Fake news (falešné zprávy) jsou prezentovány jako „exkluzivní“ a jejich nadpisy jsou vytvářeny speciálně tak, aby na ně uživatelé měli potřebu kliknout. V důsledku toho jsme byli zaplaveni články, ve kterých se nabízely prostředky na prevenci proti infekci, prodávaly se nejrůznější léky, které měly údajně pomoci vyléčit koronavirus a tvoří se různé teorie o příčinách pandemie. World Wide Web (WWW, zkratkou také web) se stal místem podvodů, manipulací s realitou.
Světová zdravotnická organizace zveřejnila na Twitteru instrukci, ve které odhaluje rychle se rozšiřující mýty o koronaviru.
Ve stejné době Vyšší institut ochrany zdraví Itálie (ISS) vytvořil celou platformu pro boj proti falešným zprávám v oblasti medicíny a také pro šíření spolehlivých informací o zdraví psaných v jazyce přístupným pro všechny. Ale i přes veškeré úsilí se falešné zprávy v síti stále šíří.
Jak odhalit falešné zprávy, kvůli kterým se vyvíjí masivní psychóza? Jak se můžeme bránit proti dezinformacím, které tak snadno pronikají na internetu a na sociálních sítích? Sputnik vám přináší rozhovor s novinářem a autorem knihy Ztracení v síti Aldo Torchiatem o termínu infodemie a falešných zprávách, které kolují po internetu v poslední době.
Vaše kniha se vydala ještě před začátkem koronavirové krize, ale týká se velmi aktuálních témat – manipulace a celosvětové sítě, která se stala místem podvodu. Odkud vznikl nápad pro tuto knihu? Myslel jste si, že fenomén infodemie se stane globální a tak nebezpečný?
Strach samozřejmě přispívá k šíření falešných zpráv, dezinformace o koronaviru škodí všem a všude. Mohl byste vysvětlit mechanismus toho, jak a proč se šíří nepodložené a nepřesné informace?
Někdo díky reklamě vydělává peníze na šíření zpráv s clickbait nadpisem (lákavý název, na který uživatelé častěji kliknou, pozn. red.). Někdo se snaží podvádět úmyslně. Politická propaganda je někde mezi ziskem z reklamy a podvodem, ale strach je vždy hlavní pákou. Když neexistuje jediný nesporný autoritativní zdroj zpráv, jako například nyní v situaci s koronavirem, protože vlády nejsou spojeny s vědci, pak vzniká úrodná půda pro falešné zprávy.
Tok falešných zpráv se stává nekontrolovatelný, a to především díky repostům, které se dějí téměř nevědomě a mohou někomu ublížit. Proč to pořád děláme?
Pokusil jsem se na tuto otázku odpovědět ve své knize, přemýšlel jsem o kolektivní mysli. Pohybujeme se jako hejna ryb v oceánu a na webu také jednáme synchronně, poháněni touhou překonat ostatní, být „trendy“. A aniž bychom si to uvědomovali, ve skupinách na Whatsappu, na Telegramu, pomocí tweetů se podílíme na šíření falešných zpráv.
Falešné zprávy mají mnoho formátů: nejnovější zprávy, příspěvky na blozích a sociálních sítích, přeposílané příspěvky na Whatsappu, fotografie, články, nahrávky, videa, prohlášení politiků a odborníků. Jaké typy obsahu zaujmou publikum nejvíce? A které z nich jsou nejnebezpečnější?
Všechny zprávy související se zdravím, strachem, penězi, mocí a sexem přitahují největší pozornost. Kombinace těchto prvků v požadovaném obsahu vede k úspěchu.
Existuje nějaký fake, který vás nejvíce zasáhl? A jak jste na to přišel? Vzhledem k tomu, že se ve zprávách často protíná pravda a klam?
Odhalil jsem mnoho zpráv, hledal jsem jejich zdroje, kontaktoval účastníky. Mnoho let pracuji jako novinář a mám skvělé kontakty. Ale myslím především na tolik pasivních čtenářů, kteří nemají čas ani peníze na kontrolu zpráv stejným způsobem, a jsou nuceni číst všechny tyto falešné zprávy, které zaplavily internet.Facebook se rozhodl smazat ze své platformy a z Instagramu všechny falešné nebo zavádějící zprávy o koronaviru, jejich objem se však nesnižuje. Jak se tedy můžeme ochránit před infodemií?
Moje hlavní rada je věřit pouze spolehlivým zdrojům, ne těm, které se objevily z neznáma. Koho si vybereme – známého lékaře nebo neznámého absolventa? Budeme věřit se svými penězi velké bance nebo začínající? Totéž platí i pro informace. Kvalita informací je rozhodující. Mimo jiné i proto, že na tom závisí i naše zdraví a úspory.
Co se stane s infodemií, když skončí zdravotnická krize?
Falešné zprávy se dobře prodávají. Špatné zprávy se čtou desetkrát více než dobré. V dobách krize se tento faktor zdvojnásobuje, protože mnoho lidí hledá informace, aniž by se příliš zajímalo o zdroj. Proto bude těžké vyhrát bitvu s tvůrci falešných zpráv. Je to však úkol informačních profesionálů, ověřovat pravdu a chránit čtenáře před falešnými informacemi.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)