby. Lze na základě čísel a četných uzavíraní nadnárodních koncernů hovořit o konci nebo přenastavení globálního trhu? O ekonomických souvislostech se Sputnikem hovořil ekonom a proděkan Národohospodářské fakulty pražské VŠE Miroslav Ševčík.

Současná šířící se epidemie ukázala, že globální ekonomika, která je založená na rozdělení výroby mezi zeměmi, nebyla připravena k dlouhodobějšímu výpadku kvůli celostátní karanténě. Automobilový průmysl se zastavil mimo jiné kvůli nedostatku komponentů z Číny. Zeptali jsme se doc. Ing. Miroslava Ševčíka, zda se způsob výroby v automobilovém odvětví a dalších průmyslových odvětvích změní po překonání koronaviru.

„Automobilový průmysl má tu smůlu, že ho tak jako tak v nejbližší době čekala odvětvová recese z velké části způsobená extrémním a devastujícím tlakem Evropské komise na stále přísnější emisní normy. Bylo to patrné již z čísel na konci roku 2019 a z prvních týdnů roku 2020. Tato recese se pravděpodobně prohloubí i nesmyslným a nepromyšleným tlakem na zavádění elektromobility,“ říká Miroslav Ševčík.

Uznávaný ekonom pro Sputnik také podotkl, že mezinárodní dělba práce je velmi výhodná v dobách mírových a bezkaranténových. Pokud podle experta nedojde k periodickému opakování současného uzavírání hranic a současným výpadkům ve výrobě, změní se v organizaci produkce jen to nejnutnější tak, aby se zabránilo příliš hlubokým externím šokům vznikajícím z vyšší moci.

Celosvětový pokles prodeje aut

Současná pandemie nejvíce udeřila po čínském automobilovém průmyslu. Podle South China Morning Post prodej aut v únoru klesl o 79 %. Výroba aut na elektrický pohon, kam patří i elektromobily, stagnuje osmým měsícem i kvůli absenci státních dotací. Pokles obchodu a dodávek zboží na začátku roku je pro Čínu příznačný kvůli oslavám lunárního Nového roku. Tentokrát se sváteční doba prodloužila kvůli vypuknutí epidemie. Nejedná se ovšem o náhlý propad, jelikož prodeje na největším světovém automobilovém trhu klesají již rok a půl vkuse.

Zastavení automobilového průmyslu má celosvětový charakter. 18. března Ford, General Motors and FCA Group ve Spojených státech dočasně zavřely své výrobní kapacity a měly je obnovit 30. března. Včera v tiskové zprávě Ford informoval, že restart výroby se odkládá na dobu neurčitou. Ve stejném březnovém termínu svou výrobu zastavila i německá automobilka BMW a koncern Volkswagen, kterému patři ŠKODA.

Navzdory četným zastavením výroby je podle Ševčíka zřejmé, že na začátku dubna 2020 se podle dostupných informací nejrychleji otřepala z koronavirového moru právě Čína, odkud tato nákaza přišla. Například podle portálu just-auto.com Toyota Motor znovu otevřela své dva závody v Číně jíž 18. února. V obnovení výroby pokračoval i společný koncern Mercedes Benz a Hyundai. Co se týče obnovení výroby ve Spojených státech, koncern FCA plánuje spuštění svých kapacit 14. dubna. Toyota prohlásila, že v Severní Americe hodlá svou výrobu obnovit 20. dubna.

Vývoj situace v Evropě

O obnovení výroby v Evropě se zatím nedá mluvit. Šéf Volkswagen Group Herbert Diess v talk show Markuse Lanze řekl, že německý koncern současně neprodává svou výrobu mimo Čínu a hledá takové způsoby obnovení produkce, které neohrozí jeho zaměstnance.

„Musíme přehodnotit výrobu. Kázeň, kterou jsme měli v Číně, v našich německých lokalitách zatím nemáme,“ řekl v pořadu Diess a doplnil: „Pouze pokud dostaneme problém (se šířením koronaviru – pozn. red.) pod kontrolu jako Čína, Korea nebo jiné asijské státy, pak máme šanci projít krizí bez ztráty pracovních míst. Vyžaduje to velmi přísný zásah.“

Volkswagen je největším světovým prodejcem aut. Vlastní 124 továren po celém světě, z nich 72 je v Evropě a ty musely svou výrobu kvůli koronaviru zastavit. Fixní náklady podle Diesse přitom činí dvě miliardy eur denně.

Co se týče dalších významných hráčů v Evropě, francouzský výrobce PSA, kam spadají značky Citroen a Peugeot, hodlá otevřít dva místní závody a zatím projednává podmínky s odbory. Podle New York Times zástupci francouzských odborů zatím shledali obnovení výroby jako předčasné a zdraví nebezpečné kvůli tomu, že vrchol epidemie zdaleka není překonán.

Pomůže Česku návrat k soběstačné výrobě?

Český automobilový průmysl je historicky vázán na Německo. Celkové vyhlídky národního průmyslu docent Ševčík okomentoval následujícími slovy: „Česká republika patří mezi nejprůmyslovější země EU s dominantním postavením automobilového a strojírenského průmyslu. Krátkodobé vyhlídky českého průmyslu vypadají chmurně, ale věřím, že v horizontu nejpozději dvou až tří let se může dostat na vzestupnou trajektorii.“

Podle pana docenta bude vývoj situace záležet také na tom, jak dlouho budou platit hygienická omezení a jak rychle se výrobní cyklus bude schopen vrátit do normálu. „Je nutné také zamezit šíření zeleného šílenství a zcela zrušit nesmyslné programy prosazované na úrovni EU současnou šéfovou Evropské komise,“ podotkl k tomu Ševčík.

Jedním z možných opatření k omezení nebo úplnému odstranění závislosti místních průmyslových odvětví na zahraničních dodavatelích by mohlo být vytvoření kompletního soběstačného výrobního cyklu v autoprůmyslu. Podle ekonoma uzavírání mezinárodních obchodních vztahů není na pořadu dne. Nicméně podle experta je to z dlouhodobého hlediska proti zájmům spotřebitelů a mohlo by to vést ke zbytečnému zdražování konečné produkce.

Miroslav Ševčitk tvrdí, že nelze vytvořit úplně soběstačný výrobní cyklus autoprůmyslu tak, aby fungoval efektivně. Vysvětluje to následovně: „Budiž nám mementem stav, který jsme tu zažívali v 70. a 80. letech 20. století. Takzvaná soběstačnost v oblasti automobilové výroby vedla k zásadnímu nedostatku aut na trhu pro běžného spotřebitele. Docházelo k vytváření pořadníků, kdy se na auto čekalo i několik let. Tato situace vedla taktéž k technickému zaostávání naší produkce.“

Dle slov docenta žádný podobný návrat k minulosti není ani pro průmysl ani pro spotřebitele žádoucí.

Zkouška globální ekonomiky

Šířící se pandemie a tím způsobené zastavení klíčových výrobních kapacit v Číně podrobila zkoušce systém globální ekonomiky. Již existující logistické a výrobní vazby se dočasně zamrazily a ukázaly křehkost léta existujících spojení. Západní země v 90. letech dobrovolně přesunuly část produkce do Asie, aby snížily náklady a zvýšily zisky. Ptali jsme se Miroslava Ševčíka, jak tato strategie ovlivnila konkurenceschopnost západních výrobních společností ve srovnání s asijskými výrobními ekonomikami. Zajímalo nás také, jak to ovlivnilo globální trh obecně a zejména českou ekonomiku.

„K přesunům docházelo víceméně dobrovolně s tím, že společnosti z takzvaného Západu se snažily optimalizovat své výrobní náklady. Mnohé země tak i výrobu strategické produkce opustily a bohužel nepředvídaly možnost vzniku situace, která je obdobná té dnešní. Vysoká míra globalizace je realitou, může být pozitivem v období míru a v období nezatíženém stávajícími fyto hygienickými bariérami. Česká ekonomika je obdobně jako i jiné malé otevřené ekonomiky silně závislá na dovozu surovin a různých komponentů pro finální produkci realizovanou na území ČR,“ řekl ekonom.

Zajímalo nás také, zda stávající ekonomický systém byl schopný rychlé změny a včasného přizpůsobení se koronaviru. Podle Ševčíka současný hospodářský systém nebyl schopný rychle zareagovat, což je negativum procesu globalizace. Přitom odpovědnost za následky by na sebe měly převzít jednotlivé státy.

„Myslím si, že zodpovědnost by měla zůstat na jednotlivých státech. O tom, jak to nefunguje při centrální řízení, jsme se na vlastní oči mohli přesvědčit v případě impotence Evropské unie. Reakce šéfové Evropské komise byla až skandálně hloupá. Ze strany ostatních institucí to byla jednoznačně blamáž,“ prohlásil ekonom.

Komparativní výhody země: Obchod bude i nadále pokračovat ve výhodných lokalitách

Postupné zastavení evropských ekonomik a kompletní blokace mezinárodního obchodu, která je způsobena koronavirem, nás také přiměla připomenout teorii komparativních výhod. Připustili jsme domněnku, že současnou situaci by v celosvětovém měřítku bylo možné hodnotit jako strategické vítězství Číny a důkaz slabosti strategie globální ekonomiky.

Ekonom Ševčík se domnívá, že platnost teorie komparativních výhod nebyla současným stavem vyvrácena. Navíc by podle experta nedošlo k nějakým zásadním změnám v oblasti zahraničního obchodu ve střednědobé a dlouhodobé budoucnosti. Skutečnou hrozbu vidí především ve zneužití ekologické agendy v globální politice.

„Tam, kde to bude výhodné, se bude i nadále obchodovat. Co by mělo být však omezeno, jsou regulace v oblasti fetišizace zelené ideologie. Lze i připustit, že strategie globální ekonomiky je v krátkém čase víc křehká, než by se dalo předpokládat. Je také možné, že některé firmy přehodnotí svou strategii zásobování. Dnes se jim vyplatilo spoléhat na vysokou míru mobility a možnost dopravit některé komponenty a zařízení z jednoho konce světa na druhý prakticky ze dne na den. Dnes už to neplatí nejenom pro běžnou produkci, ale ani pro lidi,“ řekl Sputniku ekonom.

Závěrem pan docent uvedl, že v současné koronavirové krizi nejsou žádní vítězové pro krátké (několikatýdenní) období, není to ani Čína. K tomu doc. Ing. Miroslav Ševčík dodal: „V delším časovém období lze předpokládat, že otřepání se z koronavirového ekonomického moru bude nejrychlejší u Číny, dále budou následovat další asijské země a na konci pelotonu pojedou země EU."

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Téma:
Covid-19 v Česku (95)
Štítky:
zahraniční obchod, mezinárodní trh, Česká republika, Evropa, globalizace, ekonomika, automobilový průmysl, Koronavirus, průmysl
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář