21:33 20. září 2020
Názory
Získat krátkou URL
322312
Sledujte nás na

Epidemie koronaviru nejen odhalila zranitelnost globální ekonomiky a politických systémů EU a USA, ale vedla k tomu, že se do informací světových zpravodajských agentur vrátilo téma, jež se zdálo být navždy pochované v dobrodružných románech 17. století, tím je téma pirátství.

A když se piráti v 17. století honili za zlatem, pak v době pandemie jsou hlavní kořistí „státních pirátů“ zdravotnické ochranné roušky, které se najednou staly div ne nejvíc nedostatkovým zbožím na planetě.

Dnešní boj o ochranné roušky se liší od pirátských výprav Karibského moře ještě tím, že v oněch dobách státy, i když „své“ piráty podporovaly, nepoužívaly je k drancování vlastních spojenců, dávaly přednost (což je přirozené) drancování geopolitických oponentů.

Epidemie ale všechno změnila. Donald Trump málem osobně zavedl zajímavou inovaci do této staré praxe: okrádat spojence je dnes absolutně normální věc a dokonce patriotická, přinejmenším z hlediska Washingtonu.

Premiéra inovačního chování washingtonské administrativy vůči spojencům se konala v Thajsku. Právě tam podle zpráv v německých médiích se USA zmocnily zásilky roušek z Číny do Německa. 200 000 tisíc roušek (původně objednaných a zaplacených berlínskou radnicí pro berlínskou policii) se staly zákonnou kořistí amerického státu, který má za to, že když byly roušky vyrobeny v Číně, v dceřiném podniku americké společnosti 3M, je jejich zabavení (na území cizího státu) zákonem povolenou akcí.

Šéf německé pobočky amerického informačního portálu Buzzfeed Daniel Drepper  o reakci německých politiků napsal: „Považujeme to za moderní pirátství.“ „Takhle se nedá chovat vůči transatlantickým partnerům,“ postěžoval si šéf berlínské Správy vnitřních záležitostí Andreas Gisel. Primátor Berlína Michael Müller má za to, že „je to nelidské a nepřípustné“ a požádal federální vládu, aby vyvinula nátlak na USA, „aby Američané začali dodržovat mezinárodní pravidla“.
Přes veškerou úctu vůči berlínským úředníkům musíme konstatovat, že jejich požadavky jsou naprosto nesplnitelné. Žádat Washington, aby dodržoval pravidla, nemá již dávno smysl, na to jsou potřebné jaderné zbraně nebo aspoň balík amerických státních dluhopisů v hodnotě jednoho bilionu dolarů, aby bylo možné vydírat USA jeho „vyhozením“ na zranitelné finanční trhy. Jiné varianty nejsou, a tohle bohužel Angela Merkelová nepovažuje za přijatelné.

Němečtí úředníci se mohou ostatně utěšovat tím, že se Američané takto nechovají jenom k nim, ale vůbec vůči všem svým spojencům.

K poškozeným patří Francie, Kanada a Brazílie, ale o většině podobných případů se nejspíš nikdy nedozvíme. Francouzský tisk již označil situaci za „válku o roušky“, britský The Guardian zase barvitě vylíčil incident, jak Francouzi přišli o zásilku čínských roušek: „Podle slov dvou francouzských úředníků se americkým zákazníkům, kteří se chlubili balíky hotovosti, podařilo zmocnit zásilky roušek, která již byla připravena k odeslání z Číny do francouzských oblastí postižených koronavirem.

Roušky se nacházely v nákladním letounu na šanghajském letišti, který již měl vzlétnout, tady však přišli američtí zákazníci a nabídli trojnásobek toho, co zaplatili francouzští kolegové.“ Jak vidíte, tady se Američané zachovali trochu víc jako gentlemani. Nebylo to ale kvůli většímu respektu vůči francouzským partnerům, ale proto, že zabavit roušky v Šanghaji je mnohem obtížnější operace než na letišti v Bangkoku. V tomto případě se američtí emisaři prostě rozhodli vyřešit otázku hotovostí.

V případě s Kanadou se ale jako gentlemani vůbec nezachovali. Montrealský Journal de Montreal napsal, že dopravní společnost, která měla dopravit roušky objednané místní nemocnicí z Číny, je najednou poslala do Ohia.

Možná, že existují šance na to, že jde o „poctivý omyl“ a „nedorozumění“, ale s ohledem na ostatní informace může vzniknout dojem, že to není žádný omyl, ale výsledek vědomého úsilí konkrétního státu. Na jednu stranu můžeme být nadšeni americkou vůlí k vítězství a určitým opovržením cizími stížnostmi při dosažení vlastních národních zájmů (jak si je představuje administrativa prezidenta USA). Jak řekl Donald Trump (aniž by se zmínil o pirátství): „Toto zboží naléhavě potřebujeme pro domácí potřebu. A musíme ho dostat.“

Je tady však jedna věc. Možná, že by mnohem prospěšnějším opatřením bylo urychlené spuštění výroby ve vlastní zemi a také trochu zdrženlivější demonstrace toho, čemu američtí experti říkají „osvícenský egoismus“, který není náhodou považován za důležitý rys národní politické povahy USA. Epidemie skončí, ale problémy nejen zůstanou, ale zvýší se, a semlít geopolitickou fašírku zpátky nebude dost reálná strategie.

Dokonce i ti nejzarytější vlastenci USA a politici, kteří si udělali kariéru z přesvědčení Evropanů o nutnosti rychle, s úsměvem a maximálně výnosně vylízat boty dalšího amerického prezidenta, si uvědomují, že tato epidemie je hranicí. Že je to první globální krize, do které se svět dostal v situaci zemřelé americké hegemonie:

„Je to první velká krize v postamerickém světě, Rada bezpečnosti OSN není nikde vidět, G20 je v rukou korunního prince Saúdské Arábie a Bílý dům dlouhá léta vytruboval, že Amerika nade všechno a každý za sebe. Globalizován byl pouze virus,“ konstatoval Carl Bildt, spolupředseda vlivného proamerického „mozkového centra“ European Council on Foreign Relations, bývalý švédský premiér a známý nepřítel Ruska.

Tento vážený švédský politik má pravdu v tom smyslu, že máme před sebou skutečně „postamerický svět“. Jenže globalizován v něm není jenom virus. V dnes Itálii pracují ruští, čínští a kubánští zdravotníci. Pomoc těch, kdo ji chtějí poskytnout, je globalizovaná, a je to pouze jeden příklad. Na druhou stranu nesou u každé vzletové dráhy nebo přístavu, přes které mohou být vypraveny nedostatkové zdravotnické roušky, službu američtí „státní piráti“ a jejich činnost je také globalizovaná. Epidemie názorně předvedla světu srážku dvou neslučitelných forem globalizace a hysterie proamerických politiků z celého světa naznačuje, že výsledek nebude ve prospěch Washingtonu.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

V Číně promluvili o humanitární pomoci USA v boji s koronavirem
Bude po pandemii existovat nový multipolární svět? Turecký novinář srovnal činy USA, EU a Ruska s Čínou
V USA vykládají ruské letadlo s humanitární pomocí. Video
Štítky:
svět, USA, Koronavirus
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář