Bývalý bulharský ministr hospodářství: Česká republika to dobře zvládá i bez eurozóny, ale jednoho dne může změnit názor

Vstup České republiky do eurozóny je otázkou času, uvedl v rozhovoru se Sputnikem bývalý místopředseda vlády a ministr hospodářství Bulharska Nikolaj Vasilev. Podle názoru politika k tomu však nedojde příliš rychle.

Sputnik: Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že Evropa potřebuje nový „Marshallův plán“, aby se ve svém hospodářském rozvoji nevrátila o deset let zpátky. Souhlasíte s tímto názorem? Byl to plán, který poprvé sjednotil Evropu, nebo plán, který ji učinil ekonomicky závislou na Washingtonu?

Vasilev: Nejsem si jistý, že bych použil termín „Marshallův plán“, protože „Marshallův plán“ měl velmi specifický historický význam, což znamenalo po válce americkou ekonomickou pomoc západní Evropě. Nyní je lepší použít jinou terminologii. Tato pandemie, která byla překvapením pro všechny, bude mít těžké následky pro všechny světové ekonomiky a vlády na to reagují prostřednictvím balíčků podpůrných opatření pro různá odvětví hospodářství nebo pro lidi, kteří přišli o práci nebo pro (zástupce - poznámka) firem, které ztratily část podnikání. V tomto smyslu by bylo dobré, aby Evropská unie měla schválený balíček ekonomických opatření pro všechny své členy.

Spojené státy utrpěly ve druhé světové válce méně než ostatní velké státy, což nelze říci o současné situaci, kdy je Amerika v čele podle počtu obětí koronaviru. Je nyní pro USA výhodné, s ohledem na konkrétní politiku současného prezidenta, pomáhat Evropě? A mají na to Spojené státy zdroje?

Nepřijímám takto položenou otázku. Nemyslím si, že Evropa v nějakém směru potřebuje Spojené státy. Evropa má víceméně stejné bohatství jako USA, má mnoho svých možností a nepotřebuje podporu jiných kontinentů.

Pokud hovoříme o evropské solidaritě: dokonce i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová připustila, že EU nepřišla na pomoc Itálii včas, protože na to nebyla připravena, a omluvila se za to. Je jasné, že Brusel má v oblasti zdravotnictví méně pravomocí než vlády jednotlivých států, ale jak vysvětlíte důvody této nepřipravenosti – je to podcenění rizika, jste příliš zvyklí na dostatek vnitřních zdrojů k překonání jakékoliv krize, od ekonomické až po migrační?

Neznám ani jeden stát na světě, který by byl připraven na takovou pandemii. Nikdo to neočekával, nebyl připraven ani v medicíně, ani finančně, ani psychologicky. To bylo překvapením pro všechny - od nejbohatších zemí po nejchudší. Evropská unie není výjimkou. První týdny bylo překvapení obrovské, postupně se situace stabilizovala. Podle mého názoru bude v Evropské unii existovat podpora, zejména finanční.

Vstup Bulharska do čekárny eurozóny může být v souvislosti s koronavirem jedinou záchranou, řekl včera premiér Bojko Borisov. Opakovaně jste uváděl, že země je již dlouho připravena připojit se k mechanismu ERM-2 a že takový krok by neměl být motivován skutečností, že „v Evropě se budou rozdávat biliony“, a že by země neměla „prosit o almužnu a půjčky“. Mohl byste se k vašemu hledisku podrobněji vyjádřit?

Bulharsko je na rozdíl od jiných zemí v lepší finanční situaci. V Evropě jsme na druhém nebo třetím místě (toto hodnocení se mění) s nejnižší zadlužeností v procentech HDP. Před současnou krizí činil dluh Bulharska zhruba 20 % HDP, což je v celosvětovém měřítku velmi málo. Navíc máme v posledních letech téměř vždy rozpočtový přebytek. To znamená, že Bulharsko vstoupilo do krize finančně připravené, nepotřebuje, aby ho zachraňovali, protože se nenachází ve finančních potížích, má své vlastní rezervy. Takže pro mě není vstup do eurozóny spojen s tím, že Bulharsko potřebuje nějakou pomoc. Bulharsko je podle mého názoru připraveno ke vstupu více než deset let. Splňuje všechna ekonomická kritéria a, jak jste mě již dříve citoval, nemělo by tam vstupovat s argumentem, že tam budou rozdávány nějaké peníze. I když tam nebudou rozdávat žádné peníze, bude dobré, pokud tam vstoupíme jako součást klubu prvotřídních evropských zemí. Jsme na to připraveni již dlouho. Všechny podmínky splňujeme ve větší míře než většina evropských zemí.

Myslíte si, že proces vstupu dalších evropských zemí do eurozóny se po epidemii a všech souvisejících ekonomických problémech zpomalí? Jak chápete logiku některých evropských odborníků, kteří nepovažují za nutné připojovat se k eurozóně? Například podle bývalého viceprezidenta České národní banky Mojmíra Hampla schopnost provádět vlastní měnovou politiku v posledních letech přinesla České republice pouze užitek.

Nyní vím o dvou zemích, které spěchají do eurozóny - jedná se o Bulharsko a Chorvatsko. Podle mého názoru jsou obě země připraveny a obě země budou letos přijaty do čekárny. Ostatní země nespěchají, to je jejich věc, to neznamená, že souhlasím s jejich postojem. Z dlouhodobého hlediska si myslím, že všichni členové Evropské unie budou členy eurozóny. V krátkodobém horizontu se někdo rozhodl odložit (tento krok – pozn.), ale pro Bulharsko je výhodnější tam být. Je pravda, že se České republice daří ekonomicky dobře i bez eurozóny. Je otázkou času, kdy jednoho dne jiná česká vláda rozhodne, že je to dobré i pro ně, a pak se všechno změní, ale nedojde k tomu příliš rychle.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.