23:32 19. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
26677
Sledujte nás na

Spojené státy se po 50 letech znovu chystají na Měsíc. Výnos prezidenta USA Donalda Trumpa vyhlásil právo na těžbu přírodních zdrojů na přirozené družici Země a případnou mezinárodní spolupráci v tomto procesu. O významu tohoto záměru, jeho proveditelnosti a době realizace si se Sputnikem pohovořil ruský vědec a vojenský politolog.

„Američané mají mít právo na komerční průzkumy, těžbu a využití přírodních zdrojů v dálném vesmíru v souladu s patřičným zákonodárstvím. Vesmír je zákonodárně a fyzicky jedinečnou doménou lidské činnosti, a Spojené státy ho nepokládají za všeobecné vlastnictví,“ uvádí se v tiskové zprávě Bílého domu, která vyhlašuje právo Spojených států na těžbu kosmických zdrojů.

Dokument vyvolal kritiku ze strany Ruska. Náměstek generálního ředitele Roskosmosu pro mezinárodní spolupráci Sergej Saveljev uvedl, že v historii už byly příklady, kdy se jedna země rozhodla začít obsazovat území ve svém zájmu. Podle Roskosmosu navíc tyto „agresivní plány faktického záboru území jiných planet jen stěží podnítí země k plodné spolupráci“.

Ověřená taktika: Ten, kdo přišel první, je majitelem zdrojů

Sputnik se obrátil na dva ruské experty, aby zhodnotili novou vesmírnou strategii Spojených států. Podle vědeckého ředitele Institutu pro vesmírnou politiku Ivana Moisejeva je krok Donalda Trumpa v souladu s dřívější politikou Spojených států. Stejnou taktiku podle něj využili Američané i při osvojení Aljašky. I když podle Moisejeva není americký prezident odborníkem na vesmír, je pokračovatelem předchozích tradicí, řekl.

„Trump v zásadě není velkým odborníkem na vesmír, ale řídí se americkou tradicí. Příkladem je Aljaška, kde se odehrála zlatá horečka. Tehdy ten, kdo přišel první, kdo vsadil, jak se říká, byl majitelem. Ted’ se opakuje to samé, ale v měřítku kosmu,“ poznamenal vědec.

Oleg Glazunov, expert Asociace vojenských politologů a docent Katedry politologie a sociologie Ruské ekonomické univerzity Plechanova, se domnívá, že prohlášení Donalda Trumpa nesouvisí s aktuálním děním ani s tím, co se odehrává ve světě. Podle odborníka má záměr prezidenta USA především symbolický význam.

„Vrátit člověka na Měsíc je jeden ze strategických plánů Trumpa ve vesmíru. Je spíše symbolický než praktický. Trump již v loňském roce stanovil cíl pro NASA, aby vyslala člověka na Měsíc do roku 2024. Mohli bychom to chápat tak, že počítá se svým znovuzvolením v letošním roce. Rok 2024 pro něj bude posledním v tomto předsednictví, a tedy vyvrcholení jeho osmiletého úřadování bude spočívat v tom, že poprvé od roku 1972 pošle člověka na Měsíc,“ řekl politolog.

Plány na Měsíc měly USA i dříve

I předchůdci Trumpa se vraceli k otázce výzkumu ve vesmíru. Zejména bývalý prezident George W. Bush v roce 2004 oznámil, že Spojené státy zahájily rozsáhlý a podrobný program Souhvězdí, jehož cílem bylo do roku 2020 vytvořit nové rakety a kosmické lodě s posádkou pro založení první měsíční základny. Program byl však po pěti letech zrušen jeho nástupcem prezidentem Barackem Obamou.

NASA minulý rok v rámci Měsíčního výzkumného programu Artmis vybrala jedenáct společností, které zahájily vývoj a výrobu prototypů kosmických lodí pro přistání člověka na Měsíci. Přistání první ženy a následně i muže v rámci tohoto projektu na Měsíc se očekává v roce 2024, stálá mise na Měsíci by měla vzniknout v roce 2028.

Dalším důvodem pro zvolený termín Trumpova prohlášení může být snaha o uklidnění obyvatelstva za doby koronaviru. Politolog se domnívá, že prezident tím chce podpořit své spoluobčany a ukázat, že kromě pandemie existují i jiné záležitosti. Podle něj je možné, že to Spojené státy využívají pro rozptýlení pozornosti, a také aby ukázaly obyvatelstvu, že jde všechno podle plánu a chystají se dále prozkoumat vesmír.

Jinou variantou by podle politologa byla skutečnost, že USA již mají nové technologie, o kterých zatím nevíme, a teď budou schopni vyslat na Měsíc vysoce kapacitní vesmírnou loď umožnující výzkum a obývaní planety prvními lidmi.

Pravidla komerčního využití vesmíru

Podle vědeckého ředitele Institutu pro vesmírnou politiku Moisejeva lze záměr amerického prezidenta naplnit až za půl století, a to především kvůli technologiím. „Komerční využití zdrojů na Měsíci je možné až za 50 let. Pokud rozpočet USA uživí své obchodní společnosti, pak budou vyvíjet technologie vhodné k použití na Měsíci,“ uvedl odborník a zdůraznil, že Američané se dané problematice věnovali již od roku 1967, kdy vznikla příležitost komerčního využití spojení a byla podepsána smlouva o činnosti ve vesmíru.

Dohoda o zásadách činnosti států při průzkumu a využívání vesmíru, včetně Měsíce a jiných nebeských těles, byla přijata usnesením Valného shromáždění č. 2222 (XXI) Organizace spojených národů dne 19. prosince 1966. Samotná smlouva byla podepsána mezi Sovětským svazem, Velkou Británii a Spojenými státy dne 27. ledna roku 1967.

Тato smlouva má zásadní rys – projednává činnost pouze jednotlivých států ve vesmíru. K tomu Moisejev poznamenal: „Protože smlouva stanoví, že státní přivlastnění je zakázáno, je povoleno soukromé přivlastnění. Proto jakákoliv soukromá společnost, která poletí na Měsíc, může udělat mnohem více, než Spojené státy americké. To znamená, že si může přivlastnit parcelu měsíce, na které přistála.“

Podle politologa Glazunova se dříve nebo později bude komerční využití vesmíru rozvíjet a nedá se tomu zabránit a nelze to ani zakázat. Tvrdí také, že jakmile se naskytnou možnosti, všechno se rychle zrealizuje. Proto by expert očekával pragmatický přístup ze strany vedení Ruska a Číny v podobě vypracování souboru mezinárodních dokumentů a pravidel výzkumu vesmíru, která budou platit jak nejen pro Spojené státy a západoevropské státy, ale také pro ostatní země světa. 

„Samozřejmě musíte, jednoduše řečeno, držet krok s dobou. Trump tím stanoví trend, ale vzdávat se toho trendu nemá smysl, protože všechno k tomu v zásadě směřuje,“ řekl politolog.

Výzkumný program na Měsíci

Aktivní průzkum Měsíce odstartoval koncem padesátých let za pomocí sond. Šest kosmických sond ze Sovětského svazu a USA se střídavě pokoušely vstoupit na orbitu Měsíce. Nakonec se to povedlo sovětské sondě Luna-2 v roce 1959 a ve stejném roce byla vyfocena odvrácená strana Měsíce. Poté v roce 1966 následovalo i první měkké přistání sovětské lunární sondy Luna-9, která odvysílala první fotky nebeského tělesa z jiné planety.

Úspěšné pilotované misi Spojených států pod názvem Apollo předcházel výzkum Měsíce pomocí čtyř programů kosmických sond v průběhu 60. let. V červenci roku 1968 tři američtí kosmonauti jako první přistáli na povrchu Měsíce a v následujícím roce odebrali vzorky regolitu. Sovětský pilotovaný program v čele s kosmonautem Leonovem nebyl nakonec naplněn. Poslední šestá pilotovaná mise na přirozenou družici Země se odehrála v roce 1972.

Výzkum lunárního gruntu provedl Sovětský svaz v roce 1970, a to za pomoci prvního dálkově ovládaného samohybného vozu Lunochod-1. Za 10 měsíců práce provedl stroj odhady průchodnosti lunární půdy, zpracoval vlastnosti měsíčního povrchu (regolitu) a provedl chemickou analýzu v různých bodech. Výzkum aktivně pokračoval až do roku 1976. 

Soudobý výzkum Měsíce po dlouhé pauze iniciovala Čína, která svůj kosmický program odstartovala v roce 2003. První čínská kosmická sonda Čchang-e 1 svou misí zahájila v roce 2007 a po ní následovala v roce 2019 Čchang-e 2. Kosmický program Číny podnítil zájem o obnovení expedic na Měsíc mezi státy Evropy, ale zájem znovu projevily také USA, Indie, Japonsko a Rusko.

Čím je Měsíc bohatý?

Vědci v současné době rozlišují dva typy nerostných surovin, které hodlají těžit z hlubin Měsíce. Do první skupiny spadají zdroje, které lze využívat bezprostředně v těžebních lokalitách. Například vodní zdroje a jejích strukturální komponenty. Druhým jsou minerály, které budou transportovány na zemský povrch, uvádí portál geomix.ru. K této skupině patří plynné hmoty a vzácné druhy kovů, kterým je helium-3, které v se budoucnu může stát důležitým zdrojem energie pro termojaderní fúzi.

Dle Glazunova není těžba minerálních zdrojů, včetně ropy a plynu, na Měsíci v tuto chvíli možná. „Zatím k tomu nemáme technické vybavení. Na Měsíci nejsou mise. Abychom mohli těžit ropu, plyn a minerály, je nejprve potřeba postavit mise, aby mohly Měsíc obývat, měly veškeré potřebné zdroje a byly zdravé. Prozatím na Měsíci není žádná mise. Samozřejmě tam můžete zajišťovat těžbu pouze za pomocí lunárních roverů nebo jiných technických prostředků,“ upozornil politolog. K tomu expert dále doplnil, že k tomu, aby se člověk přizpůsobil životu na Měsíci, potřebuje čas.

Podle odborníka je navíc načasování prohlášení Trumpa dosti neobvyklé, jelikož v současné době je svět na prahu velké hospodářské krize, která postihne většinu zemí. Proto Glazunov o celém záměru hovoří tak, že je to v nejbližších letech těžko realizovatelné. „Stále více to připomíná romány Julesa Verna. Domnívám se, že to bude reálné v nejbližších 20 letech. Pro uskutečnění záměru jsou především nezbytné technologie,“ prohlásil závěrem politolog Oleg Glazunov.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Moje právo, moje zdroje, můj Měsíc
NASA informovala o projektu obřího radioteleskopu v kráteru na Měsíci
Roskosmos zkritizoval Trumpův výnos o právu USA těžit přírodní zdroje na Měsíci
„95 procent všech vědeckých údajů o přirozeném satelitu.“ Vědec promluvil o výsledcích souboje o Měsíc mezi SSSR a USA
Trump potvrdil právo USA na těžbu přírodních zdrojů na Měsíci
Štítky:
Vesmír, NASA, Roskosmos, zdroje, těžba, Donald Trump, Rusko, USA, Měsíc
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář