06:39 22. září 2020
Názory
Získat krátkou URL
20834
Sledujte nás na

Zdravotnictví nebo válečné hry? Toto rozhodování brzy čeká naši vládu. Ale nejen tu naši. Plnit touhy NATO na nadměrné investice do obrany by se nám během koronavirové krize mohlo šeredně vymstít.

Budeme se zadlužovat a také řezat do živého. O tom hovoří signály, které vysílá ministryně financí Alena Schillerová. Česká vláda v pondělí na návrh šéfky české kasy prohloubila státní dluh. Kvůli dopadům šíření koronaviru došlo ke zvýšení schodku státního rozpočtu v letošním roce na 300 miliard korun.

Noční můra opozice

Vláda tak schválila navýšení schodku už podruhé během necelého měsíce. Na konci března Sněmovna kvůli epidemii schválila zvýšení letošního schodku na 200 miliard korun z původně plánovaných 40 miliard korun před pandemií. Podle ekonomů není ale vyloučeno to, že schodek může být letos ještě vyšší.

„Díky tomu, že naše země dlouhodobě patří mezi nejméně zadlužené země, může si zvýšení rozpočtového schodku kvůli záchraně ekonomiky dovolit. V důsledku vyššího schodku sice zadlužení mírně vzroste, ovšem i poté zůstane Česká republika mezi rozpočtově nejdisciplinovanějšími ekonomikami v Evropě,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

Prezident Miloš Zeman v neděli řekl, že nechce hrozit vetem rozpočtu se zvýšeným deficitem, ale s ministryní financí bude chtít jednat o možných úsporách. Setkat by se měli na počátku května. Paní Schillerová zatím není škrtům nakloněna. Ale je více než jasné, že k nim dojít může. A toho se obává opozice. Větří, že se bude šetřit tam, kde se to nejvíc hodí naší republice, ale Washingtonu už moc ne.

Panují oprávněné obavy, že se Česká republika může vzdát závazku vnuceného Spojenými státy, potažmo Severoatlantickou aliancí odvádět dvě procenta HDP na obranu. Vyjádřila je poslankyně za ODS a předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová.

„Musím říct, že obrana je přesně jednou z těch oblastí naší připravenosti na krize, které jsme v minulých letech zanedbávali kvůli tomu, aby na vzrůstající výdaje na spotřebu bylo kde brát. Proto pokud bude vláda škrtat její rozpočet, měla by postupovat co nejšetrněji a neměla by se vzdávat cíle 2 % HDP. Může totiž nastat situace, kdy se bez armády neobejdeme,“ varovala vlivná politička.

Asi paní Černochová něco předvídá. Česká vláda se ke dvouprocentnímu odvodu na obranu stavěla i dříve skoupě. V únoru premiér Andrej Babiš filozofoval o nutnosti platit tolik peněz ozbrojeným silám a podporu tehdy našel i u šéfa koaliční ČSSD Jana Hamáčka. Jenže mu to dala sežrat média a asi i západní spojenci, takže musel obrátit.

A teď? Teď je vhodný čas trvat na svém. Dvě procenta hádépé na obranu jsou jen neurčité číslo, kterého se musí držet členové NATO, protože se to po nich chce. Odpovídá stavu jejich ekonomiky? Potřebují tak vybavenou armádu? To už nikoho nezajímá. Rozkaz z Washingtonu a Bruselu zní jasně.

Koronavirová krize, která se velmi brzy promítne do hospodářství, je dobrým argumentem, abychom mysleli především na sebe, nikoli na natovské tabulky a plány. Pro nás je prvotně důležité, aby lidé měli práci a aby hospodářství šlapalo. USA mají nejsilnější armádu na světě, a jak jim to pomohlo, když jejich zdravotnictví nezvládá pandemii koronaviru? Naše priority by měly být jasné.

Problémy české armády

O odvodu dvou procent HDP na obranu během koronavirové krize Sputnik hovořil s renomovaným expertem na vojenské bezpečnostní technologie Petrem Markvartem. Ten nabízí svůj fundovaný pohled na věc.

„Paní poslankyně, jako předsedkyně výboru pro obranu, jistě zná situaci našich ozbrojených sil lépe a ví, čeho je potřeba se obávat. Už dnes máme velký dluh vůči pozemním silám, které naléhavě vyžadují přezbrojení bojových jednotek a jednotek bojové podpory, a to především těžkou technikou, tedy další modernizací tanků T-72, novými bojovými vozidly pěchoty a kanonovými houfnicemi. Početní navýšení stavů průzkumných a výsadkových jednotek, které si naše armáda také vytkla jako další prioritu, budou vyžadovat nákupy moderních prostředků, především elektro-optického příslušenství a vybavení, bezpilotních prostředků a dalšího materiálu. Poslední vývoj dále ukazuje, jak moc Česká republika podcenila otázku strategické přepravy materiálu. V kritické situaci se prostě nelze spoléhat na nějaké sdílené kapacity, nacházející se mimo naši kontrolu na cizím území,“ domnívá se odborník.

„Jak čas ukáže, zásadní problémy čekají brzy naše vrtulníkové letectvo, které dostane namísto bojových strojů Mi-24 lehké vrtulníky sloužící k podpoře vylodění námořní pěchoty na nepřátelském pobřeží. Jejich počet navíc neumožní efektivní nasazení. Vláda za tuto ‚politickou zakázku' navíc zbytečně utratí v dlouhodobém horizontu ohromné peníze, které budou chybět jinde. V roce 2027 dále skončí současný pronájem Gripenů a ať se už rozhodne vláda jakkoli, bude nutné investovat další velké prostředky do nákupu nových strojů nebo do prodloužení pronájmu stávajících a jejich modernizace. A pokud je rok 2027 limitní, musíme se začít rozhodovat už dnes, včetně výhledu na finanční náročnost tohoto projektu. To nemluvím o totálně zanedbaném systému protivzdušné obrany státu, který naléhavě potřebuje nakoupit moderní samohybné raketové prostředky, aby Temelín nemusel hlídat voják s ručním kompletem krátkého dosahu,“ popisuje expert úkoly, které před armádou stojí.

Je opravdu vhodné, aby se teď myslelo na obranu, když české hospodářství čekají problémy a podnikatelé čekají na pomoc státu?

„Nepochybně, vždyť obrana vlastního území a důležitých národních zájmů je hlavním úkolem jakéhokoli státu. Navíc je národní armáda prvním a hlavním zákazníkem domácího obranného průmyslu a zadavatelem výzkumných a vývojových úkolů. Taková symbióza ovšem předpokládá, že Ministerstvo obrany ČR bude s obranným průmyslem, vědou a výzkumem komunikovat a bude jej preferovat před nákupem ze zahraničí,“ říká pan Makrvart.

„Obranný průmysl, přes jeho bezohlednou devastaci českými politiky v 90. letech, stále zaměstnává desítky tisíc vysoce kvalifikovaných lidí a je tahounem v oboru moderních technologií, materiálů a postupů, které posléze nachází uplatnění i v civilní výrobě. Pokud chce vláda skutečně pomoci, je zcela nezbytné, aby prohlásila obranný průmysl strategickým odvětvím, zavedla přísná ochranářská opatření a komunikovala s ním jako s partnerem. Člověk nechápe, proč bychom měli nakupovat např. korby pásových vozidel v zahraničí, když v České republice i na Slovensku existuje hned několik projektů pro tuto oblast. Takže takováto podpora státu by byla lepší než nesmyslně plošně rozdávané dotace ‚na život', které žádný pokrok nepřinesou,“ míní vojenský odborník.

Povel z NATO

Potřebuje česká armáda investice ve výši 2 % HDP, nebo je to uměle stanovená cifra?

„Na jednu stranu jsou naše ozbrojené síly dlouhodobě podfinancované, což se projevuje v neustálém odsouvání velkých projektů v čase na dobu pozdější. Mezitím tam však naskakují také nové projekty, které byly řádně plánovány na toto období, čímž se spolu s odloženými projekty kumuluje a strmě navyšuje i částka, kterou by měl stát každý rok utratit (a ta je dnes opravdu pouze tímto efektem vysoce nad 2 % HDP). Domnívám se, že i bez uvedené kumulace, je to nejnižší myslitelná cifra, pokud opravdu chceme budovat silnou národní armádu. A o tom, že ji potřebujeme, není třeba vést dlouhou polemiku. Současné dění ve světě probouzí a startuje procesy, které jsou přinejmenším zlověstné. Zanedbávat v takovéto situaci budování a modernizaci ozbrojených sil je nemyslitelné,“ říká důstojník Armády ČR v záloze.

Poslední, přitom klíčová otázka. Budou Spojené státy, potažmo NATO, trvat na tom, aby členové dodrželi slib 2% investic do obrany?

„Spojené státy i NATO mohou hlásat, co chtějí, respektive to, co se jim zrovna hodí do krámu. My jsme tu od toho, abychom bránili tuto zemi a rozhodli, kolik jsme schopni a ochotni na tento účel vyčlenit. K tomu, abychom uspěli, je však naléhavě potřeba změnit charakter našich ozbrojených sil z profesionální armády plus pár tisíc členů aktivních záloh, zpět na všelidovou armádu, skutečně schopnou efektivní a masivní obrany proti všem myslitelným druhům napadení,“ zdůrazňuje pan Markvart.

„Branná výchova a příprava, těsnější spolupráce s aerokluby, kynology, výrobci zbraní a techniky a konečně základní vojenský výcvik pro všechny mužské členy populace je něčím, co se v této zemi už 30 let zanedbává a posledních 15 let zcela přehlíží. Pokud se nebudou naše ozbrojené síly uměle zaměstnávat nesmysly, jakým bylo např. hlídání makových polí v Afghánistánu, budou mít i dost kapacit a prostředků na to, aby tento základní úkol zvládly,“ říká renomovaný expert.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

NI píše o ruském vojenském komplexu, který představuje klíčovou hrozbu pro NATO
NATO ignoruje pandemii? V Lotyšsku proběhnou vojenská cvičení Steel Brawler
Slovenský ministr obrany telefonoval se zástupcem generálního tajemníka NATO. Tématem byly i náklady na obranu
Štítky:
Armáda ČR, armáda, rozpočet, Koronavirus, NATO, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář