02:44 23. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
7570
Sledujte nás na

Západní média a experti zažívají kognitivní disonanci v souvislosti s aktivitami Saúdské Arábie v kontextu cenové války na ropném trhu: škrty v rozpočtu, v sociálních dávkách a také zjevná ekonomická krize kontrastují s agresivními aktivitami na finančních trzích, jež poukazují na to, že Rijád má jistou dlouhodobou strategii a dalekosáhlé plány.

Když tyto plány budou ztělesněny, může se stát, že světovou energetickou válku prohrají právě západní státy a nikoli země vyvážející ropu.

Kvůli následkům epidemie koronaviru a pádu cen ropy, ke kterému přispěly aktivity samotné Saúdské Arábie, se její ekonomika dostala do stavu šoku, a devizové rezervy země začaly „hořet“ rekordní rychlostí. Kurz saúdského rijálu vůči americkému dolaru je fixovaný, což na jednu stranu vytváří jistou předvídatelnost pro ekonomiku, ale na druhou stranu vede k tomu, že v případě pádu cen ropy bude stát nucen prodávat dolary z devizových rezerv, a to v množství, které nebude určeno jeho přáním, ale požadavky tržních hráčů.

Agentura Reuters informovala koncem dubna, že „čistá zahraniční aktiva (Saúdské Arábie, pozn. red.) včetně cenných papírů jako dluhopisy USA a zahraniční depozity klesly v březnu na 464 miliard dolarů, tedy na nejnižší mez za 19 let. Snížení o téměř 27 miliard dolarů je největší měsíční pád za posledních dvacet let, což svědčí o naléhavé nutnosti království nasadit rezervy, aby nahradilo ekonomické škody z cen ropy a vážného zpomalení neropných odvětví způsobeného koronavirem“.

Ruské devizové rezervy také klesly, avšak v tomto případě šlo ve velké míře o „účetnický“ fenomén: značná část ruských rezerv je ve zlatě a také v eurech a dalších měnách, ale statistická evidence je v dolarech. Dost často to způsobuje situace, ve kterých může dolarová hodnota rezerv mocně růst anebo klesat v závislosti na kurzu dolaru vůči ostatním měnám, a to dokonce když samotná výše rezerv nezažívá žádné mimořádné změny.

V saúdském případě jde právě o citelné snížení rezerv. Přičemž ke zrušení spojení národní měny s dolarem (s katastrofálními následky) nebude zapotřebí pádu rezerv na nulu, měnová krize začne mnohem dřív. Podle odhadu expertů agentury Reuters „není minimum potřebné k podpoře jistoty ve fixovaném kurzu známé, a možná ani nemůže být propočítáno, avšak rozumný odhad činí zřejmě 250 – 300 miliard dolarů“.

Pád příjmů a další finanční komplikace způsobily nutnost obrovského snížení rozpočtových výdajů a prudké zvýšení daní. Televize Al Jazeera ironicky poznamenala, že tyto aktivity mají za cíl „přeložit hlavní část břemene pádu ropných příjmů přímo na bedra prostých Saúdů“.

Částka snížení rozpočtových výdajů činila na letošní rok 26 miliard dolarů. DPH bylo zvýšeno na trojnásobek, z 5 % na 15 % a také byly škrtnuty dávky pro zaměstnance placené z rozpočtu a financování projektů majících za cíl diverzifikaci ekonomiky do roku 2030.

Může se zdát, že cenovou válku na ropném trhu prohrál právě Rijád, vždyť právě ten je dnes nucen škrtat sociální projekty, spalovat devizové rezervy a obětovat naděje na rychlou diverzifikaci ekonomiky. Existuje ale nuance, která umožňuje tento odhad zpochybnit.

Jde o to, že současně se škrty v rozpočtových výdajích přicházejí zprávy o tom, že saúdští investoři vkládají miliardy dolarů do nákupu akcií evropských a kanadských ropných společností. Může se to zdát dost podivné na pozadí katastrofálního pádu cen ropy, avšak je to fakt.

V dubnu zveřejnily západní zpravodajské agentury informace o tom, že saúdský státní investiční fond koupil na burzách nevelké, ale významné balíky akcií ropných společností Equinor AS (Norsko), Royal Dutch Shell PLC (Velká Británie – Nizozemí), Total SA (Francie) a Eni (Itálie). Média uváděla částku přibližně jedna miliarda dolarů, avšak novináři získali nejspíš informace pouze o části saúdských transakcí.

Ukázalo se, že nákup akcií evropských ropných společností byl předehrou k ještě aktivnějším činům na kanadském trhu. Dne 16. května informovala agentura Bloomberg o tom, že Rijád je dnes minoritním akcionářem předních kanadských ropných společností, jejichž akcie byly koupeny právě v době jejich maximální levnosti kvůli pádu cen ropy na negativní hodnoty:

„Suverénní investiční fond Saúdské Arábie koupil podíly ve dvou velkých kanadských ropných společnostech během katastrofy na energetickém trhu. Státní investiční fond nahromadil podíly v Canadian Natural Resources Ltd. a Suncor Energy Inc. ve výši 2,6 % a 2 %. V současné době je tento fond osmým největším v Suncor podle dat Bloombergu.“

Můžeme dlouho hádat, jakou logikou se řídili ti, kteří přijímali rozhodnutí o současném prudkém snížení rozpočtových výdajů kvůli pádu cen ropy a nákupu akcií ropných společností z EU, Velké Británie a Kanady.
Pravděpodobné vysvětlení je asi následující: obětovat sociální stabilitu a projekty ekonomické diverzifikace kvůli tomu, aby se přeměnily dolary a dluhopisy USA ze státních rezerv v podíly ropných společností, které jsou dnes velmi levné. Je to velmi riskantní, ale odvážná sázka na budoucí ropný trh, kterou má smysl udělat pouze v případě, že saúdská elita je stoprocentně přesvědčena, že cena černého zlata půjde nahoru a jejich podíly v západních ropných společnostech jim vynesou fantastický zisk.

Když je tato sázka správná, získají tím Saúdská Arábie a Rusko, kdežto evropští a kanadští investoři budou velmi litovat, že akcie jejich společností byly prodány za nízké ceny. V tomto scénáři se dá otázka, kdo vyhraje z cenových válek na ropném trhu, pokládat za vyřešenou: aliance OPEC+ Rusko bude jednoznačně vítězkou. Aktivity Rijádu svědčí přinejmenším o tom, že vedení Saúdské Arábie počítá právě s podobným scénářem.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Putin promluvil o spolupráci s USA a Saúdskou Arábií v otázce ropy
Schůzka OPEC+ byla přesunuta. Bloomberg píše o sporu mezi Ruskem a Saúdskou Arábií o nové dohodě
Média informovala o stahování amerických Patriotů ze Saúdské Arábie
Štítky:
trh, Saúdská Arábie, ropa
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář