10:19 13. července 2020
Názory
Získat krátkou URL
Covid-19 v Česku. Situace v dubnu (111)
5212
Sledujte nás na

Míří česká ekonomika pod hladinu? První problémy se objevují. A to velmi závažné. Výroba automobilů v České republice stojí. A to může mít velmi špatné následky. Anebo ne?

Strašíme? Nikoli. Motor české ekonomiky se zasekl. Vývoj v Evropě rozhodne o masovém propouštění v autoprůmyslu. S takovými titulky vychází noviny už dnes. A co dál? Může být i hůř.

Několik tisíc propuštěných

V automobilkách a firmách, které pro ně vyrábí díly, v Česku pracuje přímo 150 tisíc lidí a dalších 400 tisíc míst je na ně napojeno nepřímo. Autoprůmysl je doslova tahounem české ekonomiky. Podílí se devíti procenty na HDP a 26 procenty na průmyslové výrobě. A to není vůbec málo.

Co teď? Většina firem v březnu omezila či zcela zastavila výrobu a úspěšné období se pro mnohé rychle proměnilo v existenční krizi. „Přes patnáct procent firem už bylo nuceno propouštět a na dalších čtyřicet procent čeká toto rozhodování v dubnu,“ shrnuje výsledky ankety Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP jeho prezident Bohdan Wojnar, zároveň člen představenstva Škody Auto zodpovědný za zaměstnance.

O práci v oboru podle odhadů AutoSAP přišly téměř čtyři tisíce lidí. Převážně šlo o externí zaměstnance, které si podniky najímají od pracovních agentur. Většinou se jedná o pracovníky z ciziny, kteří byli ve velkém najímáni během růstu poptávky v minulých letech.

A je tu další problém. Tkví v podstatě našeho automobilového průmyslu. Přes 80 procent produkce českého autoprůmyslu se vyváží. Pokud budou přetrvávat problémy a omezení spojená s epidemií koronaviru ve státech jako Německo, Velká Británie, Španělsko či Francie, tuzemské výrobce aut a dílů to výrazně zasáhne a spolu s nimi celou ekonomiku.

Jaká situace bude v tomto ohledu ve Španělsku nebo Velké Británii přesně nevíme. Koronavirová statistika z těchto zemí ukazuje, že tamní ekonomika na tom bude bledě. A to se nemůže neodrazit na našich dodavatelích.

Pořádné vrásky mají nejen v těchto dvou uvedených zemích. Odborník na automobilový průmysl Ferdinand Dudenhöffer pro agenturu DPA uvedl, že právě kvůli oslabení poptávky hrozí jen v Německu zánik více než 100 tisíc pracovních míst. To by mělo zásadní dopad i na české firmy.

Samá řepka…

O blížících se trablech automobilového průmyslu Sputnik hovořil s bývalým šéfredaktorem týdeníku Ekonom Zbyňkem Fialou.

„Ve světě se začíná mluvit o největší krizi v dosavadní historii. Odhady propadu americké ekonomiky dosahují desítek procent, jinde to nebude moc jiné. Snad s výjimkou Číny, březnový výpadek byl jen malý, a tak se za katastrofu označuje očekávání nejnižšího růstu od časů Kulturní revoluce (Národní statistický úřad Číny před nedávnem informoval, že ekonomika země prokázala záporný růst poprvé od roku 1992, pozn. red.). Ale všude kolem ekonomika z větší části stojí. Krize proto může být zničující, ale když nebudeme panikařit, mohla by být také transformativní. Svět po krizi bude jiný, slýcháme teď stejně často jako úvahy o tom, kolik bude krize stát,“ uvádí novinář.

Americký ekonom Michael Shuman píše, že ekonomické strategie se skládají z intenzifikace a odolnosti, resilience, připomíná český expert.

„Když se správně namíchá podíl obojího, ekonomika je udržitelná. Když je tam moc intenzifikace, například zredukování aktivit na monokulturu toho, co nejvíc vynáší, stane se křehkou a zranitelnou. Kůrovec se radostně shromáždí u prostřeného stolu suchem oslabené smrkové monokultury a naše obrana kácením a jedy to dělá ještě horším. Kdyby byla v lese větší druhová pestrost, byl by odolnější. Odolnost se tedy opírá o diverzitu,“ vysvětluje pan Fiala.

„Česko je hodně monokulturní, v průmyslu jen auta, v zemědělství jen řepka a kukuřice, výroba jen na export, export jen do EU, banky jen zahraniční a všechno jen velké a centralizované. Všude tam je obrovská zranitelnost. Pokud však krize dostane transformativní efekt a oslabí zaslepenou intenzifikaci na pomezí drancování, může nás posunout k většímu zájmu o odolnost, snížení závislostí na zahraničí, snížení koncentrací hospodářských aktivit a k hospodaření na kratší vzdálenost,“ domnívá se odborník.

„Nezapomínejme také, že to není jediná krize. Třeba horké a suché jarní počasí nám připomíná, že jsme si rozvrátili klima. Vliv těch dalších krizí se přičítá. Třeba ty kůrovcem ničené lesy teď nemá kdo bránit. Mohly by také začít hořet, ale pak by je neměl ani kdo hasit,“ říká pan Fiala.

Koronavirus za všechno nemůže

Česká média píší, že automobilový průmysl je v ohrožení. Co by to pro českou ekonomiku znamenalo?

„Automobilový průmysl neničí jen karanténa, ale také zcela nové poměry na trhu v důsledku nových emisních limitů. Automobilový průmysl proto čelil krizi i před koronavirem. Už v první polovině loňského roku u nás spadly prodeje aut o deset procent a ve světě to bylo podobné. Česká automobilová výroba přesto rekordně rostla na skoro 1,5 miliónu aut ročně. Evidentně jsme té krizi nechtěli věřit. Jenže auto je investice, každý nad ní uvažuje dlouhodobě. Kdo si dnes koupí spalovací motor, ten ho má na doživotí, protože v čase elektromobility už se ho nezbaví za rozumnou cenu. A do spousty měst ho ke všemu s takovým autem ani nepustí,“ vysvětluje odborník na hospodářství.

„Máme tu tedy karanténu a odstávku výroby, tlak klimatu (zpřísněné emise) a k tomu ještě převratnou technologickou a civilizační změnu (elektromobilitu, autonomní auta, sdílení dopravy). Tohle je problém, kterému teď čelí čtvrtina českého zpracovatelského průmyslu a desetina HDP ČR,“ dodává.

Měla by se Evropská unie místo „zelených restrikcí“ zasadit o podporu automobilového průmyslu?

„Zelené restrikce představují onen transformativní prvek. Ukazují, kudy vede cesta ven, zatímco podpora automobilového průmyslu by umožnila, aby se topil o něco déle, byť pohodlněji. Není náhoda, že zelené programy pronikly také do politiky Demokratické strany USA, a pokud vyhraje prezidentské volby, což se teď zdá pravděpodobnější, bude je realizovat. V Británii byla tato politika součástí volebního programu Labour Party v době, kdy bylo o brexitu rozhodnuto. Není to tedy výmysl splašeného Bruselu. Koronavirus potvrzuje, že přístup, který nebere ohledy na životní prostředí, je doslova vražedný,“ uvádí publicista.

„Samozřejmě, chalupa hoří, napřed se vynáší nábytek, a až pak se uvažuje o nové architektuře. Lidé v automobilovém průmyslu musí dostat krátkodobou pomoc, tak jako v jiných oborech, kde se zastavila kola. V tomhle ohledu si vláda vede celkem dobře. Ale o to intenzivnější musí být současná snaha dohonit ztrátu v elektromobilitě a zachytit i další trendy, jako je decentralizovaná výroba energie z obnovitelných zdrojů spojená s demokratizací energetiky nebo budování univerzálních robotických center pro potřeby cyklické ekonomiky na krátkou vzdálenost. Teď nás krize možná na dva roky skřípne, ale svět potom by mohl být rozumnější a lepší,“ říká bývalý šéfredaktor časopisu Ekonom Zbyněk Fiala.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Téma:
Covid-19 v Česku. Situace v dubnu (111)

Více:

Bývalý ministr financí se podělil o názor, jak oživit hospodářství po pandemii. Třetímu sektoru se to sotva bude líbit
Ekonom z Trikolóry o českém hospodářství po pandemii koronaviru: Strategické zboží musí být vyráběno výhradně doma
Stát jako nejhorší možný hospodář? Směšné kecy zastydlých neoliberálů, hřímá ekonom. S tímto se má seznámit i Babiš
Štítky:
ekonomika, hospodářská situace
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář