03:58 24. září 2020
Názory
Získat krátkou URL
1382
Sledujte nás na

Ministryně obrany SRN chce nahradit zastaralá bojová letadla a získat až 90 nových letounů Eurofighter a také 45 bombardérů F-18 od koncernu Boeing. Americká letadla jsou určena především k přepravě jaderných pum.

Podplukovník německého letectva ve výslužbě Jochen Scholz v rozhovoru pro Sputnik vysvětlil, proč ministerstvo obrany trvá na nákupu právě této techniky a proč se její objednání stane dost pochybným opatřením.

Pane Scholzi, jak hodnotíte nedávné počínání ministryně obrany, která podle všeho i nadále trvá na nákupu letounů F-18, potvrdila to v e-mailu svému americkému kolegovi Marku Esperovi?

Je třeba chápat, pro jaké účely se používala stará letadla Tornado: pro taktickou rozvědku, radioelektronický boj a jako stíhací bombardéry. Modifikace stíhacího bombardéru má však jednu nuanci, jde o letouny dislokované na území Německa v určitém místě – tam, kde jsou skladovány americké jaderné zbraně, které se nyní právě obnovují. A tato německá Tornada s americkými jadernými zbraněmi potřebují náhradu.

Skutečnost, že jde právě o F-18, je spojena s tím, že už byly certifikovány v USA, a proto bude poměrně snadné je koupit ve srovnání s jinými modely, které by museli Američané certifikovat zvlášť.

Jenomže Spolkový sněm přišel ještě před deseti lety s návrhem (který podpořily všechny frakce) na zbavení světa jaderných zbraní. A teď by se mohla německá vláda klidně zbavit tohoto přežitku z dob studené války, takzvaného „jaderného podílu“ Německa, a říci: „Nepotřebujeme nová letadla, která by nahradila tuto specifickou modifikaci Tornada určenou pro přepravu jaderných zbraní.“ Na tento krok ale není připravena, anebo prostě není toho schopna, protože by to vyvolalo samozřejmě velký zmatek v řadách NATO. Můžeme ale říci, že je třeba nejen pronášet krásné řeči, ale občas je podporovat i činy (hic Rhodus, hic salta). To je moje politické hodnocení tohoto příběhu.

Na plnění jiných úkolů stojících před vojenským letectvem – rozvědky, použití jako obyčejného stíhacího bombardéru a pro radioelektronický boj – existují evropská řešení. A není třeba se dívat do Ameriky.

Eurofighter tedy není určen k jadernému bombardování?

Není k tomu určen, a pro podobné využití by ho musela nejdříve certifikovat americká vláda. Na to by bylo potřeba mnohem více času, takže v současné době byl zvolen letoun F-18.

Ale v zásadě může tento letoun tyto úkoly plnit, stejně jako i zastaralé Tornado?

Samozřejmě. Tornado je také evropský letoun, který by museli Američané certifikovat pro přepravu jaderných pum. A teď by to bylo možné udělat, to snad ale spěchá, protože letouny jsou poměrně staré. Takže by to mohlo být záminkou k tomu, aby bylo s „jaderným podílem“ Německa skoncováno a abychom udělali konkrétní krok k tomu, o čem se neustále mluví – že se chceme zbavit jaderných zbraní.

Proč to ale neděláme?

Protože by to vyvolalo velké znepokojení a nespokojenost v řadách NATO. Vzpomínám si na jeden výrok bývalého parlamentního státního tajemníka na našem ministerstvu obrany Willyho Wimmera. Byl přítomen posledním cvičením NATO Wintex v roce 1989 a když byl západoněmeckým letounům Tornado stanoven úkol taktického jaderného bombardování měst NDR a jiných východoevropských zemí, zatelefonoval spolkovému kancléři a řekl: „Pane kancléři, myslím si, že by mělo Německo vystoupit ze složení účastníků těchto cvičení.“ A Německo se skutečně vzdalo účasti v nich. Nyní bychom si měli vzpomenout, jak to bylo.

Musíme si jen představit, že taktické jaderné zbraně v podobě leteckých pum by byly použity kdesi nedaleko v Evropě s ohledem na omezený dolet takového taktického letounu. To je přece úplný nesmysl! Jaderné zbraně mají sloužit k zabránění válkám, a nikoli používat v rámci jaderné války!

Jde celkem o 138 letounů, které mají být objednány. Bude to 45 F-18 a ještě 93 Eurofighterů. To je přece velká objednávka, nemám pravdu? Na jakou částku odhadujete tuto transakci? A co si myslíte o tom, že právě nyní uprostřed pandemie koronaviru se mají na tyto cíle vynakládat miliardy eur?

Velmi dobře jste si všiml problému nedostatku intuice. Naše vedení prosazuje toto téma právě nyní, za situace, která vznikla v době pandemie koronaviru. A naši občané to určitě nepochopí.

Co se týče odhadu ceny transakce, to je těžké, protože nejde jen o bezprostřední nákup techniky a pokrytí výdajů na její rozvoj. Je třeba ještě vzít v úvahu výdaje v průběhu celého následujícího provozu těchto letounů, a ty se v podstatě nedají odhadnout. V každém případě to budou desítky miliard eur. To je obrovská transakce.

Možná, že na to přistupujeme také proto, abychom nemuseli poslouchat nekonečné žádosti USA o zvyšování vojenských výdajů a nákupu amerických zbraní. Tyto výčitky zaznívají z Washingtonu neustále. USA tvrdí, že vynakládají obrovské prostředky na naši bezpečnost. To je ale mylná cesta. Měli bychom naopak mluvit s partnery v alianci otevřeně, a nesnažit se je nekonečně oblažovat.

Používaly se americké letouny, které jsou ve výzbroji Bundeswehru, v boji? Jaké mají přednosti?

Bundeswehr je nepoužíval, v Německu se ale nacházejí letouny F-15 amerického letectva.

Američané mají samozřejmě zcela jinou úroveň rozvoje vojenské techniky a měli bychom je v tom dohánět. Toho by se mohl zúčastnit například koncern Airbus Industries anebo francouzské aerokosmické koncerny. Ale když už máme zachovat své letectvo s jeho nynějšími úkoly, bylo by lepší kupovat evropskou techniku.

Německo by se mohlo – a dokonce i muselo – za nepříznivého vývoje událostí zúčastnit operací za použití jaderných bombardérů. Právě proto jsou bombardéry rozmístěny na jeho území. Jakožto bývalý důstojník německého letectva jste se mnoho let účastnil činnosti NATO. Jak by mohl vypadat váš „jaderný podíl“ ve skutečnosti? Měl jste za léta své kariéry praktické zkušenosti podobného druhu?

Praktické zkušenosti jsem sice neměl, měl jsem ale zkušenosti z podobných cvičení. Byla to právě cvičení Wintex. Pořádala se jednou za dva roky, naposledy v roce 1989. A nacvičovalo se tehdy použití jaderných zbraní, mj. i patřičný politický proces, kdy by rozkaz pocházel od prezidenta USA. V základě byl vždy vojenský scénář, byl sepsán takovým způsobem, že v konečném důsledku bylo použití jaderných zbraní nevyhnutné, protože Varšavská smlouva byla tak říkajíc příliš silná.

V 60. letech ještě existoval názor, že jaderné zbraně jsou nejlepším dělostřelectvem. Postupně se ale tento názor měnil. A od našich velitelů letek, jejímž úkolem byla mj. přeprava jaderných zbraní, vím, že se vůbec nechtěli podobných cvičení účastnit. Věděli přece, jak působí jaderná puma. A měli z toho nepříjemné pocity.

To by se dalo svést na studenou válku. Studená válka však zůstala v minulosti. Kdo hodlá napadnout Německo? Nehodlá to udělat ani jedna země, kromě samozřejmě Putinova Ruska. To je pochopitelné. Takže je tato představa naprosto nesmyslná. Vždyť ruský prezident nepřišel v roce 2001 do Spolkového sněmu a nenavrhl vytvoření společného prostoru od Lisabonu až po Vladivostok, aby se současně připravoval útok na západní Evropu a na Německo. To je přece úplný nesmysl!

Podle vašeho názoru nepotřebuje Německo tento „jaderný podíl“, že ano?

Vůbec to nepotřebujeme. To je přežitek z dob studené války. Měli bychom se toho zbavit.

USA za Trumpovy vlády odstupují od celé řady dohod o odzbrojení a rozpoutaly hospodářský konflikt s EU. V USA se řídí heslem America first! – Amerika nade všecko! Jaká by ale mohla být alternativa – EU nade všecko? Je třeba vytvářet společnou evropskou armádu a zapojovat do systému evropské bezpečnosti francouzské jaderné síly, na čemž trvají politici v Bruselu?

Na zapojení Force de frappe – francouzských jaderných sil – bychom vůbec neměli myslet. A Francouzi také nikdy nepřistoupí na to, aby byly jejich jaderné síly zapojeny do systému evropské bezpečnosti, na to můžeme zapomenout. Avšak nezávisle na tom, jestli dokážeme my v EU vytvořit své společné ozbrojené síly, jimž by byl stanoven jasný úkol v oblasti obrany, tuto myšlenku bych uvítal. To si ale bohužel nemůžeme zatím ani představit, kdy by se mohlo uskutečnit. To hlavní ale je, aby to nebyly evropské ozbrojené síly, které by dělaly to, co už nechtějí dělat Američané, protože se nyní soustředili na Asii.

Trump nebude vždy prezidentem. A po krachu amerického zdravotnického systému existuje scénář, že Trump nebude znovu zvolen.  Co to znamená pro politiku v oblasti bezpečnosti a pro NATO? Bude spolupráce znovu užší? Bude méně konfliktů a více míru?

Ne, bude to pravý opak, nahlédneme-li do budoucnosti „po Trumpovi“. Vrátí-li se časy, které byly „před Trumpem“, tedy nastoupí-li k moci prezident zastupující ten mainstream (a je jedno, jestli to bude demokrat nebo republikán), který bude chtít, aby USA hrály i nadále roli podle zásady „jsme zvláštní národ a musíme se postarat o světový pořádek“ (za tímto eufemismem se neskrývá nic jiného, než tradiční národní zájmy USA), bude tato filozofie znovu aktualizována. A této filozofie bychom se měli včas vyvarovat, dokud není pozdě. Musíme si uvědomit, kde se nachází radostná budoucnost našeho společného kontinentu – Eurasie. 

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Slovenský ministr obrany telefonoval se zástupcem generálního tajemníka NATO. Tématem byly i náklady na obranu
„Letěl, jako by stál na místě!“ Pilot ruského MiG-31 natočil na video setkání se stíhačkou NATO
NATO má utrum? Nad 2 % se stahují mračna
Štítky:
bombardéry, jaderné zbraně, USA, Německo, názor, NATO
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář