13:53 27. listopadu 2020
Názory
Získat krátkou URL
Covid-19 v Česku. Situace v dubnu (111)
7142
Sledujte nás na

V rámci zachránění strategicky významných podniků postižených koronavirovou krizí navrhla ministryně financí Alena Schillerová odkoupení státem Českých aerolinií. S odkupem leteckých společností mají zkušenosti i jiné evropské státy. Expert na letectví Michal Čupa vysvětlil Sputniku, proč tento návrh není současně nejlepším řešením.

Paní ministryně to sdělila Hospodářským novinám a dodala, že „ministerstvo průmyslu a obchodu připraví analýzu, které firmy jsou natolik strategické, že je máme zachránit“. Za hlavní překážku státní pomoci českému dopravci Schillerová považuje zahraničního strategického partnera. Tento typ podpory zvolil také americký Fed, v České republice by tomu měl být nápomocný Národní rozvojový fond. Tomu má licenci udělit ČNB. Již dříve vstup státu do ČSA zmiňoval premiér Andrej Babiš.

Námět paní ministryně ovšem nezískal podporu mezi řadou opozičních politiků a odborníků z oblasti letectví. Ke skeptikům patří i Michal Čupa, který svůj názor argumentuje především principem rozdělení státní podpory.

Uvedl to následovně: „Problém státní pomoci spočívá v tom, že nejsou peníze zachraňovat každého a musí se proto vážit, komu pomoci a komu ne. Na všechny se nedostane. Dokonce ani ne na všechny, kteří se do problémů dostali nezaviněně a jsou obětí koronaviru. To není případ Smartwings, které měly problémy ještě před krizí.“

Navíc podle experta na letectví není jasné, proč by se měly prostředky daňových poplatníků použít na záchranu Smartwings. Podle něj daňový poplatník Smartwings objektivně nepotřebuje a pokud aerolinky padnou, občany to údajně neohrozí.

„Neplatí ani argument udržet národního provozovatele. Pokud bez národního provozovatele mohou žít země jako např. Švýcarsko a Rakousko, Česká republika se bez národního provozovatele obejde také. Nejde tedy o strategickou infrastrukturu. Záchrana Smartwings prostě nedává smysl,“ pokračoval pan Čupa.

Slavná historie prý neomlouvá hospodářské problémy

ČSA jsou přitom pátou nejstarší leteckou společností ve světě a mají téměř staletou historii; původně nesla společnost název České státní aerolinie. V poválečném období aerolinky létaly do Káhiry a Ankary, v roce 1962 zahájily transatlantické lety. Je to jeden z nemnoha podniků původně založených jako ryze česká společnost. Z tohoto důvodu se Sputnik ptal Michala Čupy, zda by neměla tudíž tato společnost, která má historický význam a která byla po řadu let předmětem hrdosti České republiky, získat alespoň částečnou pomoc od státu. 

Podle pana Čupy by se letitá a slavná historie společnosti neměla v tomto případě přehlížet. Rozhodovat podle něho mají objektivní ekonomické ukazatele a dřívější problémy dopravce. „Dlouhá historie sama o sobě přežití nezaručuje. Z nebe ostatně zmizely i tak ikonické letecké společnosti, jako byla americká Pan American. ČSA se v posledních letech své samostatné existence nedařilo a pracovaly se ztrátou. Posledního podílu v ČSA se stát zbavil v roce 2018. Firma je začleněna do koncernu Smartwings Group,“ řekl odborník.

Pokračoval, že ani Smartwings nejsou zdravou společností. Vysvětlil to slovy: „Ještě před koronavirovou krizí měla vážné hospodářské, akcionářské i provozní problémy. Čínský akcionář (CITIC), který vlastní 49 %, odmítl vloni navýšení kapitálu a skupina se tak dostala do vážných existenčních potíží.“

Jak to dělají jinde v Evropě

Řada států své aerolinky zachránila. Jedná se například o Lotyšsko, Itálii, uvažují o tom v Portugalsku a v Belgii. Sputnik se zajímal u experta, zda tento přístup má i svá pozitiva a možná negativa z hospodářského hlediska. K tomu pan Čupa konstatoval, že koordinovaný evropský přístup ani pravidla pro záchranu leteckých společností neexistují. Jednotlivé státy k tomu přistupují individuálně dle své účasti na kapitálu.

„Některé země se této myšlence brání (např. Velká Británie). Naopak např. Francie a Nizozemí jsou připraveny skupině Air France-KLM pomoci. Obě vlády jsou však již dnes významnými akcionáři, což jim dovoluje využití podpory lépe kontrolovat. Dánsko a Švédsko nyní odmítlo poskytnout státní pomoc místním odnožím nízkonákladové společnosti Norwegian. V důsledku bankrotu poboček přišlo o práci 5000 pilotů a členů palubního personálu společnosti Norwegian,“ vysvětlil odborník.

Podle Reuters společnost Air France-KLM (AIRF.PA) současně směřuje k záchranné dohodě podporované vládou ve výši 10 miliard eur (250 mlrd. Kč), v rámci které by nizozemská vláda poskytla půjčku své dceřiné společnosti KLM ve výši zhruba 2 miliardy eur (50 mlrd. Kč). Aerolinky Norwegian v pondělí informovaly o svém bankrotu v tiskové zprávě, kde mimo jiné uvedly, že absence státní pomoci od Dánska a Švédska jim nenechala jinou možnost na výběr.

Podle Michala Čupy o státní pomoc v březnu usilovala Lufthansa, nakonec se však rozhodla k razantním řezům, a to včetně vyřazení desítek letadel a uzavření nízkonákladové odnože Germanwings. Reuters mimo jiné uvedla slova ředitele leteckého dopravce, který hodlá žádat o pomoc i jiné státy, zejména Rakousko, Švýcarsko a Belgii.

Itálie je dle slov odborníka názornou ukázkou, kam se státní pomoc může dostat. Italská vláda letos rozhodla zkrachovalou Alitalii nacionalizovat, když opakovaně nenašla kupce. Národní dopravce se nacházel v potížích delší dobu a propuknutá krize jen potvrdila fakt, že zájemce o italskou linku se nenajde. Také podle pana Čupy během posledních let přitom stát do společnosti nacpal 9 mlrd. eur z peněz daňových poplatníků.   

Profitabilní společnosti za dob krize

Nicméně přístup k řešení finančních problémů vyvolaných krizí navazuje na komerční úspěšnost dopravce, jak poukazuje expert na letectví.

„Liší se také postoj samotných leteckých společností. Zatímco některé naléhavě žádají o pomoc, jiné státní pomoc rezolutně odmítají. To je příklad IAG (do níž patří mj. British Airways a Iberia), Ryanairu (největší evropská nízkonákladová společnost) nebo Wizz Air (největší nízkonákladová společnost střední a východní Evropy). Vychází z toho, že úspěšná společnost si má pomoci sama,“ prohlásil Michal Čupa.

Expert vidí hned několik problémů s podporou vlád, kterými jsou volba podporovaných společností a kritéria pro ni. Vysvětlil to následovně: „Tím prvním je morální dilema. Stát bude rozhodovat, komu dá šanci na přežití a komu ne, přičemž kritéria pro rozhodování nelze stanovit objektivně a spravedlivě. Vlády také stanovením konkrétních podmínek pomoci odpovídají za to, že nebudou poškozeny zájmy daňových poplatníků.“ K tomu dodal, že zdaleka největším rizikem pro celé odvětví letecké dopravy je, že účast států zvyšuje riziko protekcionizmu a pokřivení volného trhu.

Navzdory zjevným potížím většiny dopravců by krize měla především sjednotit letecký trh, což by bylo výhodné pro cestující v budoucnu. „Krize urychlí konsolidaci trhu letecké dopravy v Evropě. Krizi přežijí jen nejsilnější. Nikoliv ti, kteří získají státní pomoc, ale ti, kteří dokáží hospodařit nejefektivněji. Během několika měsíců bude v Evropě daleko méně, zato však daleko větších leteckých společností. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska to přinese cestujícím výhodu,“ konstatoval odborník.

Razantní propad leteckého provozu

Letecký provoz v ČR se snížil v březnu o polovinu. Zajímali jsme se o nejlepší a nejhorší scénář vývoje pro letecký provoz. Co se týče objemu provozu, IATA (Mezinárodní asociace leteckých dopravců) očekává ve druhém kvartálu pokles světové letecké dopravy o 82 %.

Ve druhém kvartálu má pokles činit 56 %, uvedl expert a dodává, že pokud jde o Evropu, např. 16. dubna činil pokles provozu v Evropě 87 % proti stejnému datu v roce 2019. „V Evropě je z provozu odstaveno na 5 000 letadel, celosvětově 17 000 letadel. Evropská letiště v březnu ztratila 106 mil. cestujících,“ sdělil strhující čísla Michal Čupa.

Vývoj situace je prozatím nejistý, stejně jako vývoj pandemie, proto podle experta může být cesta k zotavení dlouhá. Podle IATA by provoz měl dosáhnout objemů roku 2019 někdy v letech 2023 – 2024. Prognóza Mezinárodní asociace dopravců vychází z předpokladu, že po odeznění epidemie bude svět v hluboké recesi, která oslabí poptávku po leteckém cestování, podotkl expert. Nejde podle něho o analogii pandemie SARS, po jejímž odeznění se trh vzpamatoval během několika měsíců.  

„Na optimistické straně, Michael O’Leary, šéf skupiny Ryanair, je přesvědčen, že začátek zotavení uvidíme v Evropě již v srpnu, protože lidé frustrovaní izolací ve svých bytech budou chtít cestovat, jakmile to bude možné. Očekává cenovou válku leteckých dopravců a chce nabízet letenky od 0,99 eur,“ řekl na závěr expert na letectví Michal Čupa. 

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Téma:
Covid-19 v Česku. Situace v dubnu (111)

Více:

Konference po jednání vlády. Jaká jsou další opatření pomoci firmám, živnostníkům i občanům?
Na Institutu Václava Klause odhalili, jaké vládní opatření pomohou přežít českým firmám po pandemii
Merkelová: Tvrdá opatření jsou nezbytná pro překonání krize způsobené pandemií covid-19
Hospodářská komora řeší uvolňování preventivních opatření a dopady na ekonomiku v situaci s koronavirem
Štítky:
Koronavirus, ekonomika, Česká republika, civilní letectví, ČSA, finanční pomoc, Vláda České republiky, stát
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář