19:39 01. června 2020
Názory
Získat krátkou URL
,
91622
Sledujte nás na

Sputnik hovořil o důsledcích epidemie koronaviru pro ekonomiku s bulharským profesorem ekonomiky, autorem více než 350 vědeckých prací, vedoucím katedry marketingu a řízení Vysoké školy pojišťovnictví a financí v Sofii Boyanem Durankevem.

V interview pro Bulharské národní rádio jste připustil, že současná krize bude závažnější než Velká deprese. Všichni víme, jaké byly její důsledky: průmyslová výroba sklouzla k objemům na začátku století, obrovský nárůst nezaměstnanosti, zbídačení střední třídy, zemědělců a malých soukromých podnikatelů. Myslíte si, že nás čeká právě takový scénář?

Dovoluji si připomenout, že příčiny Velké hospodářské krize byly čistě ekonomické. Pokles cen akcií na Wall Street byl způsoben nedostatečnou předchozí koordinací výrobců v podmínkách kapitalistické tržní ekonomiky. Důvodem už zjevné současné globální hospodářské krize je exogenní faktor (koronavirus) v kombinaci s endogenními faktory světové ekonomiky. K nim patří značná nerovnováha ve vyspělých zemích: převaha služeb nad materiální produkcí, převaha soukromého majetku nad veřejným v oblasti zdravotnictví a farmacie, náboženské přesvědčení o neomylnosti „volného trhu“, otevřené a skryté obchodní války, přerušování dodavatelských řetězců, kolaps cen ropy. K těmto typům nerovnováhy přidáme tzv. sankce, které nebyly schváleny OSN a vážně ochlazují regionální hospodářské vazby. Zdůrazňuji: současná hospodářská krize začala již před krizí kvůli koronaviru, ale kvůli ní se prohlubuje.

Co se týče předpovědi, co lze očekávat v oblasti globální ekonomiky, pokud pandemie potrvá šest měsíců od 10. 01. 2020 (09. 01. 2020 čínské orgány sdělily médiím o novém typu koronaviru – pozn. red.) nebo déle. Celosvětový hrubý domácí produkt pravděpodobně klesne o 15–20 %, alespoň v naturálním vyjádření; mezinárodní obchod se sníží o více než 20 %, nezaměstnanost dosáhne a poté přesáhne 15 % v USA a v některých zemích i 40 %, a to i kvůli novým technologiím, které nahrazují lidi. Imunitní systém si však uchovává „vzpomínku“ na invazivní patogen a příště, až se před námi objeví, organismus pozná nepřítele a zaútočí na něj. Totéž se děje i s globálním ekonomickým systémem: když jsme vystaveni pandemii, musí občané na celém světě uchovat vzpomínku na tuto krizi, aby se úspěšně vypořádali s příští hrozbou.

Rovněž jste uvedl, že nyní platí zásada „zabij ekonomiku, zachraň lidi“ a že je to správný přístup. Vysvětlete prosím svá slova. A je možné v této situaci „nezabíjet“? Dříve předsedkyně MMF Kristalina Georgievová, řekla, že se již více než 80 zemí obrátilo na organizaci se žádostí o pomoc. Pomohou tyto prostředky?

Je nepravděpodobné, že během druhé světové války účastnické země přemýšlely například o tom, jak rozvíjet výletní nebo kulturní turistiku. Jelikož třetí - studenou a hybridní – válku prohrály socialistické země, jsme nyní ve fázi čtvrté světové války proti neviditelnému nepříteli - viru. V takových situacích se dostávají do popředí důležité sektory (ekonomiky – pozn.) a druhy činnosti, zatímco nepodstatné jsou dočasně odkládány do mrazáku a některé i na hřbitov, nebo omezují svou činnost.

Neexistuje žádná jiná volba: státní spínač násilně odpojí napájení pro nebezpečné nepodstatné sektory.

Nyní jak státy, tak byznys selhaly kvůli své „tržní slepotě“. Kde byla reakce trhu s mnoha soukromými nemocnicemi, kde byly potřebné roušky a ochranné obleky? Došlo k selhání trhu - a opět je volán na pomoc „zbytečný stát“. Stát je koordinátorem i zaměstnavatelem i sociálním štítem „poslední instance“. Ne trhy, ale stát!

Co se týče MMF, jelikož země ještě mají fiskální rezervy a příjmy ze „živých sektorů“, není teď poptávka po penězích, ale po zboží a službách z „reálného sektoru“ - roušky, ochranné obleky, přístroje pro umělou plicní ventilaci, léky, vakcíny, ambulantní vyšetření atd. Kromě toho se ukázalo, že mezinárodní pomoc z Číny, Ruska, Kuby a dalších „špatných“ (pro jestřáby) zemí je důležitější než papíry od MMF.

Ještě šest měsíců - a na světě zůstane jeden skutečný vítěz nad koronavirem i ekonomickou recesí. Předpokládám, že to nebudou Spojené státy. Budou to země se silnou a moudrou hospodářskou koordinací.

Jako jedni z prvních přišly Itálii na pomoc Rusko a Kuba. Přitom francouzský prezident Macron předtím vyzýval Itálii, aby se „neopíjela“ ruskou pomocí, a prohlásil, že opatření EU teprve začínají, a v novinách La Stampa vyšel článek, v němž autor označil většinu ruské pomoci za zbytečnou, a dokonce v ní uviděl ohrožení vztahů Itálie s partnery v NATO. Je podle vašeho názoru možné tvrdit, že k urychlení evropské solidarity potřebovala Evropská unie určitý „vnější“ faktor?

Začnu zdůrazněním skutečnosti, že země NATO vydávají asi 2 % svého HDP na obranu. A co se stalo? NATO bylo naprosto nepřipravené na „bakteriologickou válku“ s koronavirem. V obchodním jazyce je to okamžitý bankrot!

Evropská unie, která za potlesku zbourala berlínskou zeď, se nyní rozpadla na jednotlivé části a postavila zdi nejen mezi zeměmi, ale i mezi městy. Ale to, co chybělo a chybí, je právě celoevropská koordinace a celoevropské plány boje proti viru! V EU dosud není schválen rozpočet na nové programové období, nejsou ani nutné (z Evropské centrální banky) „vrtulníkové peníze“ („Helicopter money“, nebo „helicopter drops“ je termín, který se používá k označení nestandardního nástroje měnové politiky v krizových podmínkách. Evropská centrální banka takové opatření zvažovala v roce 2016 v rámci domácností v eurozóně) pro domácnosti v eurozóně a mimo ni, nejsou ani žádné vydané dluhopisy přímo související se zdravotnictvím.

Proto EU přežila náhlý vnitřní výbuch a národní státy se vrátily – v takovém stavu, v jakém je to možné, a s pomocí toho, co je k dispozici. Není to nejlepší řešení, ale je to alespoň nějaké řešení.

NATO a EU ve své současné podobě fungují bez jasného cíle a úplné koordinace. Obě organizace, a to dokonce již před koncem krize s koronavirem, stojí před alternativou: buď se výrazně změní v souladu s globálními a zejména celoevropskými, a ne imaginárními hrozbami, nebo zopakují osud dinosaurů. Takový malý neřád, jako je koronavirus, donutil téměř osm miliard lidí, aby přehodnotili svůj životní styl a hrozby, kterým čelí!

Evropská unie by měla koordinovat své úsilí v těchto oblastech: jednotná minimální a průměrná mzda pro osoby ve zdravotnictví, aby nedocházelo k útěku personálu ze zemí „slabších“ do vyspělejších - a přitom zdarma; jednotné standardy pro služby v poliklinikách a nemocnicích ve veřejném sektoru; přiměřené investice do výzkumných a vývojových činností v oblasti farmacie a zdravotnictví ve veřejném sektoru; „zlatá rezerva“ pro boj proti „černým labutím“ (teorie navržená americkým filozofem Nassimem Nicholasem Talebem, zvažující obtížně předvídatelné  a vzácné události, které mají významné důsledky).

Jak píše Bloomberg, Covid-19 je radikálnější verzí uprchlické krize v letech 2015–2016, kdy EU nebyla schopna dosáhnout jednotného řešení ohledně migrantů. Podle vašeho názoru je podobná situace možná v případě koronaviru, to znamená, že je možné, že se členové EU nedokáží dohodnout na otevření hranic, alespoň vnitřních hranic? Co to bude znamenat pro ekonomiky zemí EU?

EU byla vytvořena jako myšlenka systému volného pohybu zboží, lidí a kapitálu. Nyní pozorujeme nepříliš volný pohyb zboží; slabý pohyb lidí, který není prováděn nejlepším způsobem: z Bulharska do vyspělejších zemí odjíždějí lékaři, zdravotní sestry a sanitářky, které potřebujeme. Je to zdarma pro přijímací zemi, ale zdravotní péče o naše lidi zůstane na holičkách. Ti, kteří přišli o práci v jiných zemích, se často vracejí do Bulharska, a to zatěžuje náš systém sociálního zabezpečení. (Pozorujeme - pozn.) i částečně volný pohyb kapitálu. Evropa má velký počet národních států, ale ne jako systém, ale spíše jako soubor konkurentů.

Osobně se obávám, že některým politikům se může zalíbit pozice „zachránců národa“ i po skončení stavu nouze ve všech členských státech. Kromě toho EU zřejmě není přesně rozhodnuta, co dělat s těmi zeměmi, které překročily všechny standardní limity rozpočtových výdajů, aby nedošlo ke kaskádě hrozeb ohledně Exitu? A co je nejdůležitější: doufám, že EU nezapomene, kdo v nejtěžších dobách nejvíce pomohl nejpostiženějším zemím. Mám na mysli, že pokud je EU autonomním systémem, měla by zastavit nejen všechny sankce, ale také si pamatovat slovo „spolupráce“.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Kovanda o ekonomice a dopadech koronaviru: Greta a klima půjdou stranou, budeme teď řešit „přízemnější“ potíže
Projekt sjednocené Evropy čelí možnému zániku kvůli koronaviru, myslí si komisař EU pro ekonomiku
Ekonom z Trikolóry o českém hospodářství po pandemii koronaviru: Strategické zboží musí být vyráběno výhradně doma
Štítky:
ekonomika, Koronavirus
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář