10:17 25. září 2020
Názory
Získat krátkou URL
Covid-19. Situace ve světě (98)
392
Sledujte nás na

Od pandemie do infodemie (informační epidemie) – v současné mimořádné situaci s koronavirem existují rizika nejen týkající se zdraví, ale objevila se i potřeba boje proti dezinformacím.

Fake news (falešné zprávy) jsou prezentovány jako „exkluzivní“ a jejich nadpisy jsou vytvářeny speciálně tak, aby na ně uživatelé měli potřebu kliknout.  V důsledku toho jsme byli zaplaveni články, ve kterých se nabízely prostředky na prevenci proti infekci, prodávaly se nejrůznější léky, které měly údajně pomoci vyléčit koronavirus a tvoří se různé teorie o příčinách pandemie. World Wide Web (WWW, zkratkou také web) se stal místem podvodů, manipulací s realitou.

Světová zdravotnická organizace zveřejnila na Twitteru instrukci, ve které odhaluje rychle se rozšiřující mýty o koronaviru.

Ve stejné době Vyšší institut ochrany zdraví Itálie (ISS) vytvořil celou platformu pro boj proti falešným zprávám v oblasti medicíny a také pro šíření spolehlivých informací o zdraví psaných v jazyce přístupným pro všechny. Ale i přes veškeré úsilí se falešné zprávy v síti stále šíří.

Jak odhalit falešné zprávy, kvůli kterým se vyvíjí masivní psychóza? Jak se můžeme bránit proti dezinformacím, které tak snadno pronikají na internetu a na sociálních sítích? Sputnik vám přináší rozhovor s novinářem a autorem knihy Ztracení v síti Aldo Torchiatem o termínu infodemie a falešných zprávách, které kolují po internetu v poslední době.

Vaše kniha se vydala ještě před začátkem koronavirové krize, ale týká se velmi aktuálních témat – manipulace a celosvětové sítě, která se stala místem podvodu. Odkud vznikl nápad pro tuto knihu? Myslel jste si, že fenomén infodemie se stane globální a tak nebezpečný?

Tuto knihu jsem napsal, abych upoutal pozornost zákonodárců. Internet se nereguluje zákony, které definují pravidla pouze pro jiné komunikační prostředky. Je to země nikoho, kde není snadné pochopit, kdo má pravdu, kdo říká pravdu, jaká jsou práva uživatelů. Podvody, falešné zprávy, phishingové útoky se objevují denně a představují hrozbu pro nejzranitelnější občany: nejmladší a nejstarší, kteří mají s internetem nejméně zkušeností. Masivní infodemie nás však ohrožuje všechny. Pravdu si začínají omotávat nepravdy.

Strach samozřejmě přispívá k šíření falešných zpráv, dezinformace o koronaviru škodí všem a všude. Mohl byste vysvětlit mechanismus toho, jak a proč se šíří nepodložené a nepřesné informace?

Někdo díky reklamě vydělává peníze na šíření zpráv s clickbait nadpisem (lákavý název, na který uživatelé častěji kliknou, pozn. red.). Někdo se snaží podvádět úmyslně. Politická propaganda je někde mezi ziskem z reklamy a podvodem, ale strach je vždy hlavní pákou. Když neexistuje jediný nesporný autoritativní zdroj zpráv, jako například nyní v situaci s koronavirem, protože vlády nejsou spojeny s vědci, pak vzniká úrodná půda pro falešné zprávy.

Tok falešných zpráv se stává nekontrolovatelný, a to především díky repostům, které se dějí téměř nevědomě a mohou někomu ublížit. Proč to pořád děláme?

Pokusil jsem se na tuto otázku odpovědět ve své knize, přemýšlel jsem o kolektivní mysli. Pohybujeme se jako hejna ryb v oceánu a na webu také jednáme synchronně, poháněni touhou překonat ostatní, být „trendy“. A aniž bychom si to uvědomovali, ve skupinách na Whatsappu, na Telegramu, pomocí tweetů se podílíme na šíření falešných zpráv.

Falešné zprávy mají mnoho formátů: nejnovější zprávy, příspěvky na blozích a sociálních sítích, přeposílané příspěvky na Whatsappu, fotografie, články, nahrávky, videa, prohlášení politiků a odborníků. Jaké typy obsahu zaujmou publikum nejvíce? A které z nich jsou nejnebezpečnější?

Všechny zprávy související se zdravím, strachem, penězi, mocí a sexem přitahují největší pozornost. Kombinace těchto prvků v požadovaném obsahu vede k úspěchu.

Existuje nějaký fake, který vás nejvíce zasáhl? A jak jste na to přišel? Vzhledem k tomu, že se ve zprávách často protíná pravda a klam?

Odhalil jsem mnoho zpráv, hledal jsem jejich zdroje, kontaktoval účastníky. Mnoho let pracuji jako novinář a mám skvělé kontakty. Ale myslím především na tolik pasivních čtenářů, kteří nemají čas ani peníze na kontrolu zpráv stejným způsobem, a jsou nuceni číst všechny tyto falešné zprávy, které zaplavily internet.

Facebook se rozhodl smazat ze své platformy a z Instagramu všechny falešné nebo zavádějící zprávy o koronaviru, jejich objem se však nesnižuje. Jak se tedy můžeme ochránit před infodemií?

Moje hlavní rada je věřit pouze spolehlivým zdrojům, ne těm, které se objevily z neznáma. Koho si vybereme – známého lékaře nebo neznámého absolventa? Budeme věřit se svými penězi velké bance nebo začínající? Totéž platí i pro informace. Kvalita informací je rozhodující. Mimo jiné i proto, že na tom závisí i naše zdraví a úspory.

Co se stane s infodemií, když skončí zdravotnická krize?

Falešné zprávy se dobře prodávají. Špatné zprávy se čtou desetkrát více než dobré. V dobách krize se tento faktor zdvojnásobuje, protože mnoho lidí hledá informace, aniž by se příliš zajímalo o zdroj. Proto bude těžké vyhrát bitvu s tvůrci falešných zpráv. Je to však úkol informačních profesionálů, ověřovat pravdu a chránit čtenáře před falešnými informacemi.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Téma:
Covid-19. Situace ve světě (98)

Více:

Budoucnost slovenské ekonomiky po pandemii. Šokující propad je nevyhnutelný. Kdy dojde k rozletům?
Prymula zkouší novou vysoce účinnou roušku, kterou vyvíjí v Liberci
„Chytrá karanténa“ na moskevský způsob: Kontrola digitálních povolení k pohybu
Za den se vyléčilo 143 pacientů. Česko má 6216 nakažených koronavirem. Hospitalizováno je 427 lidí
Štítky:
nemoc, internet, Koronavirus, dezinformace, Fake News
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář