Chytne se starosta Kolář stébla? Mládežnická organizace z Ruska mu navrhla způsob, jak situaci vyřešit

Osud demontované sochy maršála Koněva řeší teď i veřejná mládežnická organizace z Ruska. Liga mládeže Pskovské oblasti oslovila starostu Prahy 6 s návrhem na předání sochy do její péče. Předseda hnutí Konstantin Bělov Sputniku sdělil svou vizi nejlepšího řešení kauzy. Jeho organizace už podobné zkušenosti má.

Navázaní spolupráce, o které včera promluvil ministr zahraničních věci Tomáš Petříček, se zatím rozjíždí. Dnes Marie Zacharovová, tisková mluvčí MZV RF, také upozornila na to, že Rusko stojí o zachování dobrých vztahů s Českou republikou.

Další možnou cestou je veřejná diplomacie, která je základem činností Ligy mládeže Pskovské oblasti. V dopisu z 16. dubna Konstantin Bělov navrhuje starostovi Ondřeji Kolářovi vyřešit aktuální situaci s demontovanou sochou sovětského maršála Koněva předáním památníku do péče ruské občanské organizace s úhradou veškerých nákladů na její dopravu a jiné služby.

Pan Bělov dnes odeslal dopis českému velvyslanci v Rusku panu Vítězslavu Pivoňkovi s prosbou o předání adresátu Ondřeji Kolářovi. Vysvětlil svou pokračující snahu o zapojení dalších oficiálních kanálů těmito slovy: „Snažíme se zapojit zástupce státních orgánů, kteří nakonec tento dopis předají, abychom se ujistili, že dopis byl přijat. Těžko říct, co bude dále. Ve skutečnosti dáváme starostovi možnost se chytnout stébla. Pokud nyní ukazuje, že s oficiálními ruskými úřady není připraven komunikovat, může ho v této nepříjemné situaci zachránit pouze komunikace s veřejnou organizací. Veřejná organizace není agresivním Ruskem, jak se nám v České republice říká, je to úplně jiný příběh.“

Samotná mládežnická organizace se zaměřuje na zachování historických památníků a vojenských hrobů padlých sovětských vojáků na území evropských států. Působí od roku 2015 a má za sebou úspěšné projekty v Litvě. „Ve své spolupráci s veřejnými organizacemi evropských zemí vycházíme ze skutečnosti, že každý má svou vlastní historickou paměť, která je základem stmelující koninuity, národní a občanské identity. Usilujeme o vytvoření civilizovaného rámce spolupráce s evropskými zástupci mládeže v otázkách historické identity,“ zní v prvním dopisu.

Postoj magistrátu k pomníku nesvědčí ale o trendu

Připomínáme, že o přemístění sochy Koněva rozhodovali radní magistrátu Prahy 6. Ze 45 zastupitelů převážná většina jsou představitelé stran, které jsou v Poslanecké sněmovně ČR opozičními, zejména TOP09, ODS, STAN a Piráti. Vládní stranu ANO přitom zastupuje šest osob. Vláda se od celé kauzy distancovala s tím, že další rozhodování ponechala v rukou Ministerstva zahraničních věci, jak to vyplývá ze včerejšího prohlášení premiéra Andreje Babiše.

Přitom MZV ČR se ve věci přemístění sochy Koněva nepostavilo proti. I když podle vyjádření ministerstva se jedná o válečný památník, jeho přemístění není se Smlouvou o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993 v rozporu. Když magistrát odmítl odstraňovat ze sochy barvu, české ministerstvo zahraničí vyjádřilo politování nad tímto činem, ale do celé záležitosti se odmítlo vměšovat kvůli tomu, že se jedná o vnitřní agendu městské části. Pokud otázka o dalším osudu památníku vznikla, měla by se řešit demokraticky pomocí referenda. S tímto návrhem přišla strana Pirátů. Zastupitelé ho ale odmítli a rozhodli převzít rozhodování o pomníku do vlastních rukou.  

Ptali jsme se Konstantina Bělova, zda tento krok magistrátu svědčí o nové tendenci o přehodnocení dějin druhé světové války v České republice. Ze svých zkušeností nám potvrdil, že má v České republice mnoho kamarádů, kteří sdělují úplně jiný názor. Navíc jejich názor podle něho nejen nikoho neobtěžuje, ale taky zdůrazňuje skutečnost, že existuje přátelství a paměť o tom, co se stalo.

Dodal k tomu: „Dnes navíc vyrostla taková generace, vyšlechtily ji některé veřejné organizace ze zahraničí, ke kterým mimochodem patří i pan starosta. Známe jeho biografii a chápeme, že nebyl vychován v samotné České republice, vychovával ho jeho otec (český diplomat a bývalý velvyslanec mimo jiné i ve Spojených státech, pozn. red.) skrz studium v různých zemích v zahraničí, včetně Ameriky. Proto tady nejde o obecnou diagnózu celé české společnosti. Je to jednoduché: často se setkáváme s tím, že osoby, které o něčem nejvíce křičí, se odvolávají na údajný obecný trend. Ale ve skutečnosti tomu tak není.“

Jde magistrátu o peníze? To ale není podle ligy mládeže problém

Vzhledem k tomu, že reakce od magistrátu Prahy 6 zatím nezazněla, jeví se, že by mohlo jít o finanční nároky spojené s přemístěním sochy maršála Koněva. Liga mládeže je nicméně připravená uhradit magistrátu veškeré náklady spojené s relokací pomníku do Ruska. Mají k tomu i dávno odladěný systém financování skrz fond pod názvem Unie správců paměti Velkého vítězství.

Předseda ligy vysvětlil: „Shromažďujeme finanční prostředky od vlastenecky zaměřených Rusů, kteří jsou ochotní se na našich aktivitách podílet. Nevidíme v tom žádný problém, protože dokonce i nyní realizujeme řadů projektů v Litvě, Lotyšsku a Polsku.“Podle Bělova se dost často stává i to, že na památních deskách jsou špatně napsána přímení vojáků. Finanční náklady na podobné opravy a udržení válečných hrobů v normálním stavu často pocházejí od Rusů, kterým to není lhostejné.

Nevhodné zacházení s legionářskými památníky v Rusku

Před dvěma týdny MZV České republiky v reakci na nespokojenost Ruska s demontáží sochy maršála Koněva připomnělo, že stav hrobů československých legionářů na území RF, například v Samaře a Novokujbyševsku, není ideální, kdežto Česká republika se na svém území řádně stará o 4224 válečných hrobů, památníků či pomníků.

Dle slov předsedy Ligy mládeže zásadním problémem v obou případech bylo umístění památních desek. Podle mezivládní dohody o vzájemné údržbě válečných hrobů z roku 1999 je podmínkou pro umístění památních desek fyzická blízkost hrobů od těchto desek. Tato podmínka nebyla dodržena.

„Vzhledem k tomu, že tato dohoda existuje, obce, v nichž jsou umístěny památníky československým legionářům, se snáží o hroby pečovat a stárat se. Dle mé informace nikde nedošlo k porušení smluv. Proto tady podle mého názoru jednoduše jde jen o zbožné přání nebo alespoň o pokus obrany své pozice, a sice „u vás taky není všechno v pořádku,“ okomentoval Bělov slova MZV ČR.

Bělov ve svém prvním dopisu argumentuje návrh významem postavy maršála Koněva pro ruské občany: „Pomník sovětskému vojevůdci Ivanu Koněvovi v Praze je součástí naší historie, stejně jako vaše pomníky československým legionářům, kteří ve 20. letech zahynuli na území Ruska. Mnozí obyvatelé Ruska a představitelé občanských sdružení zaujímají k tehdejšímu působení československých jednotek nejednoznačné postoje. Tyto lidé mohou být podpořeni na komunální úrovni.“

Nejednoznačný vztah ruského obyvatelstva lze podle Bělova vysvětlit historickým významem československých legionářů v dějinách tehdejšího Ruska. „Každý má vlastní historickou paměť. Jsou to vaši předkové, kteří zůstali ležet na naší zemi. Proto naše organizace trvá na stejně uctivém přístupu k těm, kdo již sehrál roli ve svém historickém příběhu,“ poznamenal k tomu Bělov.

Navíc podle předsedy nikdo by neměl zakazovat Čechům příjezd a uctění památky svých padlých vojáků. Ruská strana by podle něho měla umožnit přístup k památníkům a maximálně se snažit nezanedbávat tyto hroby. Také dodal, že liga mládeže je ochotna přijet do České republiky, aby pracovala na úklidu válečných hrobů sovětských vojáků.

Podobný příběh z Vilniusu

Ve svém dopisu se předseda spolku zmiňuje o úspěšných zkušenostech v jednání se starostou litevského Vilniusu v roce 2015, kdy došlo k demontáži  čtyřdílné sochy z roku 1952 na počest sovětských vojáků a dělníků. Tehdy se památník kulturního dědictví odstraňoval v noci a vyvolalo to protesty místního obyvatelstva a řady politiků.

Bělov uvedl, že na konto sochy tou dobou zazněla „nepříjemná slova“ od primátora Remigijuse Šimašiuse, která přiměla Ligu oslovit vedení města a navrhnout možné řešení. Díky snahám Ligy mládeže se socha přesunula ze známého Zeleného mostu do soukromého parku. Dle slov Bělova jednání probíhalo v několika etapách: „Starosta na první dopis neodpověděl. Napsali jsme mu další  dopis, v němž jsme se ho ptali, že pokud považuje sochy za ‚litinové modly‘, které jsou pro Litvu absolutně zbytečné, jsme připraveni je odkoupit za cenu litiny a dovést je sem do Pskovské oblasti, kde je potřebujeme.“

V odvetném dopisu starosta Šimašius aktivisty informoval, že odkup soch není možný, jelikož jsou vedené v seznamu kulturního dědictví Litvy a jejich další osud se řídí zvláštní procedurou. Následně liga starostu požádala o účast v tomto procesu a obdržela pozvání do hlavního města, kde se ujistila, že sochy jsou uskladněné na území správy hlavního města.

Po jednání a delší diskuzi se rozhodlo o přesunu soch do Grutas parku, který je soukromým pozemkem a kam se zpravidla dovážejí památníky sovětské doby. V tomto soukromém parku se o ně poctivě starají a nedochází k jejich poskvrňování. „Toto řešení nám vyhovovalo, potřásli jsme si rukama se starostou města. Toto byl starší příběh. Nemůžu říct, že se nyní opakuje, ale má jistě podobné rysy,“ uvedl Konstantin Bělov.

Památník by měl zůstat na původním místě, říká aktivista

Závěrem Bělov řekl, že další vývoj situace mu není zatím jasný. Navíc se domnívá, že Litva je náročnější teritorium pro práci, ale i tam v pořádku reagovali na jejich činnost. Také doufá, že starostovi Kolářovi někdo poradí s dalším jednáním.

„Domnívám se, že starosta nebude mít kam couvat a bude muset své činy hájit. Už je nebude argumentovat z hlediska opozice dvou států, ale z pohledu veřejných organizací, když bude reagovat na ruskou mládež. Tady už nepůjde, jak tvrdí, o Putina a jeho tým, ale o úplně jinou kategorii,“ vysvětlil Konstantin Bělov.

Navíc podle Bělova památky by samozřejmě měly zůstat tam, kde byly umístěny. Pokud to není možné, navrhuje přepravit památník do Ruska. Bělov taky upozornil na to, že k tomuto kroku ho přimělo to, že začala být poskvrňována samotná socha. Tady připomínáme, že k odstranění starosta Kolář poznamenal, že maršál Koněv „neměl na sobě roušku“.

O návrat sochy do Ruska usiluje v současné době vnučka sovětského maršála, Natálie Koněvová, která vytvořilaonline petici pro vrácení sochy slavného vojáka do Moskvy. Zájem projevil i magistrát města Tver, kde Koněv začal svou první kampaň za doby 2. světové války.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.