10:38 29. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
192510
Sledujte nás na

Vedle MUDr. Václavy Adámkové i profesor Jan Žaloudík, senátor, soudí, že média nečtou data o šíření covid-19 správně. Pro Sputnik pan profesor říká, že přece stále dovážíme jablka z Itálie a papriky ze Španělska, tak co je to za karanténu. Také se ptá, zdali máme každý mezi známými někoho s covid-19. Nakonec vyzývá k tomu, abychom zapojili rozum…

Pane profesore, Vy i paní doktorka Václava Adámková vlastně poukazujete na to, že podíváme-li se na statistiku, byť tu máme pandemii, stále umírá tolik lidí, kolik obvykle. Například v Itálii by mělo dle dlouhodobých čísel umírat (na všechny možné příčiny) cca 1 500 lidí denně. Podíváme-li se na nová úmrtí v Itálii, údajně způsobená koronavirem, jsme zhruba na „obvyklých“ číslech. Je pak ale docela matoucí vidět v TV italské vojáky, kterak odvážejí těla obětí covid-19. Jak by se měla chápat informace o tamních přeplněných márnicích?

prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.: Zkusme být přísně racionální. Našim lidem to fakt pomůže k osvobození mysli. Abych vám mohl spolehlivě odpovědět, jakže je to v márnicích v Itálii, kdo tam leží a co je filmováno, musel bych tam být, nejlépe přímo na patologii a teď zrovna mě tam nepustí. A v jaké Itálii? V neustále zmiňované nemocnici v Bergamu, Miláně, Monze, nebo i v Janově opodál, nebo ve Florencii a Římě ještě dále, nebo také v provinciích jako je Basilicata či Calabrie na jihu, případně na Sicílii a v Lampeduse, kam směřovali i četní afričtí migranti a kde je nepochybně i zdravotnictví významně chudší? Zdá se, že hygienicky rizikové chudší populace, jako by byly při epidemii rizikové méně. Dává to logiku?

A jak víte, s jakými diagnózami jsou odváženy oběti a proč právě vojáky? V Itálii asi mají jinak integrované systémy civilní ochrany. Seriózní medicína nemůže stavět pouze na mediálním zpravodajství, které nás navíc samo v posledních letech v různých relacích varovalo před fejky, hoaxy či zkreslenými informacemi všech typů. Pokud mám možnost sledovat televizi RAI, jsou tam analýzy poněkud hlubší i pregnantnější. Ostatně největší počet úmrtí na milion obyvatel nemá Italie ale Belgie, prý přes 450 (Podle údajů k 21. dubna má Belgie 510 úmrtí na milion, pozn. red.). To ve srovnání s našimi 18 na milion obyvatel vyznívá dramaticky odlišně.

Problém je přitom prostý. My počítáme jen mrtvé s laboratorně prokázaným koronavirem, Belgičané všechny starší zemřelé, u nichž mají pocit, že by i koronavirus mohl být bezprostřední příčinou jejich úmrtí a bez laboratorního ověření.  Vzdát se tohoto přístupu prý nechtějí. Základní diagnózy zemřelých, často velmi závažné, které může jakákoli viróza komplikovat se tam neberou v úvahu, ostatně příliš ani v médiích u nás. Máme po Evropě přesné statistiky zcela různě sbíraných a různě interpretovaných čísel. Aspoň v tom si mohla EU srovnat krok. Nesrovnala. Řídil bych se zatím tedy hlavně naší lokální realitou a aktuální zkušeností. Ostatně i při záplavách jsme počítali oběti u nás, nikoli tisíce utopených pravidelnými záplavami v Bangladéši. Srovnávat lze jen srovnatelné. Validace údajů je základ objektivity a dá práci. I u nás, o to více v mezinárodním měřítku.

Není moc příznivý poměr mezi uzdravenými a zemřelými. Může se tento poměr „zlepšit“, až se uzdraví většina lidí? Dle tabulek choroba u většiny buď neproběhla či stále probíhá. Dalo by se s tím souhlasit? Resp., že celkové ztráty budou menší, než jak se to nyní rýsuje?

Tak samozřejmě, aktuální poměr je střih do průběhu procesu v čase. S uzdravováním většiny a při stejné nebo i klesající úmrtnosti menšiny se vzájemný poměr bude zlepšovat. Opět – je však třeba se ptát, jak je definováno úmrtí na koronavirus a co je to uzdravení? Pocit zdraví? Normální klinické vyšetření? Vymizení pozitivity na SARS-CoV-2 v PCR testu? A z jaké nemoci – z lehké virózy, ulehnutí na pár dnů, těžšího průběhu s přidruženou bakteriální infekcí, těžkého průběhu na ARO a s nutností ventilace, případě mimotělního oběhu?

Pokud vše mícháme dohromady, pravda zůstává skryta a s daty jen žonglujeme, jak se právě míní a hodí. Ostatně kdo vypisoval lékařské úmrtní oznámení ví, že i tam figuruje bezprostřední příčina smrti, základní onemocnění, další provázející choroby a závažnost těchto spolupůsobících faktorů je u daného jedince i s ohledem na výchozí stav různá. Celkové ztráty jsou ve srovnání s virózami let minulých velmi srovnatelné či menší. A zajímají se média, jak si stojí úmrtnost na onu standardní orthomyxovirovou chřipku, případně pneumokokové pneumonie seniorů? Ty jako by už vymizely?

Existují země jako Británie, ta má velmi „málo“ uzdravených, přitom „hodně“ infikovaných. Naproti tomu Rusko má značně malý počet lidí v kritickém stavu či letálních případů na covid-19; v testování je k dnešnímu datu na druhém místě za USA. Hovoří se o tom, že země, kde se plošně očkovalo proti tuberkulóze, viz také ČSSR, jeví určitou odolnost vůči koronaviru. Co o tom soudíte?

Vážený pane redaktore, obdivuji jistotou, že se ví, jak je na tom Rusko, sedmina souše světa od hranic s Ukrajinou po hranice s Čínou a Japonskem. Že se ví, jak jsou na tom USA, tedy oněch padesát států s velmi rozmanitými podmínkami klimatu, sociální skladbou i zdravotním zabezpečením... A má-li Británie k dnešku málo uzdravených, tak vydržme, bude jich mít s každým dnem podstatně více.

Koronavirus sám sobě politické hranice státu rozeznat neumí, nechápe naše rozdíly mezi pendlery na 15kilometrové trase mezi Mikulovem a rakouským Poysdorfem a nijak nevadícími vnitrostátními pendlery na 200kilometrové trase po D1 mezi o hodně více postiženou Prahou a méně postiženým Brnem.

Motáme mnoho věcí dohromady. Rezistence vůči viru je dána také náloží virových částic v prostředí, případně u jedince. I při obyčejném vyšetření moči se stanovuje přítomnost bakterií v logaritmické škále, nízké hodnoty jsou nezajímavé, vysoké ohrožující. Nesnažme se ale srovnávat Rusko oproti USA, to snad jen v počtu raket, o nichž však víme rovněž jenom z doslechu ve víře, že je vše podrobně zveřejněno. Je to všechno hodně o metodice zpracování, validaci a interpretaci dat ve vícefaktorovém systému.

Poslední otázka. Jak se díváte na fenomén zavření hranic. Je to nějaké řešení?

Už jsem uvedl v předchozí odpovědi, že izolace v politických státních hranicích, včetně vyloučení letecké dopravy je možná, pro šíření viru jen málo podstatná, ale máme s ní mnozí starší zkušenost za minulého režimu. Úplně uzavřeny, a pro všechny, však hranice nikdy nebyly a nejsou ani nyní. Nejde o nějaké uzavření hranic proti epidemii, pokud stojí mnohahodinové kolony kamionů na všech hranicích, někdy z důvodu zdlouhavé kontroly, pak se to zase při neudržitelnosti a pro uvolnění pustí.

Ostatně vše se vozí dál napříč Evropou i světem: například rajčata, saláty, jablka všech typů, to vše k nám pořád proudí z Itálie, paprika ze Španělska, banány a avokádo kdovíodkud. Zkoumá snad někdo, jaký virus kde ulpěl, přežívá a veze se? Virus možná cestování nepřežije, musí-li stát se zásilkou mnoho hodin na hranici? I pro virus je to otrava. Je to vskutku mnohorozměrné téma (zatím chybí důkazy, že by se nový koronavirus přenášel přes potraviny a jídlo, pozn. red.). Místy velmi podivné, z hlediska formální logiky až veselé. Pokud virus sám nějak přispěl k překotnému uzavírání hranic, k jejich otevírání už virus bude mít na pomoc politiku a mnoho dalších zájmů. Mně osobně uzavření hranic v schengenském prostoru velmi mrzí. Je pouze známkou, že jsme v té EU pouze na počátku cesty k jednotě, rovnosti a bratrství ve štěstí i neštěstí. Jsme opět nadrobeni jako dříve, nepodobni širé Rusi či Americe. To je pro moderní svět daleko horší než koronavirus, pokud se to rychle nespraví. 

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Peking prohlásil, že žádné důkazy vývoje covid-19 v laboratoři neexistují
Adam Vojtěch oznámil datum začátku plošného testování na covid-19. Koho se dotkne?
Vědci zjistili, kdy je člověk nakažený covidem-19 nejvíce nebezpečný pro své okolí
Pandemie zmařila největší pivní slavnosti na světě. Oktoberfest letos nebude
Štítky:
viry, hranice, Koronavirus, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář