16:00 12. července 2020
Názory
Získat krátkou URL
Pomník vlasovcům v Praze, první v Česku (44)
121744
Sledujte nás na

Jedna ze zapomenutých stránek Pražského povstání právem náleží ruské ženě Jekaterině Loskovové (provdané Davyděnkovové), která byla společně s občany Prahy v těch historických dnech na barikádách a rozhlasem volala ruské vojáky na pomoc povstalecké Praze.

Na koho konkrétně se obrátila a jak se v květnu 1945 ocitla v hlavním městě Československa, vyprávěla Jekatěrina Filippovna během jednoho ze svých setkání s reportérem rádia Sputnik.

„Ocitla jsem v Praze 30. dubna 1945,“ vzpomíná Jekatěrina Loskovová-Davyděnkovová. „Ale abych odpověděla na otázku, jak jsem se tam ocitla, musím se vrátit na začátek války. Válka mne přepadla ve Smolenské oblasti, právě jsem dokončila osmou třídu. Po okupaci vesnice odešel můj otec do lesa, vedl partyzánský oddíl, společně s kluky jsme jim pomáhali, jak jsme mohli – zneškodňovali jsme miny, brali zabitým Němcům samopaly, vysypávali střelný prach z nábojnic. Náš terén šel z ruky do ruky. O několik měsíců později mi začali svěřovat důležité úkoly a na jaře 1942 mě otec poslal na rozvědku do sousední vesnice. Ale tam vtrhli hitlerovci a začali chytat mladé lidi s cílem odeslání do Německa. Mě také chytili... “ říká.

Poprvé Káťa utekla před fašistickým zajetím z vězení ve městě Borisov v Minské oblasti. Ale opět ji chytili. Byl to zázrak, že unikla zastřelení, skončila v koncentračním táboře v Osvětimi a prošla všemi kruhy pekla. Co jí pomohlo přežít? Zřejmě to byly přirozené vlastnosti: byla vysoká, pevná a sil jí také Bůh nadělil dostatek. Na jaře 1945 Němci ve strachu před postupující Rudou armádou naložili část vězňů a Jekatěrinu Davyděnkovou do vagónů jedoucích do Mitweidy. „Transport smrti“ projížděl územím Československa. 30. dubna, kdy v Moskvě hřměly ohňostroje na počest osvobození „ocelového srdce“ Československa Moravské Ostravy 4. ukrajinským frontem, dorazil vlak s vězni do stanice Bubny u Prahy.

„Byli jsme polomrtví, sotva jsme se drželi na nohou,“ vzpomíná Jekatěrina Loskovová-Davyděnkovová. „Vagony se náhle otevřely, uslyšeli jsme příkaz ,Vstát!‘ Já a moje tři kamarádky jsme zůstaly ležet na podlaze. Vynesli nás spolu s mrtvými na nástupiště. Shromáždilo se zde mnoho místních obyvatel. Nebáli se dozorců, házeli vězňům chléb, cukr. Najednou jsem uslyšela tichý ženský hlas. Rusky, ale se silným přízvukem, mi někdo řekl: ,Lež, holčičko, lež. Teď vás teď vyneseme.‘ Byl to hlas ženy, kterou jsem později nazvala svou druhou matkou, jmenovala se Marie Kudrnová. Češi nás doslova ,ukradli‘ z transportu ve všeobecném zmatku,“ dodává.

Jekatěrina Loskovová - Davyděnkovová vyprávěla, jak potom jeli tramvají do centra města, jak jim cestující strkali peníze a potraviny, oblékali jim svá saka na špinavé pruhované táborové oblečení. Dívky strávily noc ve dvou pražských rodinách Kudrnových a Oppelbekových. Když se sousedé dozvěděli o ruských uprchlících, nechávali u dveří bytů buď kousek masa, láhev mléka, nebo sáček zeleniny. Uplynulo několik dní. 5. května začalo v Praze povstání. Jekatěrina Filippovna si na něj vzpomíná takto: „Ve městě na různých místech vznikaly požáry, zněly výbuchy, celá Praha byla pokryta barikádami. Naši čeští přátelé byli v bojové náladě. Navečer 5. května přiběhl do bytu manžel paní Marie, Vitold Kudrna, s voláním ,Svoboda! Svoboda!‘ Společně s manželským párem a jejich dětmi jsme běželi na barikády. Naším úkolem bylo odzbrojit ustupující Němce. Všichni si tehdy mysleli, tak je tady - Vítězství! Uběhl však krátký čas a situace se dramaticky změnila, i když v rukou povstalců zůstala pošta, telegraf, telefonní ústředna, rozhlas. Ukázalo se, že hitlerovské velení přesunuje vojska armádní skupiny Center na pomoc své posádce v Praze. Tehdy se na mne a na moji kamarádku Zoju Koziněcovou obrátili povstalci s prosbou, abychom rozhlasem požádaly o pomoc Sovětskou armádu. Nejprve jsme provedly testovací nahrávku, několikrát jsem četla stejná slova: ,Pozor! Pozor! Praha povstala! Praha je v nebezpečí! Žádáme Rudou armádu, aby poslala na pomoc Praze letadla nebo tanky, letadla nebo tanky! Pošlete co nejrychleji!‘ Našim prostřednictvím se obyvatelé Prahy samozřejmě obraceli na Rudou armádu, zachránkyni, protože kdyby nebylo jejího vítězství ve Stalingradu a u Kurska, kdyby nebylo její osvobozenecké mise v Evropě, myslím, že by je ani nenapadlo povstat, a Němce - „kapitulovat“ před nimi. Je to tak?“

Události osvobození Prahy jsou dobře známy, i když se kolem nich odehrála skutečná bitva názorů. Nemůžete však vyhodit fakta z historie. Při stavení pomníku v Řeporyjích vlasovcům, kteří bojovali s německou posádkou a rychle utekli z města, nelze zapomínat, že pravidelné jednotky Rudé armády zareagovaly na volání o pomoc pražských povstalců, které se rozléhalo vzduchem. Za úsvitu 9. května, po 80kilometrovém pochodu, 4. a 3. gardová tanková armáda 1. ukrajinského frontu pod velením generálplukovníků tankových vojsk D. D. Leljušenka a P. S. Rybalka současně vstoupila do Prahy ze severu. A v 10 hodin 45 minut 9. května se do Prahy probily také jednotky mobilní skupiny 4. ukrajinského frontu, které překonaly více než 100 kilometrů cesty a bojů.

A ve městě je ještě čekaly bitvy s Němci a za jeho osvobození také umírali sovětští vojáci – pokud se o tom chcete přesvědčit, stačí se podívat na Olšanské hřbitovy, kde našli své poslední útočiště...

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Téma:
Pomník vlasovcům v Praze, první v Česku (44)

Více:

Ruští kozáci místo nacistů. Mediální manipulace ČT pobouřila uživatele. Tohle je hodně za hranou, vzkazují
V Praze napíchli na kůl tank SSSR, dali mu nacistickou přilbu aneb 5 dalších bizarností
Účastník Pražského povstání o přepisování dějin a propagandě. „Národ vůbec neví, co vlasovci byli.“
Kobza pověděl, proč ODS „fanaticky nenávidí Rusko a Čínu“. Zmínil i fašismus ve straně
Štítky:
Druhá světová válka, 2. světová válka, Praha, Osvětim, Rudá armáda, vlasovci (Ruská osvobozenecká armáda, ROA), Pražské povstání
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář