09:41 01. prosince 2020
Názory
Získat krátkou URL
Covid-19 v Česku. Situace v dubnu (111)
5303
Sledujte nás na

Často se o tom píše jako o válce, i když nepřítel není vidět. Už více jak měsíc celá naše republika bojuje s koronavirem. Jako v tom známém vtipu: část společnosti tím, že sedí doma a část přímo v nemocnicích. Situace je ale vážná a brát pandemii na lehkou váhu nejde. I když čerstvá statistika je mírně optimistická.

Máme to nejhorší za sebou?

Nejprve, jaká je situace podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. „Máme pandemii pod kontrolou, zabránili jsme nekontrolovanému šíření, to platí stále. Situace je v tomto směru pozitivní,“ prohlásil Vojtěch.

Za klíčové kritérium pro zvládání pandemie ministr považuje, že nemocnice zvládají péči o pacienty s onemocněním covid-19 a počet hospitalizovaných zůstává konstantní. Nemocnice tak mohou obnovit péči o další nemocné, vykonávat odkládané operace i běžnou ambulantní péči.

A opravdu, některé nemocnice hlásí, že dochází k poklesu pacientů nakažených koronavirem. Česká republika snad už překonala stav, kdy se nemocnice obávaly, že jim nestačí místa na jednotce intenzivní péče, kapacity zařízení i samotných lékařů budou na pokraji.

Znovu je třeba si uvědomit, že Česko je na tom výrazně lépe než většina evropských států. A nejde jen o Itálii nebo Španělsko, kde nákaza mimořádně řádí. Švédsko je často dáváno za příklad jako země s rozumným přístupem, který neškodí ekonomice. Výsledek? Desetimilionová země měla podle Světové zdravotnické organizace ke čtvrtku 16. dubna 1315 obětí koronaviru. Belgie? Centrum EU má 4440 obětí.

Spolu jsme silnější

A teď se nabízí otázka: co dál? Jak koronavirová pandemie ovlivní české zdravotnictví. Nápor vydrželo. Ale bylo na nákazu připraveno? Viděli jsme a četli, že moc ne. Už teď vidíme, že se naše zdravotnictví mění. Jak? Na to v komentáři, který Sputnik získal, odpovídá stínová ministryně zdravotnictví a členka KSČM Soňa Marková.

„Pandemie koronaviru vyvolala ohromnou vlnu solidarity a přinesla i neobvyklé přístupy k řešení problémů. Kromě všeobecně oceňovaného domácího šití roušek a bezplatné vzájemné pomoci, vznikla například facebooková skupina Dobrovolníci z řad studentů lékařských fakult. Pomáhají v triážních stanech, na odběrových sanitkách, jako traséři pro mobilní týmy nebo pracují jako ošetřovatelé a sanitáři v nemocnicích. Působí i na infolinkách krajských hygienických stanic, Státního zdravotního ústavu či ministerstva zdravotnictví. Někteří šijí roušky, pomáhají s tvorbou výukových materiálů nebo píšou odborné rešerše například z oblasti infektologie nebo intenzivní medicíny, případně se zabývají zahraničními organizačními a preventivními opatřeními,“ popisuje známá politička.

Výrazným způsobem se během koronavirové pandemie projevuje nedostatek lékařů a zdravotních sester, který nemocnice pociťovali i beztak. Paní Marková poukazuje na jeden kontroverzní fakt, o kterém už Sputnik v minulosti psal.

„Ministerstvo zdravotnictví nyní nově povolí v nemocnicích pracovat lékařům z tzv. třetích zemí, tedy zemí mimo EU, bez potřebných aprobačních zkoušek (Senát vystoupil proti tomuto návrhu, pozn. red.). Půjde o dobu nouzového stavu a tři měsíce po jeho skončení. Tito lékaři budou pracovat pod přímým dohledem plně vzdělaného lékaře a musí mít srovnatelné lékařské vzdělání. Je třeba ale pohlídat, aby se výjimka nestala pravidlem pro řešení dlouhodobého problému s nedostatkem lékařů v některých regionech,“ upozorňuje Marková.

A co ekonomická stránka?

A co dál? Je třeba mít na vědomí, že Česko nečekají hospodářsky tak dobré časy jako v předchozích letech.

„Již nyní je jasné, že v následujících měsících bude Česká republika čelit ekonomické krizi vyvolané epidemií koronaviru. Na všech ministerstvech by již měly pracovat skupiny odborníků, které připraví komplex krátkodobých i dlouhodobých opatření k řešení této krize. Dnes je jisté, že deficit zdravotního pojištění na konci roku může dosáhnout až 50 miliard korun. Tak velký propad nikdy české zdravotnictví ve své historii nezažilo,“ varuje paní Marková.

Jednou z mála možností, jak dostat finanční prostředky do systému, je navýšení plateb za státní pojištěnce, domnívá se.

„Kdyby došlo k okamžitému navýšení příspěvků za státní pojištěnce o 500 Kč od května, jak navrhuje KSČM, představovalo by to do konce roku 23 miliard korun. Odezva ze strany předsedy vlády a ministryně financí zatím ale není odpovídající. Otázkou je, proč se ve své argumentaci opírají o nesprávná čísla. Rezervy na účtech zdravotních pojišťoven jsou jen 40 mld. korun – ne proklamovaných 60 mld. - a to bude stačit maximálně na udržení proplácení potřebné zdravotní péče do konce letošního roku,“ varuje.

„Stát tak musí finanční propad zdravotních pojišťoven i poskytovatelů kompenzovat. V žádném případě ale nelze jít cestou ‚reforem' dle návrhů ODS a dalších pravicových stran. To už nám jednou předvedly a výsledkem byl pro KSČM nepřijatelný nárůst spoluúčasti pacientů a prohloubení podfinancování českého zdravotnictví,“ říká stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Téma:
Covid-19 v Česku. Situace v dubnu (111)

Více:

„Koronavirus není jediný problém. Možná nebudeme mít, co sklízet.“ Ministr zemědělství zvedl varovně prst
„Kdybychom se řídili radami EU, tak jsme mrtví.“ Klaus ml. zostra o koronavirové krizi. Parazité musí do práce, tvrdí
Český epidemiolog odhalil nejčernější scénář vývoje pandemie koronaviru
Štítky:
zdravotnictví, Koronavirus
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář