10:43 29. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
10651
Sledujte nás na

Ve středu se odehrála online konference „Moskva – Praha: 75 let vítězství, 75 let paměti.“ Setkání se zúčastnili mluvčí z České republiky a Ruska, kteří vyjádřili všestranný pohled na průběh a výsledky 2. světové války, současný výklad dějin a spolupráci v oblasti kultury.

Setkání nabídlo příležitost k výměně názorů. Účastnilo se ho deset historiků, politologů a ředitelů veřejných organizací z obou států. Odborníci představili svou vizi událostí z dob 2. světové války, uvedli příčiny vytrvalých snah o přehodnocení historických faktů a vysvětlili své pohledy na to, pro koho a proč jsou výhodné.

Pořadatelem dvoujazyčné konference vystoupila federální agentura Rossotrudničestvo pro záležitosti SNS, krajany žijící v zahraničí a mezinárodní humanitární spolupráci při Ministerstvu zahraničních věcí RF. Organizace se věnuje mezinárodním projektům zaměřeným na ruskou kulturu a podporu výuky ruského jazyka v zahraničí.

Účastníky konference přivítal zástupce ředitele Rossotrudničestva Michail Brjuchanov, který zdůraznil zastoupení a vědecký záměr tohoto setkání, v rámci něhož se podařilo shromáždit osoby, kterým nejsou lhostejné česko-ruské vztahy. Pan Brjuchanov zdůraznil, že cílem pořadatele je budování dobrých vzájemných sousedských a přátelských vztahů a snaha bojovat proti falzifikaci historie.

Zástupce ředitele Rossotrudničestva Michail Brjuchanov
Rossotrudničestvo
Zástupce ředitele Rossotrudničestva Michail Brjuchanov

V první části bylo předáno slovo historikům – profesorovi Janu Rychlíkovi z Univerzity Karlovy v Praze a Gennadiji Matvějevovi z Moskevské státní univerzity. V další rozsáhlejší části zazněly projevy představitelů veřejných organizací, zejména Vladimíry Vítové, publicistky a předsedkyně spolku České mírové fórum, která upozornila na usnesení EK o historické paměti a vnímání 2. světové války.

O zkušenostech „války s památníky“ v sousedním Polsku promluvil ředitel polského zastupitelství Rosstrudničestva Igor Žukovskij. Vystřídali ho následně Jiří Klapka, předseda Česko-ruské společnosti a České asociace rusistů, Alexej Trjakin, zástupce ruského ministerstva obrany v České republice pro péči o vojenské památníky, a Alexej Končakov, zástupce vedoucího zastoupení Rossotrudničestva v České republice. Ekonomické a politické důvody současné snahy o přepisování dějin druhé světové války poskytl bývalý prezident Policie ČR a předseda Asociace nezávislých médií ČR Stanislav Novotný a Oleg Soloduchin, profesor Vysoké školy ekonomické v Moskvě.

Dvojí pohled dějin. Pražské nebo České povstání?

Na začátku svého proslovu historik a profesor Jan Rychlík znovu připomněl, že pozice Čechů v roce 1939 se výrazně lišila od pozic ostatních států v tom smyslu, že ostatní státy nechtěly válku, zatímco Češi nechtěli mír. „Je to z toho důvodu, že protektorát znamenal konec české státnosti. Pouze cestou války šlo vyřešit tuto otázku, proto duhou světovou válku český lid uvítal. Češi nemohli bojovat sami, ale chtěli bojovat. V roce 1938 byli připraveni bojovat, ale Anglie a Francie jim tuto cestu neumožnila,“ řekl pan profesor.

Rychlík také vysvětlil, čím je příznačné české hnutí odporu. Podle vědce Češi neměli zbraně, nedocházelo k velkým ozbrojeným střetům, jako tomu bylo například v Polsku či v Řecku. Pokračoval následovně: „Tehdy skutečně jsme neměli hory, protože protektorát byl na malé části státu. I z tohoto důvodu partizánské hnutí nepůsobilo na naši zemi, kdy v roce 1944 partizánské jednotky přišly ze Slovenska. To však neznamená, že Čechoslováci neměli ztráty v období 2. světové války: 360 000 Čechoslováků zemřelo. Ten počet je vyšší než na straně Spojených států amerických.“

Profesor Rychlík na závěr vysvětlil i některé konotace konce druhé světové války, kvůli kterým podle něho dochází k nedorozumění v česko-ruských diplomatických vztazích. Tady nejprve upřesnil, že Pražské povstání by se správně nemělo jmenovat České, protože se netýkalo pouze území Prahy a zahrnovalo české území. Pan Rychlík také podotkl, že podle něho z vojenského hlediska sovětská vojska Prahu neosvobodila.

Své tvrzení argumentoval těmito slovy: „Je třeba si říct, že německý velitel by nekapituloval, kdyby den před tím 8. 5. v Remeši nebyla podepsána bezpodmínečná kapitulace Německa a kdyby také neměl přislíbené, že německé jednotky a němečtí vojáci budou mít možnost přejet do Ameriky. 8. 5. velitel Wehrmachtu podepsal kapitulaci. Musíme si uvědomit, že když den poté do Prahy přišel Koněv, tak z vojenského hlediska už tady 9. 5. nebyli Němci. Také si musíme ale uvědomit i to, že by kapitulace v Praze nebyla podepsaná, pokud by nedošlo k bezpodmínečné kapitulaci den před tím v Remeši, a kdyby sovětská vojska nebyla v Berlíně.  Pokud hovoříme o osvobození Československa, sovětská vojska skutečně osvobodila Československo, ačkoliv v případě Prahy se o vojenské osvobození tady fakticky nejednalo.“

Odlišný názor vyslovil doktor Gennadij Matvějev, vědoucí oddělení dějin jižních a západních Slovanů na katedře historie Moskevské státní univerzity Lomonosova. Ve svém proslovu prohlásil, že podle něho nemá smysl poměřovat si velikost podílu na osvobození, které je závislé na počtu obyvatel a velikosti země. „Neměli bychom se koncentrovat na jeden jediný fakt, kdo koho osvobodil. Z posledních událostí bylo jasné, že nikdo jiný nemohl osvobodit Českou republiku než Sovětsky svaz. Především bychom se měli soustředit na dosažení výsledků,“ řekl ruský historik.

Válka skrz čísla a obchodní zájmy

Profesor Vysoké školy ekonomické v Moskvě Oleg Soloduchin nabídl podívat se na výsledky 2. světové války z hlediska čísel. Připomněl na úvod, že profesor Rychlík se zmínil o 360 000 československých obětí. Podle Soloduchina stojí za to zmínit, že 3 procenta z nich (240 000 lidí) zemřelo v koncentračních táborech. (Čísla o obětech koncentračních táborů se u různých historiků liší).

„Víme taky, že boj o osvobození Prahy začal v roce 1941 pod Moskvou. Také všichni známe konkrétní počty obětí při osvobození – 33 000 rumunských vojáků a také víme o 300 Američanech. Upřímně řečeno, byl jsem přesvědčen, že tyto věci jsou známé v Česku,“ řekl ruský profesor.

Kromě toho Soloduchin pronesl, že co se týče profesionálů, historiků, výzkumníků a badatelů, probíhá mezi nimi normální diskuze a nedochází k žádným vyhroceným sporům. Tyto diskuze probíhají na stránkách médií a mezi zástupci politických sil. Pan profesor také upozornil, že tato válka byla zahájená v období 75. výročí, tedy v roce 2020.

„Měli bychom si klást otázku, jaké cíle sledují noví dezinterpretátoři druhé světové války. Kdo nyní usiluje o eskalaci vztahů mezí Českem a Ruskou federací. Komu přichází vhod současná eskalace. Zdá se, že jde o ekonomické zájmy a skupiny, které nechtějí rozvoj ekonomických vztahů v strategických oblastech,“ řekl na závěr Soloduchin.

Se slovy profesora souhlasil předseda Asociace nezávislých médií ČR Stanislav Novotný. Uvedl, že do sledování geopolitických a ekonomických záměrů spadá stavba jaderných reaktorů. Podle pana Novotného je většina českých médií rusofobní a stále vypouštějí informace, které jsou namířeny proti Rusku. Pokračoval těmito slovy: „Rusko je líčeno často v nejhorších barvách. Každý, kdo s ním něco společného má, je podezřelý. Navíc stále se snaží klást rovnici mezi Sovětským svazem a Ruskem.“

Současně česká média podle Novotného vynechávají pozitivní informace o Rusku a vykreslují „správného hrdinu naší doby“. Podle politologa je to člověk, který musí být ostražitý vůči Rusku. „Takový hrdina pak přijímá vzor od Německa, Spojených státu a je clintovského-obamovského ražení. Všichni si vzájemně potvrzují, že mají jenom tyto názory,“ řekl Stanislav Novotný.

Čeští politici se drží linie EK ve výkladu historie

Jedním z možných důvodů obnovení pokusů o přehodnocení výsledků druhé světové války může být i usnesení EK o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy 2019/2819 (RSP). Publicistka a předsedkyně spolku České mírové fórum, Vladimíra Vítová na konferenci upozornila na usnesení Evropské komise, které je podle ní v rozporu se základními historickými fakty, obsahuje demagogické tvrzení o tom, že Sovětský svaz byl spoluviníkem, a dává na stejnou rovinu vinu Německa i Sovětského svazu při zahájení 2. světové války.

Podle ní dnešní média v Česku začínají hovořit, že Hitler de facto bránil Evropu. Nešetřila slovy nespokojenosti a řekla: „Různí proevropští tzv. politologové začínají u nás hovořit, že Hitler na Sovětský svaz zaútočil profylakticky, aby zbavil Evropu bolševizmu. Za hlavního agresora 2. světové války začíná byt označován Sovětský svaz.“ EU v tom dokumentu uvádí, že je hluboce nespokojená se snahami současného ruského vedení překrucovat historické skutečnosti a maskovat zločiny spáchané sovětským režimem a toto považuje za součást informační války a žádá komisi, aby proti těmto snahám přijala rozhodná protiopatření. Aktivity českých politiků a absence rázné reakce ze strany vrcholných činitelů podle Vítové zjevně svědčí o tom, že tuto evropskou politiku dodržují. 

Paní Vítova cituje z dokumentu: „Konkrétně pod č. 18 konstatuje, že v některých státech EU stále zůstávají na veřejných prostranstvích v parcích a na ulicích pomníky a památníky, které oslavují totalitní režimy a připravují půdu pro překrucování historických faktů o důsledcích druhé světové války, a proto mají být tyto památníky odstraněné. To znamená, že pro české vedoucí politiky je nyní de facto žádoucí odstranění sochy osvoboditelů, jako například socha maršála Koněva. To je důvod, proč žádný z českých vrcholových politiků se oficiálně nedistancoval od skandálního odstranění sochy maršála Koněva v Praze 6, protože se drží linie Evropské unie.“

Aliance národních sil podala dvě trestní oznámení, jedno v září loňského roku a druhé v dubnu letošního roku proti odstranění sochy maršála Koněva. Paní Vítová ve svém proslovu zdůraznila: „Naprostá většina obyvatel České republiky si velmi váží osvobození naší země Rudou armádou a že lidé během celého roku ve městech a vesnicích si udržují památníky, hroby a pamětní desky, a to navzdory mediální masáži ze strany Evropské unie a všech mainstreamových médií.“

Varšava již dávno válčí s památníky

Slova paní Vítové o celoevropském záměru přehodnocení dějin potvrdil ředitel zastupitelství Rossotrudničestva ve Varšavě Igor Žukovskij. „Války v oblasti pamětí, které sledujeme ve východní Evropě v poslední době, jsou součástí distancování se od minulosti. Je to snaha vytvořit určitou novou pospolitost vycházející z jiných principů. Vidíme zde spojení Pobaltí a Polska, které v tomto smyslu usilují o regionální vůdcovskou roli,“ řekl Žukovskij.

Ředitel zastupitelství Rossotrudničestva ve Varšavě Igor Žukovskij
Rossotrudničestvo
Ředitel zastupitelství Rossotrudničestva ve Varšavě Igor Žukovskij

Ve svém proslovu zobecnil tento jev v Evropě. „Boj s památníky, který pozorujeme v Polsku, je součástí mobilizace a hledání si nové pozice v současné Evropě. Kromě toho jsme svědky toho, že v současném exkursu, kterým panuje distancování Sovětského svazu a v širším kontextu Ruska, je součástí dnešní politiky a boje proti určitým postojům v dnešní době,“ prohlásil Igor Žukovskij.

Upozornil i na to, že v Polsku dochází k tomu, že jsou likvidovány symboly a památníky, které odkazují na minulost. Činí to podle Žukovského nejen centrální vláda, ale i místní politici a má to určitý politický diktát, protože nedochází k širší diskuzi. Celý záznam konference je k dispozici na Youtubu.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Bezpečnostní analytik Schneider varoval před „hnědnutím“ Evropy: Nacistický Moloch nezapomíná. Slované ano?
Klid před bouří: Schneider a Bašta promluvili o bezpečnostní situaci v Česku
„Mohou vyvolat sérii občanských válek v celé západní Evropě.“ Analytik Novotný varoval před zničením EU levicovými kruhy
Štítky:
usnesení, Evropská komise, spolupráce, Stanislav Novotný, Vladimíra Vítová, Rossotrudničestvo, Ministerstvo zahraničních věcí, kapitulace, vojenské památníky, Polsko, dějiny, oběti, Československo, Druhá světová válka, tisková konference
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář