15:34 08. července 2020
Názory
Získat krátkou URL
362303
Sledujte nás na

O Ivanu Kožedubovi se Příloha Letectví + Kosmonautika z roku 1987 vyjadřuje jako o nejúspěšnějším sovětském a spojeneckém pilotovi druhé světové války. Díky nechtěné vzdušné potyčce s US piloty je jasné, že dříve domluvená demarkační linie smysl měla. Incidentů by bylo více, kdyby se postupující armády promíchaly, např. při osvobozování čs. měst…

Trojnásobný hrdina Sovětského svazu Ivan Kožedub – získal tři zlaté hvězdy SSSR – je dodnes znám jako největší letecké eso mezi spojeneckými piloty druhé světové války; podnikl 330 bojových vzletů, zúčastnil se 120 vzdušných bojů a sestřelil 62 letadel, z toho jeden proudový Messerschmidt Me-262. Zaujal tak čelní místo i mezi spojeneckými, i sovětskými piloty. Kožedub se může směle srovnávat se západními piloty, jakými byli D. McCampbell, F. Gabreski, J. Johnson. Mezi sovětskými se na něj dotahovali piloti neméně slavných jmen – A. Pokryškin, N. Gulajev, G. Rečkalov… Statistikám však Ivan Kožedub suverénně vévodí. (Když nebudeme počítat nacistické piloty.)

Více sestřelů než Kožedub měli na svém kontě jen nacističtí letci. V Příloze Letectví + Kosmonautika (1987) se o nacistických pilotech hovoří takto: „Nelze přece opomenout takové skutečnosti, jakými jsou například myšlenky a ideály, za které letecká esa bojují, či způsob, jakým svůj boj vedou. A v tomto směru nelze v případě fašistických letců o esech, natož pak o hrdinech uvažovat…tito letci neváhali například zamířit hlavně palubních zbraní proti bezmocnému letci visícímu v popruzích padáku…proto je nelze stavět po bok mužů, kteří položili své životy za šťastnou, spravedlivou a pokrokovou budoucnost lidstva.“ (L+K, ’73)

Ivan Kožedub létal také na letadle Lavočkin La-5FN, který byl zaplacen z peněz stalingradského kolchozníka Vasilije Koněva… Velká vlastenecká válka je pro Rusy „osobní záležitostí“… Mezi letadly, která Kožedub „sedlal“, byl i pokročilejší stroj La-7.

Jak se nám blíží 8. květen, znovu si vybavujeme porevoluční spekulace o tom, že Prahu mohli osvobodit Američané, nebýt předem domluvené tzv. demarkační linie. Reportér Sputniku tyto úvahy během let slyšel ať už mezi laiky, tak i z médií. Většinou se k tomu ale dodává, že oné demarkační linie bylo zapotřebí, aby se vzájemně nepromíchaly armády spojenců… Mohlo by dojít ke zbytečným ztrátám a nepřehlednosti velení…

Obrázek 1: Letoun La-7, monografie pochází z ročenky Letectví + Kosmonautika 1973
© Sputnik / Vladimír Franta
Obrázek 1: Letoun La-7, monografie pochází z ročenky Letectví + Kosmonautika 1973

Jak se to má s tím „promícháním“, o tom může hovořit zrovna incident, který se odehrál nad Berlínem a jehož protagonistou se nestal nikdo menší než Ivan Kožedub. Maršál Žukov si tenkrát stěžoval americkému generálu Carl Spaatzovi, veliteli US vzdušných sil, že američtí piloti nedbají dohody a vlétají do toho prostoru nad Berlínem, kde měli operovat sovětští piloti. Americký generál se nechal slyšet, že US piloti budou létat bez jakýchkoli omezení, viz Žukov: Vzpomínky a úvahy, Moskva, 1971, s. 670…

Obrázek 2. Žukov píše, jak mu Spaatz odpověděl, že US piloti budu létat všude bez omezení (tzn. budou narušovat sovětskou vzdušnou zónu, pozn.)
© Sputnik / Vladimír Franta
Obrázek 2. Žukov píše, jak mu Spaatz odpověděl, že US piloti budu létat všude bez omezení (tzn. budou narušovat sovětskou vzdušnou zónu, pozn.)

Nezamýšlená vzdušná potyčka – v důsledku lokálního „promíchání armád“ – mezi Američany a Sověty se odehrála nad Berlínem v dubnu roku 1945. Kožedub odehnal od amerických bombardéru stíhačky Messerschmidt dávkou z palubních zbraní. Američané si však spletli jeho La-7 s německým Focke-Wulfem a na sovětské letadlo zaútočili, prý omylem. Kožedub byl nucen v rámci sebeobrany provést protiútok.

Poznámka: Citujeme z L+K (1973): „(Koždubův stíhací letoun) La-7 velmi dobře znají i českoslovenští piloti, příslušníci čs. stíhacích jednotek v Sovětském svazu. Koncem roku 1944 byl tímto typem vyzbrojen 1. i 2. čs. stíhací pluk a československé letectvo pak používalo typ La-7 se třemi kanóny pod označením S-97 až do roku 1950. La-7 byl vyzbrojen synchronními kanóny Švak ráže 20 mm, které střílely přes okruh trojlisté vrtule. Na pumové závěsy bylo možné zavěsit dvě pumy o celkové váze 120–150 kg. Letoun mohl výjimečně nést i raketové střely RS-82. Rozpětí stroje činilo 9,8 m, maximální rychlost přesahovala 650 km/h. Letadlo mohlo vystoupat do výšky 10 000 metrů, jeho dolet činil 700 km. Od českých pilotů měl stroj dobré hodnocení.

Ivan Kožedub (1920-1991) udělal po válce kariéru v sovětském letectvu a jako instruktor byl převelen do Koreje počátkem 50. let. Úspěchy sovětských pilotů v korejském konfliktu byly dány také díky osobnosti Ivana Kožeduba.

Trojnásobný hrdina SSSR vešel ve známost také tím, že napsal dvě autobiografické knihy. Možná si některý čtenář vybaví jeho vzpomínkovou knížku Sloužím vlasti. V ČSSR autobiografii vydalo například SNDK v roce 1950. K mání bylo i pozdější vydání. Známý český ilustrátor Zdeněk Burian pak českou mutaci knihy opatřil zdařilými obrázky.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

„ČR nepotřebuje drahý expediční sbor pro operace v zahraničí,“ Okamura vyzývá Babiše k odstoupení od smlouvy s USA
Chmelár zkritizoval ministra obrany a okomentoval nabídku z USA: Je to špinavý úplatek
Média: USA v květnu vypustí tajný vojenský raketoplán
Štítky:
2. světová válka, USA, SSSR, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář