Zrušená přehlídka Vítězství v Rusku: historik odmítá „levné posměšky“ médií na adresu úcty k památce

Když ruský prezident Vladimir Putin přijal rozhodnutí zrušit oslavy 9. května kvůli koronaviru, německé noviny TAZ se zaradovaly z neúspěchu „velkolepé show“. Jiná média rovněž nestranně hovořila o „chorovodech kolem památky“. Historik Erich Später v interview pro Sputnik kritizoval toto stanovisko a uváděl argumenty proti „popichování a výsměchu“.

„Měla to být velká a pompézní oslava. Ještě větší, ještě velkolepější než kdy předtím,“ napsala novinářka Inna Hartwichová z TAZ o slavnostech plánovaných v Rusku u příležitosti 75. výročí vítězství nad nacismem. Ale kvůli novému koronaviru se příprava a provádění těchto akcí staly nemožnými. TAZ napsal, že Putinovi bylo takovým způsobem „ukradeno show“.

„Válka - ,ta‘ Velká vlastenecká válka, hořká, která způsobila obrovské ztráty - skončila již před 75 lety. Vítězové to chtěli oslavit. Chtěli ukázat, že jsou jednotní a silní. Tanky, rakety, vojáci různých druhů vojsk.“ Během přehlídky by oběti a násilí zmizely, tvrdí autorka. Kromě toho spojila všechny formy vyjádření vzpomínky, které jsou v Rusku populární (například akce Nesmrtelný pluk), pouze do jedné přehlídky – „show“.

Pro německého historika Ericha Spätera je to „levný výsměch památce“. Hartvichová se podle jeho slov ani nezamyslela nad tím, že slavnosti 9. května jsou úctyhodným projevem vzpomínky.

„Tentokrát se koronavirus a Putinova domácí politika staly příčinou výsměchu a zneuctění vzpomínky na 27 milionů obětí války, kterou rozpoutalo Německo,“ řekl v rozhovoru se Sputnikem. „V Izraeli to samozřejmě vidí jinak. Tam ctí boj Rudé armády a uvědomují si, že bez vítězství Sovětského svazu by byli zlikvidováni všichni Židé v Evropě.“

Noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung také vyjádřily přesvědčení, že 9. května by na prvním místě bylo „Putinovo geopolitické úsilí“. Skutečnost, že francouzský prezident Emmanuel Macron souhlasil s tím, že letos přijede do Moskvy v souladu s logikou autora Friedricha Schmidta, je Putinovým geopolitickým triumfem, protože „před pěti lety na přehlídku v Moskvě nepřijeli žádní západní nejvyšší představitelé státu či vlády“. „Takže Putinův triumf se neuskutečnil,“ došly k závěru Schwäbische Zeitung (Švábské noviny) a opět měly na mysli „Putinovu přehlídku“ na Rudém náměstí.

Přitom přehlídka Vítězství 9. května se v Rusku koná ne od chvíle, kdy se Putin dostal k moci, ale od roku 1995, to znamená, že se stala každoroční tradicí už po rozpadu SSSR. Oficiálním svátkem se 9. květen stal již v roce 1965, kromě toho se každoroční přehlídky konaly 7. listopadu, v den výročí Říjnové revoluce. Taková přehlídka se konala dokonce i v roce 1941 – během bitvy o Moskvu. Vojenská přehlídka se tak stala prvkem kultury a národního smutku i vzpomínkou Rusů. Vzhledem k tomu, že bez armády by byl zlikvidován sovětský stát i ruský lid, je tato tradice „zcela pochopitelná,“ je přesvědčen Später.

Samozřejmě, všechny přehlídky mají i oficiální, státní znak síly, pokračoval historik. Francie například slaví státní svátek 14. července, kdy se na Champs Elysees  (Elysejských polích) v Paříži také koná vojenská přehlídka. Ale není čistě vojenská nebo státní - ačkoliv je to v neposlední řadě i politická záležitost.

„V Rusku tato kultura není zřejmě spojena s hrdostí na vojenské cnosti, ale s vítězstvím nad nacionálním socialismem, kterého bylo mimochodem dosaženo společně se spojenci - západními demokratickými zeměmi.“ A to není čistě státní Putinova akce, zdůraznil Später.

V Berlíně se pak měla konat tzv. „státní akce“, která však byla kvůli vypuknutí koronaviru zrušena. Akce se měl zúčastnit spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier a byla by to jedinečná událost. Kancléřka Angela Merkelová se již mnoho let vyhýbá účasti na akcích v Moskvě. Pokud jde o armádu na Rudém náměstí, mohla by se místo toho zúčastnit akce Nesmrtelný pluk – vzpomínkového pochodu na počest obětí války. Ale ani toho se neúčastní. Proč?

„V kolektivním podvědomí mnoha Němců je dosud zakořeněna porážka a přesvědčení o údajných zločinech Rusů spáchaných během útoku na území východního Německa,“ předpokládá Später.

„Německo říká: už žádná válka! V neposlední řadě proto, že prohrálo. Rusko je přesvědčeno, že by prohrálo bez vojáků, bez všeobecné mobilizace a mimořádného úsilí.“ Podle historika lze samozřejmě říci, že Německo je nyní civilizovanou zemí a nemá s tím nic společného. „Ale kdo by zavedl tyto nové standardy, kdyby nebylo Rudé armády a protihitlerovské koalice?“ ptá se historik. Německu podle jeho slov trvalo do 80. let, než se naučilo vnímat 8. květen v pozitivním světle.

Jaká by mohla být odpověď Německa na takovou pro něj nepříjemnou ruskou kulturu paměti?

„Pokud už někoho tak znervózňují všechny tyto akce v Moskvě, bylo by možné uspořádat své vlastní vzpomínkové akce na společných hrobech sovětských vojáků na Lüneburském vřesovišti nebo u Černé zdi v bývalém koncentračním táboře Sachsenhausen. Ale tam nepřijíždějí premiéři a nikdo nevzpomíná na oběti mezi civilisty a desetitisíce zastřelených lidí, kteří pracovali na nucených pracích v Německu.“

Pokud jde o „státní akci“ 8. května, historik řekl: „Buďme upřímní: kdo o tom ví? Byl jsem na akcích u příležitosti 70. výročí v Tiergartenu v roce 2015 a nebyli tam žádní zástupci německého státu - pouze obyčejní němečtí občané a mnoho Rusů. Zároveň jsem neviděl žádné projevy šovinismu, ale viděl jsem úctyhodný smutek předávaný z generace na generaci.“

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.