06:15 04. prosince 2020
Názory
Získat krátkou URL
152172
Sledujte nás na

Historická paměť je naší společnosti násilně mazána liberálním fanatismem. A to za fanfár médií hlavního proudu. Taková je skutečnost 75 let od konce druhé světové války.

Česká televize nemohla před 75. výročím konce druhé světové války odvysílat lepší film než Anatomie zrady. Myslíme to zcela vážně. Ani kapku ironie v tom nehledejte. Dvoudílný film o legionáři a kolaborantovi s nacismem Emanueli Moravcovi je historické drama sloužící k zamyšlení o stavu dnešní historické paměti české společnosti.

Následníci Moravce

Nemá smysl tu dělat reklamu zmíněnému filmu. To si ta naše veřejnoprávní Česká televize nezaslouží. Moravcův příběh je zajímavý. Z vlastence se stal nacistický posluhovač. Chtěl bránit republiku před okupací a pak se spolčil s krvelačnou fašistickou zrůdou. Moravec ukazuje, jak až nebezpečně těsná hranice dělí obranu demokracie a zločinný fanatismus. Nic vám to, drazí přátelé, nepřipomíná?

Také tu mezi námi jsou halasní stoupenci liberální demokracie. Ale dejte jim moc, třeba jen v malé městské části, a už zakazují všeobecně známé dějinné události. Ničí sochy a vzhlíží k fašistickým pohůnkům a zrádcům. Kam se poděla ta jimi hájená názorová pestrost? Kde je úcta k vlastní zemi? Odkaz Moravce žije dál.

Československo bylo před více jak 80 lety jednou z prvních obětí zrady západních velmocí a poté nacistické Třetí říše. To by měl mít na paměti každý Čech. Dnes je móda hledat nepřítele na východě. Na fašistické řádění Němců se pomalu zapomíná. Asi proto, že jsme s Berlínem jedna ruka? Krmí nás šmejdy a hýčká si nás v EU. Proto o fašismu ani muk?

Zato se rok od roku množí útoky na osvoboditele. Na jejich pomníky a památku. Rudá armáda osvobodila velkou část území naší republiky. Povězte, drazí čtenáři, v kolika českých, moravských a slezských městech radnice pořádají vzpomínkové akce na počest Rudé armády? Nejde to? A proč?

Žijeme ve zvláštní době. Historická paměť je naší společnosti násilně mazána liberálním fanatismem. A to za fanfár médií hlavního proudu. Tím retušováním dějin se ale připravujeme o kus vlastního já. Zapomeneme na skutečné příkoří, které se dělo našemu národu, a budeme si pamatovat jen pohádky vymyšlené sluníčkáři. A to se nám může zase šeredně nevyplatit. Naletíme jako Moravec.

Kdo kontroluje minulost, kontroluje budoucnost

O tom, co nás druhá světová válka naučila a co se nám snaží z paměti vymazat, si Sputnik pohovořil s poslancem za SPD, místopředsedou zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a bývalým diplomatem Jiřím Kobzou.

„Podle mne to není pouze o paměti a její ztrátě, ale o tom, že faktické a politické přepsání výsledků druhé světové války zneplatní v další fázi mimo jiné i tak zvané Benešovy dekrety (oficiálně Dekrety prezidenta republiky ratihabované Národním shromážděním) – a tím se otevře cesta k restitucím tzv. sudetských majetků. Tím pádem by došlo k dalším obrovským majetkovým přesunům a z nich vyplývajícího přesunu ekonomické a politické moci,“ domnívá se bývalý diplomat.

„Základem změny chápání výsledků druhé světové války je otevření onoho pověstného Overtonova okna a k tomu je nutná celá řada podobných opatření, která postupně uvolní a otupí přesvědčení národa, aby takovéto zfalšování výsledků války akceptoval. To bude možné, až vymřou poslední pamětníci této války a jejich děti. Demolování pomníků, indoktrinace aktivistů, kteří je znesvěcují za neutrálního – či místy i podpůrného – přístupu médií, je tedy součástí tohoto systému tlaku na zásadní změnu chápání výsledků druhé světové války a všech souvisejících mezinárodních konferencí (Teherán, Jalta, Postupim). SPD odmítá toto přepisování dějin,“ říká renomovaný expert.

Proč se vláda neangažuje v zachování paměti o druhé světové válce? Naše dějiny nejsou priorita?

„Tak to bych také rád věděl. Pro mne platí Orwellova poučka, že kdo kontroluje minulost, kontroluje přítomnost (a budoucnost). Proto indiferentní přístup vlády k akcím, které zpochybňují výsledky války, nechápu. Jako by ji nezajímala naše budoucnost,“ míní pan Kobza.

Co válka ukázala

Československo byla jedna z prvních zemí, které byly vystaveny zradě západních spojenců a nacistické agresi. Jaké ponaučení si z toho můžeme dnes vzít?

„My v SPD na to nezapomínáme, poučení je, že to, co platilo vždycky, platí i nadále: Pomoz si sám a bude ti pomoženo. Spojenci vždycky pomohou, až když si pomůžeš sám – a jen tehdy, je-li to i v jejich zájmu. Proto v SPD tolik voláme po návratu k samostatnosti a soběstačnosti našeho zemědělství, průmyslu a především po vybudování vlastní silné národní vševojskové armády. Jsme proti jakémukoliv prohlubování naší závislosti na výrobě nebo financích ze zahraničí. Proč je to důležité a zásadní, dobře to ukázala i současná koronavirová krize,“ říká známý poslanec.

Nemohli jsme se nezeptat na to, jak pan Kobza vnímá konec druhé světové války, Den vítězství.

„Od svých rodičů mám z první ruky osobní svědectví z protektorátu o zvěrstvech, kterých se dopouštěli Němci na našich občanech. Osobně proto Den vítězství vnímám jako oslavu konce utrpení českého národa, jako oslavu vítězství spravedlnosti nad krutosti, oslavu konce vyvražďování národů, oslavu konce vlády šílených zločinců. Řada těch zločinů dosud nebyla potrestána, stejně jako Československo neobdrželo od Německa válečné reparace,“ připomíná politik.

„Dosud jsem proto nepochopil, za co se prezident Havel Němcům – a především sudeťákům – vlastně omlouval. Tři sta padesát tisíc povražděných a umučených Čechoslováků je obrovským mementem do budoucnosti. Den vítězství je tedy i připomínkou památky všech těch nevinně pozabíjených spoluobčanů. Považuji jej za stejně důležitý svátek, jako oslavu Dne vzniku samostatného Československa,“ říká poslanec za SPD Jiří Kobza.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Bašta: I to přepisování historie má takovou ricinovou příchuť
Ruské velvyslanectví obvinilo USA z přepisování dějin vítězství
Kauza ricinových mučedníků. Český diplomat vysvětlil, jak se přepisování dějin obrátí proti Čechům
Štítky:
Jiří Kobza, Česká republika, Česká televize, Druhá světová válka
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář