13:34 24. listopadu 2020
Názory
Získat krátkou URL
281952
Sledujte nás na

Město přeměněné na pevnost a desítky tisíc životů sovětských vojáků padlých za svobodu Rakušanů. Přesně před 75 lety, 13. dubna 1945, skončila Vídeňská operace, kterou historici uznali za jednu z nejbrilantnějších ve Velké vlastenecké válce. Nehledě na urputný odpor hitlerovců se podařilo osvobodit hlavní město Rakouska bez kritických škod.

Strategické cíle

Německé vedení mělo vždy zvláštní vztah k Rakousku. Bylo to za prvé strategicky důležité průmyslové centrum s velkými podniky na těžbu a rafinerii ropy, jež zásobovaly wehrmacht palivem. Za druhé by se pro sovětské vojáky uvolnila cesta na Prahu a Berlín. Navíc byla tato země vlastí Hitlera, což mělo obrovský psychologický význam. Vůdce proto rozkázal, aby Rakousko a jeho metropole byly bráněny do poslední kapky krve.

Nacisté ze všech mužů města ve věku 16-60 let vytvořily oddíly domobrany Třetí říše, Volkssturm. Kromě střelných zbraní byli jejich příslušníci vyzbrojeni ručními granátomety, kterými měli zneškodnit ruské tanky. Vojenská kázeň podkopaná stálými porážkami byla posilována těmi nejtvrdšími opatřeními.

Na začátku března 1945 podnikl wehrmacht útok v okolí jezera Balaton. Hitler chtěl vyhnat Rudou armádu za Dunaj, využít pauzu a zahájit jednání s USA a Velkou Británií. SSSR ale na to reagoval zahájením Vídeňské operace.

Hlavní úlohu v ní měl hrát 3. ukrajinský front pod velením maršála Fjodora Tolbuchina. 15. března zaútočila jeho armáda na města Pápa a Šopron. Za několik dní se k ní připojily jednotky 2. ukrajinského frontu, jež se nacházely u Budapešti. Za podpory Dunajské vojenské flotily a 5. letecké armády se vydaly směrem k Győru.

Vojáci Rudé armády bojují na ulicích Vídně
© Sputnik / Vladimir Galperin
Vojáci Rudé armády bojují na ulicích Vídně

Cesta na Berlín

Osmnáct střeleckých divizí 3. ukrajinského frontu s téměř čtyřmi tisíci děl a minometů, 200 tanky a samohybnými dělami brzy obklíčilo a rozdrtilo velké nepřátelské seskupení v okolí Székesfehérváru. Bylo důležité zabránit ústupu 6. tankové armády SS, která se nacházela v takzvaném operativním pytli u jezera Balaton. Hlavní síly tohoto seskupení byly zablokovány v okolí měst Székesfehérvár, Berhida a Polgárdi. Některé jednotky ale přece jen prorazily s boji na západ, k Vídni.

Sovětským vojákům útok ztěžovala specifická rakouská krajina, která umožnila Němcům, aby se důkladně připravili na obranu. Vykopali na hlavních směrech protitankové zákopy, nastražili protipěchotní minové zátarasy. Rudoarmějci stále museli odrážet silné útoky.

Četné řeky a kanály, kopce a vyvýšeniny pomáhaly nacistům zadržet útočníky a způsobit jim obrovské ztráty na lidech a technice. Ale zastavit Rudou armádu již nebylo možné.

30. března 1945 vstoupily jednotky 3. ukrajinského frontu na území Rakouska a 5. dubna začaly urputné boje na předměstích Vídně. Hlavní štáb vrchního velitele stanovil termín. Město mělo být dobyto nejpozději 13.-15. dubna. Na rakouskou metropoli útočili hned ze tří stran. Jednotky 3. ukrajinského frontu útočily z jihu, ze západu útočily tankové brigády, které bránily nepříteli v ústupu.

Jednotky 2. ukrajinského frontu za podpory Dunajské vojenské flotily se přepravily na severní břeh Dunaje a zaútočily z východu. Sovětské seskupení čítalo 640 tisíc vojáků a důstojníků. Útoku se rovněž zúčastnilo 100 tisíc vojáků bulharské armády. Útočníci měli 17 tisíc děl a minometů, 1 300 tanků a asi jeden tisíc letadel.

Vídeň bránilo osm tankových a jedna pěší divize wehrmachtu, jež v bojích ustoupily od jezera Balaton, a také na 15 samostatných pěších batalionů a jednotek Volkssturmu. Němci postavili před městem několik obranných linií, systémy trvalých palebných stanovišŤ chráněných kilometry ostnatého drátu a minovými poli. V samotné Vídni byla včas zřízena palebná stanoviště a fortifikační systémy.

Ulice byly přehrazeny barikádami a závaly, v některých budovách byly schovány tanky a děla. Všechny mosty přes Dunaj byly vyhozeny do povětří. Němci ponechali pouze Říšský most,  kterým přesunovali vlastní jednotky. Celkem bránilo Vídeň 430 tisíc hitlerovských vojáků, šest tisíc děl, 700 tanků a stejný počet letounů. 

Tanky Rudé armády před budovou parlamentu ve Vídni
© AP Photo
Tanky Rudé armády před budovou parlamentu ve Vídni

Šetrný útok

Sovětští vojáci použili při útoku na Vídeň zkušenosti získané v bojích o Stalingrad, Budapešť a další velká města. Útočné oddíly (střelci, ženisté, odstřelovači, střelci z minometů) plánovitě dobývaly jednu čtvrť za druhou.

Zvláštnost spočívala v tom, že nehledě na velký počet tanků a samohybných děl se sovětští vojáci snažili nezničit město. Těžké zbraně byly použity nanejvýš opatrně, aby se maximálně zachovala městská architektura. Hitlerovské vojáky vyháněli zpravidla z domů střelnou zbraní a ručními granáty.

Jednou z velkých překážek v cestě sovětských vojsk byl Dunajský průplav široký přibližně 50 metrů a tři metry hluboký. Svislý žulový obklad velmi ztěžoval přepravu na druhý břeh, kde Němci zřídili velký počet palebných stanovišť a kontrovali celou přední linii. Sovětské oddíly je dlouho nedokázaly dostat z úkrytů dokonce s pomocí granátů a láhví se zápalnou směsí. Pomohly tanky a dělostřelectvo.

Rudá armáda plně dobyla Vídeň 13. dubna. K velkým škodám nedošlo.

Wehrmacht utrpěl velmi těžké ztráty. Do zajetí se dostalo přes 130 tisíc vojáků, byly zabity desítky tisíc německých a maďarských vojáků. Rudá armáda však také ztratila asi 40 tisíc vojáků a důstojníků, téměř dva tisíce tanků, děl a letadel.

Nehledě na loajální vztah mnohých Rakušanů k Hitlerovi (ve wehrmachtu jich sloužil jeden milion), vítala většina obyvatel sovětské vojáky jako osvoboditele. Darovali jim kytky, vítali hudbou a zpěvem. Vedení SSSR ve speciálním prohlášení ještě před zahájením Vídeňské operace zaručilo, že nemá nárok na část rakouského území a na změnu státního zřízení. Také rakouskému lidu slíbili pomoc v obnovení nezávislosti a demokratických svobod.

Památník sovětským vojákům v centru Vídně
© Sputnik / Алексей Витвицкий
Památník sovětským vojákům v centru Vídně

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Rudá armáda „neosvobodila“ Osvětim? Reportáž ČT pobouřila generála Šándora
V Polsku byl zbourán pomník vděčnosti Rudé armádě. Video
„Bez Rudé armády by země východní Evropy nebyly na mapě.“ Ruský velvyslanec promluvil o polské kampani přepisování dějin
Ve Zvolenu bude opraven hřbitov Rudé armády. Budou tam vyryta i jména vojáků
Na co se nezapomíná. Před 75 lety Rudá armáda osvobodila Zvolen
Štítky:
2. světová válka, osvobození, Rudá armáda, Vídeň
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář