Před nedávnem předseda SPD Tomio Okamura na svém Facebooku upozornil na rostoucí ceny potravin. Ty za rok v průměru zdražily o 6,4 procenta. V případě ovoce ceny meziročně stouply o 16 %. Ceny vepřového například v březnu meziročně zdražily o 22,1 %. Česká republika je navíc znatelně závislá na importu. V případě zeleniny se jedná až o 65 %. Brambor a ovoce se ročně dováží kolem 25 %.
„Potravinová soběstačnost je minulostí, vzato v celkovém finančním vyjádření jsme soběstační asi z 65 %, jestli vůbec,“ konstatoval Okamura. Cesta k potravinové soběstačnosti podle něj vede přes obnovu soběstačných národních států.
Jinými slovy například s vlastním hovězím by se Česko vystačilo samo, maso ale dováží. Často je totiž výhodnější prodat jateční zvířata do zahraničí než zásobovat domácí trh s masem.
Ve výsledku, jak konstatuje ministerstvo zemědělství, se v loňském roce „meziročně prohloubila záporná bilance agrárního zahraničního obchodu (AZO) ČR o 13,2 %, kdy se zvýšil schodek AZO z 41,7 mld. Kč na 47,2 mld. Kč“. Meziročně se zhoršila zejména záporná bilance se zeměmi EU, a to z 25,3 mld. Kč na 30,3 mld. Kč.
Za vším hledej cizince
Nejsou to pouze euroskeptici, kdo opakují „soběstačnost“ jako zaklínadlo, jež problém odčaruje pryč. Kupříkladu premiér Andrej Babiš na sněmu Agrární komory v Brně v květnu 2019 pronesl:
„Dneska jsou čísla o soběstačnosti katastrofální. Každý stát se má dlouhodobě zasadit o to, aby uživil svoje obyvatele. Máme 30 let od revoluce. V 90. letech, kdy nebyla vize v zemědělství, politici řekli, že si vše dovezeme.“
Každopádně odkazování na partnery z V4 je poněkud ošemetné. Na to Sputnik upozornil předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Ing. Josef Stehlík.
„Nevidíme problém ve vlastnictví půdy individuálnímu farmáři-cizinci, pokud mají farmu na území ČR. Vidíme problém v možnosti vlastnit půdu nadnárodními firmami a korporacemi a holdingy, obzvláště pokud mají sídlo mimo území EU,“ upozornil Stehlík, který hospodaří na rodinném statku s několikasetletou historií v Chodouni na 280 hektarech půdy.
Navíc, jak upozorňuje předseda ASZ, pokud by byly v Česku přijaty polské zákony, tak by českou půdu nemohl vlastnit například ani Agrofert.
Pomůže uzavírání hranic?
Zdražování potravin je každý rok velmi diskutované téma. Loni ve středu pozornosti byly brambory, které zdražily až dvakrát. Hlavní příčinou bylo ale sucho v republice a tím pádem nedostatek českých brambor na domácím trhu. Tuzemskou produkci tak musel nahradit drahý dovoz.
Brambory jsou navíc plodinou náročnou na ruční práci a v Česku je stále méně lidí, kteří by se jejímu pěstování chtěli věnovat. I v tomto případě je cestou posílit sezonní pracovní migraci z východu. Náhlá pandemie koronaviru a nejistota ohledně jejího vývoje tak opět hrozí zdražováním.
Další problém spočívá v tom, že zemědělci přecházejí na pěstování řepky, která se hojně užívá pro výrobu biopaliv, jež nám mají údajně pomoci se snižováním emisí skleníkových plynů – tolik oblíbeným tématem Evropské komise a řady členů EU.
„Řepka doznala až trojnásobného navýšení ploch, především na úkor víceletých krmných plodin a zmíněných brambor a cukrové řepy,“ uvádí Stehlík.
V roce 1990 se brambory pěstovaly na ploše 109 tisíc hektarů, zatímco podle posledních údajů z roku 2017 se už jedná o 23 418 hektarů.
Je nutné dodat, že tomuto trendu přispívá i systém dotací, jejichž velká část putuje z EU, kvůli čemuž čeští zemědělci přestali dodržovat osevní postup starý několik stovek let, kdy se na jedné ploše postupně střídalo sedm až osm druhů plodin: ty rentabilní a ty, které vracejí živiny do půdy. Důraz nyní hraje ekonomická výnosnost.
Jaké je řešení?
Stehlík problém v potravinové soběstačnosti nevidí zdaleka tak dramaticky.
„Ve většině vyráběných komodit je ČR soběstačná, respektive je vývozcem. Dlouhodobě se tento problém týká výroby drůbeže, prasat a specialit, jako je zelenina,“ vysvětluje odborník.
„Také negativní roli sehrává i malá konkurenceschopnost zpracovatelských podniků a malé zastoupení lokální produkce od výroby, zpracování až po místní prodej,“ dodává šéf ASZ.
Aby farmáři mohli čelit nadnárodním agrokoncernům, měli by se sdružovat do odbytových organizací. Čeští farmáři v tom v porovnání s okolními státy pokulhávají. Stát by měl ale pomoci českým zemědělcům i po koronavirové krizi.
„Vláda by měla zaměřit pozornost na podporu zajištění nepřerušení peněžních toků provozních financí zemědělských podniků, především formou podpory plateb úroků již uzavřených a splácených úvěrů zemědělců bankám,“ domnívá se Ing. Josef Stehlík.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)