02:05 09. srpna 2020
Názory
Získat krátkou URL
2381
Sledujte nás na

Čínské investice v USA dosáhly rekordně nízké úrovně od krize v roce 2008. Podle studie The US-China Investment Project klesl v roce 2019 objem čínských investic v USA na 5 miliard USD. Americké investice v Číně naopak mírně stouply, ale trend se může změnit vzhledem k politice USA směřující k omezování investic amerických společností v ČLR.

Ještě v roce 2017 byly USA hlavním trhem pro získání čínských investic: přímé zahraniční investice (PZI) Číny ve Spojených státech dosáhly 29 miliard USD. V roce 2018, po vypuknutí obchodní války, příliv čínského kapitálu prudce klesl: PZI činily pouze 5,4 miliardy dolarů. Čínské fondy rizikového kapitálu investovaly v roce 2018 do amerických startupů 4,8 miliardy USD. Ale v prvním čtvrtletí roku 2020 činily rizikové investice pouze 400 milionů dolarů. Rizikový kapitál se samozřejmě i proto tak nazývá, protože je investován do relativně rizikových podniků. Pokud se však ke všem rizikům přidá politická nejistota, investiční klima se stává nepřijatelným.

Čínské společnosti jsou na černé listině ministerstva obchodu a najednou byly odděleny od spolupráce s americkými partnery. Americký výbor pro zahraniční investice (CFIUS) se snaží pod záminkou národní bezpečnosti uzavřít řadu průmyslových odvětví pro čínský kapitál. Nebo zpětně zkoumat již provedené transakce, jako tomu bylo v případě smlouvy čínské Bytedance a amerického startupu musical.ly, jejímž výsledkem byl vznik videoportálu Tik Tok, který se stává populárním po celém světě.

Za takových okolností Čína hledá další trhy pro své investice, například v Africe. Čínské fondy Qingliu Capital, Jiuhe Venture Capital a Shaka Ventures investovaly do nigerijské GONA se sídlem v Lagosu a nabízejí bezhotovostní platební služby pro veřejnou dopravu. Čínský výrobce smartphonů Transsion, který zaujímá více než 58 % afrického trhu, investoval 40 milionů dolarů do nigerijské platební společnosti PalmPay.

Americké společnosti také snižují svou investiční aktivitu v Číně. Ačkoliv podle výsledků roku 2019, jak uvádí společnost Rhodium Group LLC, americké investice v Číně mírně vzrostly, a to na 14 miliard dolarů, k čemuž však došlo pouze díky velkým dlouhodobým projektům, jako je výstavba závodu Tesla v Šanghaji nebo petrochemického komplexu Exxon Mobil v Kantonu (Kuang-čou). A v prvním čtvrtletí letošního roku tvořily americké investice rizikového kapitálu v Číně pouze 600 milionů dolarů, což je polovina průměrného objemu čtvrtletních investic v předchozích letech. Americká politika vůči Číně se dramaticky změnila – tyto dvě země se nyní staly strategickými soupeři. Proto bude trend vzájemného vzdalování se od sebe pokračovat i v budoucnu, řekl Sputniku odborník z Centra pro světovou ekonomiku a rozvoj při Čínském institutu pro studium mezinárodních problémů Jiang Yuechun.

„Myslím, že hlavním důvodem je skutečnost, že v americké politice vůči Číně došlo k zásadním změnám. V prosinci 2017 zveřejnily USA novou strategii národní bezpečnosti a Čína v ní byla označena za strategického soupeře. Zatímco dřívější vztahy s Čínou byly založeny na spolupráci s prvky hospodářské soutěže, nyní jsou naopak založeny na konkurenci s prvky spolupráce. Za těchto okolností se americká strategie ve vztahu k Číně změnila na politické, ekonomické i vědecko-technické úrovni. Je prováděna politika ,oddělování‘. V poslední době daly USA v oblasti investic také jasně najevo, že budou nejen omezovat čínské investice ve Spojených státech, ale také snižovat své vlastní investice v Číně. Vidíme, že tato situace zcela a úplně souvisí se změnou americké politiky vůči Číně.“

Mánie „rozvodu“ s Čínou nutí Washington revidovat celou svou investiční politiku vůči Číně. Trumpova správa v těchto dnech vyzvala americké penzijní fondy, aby upustily od investic do indexů, kde mohou být přítomny akcie čínských společností, aby se údajně vyloučila možnost financování čínského podnikání na úkor amerických daňových poplatníků. Již v roce 2017 se Federální rada pro penzijní investice v USA (FRTIB) rozhodla, že penzijní fondy se budou při svých investičních rozhodnutích řídit nejširším indexem MSCI All Country World. Jedná se o kapitálově zvážený index společností ze 47 zemí. A 7,5 % váhy tohoto indexu připadá na čínské společnosti.

Otázkou je, kdo bude následkem toho poškozen? Čínský index CSI 300 letos vykazuje téměř nejlepší výsledky na světě, a to navzdory epidemii koronaviru. V roce 2020 přidal již 3 %, zatímco světové akciové trhy převážně ztrácejí. Například index S&P 500 ztratil během stejné doby 3 %, FTSE 100 přišel o 1,6 %. Čínské společnosti jsou nyní na vzestupu. Vzdát se investic znamená ztratit potenciální dobré dividendy. V investičním „rozvodu“ mezi Čínou a Spojenými státy se proto mohou USA ocitnout v horší situaci, říká expert Jiang Yuechun.

„V podmínkách globalizace ekonomiky může být jakákoliv hospodářská spolupráce mezi zeměmi buď oboustranně prospěšná, nebo naopak může přinést všem ztrátu. Pouze úroveň vlivu se může lišit. Zdá se, že v situaci klesajících vzájemných investic utrpí Spojené státy větší škody. Je všeobecně známo, že čínská ekonomika roste od počátku politiky reforem a otevřenosti. A situace zůstává nezměněna. Pro jiné vyspělé ekonomiky je obtížné soutěžit s Čínou, pokud jde o potenciál hospodářského růstu. Čína a Spojené státy, ať už v obchodu nebo v investicích, by mohly mít z této spolupráce velké výhody díky rychlému rozvoji čínské ekonomiky. Pokud bude spolupráce ukončena, samozřejmě dojde ke ztrátám. Ale z hlediska Číny, i když nebudou americké investice, stejně budeme rozvíjet spolupráci s jinými zeměmi a celkově to nebude mít vážný dopad na rozvoj čínské ekonomiky.“

Spojené státy svým jednáním často podkopávají důvěru ve svůj vlastní trh. Čína je dosud největším držitelem amerického státního dluhu. Rozhovory v Bílém domě o tom, zda se nevzdat všech závazků týkajících se státních dluhopisů, které má Čína ve svých rukou, kazí především obraz Spojených států, které byly kdysi považovány za nezpochybnitelné z hlediska přesnosti plnění svých dluhových závazků.

Nyní investoři nejen z Číny, ale také z jiných zemí, pohlížejí na americké státní cenné papíry jinak a pomalu přecházejí na čínský státní dluh. Podle údajů společnosti Bond Connect Company, která řídí program Bond Connect, drželi zahraniční investoři na konci března státní dluh Číny ve výši 2,26 bilionu juanů. Za první čtvrtletí letošního roku vzrostly investice do státního dluhu Číny meziročně o 28 %.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

V sázce je bilion: Čína se připravuje na odprodej státního dluhu USA
Čína vyjádřila protest proti návrhu amerických sankcí za covid-19
Trump zváží návrh zákona o protičínských sankcích za covid-19. Čína slibuje odpověď
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář