13:55 01. června 2020
Názory
Získat krátkou URL
2671
Sledujte nás na

S Ivanem Davidem o infekci, zbraních, otázce USA (Bloomberg), jak to, že „virus zabil tak málo Rusů“, také o tom, že před 30 lety byla u nás zrušena samostatná Lékařská fakulta hygienická. V neposlední řadě se ptáme pana psychiatra také na aféru s ricinem, kdy kvůli redaktoru Respektu Kundrovi vina padla na ředitele RSVK v Praze Andreje Končakova…

„Za mého ředitelování v nemocnici jsme mívali menší průjmové epidemie, zejména u starých lidí. Tyto průjmy vyvolával také koronavirus, byť jiný než ten, který hledejme za covid-19.“ (MUDr. Ivan David)

Plnou verzi rozhovoru najdete ve videu:

Reportér: Jak vypadá klinický obraz pacientů s covid-19? Co tam nejvíce hrozí? Četl jsem o trombózách, které vznikají vzdor včasně podávaným trombolytikům, které překvapivě nezabraňují letálním případům… Pacienti dostávají nečekaně mrtvice a infarkty. Jak se chovat tak, abychom zvyšovali šance, že nemoc bude mít příznivý průběh?

MUDr. Ivan David, CSc.:  Různé statistiky uvádějí různá čísla, zhruba u poloviny pacientů probíhá infekce bez výraznějších příznaků, přitom tito lidé šíří infekci dál mezi ostatní, což je nebezpečné a zvyšuje riziko, že se nepodaří epidemii zastavit, nebo že se bude vracet, to když poleví stávající opatření, zejména snaha najít, izolovat a ošetřit všechny nakažené… Příznaky covid-19 připomínají jiná virová onemocnění: náhlý pocit slabosti, bolesti hlavy, pocit únavy, takové ty obecné příznaky, které se dokonce nemusí připisovat onemocnění, ale paradoxně třeba pracovní únavě. Obzvláště nebezpečné u této infekce je postižení plic, kde dochází k nekróze plicní tkáně…

Americká agentura Bloomberg vyslovila otázku, „proč covid nezabil více Rusů (?)“. Poté byla otázka přeformulována, když Rusko vyjádřilo protest. Co tomu říkáte?

Zabýváme se deklarovanou nemocností. Sčítáme nemocné, kteří byli zjištěni, jako že byli identifikováni. V RF testování probíhá intenzivně a masově, což by nemělo vést k tak nízkým statistickým číslům. Je spíše otázka, jak se konstatuje úmrtí na covid-19. To znamená, je-li zjištěna pozitivita (a člověk zemře, pozn. aut.), je existus přičítán automaticky viru? Pokud by se totiž celkově u všech úmrtí brala v úvahu pozitivita na nový typ koronaviru, konečné výsledky by mohly být hodně zkresleny.

Pokud se v různých zemích používají různá kritéria, statistiky jsou obtížně porovnatelné. Spíše bych si všímal toho, kde jsou čísla násobná. Nicméně to skutečně vypadá tak, jako by si východní Evropa uměla s danou pandemií poradit lépe než zbylá Evropa a Spojené státy. Podobně jako východní Evropa si počíná Jižní Korea, Japonsko, koneckonců i Čína, kde se po rychlém nástupu podařilo redukovat počet případů.

Záleží na organizaci zdravotní a ochotě společnosti sledovat zájem celku. Pokud je zdravotní péče z větší části privatizována a za ošetření je potřeba platit, pak má část populace snahu se zdravotní péči vyhýbat, protože to pro ni znamená finanční újmu. V tom případě dochází k rychlejšímu rozvoji epidemie.

Pokud některé země mají na svém území no-go zóny, kam se již nedá normálně vstoupit pro osoby zvnějšku, je pak těžké chorobu v těchto místech vymýtit. Roli tu hrají i hygienické návyky. V ČR na milion obyvatel zemřelo 27 osob, zatímco v Belgii 790. To je dramatický rozdíl. Z hlediska vývoje epidemie jsou u nás lidé i více ochotni přijímat různá opatření…

Je to nějaké dědictví socialistického zdravotnictví, či jsme se „vyšvihli“ po roce 1989?

ČSR měla dobré veřejné zdravotnictví již za první republiky, viz osvěta a epidemiologická péče. Tradičně jsme byli hodně vpředu, prezident Masaryk značně podporoval tuto snahu. ČSSR převzala tuto tradici, měli jsme Lékařskou fakultu hygienickou… Fakultu zrušili jako přežitek komunismu. Tato oblast je nicméně hodně důležitá, byť není atraktivní z hlediska společenského uznání, snad s výjimkou situací, kdy dochází k pandemii. Určitá tradice u nás tedy existuje. V jiných socialistických zemích však byla situace odlišná.

Jak vidíte vývoj doby pokoronavirové? Dočkáme se vůbec. Spekuluje se o tom, že druhá vlna by mohla být ještě závažnější…

Je možné, že pro někoho bude výhodné, když dojde na II. vlnu. Jako lékaři se mi zdá, že ona opatření jsou v některých oblastech přehnaná, protože ekonomické důsledky, které nastanou, zhorší kvalitu života. Řada lidí zchudne, přijde o zaměstnání. Ke zdraví patří i pocit sociálního blaha, lidé jsou zajištěni ekonomicky. Dnes hodně lidí strádá.

Diváci se ptají, proč jste hlasoval proti miliardě, která měla být vyčleněna na boj s koronavirem?

Některá má hlasování mohou pro laiky na první pohled vypadat bizarně. V daném hlasování jsem si byl jist, že hlasování projde. Proč jsem hlasoval proti? Chtěl jsem tím demonstrativně upozornit na způsob, jak se zmíněné prostředky rozdělují. Ve stejné době i Babiš konstatoval, že nám EU nechává jen to, na co máme stejně nárok. Tyto peníze bychom proto neměli oslavovat jako „dar z nebes“.  Ve skutečnosti se nám jen vrací to, co jsme odevzdali, co z novu „s něčí laskavostí“ dostáváme…

V EU jste za rezort zemědělství. Hovoříte o potravinové bezpečnosti ČR. Co to přesně znamená?

Před 30 lety byla ČSSR s výjimkou tropického ovoce soběstačná z hlediska potravin. Něco jsme vyváželi, něco dováželi, celkově pak došlo k úpadku zejména živočišné výroby. Zemědělství se změnilo v důsledku privatizace. Většina zemědělců pracuje na půdě, která jim nepatří. To snižuje jistotu, zda bude zachován pronájem půdy za stejných podmínek i nadále. V důsledku toho se neinvestuje do půdy. Nehnojí se.

Zemědělci dnes preferují to, co se může dobře prodat, což je do značné míry pochopitelné. Jenže dříve se střídaly pěstované plodiny, aby úrodnost a výtěžnost půdy byly uchovány. Na jednom poli se v průběhu let střídalo až 13 plodin. Dnes vidíme na jednom poli stále tutéž řepku; jde o technickou plodinu. Pěstujeme v tomto smyslu řepku, produkty z ní se přimíchávají do pohonných hmot, což tyto zdražuje, navíc se poškozují spalovací motory. Na druhé straně pěstujeme cukrovku pro výrobu lihu pro energetiku, pěstuje se kukuřice, která je problematická na svažitých jílovitých pozemcích, odplavuje se půda… Dříve se kukuřicí krmilo, dnes se uplatňuje v bioplynových stanicích.

To všechno jsou plodiny technické. Tyto dříve marginální rostliny by nyní neměly zabírat tolik osevní plochy. Vezměte si třeba, že v ČR už pěstujeme jen něco přes 20 % brambor oproti stavu před 30 lety. Na 50 % někdejšího stavu jsme u pěstování dobytka, zde záleží, jde-li o vepřové či hovězí maso. Spotřeba hovězího klesla na 44 % oproti době před 30 lety. Nejsme zdaleka soběstační. Chov vepřů je na hranici rentability. Jedním z důvodů stavu je skutečnost, že sice dostáváme od EU zemědělské dotace (až 4x nižší než v jiných EU zemích). Čeští zemědělci s tímto mohou konkurovat asi jen tehdy, když se spokojí s nízkými cenami a mzdami. Jsme hodně znevýhodněni.

Dalším problémem jsou zahraniční obchodní řetězce, které mají nasmlouvaný dovoz produktů ze zahraničí, byť naši producenti by třeba za tutéž cenu mohli nabídnout i větší kvalitu. Toto vše jsou tedy zběžné důvody, které omezují naši zemědělskou výrobu. Když pak dojde ke kritickým situacím, jako je třeba koronavirus, vidíte, že v některých regionech EU došlo na problémy se zásobováním, což se nám naštěstí spíše vyhnulo (I tak v ČR občas chybělo droždí, pozn. aut.). Příčinou byly obaly, které se vyrábí mimo Evropu. S omezenou dopravou nebylo do čeho balit. Sklizeň rané zeleniny je v EU závislá na pracovní síle z východní Evropy. Neměl kdo sklízet, takže se část produkce zaorávala, zbylá se zdražila.

Jak je to s ruským agentem s ricinem? Je obviňován ředitel RSVK (Ruské středisko vědy a kultury), což je člověk, který zde už nějaký ten pátek působí, není zde hozen jen „přes plot“…

Z mého hlediska se redaktor Kundra z Respektu chová jako d*bil. Riskuje to proto, že obsluhuje tu část obyvatelstva, která je ochotna uvěřit nesmyslům. Proruští (aktivisté) nejsou hrozbou, připomínají zásluhy SSSR v boji proti nacismu ve 2. světové válce. Celá vykonstruovaná záležitost má charakter frašky. Nevím, jestli redaktorovi Kundrovi to stálo za to, aby se takhle zesměšnil. Kdo bere vážně jeho spekulace, prozrazuje nám o sobě něco nelichotivého.

Co se do VIDEO rozhovoru nevešlo:

Pane doktore, jaká je situace z hlediska toho, že si někteří lidé mohou připadat během pandemie ohroženi třeba kriminalitou? Jak je to s tímto typem bezpečnosti obecně?

Je obecně známo, že roste pocit ohrožení a zhoršuje se bezpečnost. Přibývá počet lidí, které neodrazuje ani riziko vysokého trestu, například mezi osobami pocházejícími ze zemí, kde násilí je součástí každodenního života a lidé jsou zvyklí více riskovat a také jsou méně tlumeni ve svém chování výchovou.

Evropané si ani neuvědomují, jak jsou od malička výchovou vedeni k potlačení agresivity. Roste také hrozba msty ze strany pachatele a klesá objasněnost. Oběti trestných činů svoji újmu stále častěji ani neoznamují. I my bychom se rozhodovali, zda ohlásit krádež, když naděje na vypátrání je minimální. Policejní statistiky pak neukazují věrný obraz skutečnosti.

České filmové detektivky z šedesátých až osmdesátých let dnes vypadají neuvěřitelně naivně. Policie (veřejná bezpečnost) se zabývala i drobnými krádežemi a jinou trestnou činností, kvůli níž by dnes policista nezvedl zadek ze židle. I v meziválečném období policie a četnictvo řešili drobnou trestnou činnost. Dnes ji sotva zajímá ukradení či vykradení velkých firem. Velcí zloději jsou navíc nebezpečně vlivní.

Víme, že pokračuje obecná demoralizace ve společnosti. Rabování v měřítku hodném pozornosti zatím u nás nehrozí. V západní Evropě, kde je mnoho imigrantů, kteří se neasimilovali a ani to nemají v úmyslu, ovšem k rabování dochází.

Za těchto okolností se někteří lidé ozbrojují, jiní volí prevenci a pasivní ochranu jako je zabezpečení majetku, pojištění, nevycházejí po setmění, vyhýbají se zvlášť nebezpečným místům…

Mám pochybnosti, že tyto tendence výrazněji souvisejí s covidem-19. Samozřejmě po protikovidových opatřeních naroste bída se všemi důsledky. Ve skutečnosti se lidé víc zdržují doma a tím přece jen trochu víc majetek chrání.

Masivní ozbrojování neučiní naši zemi bezpečnější. Snahu ze strany EU „odzbrojovat“ ale pokládám za nepřijatelnou. Odborníci, kterým věřím, pokládají naši domácí legislativu za velmi dobrou.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Europoslanec David šokuje: Koronavirus byl vyroben genovou mutací, někdo z toho těží
„Není filozofií EU, aby dav rozhodoval o svém osudu.“ Podle Davida jsme se znovu ocitli v době protektorátu
Ivan David varuje: Evropská komise pod rouškou koronakrize chce dovážet toxické osivo z Ukrajiny
Ivan David z EP: Západní europoslanci „zuby nehty“ brání stav, kdy jsme občany II. kategorie
Štítky:
epidemie, Koronavirus, Ivan David, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář