00:45 07. srpna 2020
Názory
Získat krátkou URL
Covid-19. Pandemie koronaviru pokračuje (102)
7692
Sledujte nás na

V Německu za poslední měsíc prudce stoupla důvěra ve vládu vedenou kancléřkou Angelou Merkelovou. S prací kabinetu je podle průzkumu pro veřejnoprávní televizi ARD spokojeno 63 procent občanů, začátkem března jich bylo jen 35 procent.

Co to znamená? Sputnik položil tuto otázku politologovi, řediteli Institutu globálních studií v Praze, profesorovi Oskaru Krejčímu.

Krejčí: Mám-li být upřímný, reakci německé veřejnosti příliš nerozumím. Postoj německé vlády vůči pandemii se mi zdál od počátku rezervovaný až ležérní. Německo má bezesporu velmi dobrou zdravotní síť i vybavenost nemocnic, asi nejlepší na Západě. Aktivita v zavádění preventivních opatření, ať již jde například o nošení roušek či teplotní screening, byla malá. Výsledkem je rozkolísaná křivka růstu nemocných i zemřelých: po chvilkovém poklesu počtu zase nárůst, byť ne tak strmý jako ve Spojených státech. V počtu aktuálně nemocných je v Německu více aktivních případů než ve Francii, ovšem s relativně malou úmrtností; v množství uzdravených jsou třetí. To vše dohromady by nemělo vést k takovému skokovému růstu prestiže vlády. Zdá se, že Němci mají tendenci v krizi se semknout kolem vedení státu. Uvidíme, jaký bude další vývoj.

Jak epidemie ovlivňuje a bude nadále ovlivňovat hodnocení českých politiků?

Tak jako všude na Západě i v Česku se pandemie a boj proti ní stává tématem mezistranických sporů. Pragmatický postup české vlády na tom nic nemění. Účet prozatím není uzavřen, ale Česko zatím patří i díky vládě k těm státům, které poměrně dobře zvládají pandemii i mimořádný stav. Tápání na počátku se zdá přirozené, i když je opozicí využíváno ke kritice vlády z pozic ideálního modelu, který dodatečně namalovali ti, kdo jsou vzdáleni od povinnosti rozhodovat. Dlužno říci, že vládní koalice promeškala příležitost na začátku krize uzavřít dohodu se všemi parlamentními stranami přivést je ke spolurozhodování ve jménu národního zájmu a ke spoluodpovědnosti. Jenže i politici z vládní koalice se chtějí zviditelnit, nastřádat body pro budoucí volby.

Všechno jednou končí, přijde den a koronavirus bude poražen. Jaké transformace EU po koronaviru očekáváte?

Tohle je složitější otázka…. Vedení Evropské unie opětovně potvrdilo, že je odtržené od reality: nezareagovalo včas a dostatečně. Nemělo vlastní plány boje s pandemií a nebylo schopné koordinovat zápas – třeba jen dovoz zdravotního materiálu z Číny. Připomínám, že společných summitů Evropské unie a Číny už za dobu existence EU proběhlo více než dvacet… V unii chybí plány a instituce, které by reagovaly na reálné hrozby lidem, zato se množí opatření proti fiktivním hrozbám například ze strany takzvaných trollů. O nějaké evropské solidaritě podněcované Bruselem nemůže být řeč. Bruselské nicnedělání naopak podněcovalo konkurenci mezi státy zápasícími s vlastní vnitrostátní podobou boje s epidemií. Summit v podobě videokonference se uskutečnil 17. března a nepřinesl tolik potřebnou zásadní změnu v reagování unie na pandemii – uzavření vnějších hranic unie už vlastně provedly státy samy. Teď po dvou měsících od startu epidemie v Itálii vedení unie přichází s podpůrnými balíčky. To je ekonomicky drahé, ale politicky velice laciné – rozhodnout a zpřístupnit cizí peníze či dokonce ještě neexistující peníze je přece tak snadné! Tohle je reakce byrokratů, ne odpovědných politiků. Vedení Evropské unie by mělo být po tomto zásadním selhání vyměněno. Jenže to, co se nám jeví jako selhání, je do značné míry jen ohlas německého rezervovaného přístupu. Berlín toto vedení padnout jen tak nenechá. Triumvirát vedení unie – předsedkyně komise, předseda rady a předseda parlamentu – zklamal, je však obyvatelům unie velice vzdálen, ruka lidu na něj nedosáhne. Výsledkem bude opětovný pokles důvěry v Evropskou unii u veřejnosti, ale i u těch státníků z členských zemí, které vedení unie nechalo na holičkách. Brusel donutil vedoucí představitele jednotlivých států postupně uzavírat hranice, aniž by jim zajistil týlovou obranu. Po migrační krizi a po brexitu je to třetí celoplošná rána proti unii, kterou zavinilo bruselské vedení. Dlužno dodat, že neselhala jen Evropská unie – také NATO se v zápase s reálnými problémy současného světa ukazuje jako zbytečná instituce. Prostě se rozhodli přetrpět pandemii a po ni pokračovat ve své politice sankcí, zbrojení, zlovolné propagandy. Budou to mít, alespoň načas, obtížnější než před pandemií.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Téma:
Covid-19. Pandemie koronaviru pokračuje (102)

Více:

Okamurův recept na pandemii: Konec financování neziskovek a mise v Afghánistánu. Ušetřené peníze dát lidem v nouzi
Na Institutu Václava Klause odhalili, jaké vládní opatření pomohou přežít českým firmám po pandemii
Všichni bojujeme s pandemií koronaviru, ale na Praze 6 se odstraňují sochy. Demolice pomníku Koněva pobouřila i Soukupa
Štítky:
Koronavirus, Angela Merkelová, Oskar Krejčí
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář