16:19 01. června 2020
Názory
Získat krátkou URL
6634
Sledujte nás na

Jedním ze základních témat volební kampaně před parlamentními volbami byl právní stát na Slovensku. Je pravdou, že justice se v poslední době těšila velmi nízké důvěře. Tato nízká důvěryhodnost byla způsobena množstvím neúspěšných kauz, předevšímm v kontextu s vlivem kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera na skupinu soudců.

Akce Búrka potvrdila symptom této doby, když NAKA předvedla jedenáct soudců, z nichž byla většina vazebně stíhána. V civilizovaném světě je něco takového nevídané.

Ministryně spravedlnosti porušuje Ústavu SR

Značná pozornost byla věnována i programovému prohlášení vlády, a proto se dalo očekávat, že nová garnitura začne tuto neutěšenou situaci řešit ihned po volbách. To se také stalo, i když metody, jimiž začala nová ministryně spravedlnosti Mária Kolíková řešit krizi, byly přinejmenším kontroverzní.

Ihned po volbách vyzvala pět ze šesti nominovaných bývalé vlády v Soudní radě, aby se vzdali své funkce. Kontroverznost tohoto požadavku vyplývá ze skutečnosti, že existuje judikát Ústavního soudu SR, který jednoznačně konstatuje, že něco takového je protiústavní a že mandát těchto nominovaných je pětiletý. Paradoxně a trochu překvapivě všech pět nominovaných po výzvě ministryně Márii Kolíkové, že nemají důvěru nové garnitury, „poslušně“ odstoupilo, což vytvořilo zásadní prostor k tomu, aby nová garnitura ovládla tento nejvlivnější justiční orgán v zemi.

Volba předsedy Nejvyššího soudu SR a rozpory v koalici

Zásah do Soudní rady se totiž odehrál ve velmi důležitém období. Po exspiraci mandátu bývalé předsedkyně Nejvyššího soudu SR Daniely Švecové na podzim roku 2019 stála dočasně v čele soudu  jeho místopředsedkyně Jarmila Urbancová. Ta se však stala obětí akce Búrka, a tak zůstal Nejvyšší soud bez vedení. Krizově ho zatím řídí nejstarší soudce Nejvyššího soudu SR Peter Szabo. A právě tohoto období, kdy byl Nejvyšší soud SR neobsazený, využila koalice k tomu, aby zajistila zvolení spřízněného předsedy Nejvyššího soudu SR.

Jak víme, volby do parlamentu se konaly 29. února 2020, už předtím však Soudní rada naplánovala volbu předsedy Nejvyššího soudu SR na 30. březen 2020, přičemž to původně měla být formalita, neboť už předem 12 z 18 členů Soudní rady vyjadřovalo svou podporu soudci Ivanu Rumanovi. Právě tato skutečnost vedla k téměř bezprecedentnímu kroku nové vlády, která se ujala svého mandátu 21. března 2020. Jak už bylo uvedeno, nová ministryně okamžitě po nástupu do funkce vyzvala pět členů Soudní rady, aby abdikovali, neboť koalice k nim nemá důvěru. Paradoxně však takovýto hrubý zásah exekutivní moci do „nezávislé“ justiční moci nevyvolal žádnou větší odezvu a vyzvaní členové Soudní rady výzvu ministryně Márii Kolíkové akceptovali. To potom logicky vedlo k odložení volby předsedy Nejvyššího soudu SR na pozdější termín.

Mezitím vláda a parlament značně změnily složení Soudní rady. OĽANO nominovalo do Soudní rady advokátku Evu Mišíkovou a soudce Juraje Klimenta, SaS extrémně kontroverzního Jána Mazáka, přičemž se ještě čekalo na další nominaci hnutí OĽANO. Za daných okolností se očekávalo, že volba půjde „do ztracena“ a v další volbě po nominaci třetího kandidáta OĽANO do Soudní rady bude zvolený za předsedu Nejvyššího soudu SR Matovičův nominovaný Juraj Kliment. To se však k mírnému údivu nestalo. Předsedou Nejvyššího soudu SR se nakonec stal Ján Šikuta. Velmi zajímavé i trochu překvapivé je to, že se tak stalo pouze díky hlasu advokáta Andreje Majerníka, kterého do Soudní rady nominovala strana Za ľudí, a hlasům  Lajose Mészárose a Pavla Žilinčíka, které nominovala prezidentka Zuzana Čaputová.

Ukazuje se tak, že v oblasti obsazování klíčových funkcí v justici je koalice rozdělená. Na jedné straně premiér Igor Matovič za podpory stran SME RODINA a SaS prosazuje své kandidáty, na druhé straně prezidentka a ministryně spravedlnosti se postarali o to, aby premiérův kandidát neuspěl. Igor Matovič tak utrpěl první velkou prohru, která možná nebude poslední.

Co dále?

Právě v těchto dnech má postoupit do parlamentu novela zákona o volbě generálního prokurátora, která umožnit, aby se generálním prokurátorem mohl stát i kandidát, který není prokurátor. Takovéto násilné lámání zákona ve prospěch předem vyhlédnutého kandidáta se opět nelíbí ministryni Márii Kolíkové, ale velmi otevřené výhrady vůči takovému postupu vyjádřila i prezidentka Zuzana Čaputová.

Na červnové schůzi se očekává volba generálního prokurátora a bude velmi zajímavé sledovat, jak to nakonec dopadne. V této politické hře o ovládnutí justice zatím vyhrává duet Kolíková - Čaputová nad Matovičem 1:0. Uvidíme, jak skončí celý zápas o post generálního prokurátora.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Čaputová poděkovala novinářům: bez svobodného šíření informací bude jejich povolání nedůstojné
„Jedna z největších osobností Slovenska“. Prezidentka Čaputová uctila 101. výročí úmrtí M. R. Štefánika
Očista soudnictví je jedním z nejdůležitějších témat, prohlásila Čaputová při jmenování nových soudců
Hrnko: Tento výrok Matoviče by se dal zapsat do zlaté knihy nesmyslů Slovenska
Čaputová plánuje aktivnější zapojení do legislativního procesu
Štítky:
soudce, Andrej Kiska, Zuzana Čaputová, Igor Matovič, Slovensko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář