01:24 04. června 2020
Názory
Získat krátkou URL
Kauza maršála Koněva (209)
491093
Sledujte nás na

O Rudé armádě a odvrácení epidemie tyfu si povídáme s panem doktorem filozofie Anatolijem Šitovem. Článek zakončíme naším vlastním citováním českého tisku z dubna 1945, které je poměrně překvapující, a to vzhledem k současným českým mainstreamovým reflexím tehdejších událostí…

Místo úvodu: „Je však nesporné, že (Rudá armáda, pozn.) vyhnala německé okupanty z naší vlasti, přičemž jim způsobila velmi citelné ztráty, a přinesla svobodu mnoha vězňům nacistického režimu.“ (článek od Jaroslava Šajtara, 9. září 2019, Reflex)

„Odpoledne 8. května 1945 projely Terezínem první jednotky Rudé armády postupující na Prahu. Osvobození však utrpění vězňů neukončilo, v táboře v té době kulminovala epidemie skvrnitého tyfu […] Konec Terezína byl krutý, začaly se šířit nemoci, takže lidé umírali. Skrvnitý tyfus se šířil strašně rychle. Do toho přišlo osvobození, přišli Rusové a tábor uzavřeli.“ (článek na portálu Paměť národa)

O epidemii tyfu v Terezíně nám pověděl Anatolij Šitov. Zeptali jsme se jej na onu událost. Šitov nám citoval údaje z dobového tisku. Než položíme panu doktorovi dotazy, shrňme si následující data.

Pavla Sedliská ČT Z metropole 27. 10. 2012 na závěr reportáže Příběh dětské malířky z Terezína říká, že se z německých lágrů nevrátilo na 300 000 Čechů. Článek Tomáše Krystlíka Československé oběti 1938-1945 v Českém magazínu (2007) udává, že kdybychom vzali jen Židy, bylo zavražděno přibližně 265 000 Židů. Takto vypadala válečná realita pro naše občany. Ještě ve chvíli, kdy nacisté kontrolovali Terezín, v tamním táboře bujela epidemie tyfu, kterou se pokusili zvládnout čeští lékaři. Zcela významným způsobem jim pomohla Koněvova Rudá armáda, tedy toho Koněva, jemuž se nyní „děkuje“ tím, že se socha maršála odstranila z náměstí Interbrigády v Praze.

Co se dá o terezínské epidemii tyfu konstatovat?

Anatolij Šitov: Tak například na webu Památníku Terezín čteme: „Situaci vězňů v Terezíně zkomplikovaly koncem války evakuační transporty, které sem přijížděly od 20. dubna do 6. května 1945. Tisíce zubožených a těžce nemocných vězňů s sebou přivezly skvrnitý tyfus, který se rychle rozšířil i mezi původními židovskými vězni. Mezitím byl zjištěn tyfus i ve věznici v Malé pevnosti. O tom se dozvěděli lékaři v Praze a zorganizovali tzv. Českou pomocnou akci na pomoc terezínským vězňům. Vedl ji pražský epidemiolog MUDr. Karel Raška.“

Pane Šitove, mohl byste citovat z dobového tisku, kterým se v těchto dnech probíráte v knihovně? 

„Tak například Rudé právo (Praha) píše 9. června 1945 v č. 29 toto: „[…] Dr. Karel Raška dále poukázal na to, že zajištění Terezína (likvidace tyfu, pozn. aut.) bylo nad síly této pomocné akce (českých lékařů, pozn. aut.), a vyzdvihl velkolepost pomoci Rudé armády 1. ukrajinské fronty maršála Koněva. Jen díky pomoci 1. ukrajinského frontu maršála Koněva podařilo se zavést pořádek do chaotických a rozvrácených poměrů, kterých využívaly zločinecké a asociální elementy, a především zabezpečit Terezín po stránce zdravotně hygienické. Dr. Raška nadšeně vylíčil, jak Rudá armáda dala Terezínu k dispozici pět armádních nemocnic s celým zařízením, ve kterých bylo umístěno na 5 000 nemocných. Vynikající sovětští lékaři, podplukovníci lékařské služby, docenti Kaljužnyj a Safronov, kteří vedle řady ostatních pracovali neúnavně pro záchranu Terezína, se zasloužili nejvýznamněji o náš národ…“  Danou epidemii tyfu potvrzuje například ČT24, viz V Terezíně se umíralo i po osvobození – nacisty vystřídal tyfus.

Poslechněte si, co psalo Rudé právo 6. července 1945: „Za pomoc při likvidaci epidemie tyfu v bývalém koncentračním táboře v Terezíně byla řada sovětských lékařů a zdravotních pracovníků rozhodnutím prezidenta vyznamenána Československým válečným křížem 1939. Vyznamenání byla předána v Praze dne 4. července 1945 ministrem zdravotnictví ČSR.“

Maršál Koněv v současné české oficiální mediosféře čelí, dalo by se říci, zneuctění. Vy říkáte, že se jeho osobou zabýváte…

Ano, již delší dobu se zabývám dějinami 2. světové války, zejména jejím závěrečným obdobím.

Bezprostředním podnětem k zahájení studia života maršála SSSR I. S. Koněva, jednoho z plejády sovětských vojevůdců, bylo umístění „dodatečných informačních tabulí“ na jeho pomník v Praze.

Maršál Koněv velel vojskům Rudé armády, která osvobodila Lvov, Krakov, Osvětim, Berlín i Prahu, zachránila také klenoty z Drážďanské galerie, konkrétně 1240 uměleckých skvostů od velikánů evropského umění. K nejcennějším patřil obraz od renesančního mistra Rafaela Santiniho – Sixtinská Madona. Fakt, že se Rudá armáda (resp. vojenské jednotky pod velením maršála Koněva) blížila ku Praze, rozhodl o osudu Prahy; Němci byli těmito okolnostmi nuceni podepsat kapitulaci a z Prahy se stáhnout.

Také se můžeme ptát, proč pro „dodatečné“ informace na pomníku Koněva nebyly vybrány i tyto epizody jeho života, tj. události, jejichž pravdivost je nezpochybnitelná.

Mezi jinými materiály v deskách nadepsaných Osvobození Československa jsem objevil kopie zpráv z Rudého práva uveřejněných v prvních měsících znovu získané svobody v roce 1945. Překvapila skromnost, nenápadnost zpráv o likvidaci epidemie tyfu v Terezíně. Žádné palcové titulky, vykřičníky – téměř nic… Jen odborníci tehdy pochopili, např. MUDr. Raška (viz výše), hrozící nebezpečí.  

Pane Šitove, děkujeme za rozhovor.

Jak psal dobový tisk před osvobozením o Rudé armádě...Koněv a svědomí v Česku...
© Sputnik / Vladimír Franta
Jak psal dobový tisk před osvobozením o Rudé armádě...Koněv a svědomí v Česku...

Doslov: Koněv a Rudá armáda jsou možná pro část české společnosti nepříjemnou vzpomínkou z hlediska vlastního svědomí. Stačí se podívat na fragment z Nedělního Českého Slova z 15. dubna 1945, Rudá armáda se tou dobou již vyskytovala na našem území na východě Moravy. Jistý Jaroslav Šticha ve zmíněném plátku však opěvuje „pevnou zeď německého vojska“, která čelí tlaku „bolševiků“ (nikoli Rudé armády)… V posledním odstavci výstřižku se píše, že: „Je pravda, že se tam sovětské pancéře objevily (na Moravě, pozn. aut.). Byly čtyři a projely jedním městem. Jenže v jejich nitru seděla německá posádka, která tyto ukořistěné bojové vozy odvážela kamsi k prozkoumání. A je také pravda, že v Uherském Hradišti byli bolševici. Ale pouze v průvodu německých granátníků – byli to totiž zajatci.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Téma:
Kauza maršála Koněva (209)

Více:

„Nelíbí se mi, když politici zneužívají historii pro své účely.“ Babiš nabídl postavit sochu Koněva na Olšanech
„Je to jedna z mnoha soch." Dolejš pro ČT okomentoval Koněva, Filipa a podporu vlády
Metnar zaslal dopis svému ruskému protějšku. Píše v něm, že si ČR váží rudoarmějců, ale dodal, že Koněva jim dát nemůže
Štítky:
Ivan Koněv, Terezín, Druhá světová válka, Rudá armáda
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář