10:46 12. července 2020
Názory
Získat krátkou URL
396789
Sledujte nás na

Mnohomilionové útočné seskupení, krvavá konfrontace a finálový průlom na západ. Přesně přes 75 lety, 16. dubna 1945, zahájila sovětská armáda poslední strategický útok Velké vlastenecké války. Berlínská operace trvala tři týdny a skončila drtivou porážkou nacistického Německa.

Poselství spojenců 

V dubnu 1945 soustředili Němci kolem Berlína silné seskupení: 3. tankovou a 9. armádu armádního seskupení Visla, 4. tankovou a 17. armádu armádního seskupení Centr, dvě letecké armády: šestou a Říšskou.

Nevyhnutelný útok Rudé armády měl odrážet asi jeden milion vojáků a důstojníků wehrmachtu: téměř 50 pěších, čtyři tankové a 10 motorizovaných divizí, 37 samostatných pluků a 98 samostatných batalionů. Měly k dispozici osm tisíc děl a minometů, 1 200 tanků a útočných děl a 3,5 tisíce letounů.

„Čekal je urputný boj,“ řekl v rozhovoru pro Sputnik vědecký předseda Ruského vojenského historického společenství (RVIO) Michail Mjagkov. „Ve městě zůstal Hitler, který rozkázal bránit hlavní město Třetí říše do poslední kapky krve. Tenkrát si ještě myslel, že se mu nějak podaří vyhnout úplné porážce, počítal s neshodami mezi spojenci. Jeho naděje nebyly neodůvodněné. V únoru a březnu 1945 navázala americká rozvědka v Bernu jednání s generálem Wolfem o kapitulaci německé armády v Itálii a o uzavření separátního míru.“

Vojska 1. běloruského frontu pod velením Georgije Žukova došla na začátku února k Odře a dobyla nástupní prostor. Do Berlína zbývalo pouhých 60 kilometrů.

A tady podle Mjagkova došlo k epizodě, o které neví moc lidí ani v Rusku, ani na západě. „Od spojenců přišla přes vojenské mise v Moskvě zpráva o tom, že Němci přesunují 6. tankovou armádu SS z okolí Arden na Východní frontu,“ vysvětlil historik. „Prý na křídla Žukovovy fronty. Náš generální štáb to sdělil veliteli a ten pozastavil útok na Berlín.“

Později vyšlo najevo, že 6. armáda SS byla skutečně přesunuta na Východní frontu, ale nikoli k Berlínu, nýbrž do okolí jezera Balaton, kde Němci podnikli svoji poslední útočnou operaci. Sovětské velení se pokusilo upřesnit, proč ho spojenci fakticky dezinformovali. Ti se odvolali na omyl rozvědky, dodnes není jasné, co to bylo: hloupá náhoda anebo záměrný pokus zadržet sovětskou armádu.

„Západní spojenci si přáli dobýt Berlín první,“ poznamenal Mjagkov. „Churchille například napsal Rooseveltovi 1. dubna 1945 toto: když se v hranicích dosažitelnosti spojeneckých jednotek octne Vídeň, Praha a Berlín, musíme je dobýt dřív než Rusové. Je to velmi důležité pro západ z politického hlediska. Podobné plány měl také velitel britské armády v Evropě Bernard Montgomery.“ 

Sovětští vojáci píšou na střelách poselství Hitlerovi
© Sputnik / Oleg Knorring
Sovětští vojáci píšou na střelách poselství Hitlerovi

U zdí pevnosti

Němci důkladně opevnili město a okolí. Velký počet řek, jezer, kanálů a velké lesní masivy poskytovaly nacistům důležitou převahu.

První linie obrany o hloubce 2-3 km vedla po západním břehu Odry a Nisy a byla podporována z Kostřínského nástupního prostoru. Přední linii chránila minová pole, ostnaté dráty a další překážky. Průměrná hustota min dosáhla dvou tisíc na jeden kilometr.

Druhá linie včetně Seelowských výšin se nacházela 10-20 km od přední linie. Třetí se skládala z osad přeměněných v ohniska odporu. Dál následoval Berlínský obranný obvod ze tří prstenců: vnějšího, vnitřního a městského. Celková hloubka obrany dosahovala stovky kilometrů.

Vrchní velení hodlalo obklíčit nepřítele, několika útoky ho odříznout od sebe a zlikvidovat každého zvlášť. Pak se plánoval postup k Labi za účelem spojení s vojáky Koalice. Operace se zúčastnily 1. a 2. běloruský front, 1. ukrajinská front, Baltská flotila, 18. letecká armáda a Dněperská vojenská flotila. Sovětské seskupení čítalo 2,5 milionu lidí. Měli ve výzbroji přes 40 tisíc děl a minometů, 6,5 tisíce tanků a 8,5 tisíce letadel.

1. běloruský front pod velením Georgije Žukova stála prakticky naproti Berlína, pravé křídlo kryl 2. běloruský front Konstantina Rokossovského, který útočil podél pobřeží Baltského moře. 1. ukrajinský front maršála Ivana Koněva útočila z jihovýchodu, Berlín však také měl v dosažitelné blízkosti.

Stalin nestanovil předem, která armáda bude dobývat město. Předpokládalo se, že když vojáci Koněva získají šanci, aby první pronikli do Berlína, nepromarní ji.

Děla a reflektory

Velení Rudé armády se rozhodlo chopit iniciativy a ohromit nepřítele. Mohutný dělostřelecký útok zničil první linii německých zákopů a srovnal opevnění se zemí. 143 silných reflektorů osvítilo německé pozice, ukázaly cestu útočníkům a zaslepily obránce. Umožnilo to, aby sovětské jednotky překonaly několik kilometrů obrany, aniž by narazily na organizovaný odpor.

Útok zpomalil na Seelowských výšinách, Němci stáhli rezervy. Střelecké jednotky nedokázaly prorazit obranu, proto Žukov nasadil do boje dvě tankové armády. Boje u výšin trvaly tři dny a až k večeru 19. dubna sovětští vojáci prorazili třetí linii opevnění a dostali se bezprostředně k berlínské hranici.

Květen 1945. Dobytí Berlína
© Sputnik /
Salva raketometů Kaťuša v Berlíně

„Začaly boje ve městě,“ pokračoval Mjagkov. „Kromě jiných jednotek se těchto bojů zúčastnila 8. gardová armáda pod velením Vasilije Čujkova, který se proslavil ve Stalingradu. Měl velké zkušenosti z městských bojů. Čujkov zakládal útočné oddíly se ženisty, kulomety a minomety, občas také s tanky, které dobývaly opevněné německé pozice.“

Němci přehradili ulice barikádami, vybudovali systémy zákopů, velký počet betonových krytů, použili podzemní komunikace a metro. Proti obrněné technice používali masově ruční granáty. Velitelé tankových jednotek měli za jízdy měnit taktiku, tanky se pohybovaly po ulicích ve stylu jeden tank po jedné straně a druhý po protější

„Sovětská armáda nasadila těžké a super těžké dělostřelectvo ráže 203 a 305 milimetrů,“ řekl Mjagkov. „Neměla za úkol zachovat architekturu, jak tomu bylo ve Vídni. Navíc byl Berlín již vážně poničen americkým a britským letectvem. Nešlo rovněž o dlouhé obležení. Velení si uvědomovalo, že čím rychleji bude jednat, tím bude mít menší ztráty.“

Sovětská vojska bojují v ulicích Berlína.
© Sputnik / Haldei
Sovětská vojska bojují v ulicích Berlína

Na cestě k Říšskému sněmu

Rudoarmějci postupovali k centru města a stále naráželi na palebná stanoviště v budovách. Všechna okna a dveře byly zabetonovány, z výklenků střílely děla a kulomety. Přičemž hitlerovci neseděli v úkrytech, ale stále útočili

„Mnozí by se samozřejmě chtěli vzdát,“ poznamenal historik. „Ale v Berlíně se šířila silná antisovětská propaganda. Lidi zastrašovali tím, že z východu přijdou divoké asijské hordy, jež budou všechny zabíjet a nikoho nebrat do zajetí. Tato kázeň byla podporována krutými metodami: podezřelí z kapitulačních nálad vojáci a civilisté byli zastřeleni nebo oběšeni přímo na ulicích.“

Nehledě na urputný odpor Rudá armáda postupně brala Berlín do svých rukou. Budovu po budově, čtvrť po čtvrti. Sovětské útočné oddíly prolomily obranu na slabých místech, do hloubky vtrhly do týlu nepřítele, naváděly děla a letadla na ohniska odporu a vládní budovy.

K Říšskému sněmu sovětští vojáci dorazili 30. dubna. Poslední baštu nacistického Německa bránily elitní jednotky SS. Těžké boje tady pokračovaly do 2. května. V tomto čase se postavení německé armády stalo bezvýchodným, byla rozdělena na velké množství malých skupin, i když pokračovala v odporu, avšak již nemohla ovlivnit výsledek Berlínské operace.

Němci požádali o jednání o příměří, ale byli odmítnuti, navíc byl vznešen tvrdý požadavek, aby se Berlín okamžitě vzdal, což také musel udělat. Jednotlivé části wehrmachtu, které se nevzdaly, byly do 7. května zlikvidovány. Následující den byl podepsán Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa.

Ztráty sovětských vojsk v Berlínské operaci činily téměř 80 tisíc vojáků a důstojníků, 300 tisíc zraněných. Němci přišli o milionové seskupení, zabito bylo 380 tisíc vojáků. Asi půl milionů hitlerovců bylo zajato.

Prapor vítězství nad Říšským sněmem
© Sputnik / Vladimir Grebnev
Prapor vítězství nad Říšským sněmem

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Vnučka Koněva Jelena: Děda nepřijel do Berlína s cihlami, aby tam stavěl zeď
Historik prozradil, kvůli které zemi byl Hitler ochoten vydat nepříteli Berlín
„Byla uvolněna cesta na Prahu a Berlín.“ Historik sdělil podrobnosti osvobození Vídně
Štítky:
Rudá armáda, dobytí Berlína, 2. světová válka
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář