22:12 31. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
6521
Sledujte nás na

Před několika dny tým ekonomů katedry hospodářské a sociální politiky VŠE zveřejnil doporučení k realizovaným vládním opatřením. Řada odborníky navržených bodů je v rozporu se společnou politikou EU. Pro zdůvodnění se Sputnik obrátil na jednoho z autorů doporučení, doc. PhDr. Ing. Marka Loužka, Ph. D.

Ekonom působí na Národohospodářské fakultě VŠE a Filozofické fakultě UK. Deset let byl docent Loužek analytikem Centra pro ekonomiku a politiku a externím poradcem prezidenta republiky. Ve zmíněném doporučení experti VŠE komentují průběžná hospodářsko-politická opatření vyhlášená vládou v nouzovém režimu a uvádí vlastní opatření v daňové oblasti, automobilovém průmyslu, měnové politice, navíc uvádí finanční zdroje pro jejich realizaci.

Emisní povolenky a elektromobilita

Jedním z prvních bodů je doporučení zrušení povinností plateb emisních povolenek. Zeptali jsme se docenta Loužka na jak dlouho by tým odborníků doporučil zrušení emisních povolenek a zda toto opatření může vyvolat nesouhlas Bruselu.

„Koronavirová krize je tvrdým testem pro EU. EU se není schopná vypořádat ani s jednou ze tří krizí, které ji ohrožují – epidemickou, migrační i ekonomickou. Koronavirová krize je příležitostí přehodnotit ambiciózní a nerealistické klimatické plány. Zrušení emisních povolenek by českému průmyslu hodně ulevilo,“ prohlásil analytik a ekonom.

Tým NF VŠE navrhuje mimo jiné i zrušení již přijatých opatření Evropskou unií v rámci prosazování elektromobility. Argumentuje to tím, že daná „opatření by bezesporu vedla k vážnému ohrožení hospodářství České republiky vzhledem k podílu automobilového průmyslu na celkové produkci“. 

Docent Loužek k tomu řekl: „Opatření EU na podporu elektromobility jsou krátkozraká. Vedle důvěrně známého benzínu, nafty, LPG a CNG má být elektřina další běžnou možností pohonu, Evropskou unií preferovanou, dotovanou a v podstatě diktovanou. Bruselem vynucená elektrifikace evropského vozového parku nadělá více škod než užitku.“

Odborník také uvedl, že uhlíková stopa elektromobilů je horší než u spalovacích motorů. Podle docenta Loužka existují i praktické problémy při hašení požárů elektromobilů. Jeho slova potvrzuje studie Evropské environmentální agentury Electric Vehicles in Europe od Evropské environmentální agentury. Podle výzkumu výroba elektromobilů v porovnání s vozy s pohonem na benzin je energeticky náročnější až o 70 % především kvůli komponentům motoru a baterií. Mimo jiné jsou k jejich výrobě používány vzácné kovy.

O potížích hasičů s dlouhými požáry způsobenými dopravními autonehody elektromobilů jak v Evropě, tak USA psal portál idnes.cz. Náročnost pro hasiče představuje především okruh vysokého napětí, na kterém je založen pohonný systém.

Pomoc vlády podnikatelům

Další část státních opatření, kterým se věnoval tým VŠE, se týkal podpory podnikatelů. Připomínáme, že za účelem financování malých a středních podniků postižených preventivními opatřeními státu kvůli koronaviru vláda připravila program bezúročných úvěrů COVID I, a následně COVID II, který podnikatelům nabízí záruku za úvěr u některé z komerčních bank zapojených do projektu. Specifickým rysem programu COVID II je to, že má sloužit podnikatelům mimo Prahu.

V doporučení katedry hospodářské a sociální politiky tým autorů uvádí, že „nelze diskriminovat případné příjemce pomoci z veřejných prostředků jen díky tomu, že jejich sídlo nebo podnikatelská činnost se nachází v územních jednotkách, jejichž podporu nedoporučuje či dokonce zakazuje eurokracie z Bruselu“. Zjišťovali jsme u docenta Loužka proč taková omezení existují a z jakého důvodu je odborníci z Národohospodářské fakulty nedoporučují aplikovat.

„Pravidlo, že o pomoc z veřejných prostředků se nemohou ucházet subjekty z Prahy, je diskriminační. Podle ČSÚ z 2 892 452 ekonomických subjektů v ČR (fyzické osoby, obchodní společnosti a družstva) má sídlo v Praze 632 250 (to je 22 %). Praha se podílí 26 % na tvorbě českého HDP. Vylučovat Prahu z podpory při koronavirové krizi je nespravedlivé,“ uvedl k tomu pan docent.

Toto omezení se v úterý vyřešilo na úrovni magistrátu. Aby byl snížen dopad krize, magistrát spustil program COVID Praha. Podle Pražského deníku hlavní město pro podnikatele uvolnilo 600 milionu korun na záruky za úvěry. Státní pomoc pro podnikatele Prahy má přijít v rámci programu COVID III, jehož termín zahájení není zatím známý.

Rozpočtová politika států a její hrozby

Mimo jiné v doporučení tým VŠE uvádí, že „nesouhlasí, aby koronavirová situace byla zneužita pro neadekvátní uvolnění rozpočtové kázně až do roku 2027“. Také zdůrazňují, že považují tento proces za nezodpovědný, který ve svém důsledku může poškozovat především mladou generaci. Zeptali jsme se docenta Loužka, v čem to může poškodit začínající podnikatele.

Analytik to vysvětlil následujícími slovy: „Krize kolem koronaviru by neměla být zneužívána k masivnímu posilování moci státu a pro neúměrné uvolnění rozpočtové kázně. Upravený schodek státního rozpočtu na rok 2020 ve výši 200 miliard je příliš optimistický. Schodek bude podstatně vyšší. I když má ČR nižší relativní podíl veřejného dluhu na HDP, koronavirová krize rezervy brzy vyčerpá a přiblíží se limitu zákona o rozpočtové kázni.“

Tady připomeneme, že v pondělí vláda v důsledku ekonomických dopadů pandemie koronaviru schválila novelu o navýšení schodku státního rozpočtu na 300 mld. Kč. Podle tiskové zprávy ministerstva financí vláda počítá s celkovými příjmy 1 428,2 mld. Kč a výdaji ve výši 1 728,2 mld. Kč.

V doporučení ekonomů VŠE se uvádí, že v současném období se bankovní sektor ČR považuje za nejstabilnější ze všech zemí EU, naprostá většina bank v ČR nemá zásadní problémy s likviditou. Zeptali jsme se, čím to lze vysvětlit a jak dlouho tento stav bude trvat. 

„Český bankovní systém je v dobrém stavu. Špatných úvěrů byly banky očištěny při privatizaci a ani finanční krize české banky neohrozila. České banky mají vyšší kapitálovou přiměřenost než banky na Západě. ČNB dokáže snadno zajistit, aby banky nechaly zisky u nás. Dividendy za loňský a letošní rok byly zastaveny,“ řekl na závěr ekonom a docent Marek Loužek.

Dle ČNB domácí bankovní sektor je stabilní a ziskový: přebytek celkových vkladů nad úvěry v systému poskytuje bankám dostatečnou rezervu hotovosti a zabezpečuje, že domácí bankovní systém není závislý na financování ze zahraničí. Na stránkách ČNB se uvádí, že poměr úvěrů ke vkladům v českém bankovním sektoru se dlouhodobě pohybuje kolem 75 procent. Tento ukazatel je jedním z nejnižších v Evropské unii. V mezinárodním srovnání je český bankovní systém dobře kapitalizovaný. Zejména Global Finance v listopadu 2019 zařádila Komerční banku na první místo v regionu střední a východní Evropy z hlediska bezpečnosti.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Hospodářská komora řeší uvolňování preventivních opatření a dopady na ekonomiku v situaci s koronavirem
Budoucnost slovenské ekonomiky po pandemii. Šokující propad je nevyhnutelný. Kdy dojde k rozletům?
Chaos světové ekonomiky. Cena ropy WTI je poprvé v historii negativní
Koronavirus likviduje ekonomiku USA. Nezaměstnanost by mohla dosáhnout 25 milionů lidí
Štítky:
deficit, výdaje, rozpočet, podnikatel, bankovnictví, ekologie, elektromobil, emisní normy, ekonom, Vláda České republiky, ekonomika, opatření, Česká republika, EU
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář