14:50 12. srpna 2020
Názory
Získat krátkou URL
212147
Sledujte nás na

Ukrajina aktivně testuje novou protilodní střelu. Něco má ze sovětského vojenského průmyslu, něco ze spolupráce s Ruskem, ale samozřejmě má i vlastní ideje. Jde o spolehlivý výrobek, který se vcelku hodí k překonání ukrajinských problémů. Má se ale Moskva čeho obávat?

Podle posledního hodnocení Global Firepower obsadila Ukrajina 27. místo v seznamu nejsilnějších světových armád.

Ukrajinský magazín NV za to, že je to nejlepší výsledek z evropských zemí, jež nejsou členy NATO, s výjimkou Ruska.

Kromě toho existuje dokonce jedna oblast, v níž Ukrajina předstihla nejsilnější světovou armádu – americkou. Je to počet záložníků.

Avšak, pokud jde o počet protilodních střel, byl tento stát s přístupem ke dvěma mořím ještě celkem nedávno na nulové příčce tohoto žebříku. Situaci změnil pozemní raketový systém pobřežní stráže RK-360MC Neptun s raketou R-360 s plochou dráhou letu. Ukrajinská média psala v těchto dnech o dalším testování daného systému, o kterém chceme dnes hovořit.

Neptun jako modernizace X-35

Americký odborník na zbraně David Holloway svého času napsal, že „Sovětský svaz nemá vojensko-průmyslový komplex, ´protože sám jím je“. Bylo to v roce 1984, avšak stejně jako každý aforismus i tento může být použit v různé době. Sovětský vojenský průmysl vyrobil obrovskou zásobu zbraní pro obranu mnoha států, jež vznikly po rozpadu supervelmoci. O sovětském „dědictví“ Ruska jsme psali nejednou, ale pro Ukrajinu je to nanejvýš aktuální.

Střela systému Neptun je modernizace sovětské X-35, která byla zkonstruována koncem 70. a začátkem 80. let jako analog výkonné americké protilodní střely Harpuna.

Ukrajina tedy měla veškerou dokumentaci pro X-35. A nejen to, podle mezivládní dohody o výrobní a vědeckotechnické kooperaci obranného odvětví, podepsané v roce 1993 Moskvou a Kyjevem, dostala Ukrajina etalonní vzorek tohoto výrobku. Ukrajinská konstrukční kancelář Luč, jež dostala k dispozici tuto střelu, se později stala hlavním podnikem pro výrobu systému RK-360MC Neptun.

Back in USSR

Připomeňme, že spolupráce obranných podniků, jež existovala v dobách SSSR, fungovala až do nedávné minulosti. Do roku 2014 dodávala Ukrajina ruské armádě řídicí systémy a samonaváděcí hlavice raket, motory pro lodě a vrtulníky či různé součástky. Takže Ukrajina vlastnila nejen vzorky zbraní a vojenské techniky z dob SSSR, ale také vzorky z roku 2000 a technickou dokumentaci, výkresy a návody k provozu, apod. Ekonomický a výrobní potenciál Ukrajiny umožnil výrobu kosmických nosných raket a těžkých mezikontinentálních balistických raket (například světoznámou raketu Satan). Logicky tak dospíváme k závěru, že Ukrajina byla celkem schopná zahájit výrobu nějakých méně grandiózních raketových systémů. Otázka spočívala pouze v politické vůli a financování.

Co dokáže ukrajinský raketový systém?

Střela R-360 je vybavena kratšími křídly, startovacím (launch) motorem na tuhé palivo a malým hnacím (sustainer) tryskovým motorem. Testování bylo zahájeno na podzim roku 2019 a daná střela se značně liší od sovětské X-35 svými možnostmi. Její dolet byl víc než dvakrát zvětšen, a to z 130 na 280 km. To je maximálně blízko hranici 300 km, kterou platné mezinárodní dohody omezují vývoz raketových technologií.

Nová střela má také dokonalejší řídící systém. Dokáže zkorigovat trajektorii letu podle dat satelitního navigačního systému a má aktivní radiolokační samonaváděcí hlavici.

Bojová část střely X-35 vážila 145 kg, ukrajinská modifikace je o 5 kilo těžší. To stačí proti lodím s malým a středním výtlakem, které, i když nebudou potopeny, budou určitě vyřazeny.

Ohrožuje nová ukrajinská raketa Rusko?

V ruských médiích si můžeme přečíst následující posudek Neptunu: „Zhoršená verze protilodní střely staré 30 let.“ Zdá se, že to není ani tak narážka na ukrajinský vojenský průmysl, jako na vlastní ruský, který prosazuje na trhu X-35 a její modifikovanou verzi X-35U, jež střílí přibližně stejně daleko jako ukrajinská verze. Nesmíme zapomínat, že americká Harpuna, proti které SSSR vyvinul X-35, je i nadále jednou z nejvíce používaných střel na světě, i když je starší než sovětská konkurentka.

Střela X-35 není považována za zastaralou a má ji ve výzbroji ruská armáda, stejně jako námořní a letecký raketový systém, a také je součástí pobřežních raketových systémů Bal. Její možnosti se samozřejmě nedají srovnat s potenciálem hypersonického Cirkonu, avšak tyto střely jsou určeny pro různé druhy cílů.

Odlišné jsou také úkoly, jež mají řešit ukrajinské a ruské protilodní střely v případě eventuálního konfliktu na moři (ne proti sobě). Hlavním úkolem ruských raket je boj s letadlovými loděmi. Pro menší plavidla existuje například unifikovaná pozemní a námořní nadzvuková střela Onyx, která je na vzdálenosti do 300 km velmi účinná v boji proti lodím střední třídy. A je mnohem odolnější vůči nepřátelské protivzdušné obraně.

V Rusku hrají vůbec největší roli námořní a letecké systémy s protilodními střelami. A to zkrátka proto, že země má pro čelení hrozbám z moře dostatečné množství leteckých a námořních prostředků.

Jiná věc je, že Ukrajina, která považuje Rusko za hlavní hrozbu, vlastně nepotřebuje silnější protilodní střelu, protože ruské Černomořské loďstvo nemá letadlové lodě, a dokonce i jediná ruská loď této třídy, Admirál Kuzněcov, je dnes v opravě.

Pokud ale bude Neptun použit proti největším ruským lodím v Černém moři, dokážou pravděpodobně čelit těmto střelám svými protivzdušnými prostředky (zvládne to například křižník Moskva a strážní lodě projektu 11356), anebo s pomocí vyšších systémů PVO.

Zničit Krymský most

Média si také často kladou otázku, zda střely z ukrajinského systému Neptun dokážou zničit ruský Krymský most. O této možnosti mluvil v červenci roku 2019 bývalý šéf ukrajinské národní bezpečnosti Oleksandr Turčynov.

Jde o to, že Neptun na rozdíl od X-35, a stejně jako ruská verze X-35U, dokáže střílet na pozemní cíle.

Myslím, že zničení Krymského mostu je přece jen málo pravděpodobné. Střely systému Neptun jsou dobrým terčem pro protiletadlové systémy typu Pancir a S-400 Triumf rozmístěné na Krymu. R-360 není nadzvuková střela, je dost velká, bez stealth technologií. Ano, existuje možnost, že při masovém nasazení dokáže jistá část těchto střel prolomit protivzdušnou obranu, avšak škody pro takovou pevnou stavbu jako most budou podle mne minimální. Kdežto pozice, ze kterých byl úder zasazen, budou demaskovány a zničeny letectvem.

Nesmíme zapomínat ani na to, že je na Krymu soustředěna velmi důležitá letecká skupina, která dokáže reagovat pohotově a přesně díky příslušnému výcviku a koordinaci úkonů. Základ útočné „pěsti“ odvetného útoku mohou vytvořit bombardéry předního letectva Su-34, víceúčelové stíhačky Su-30 a v budoucnu také stíhačky páté generace Su-57.

Velký úspěch Ukrajiny

Raketový systém Neptun dnes absolvuje zkoušky ve variantě pro pobřežní stráž s pozemní mobilní odpalovací rampou. V budoucnu má být vyrobena námořní a letecká varianta. Ta námořní se dá instalovat na nejrůznější druhy lodí, počínaje motorovými čluny a torpédoborci konče. Letadla typu Su-27, jež má ve výzbroji Ukrajina, dokážou nést dvě střely R-360. Dá se předpokládat, že vývoj letecké varianty zabere Ukrajině nejméně 2-3 roky.

V každém případě, vynecháme-li scestné teorie o likvidaci ruské infrastruktury, je Neptun důležitým úspěchem ukrajinského obranného průmyslu. Ano, není to strategický raketový systém, ale v ukrajinských podmínkách je to univerzální prostředek zdržování a dobrá možnost exportních dodávek.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Video: Působivé záběry bojových schopností raketových komplexů S-300
V Rusku dokončili modernizaci jednoho z nejsilnějších děl na světě
Raketový útok dvou „létajících tanků“ Mi-35 se dostal na video v Libyi
Soul informoval o dalším raketovém testu v KLDR
Ministerstvo obrany RF převzalo modernizované samohybné dělo 2S7M Malka
National Interest předpověděl, jak dopadne zásah rakety Cirkon na letadlovou loď
Štítky:
střela, armáda, Rusko, Ukrajina
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář