01:35 04. června 2020
Názory
Získat krátkou URL
Covid-19 v Česku. Situace na přelomu jara a léta (61)
8442
Sledujte nás na

Marshallův plán pro Evropskou unii? To zní hezky, že? Finanční pomoc státům Evropské unie nebude tak líbezná, jak by na první pohled mohla vypadat. Česká republika a další státy s ní se proti současnému návrhu bouří.

Taková mikroskopická potvůrka a kolik neštěstí přinesla. Koronavir v Evropě způsobil desítky tisíc smrtí. Slušně se vyřádil i na evropském hospodářství. Evropský statistický úřad Eurostat oznámil, že pokles hrubého domácího produktu Evropské unie v prvním čtvrtletí dosáhl 3,3 procenta. Jde o nejvýraznější pokles od začátku měření v roce 1995.

Marshallův plán 2.0

Jen pro upřesnění. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle údajů Českého statistického úřadu klesla meziročně o 2,2 procenta, mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Po optimistických letech hospodářského růstu to není dobrá zpráva. Statistici otevřeně říkají, že koronavir zasadil české ekonomice tvrdou ránu.

A teď by na bílém koni měl přicválat evropský princ, který nás z problémů vytáhne. Jsme přeci členy EU, tak ať nám to členství něco dá. Jenže asi ne.

Německo a Francie navrhují vytvoření evropského programu v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem. Podporu z fondu mají dostávat země a sektory nejhůře postižené pandemií.

Peníze, které si EU má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v delším časovém horizontu, podle Berlína a Paříže zlepší konkurenceschopnost evropského hospodářství a podpoří mimo jiné investice do digitalizace a ekologie.

Německá kancléřka Angela Merkelová začala o programu, kterému se kuloárně přezdívá Marshallův plán pro Evropskou unii, jednat s jednotlivými členy EU. Nedávno pomoc unijní ekonomice probírala s hlavami států Visegrádské čtyřky. Výsledek? Český premiér Andrej Babiš nebyl moc spokojený.

„I ta solidarita má určité meze," řekl Babiš, podle něhož by hrozil případ, že by ČR, která stav dobře zvládla a má „skvělé veřejné finance“, na situaci doplatila. Jiné země podle něj „nebyly tak odpovědné“.

Česko podle Babiše vyšlo z pandemie dobře, protože na ni dokázalo rychle zareagovat. „Bylo by nespravedlivé, kdybychom kvůli tomu, že jsme byli úspěšní, byli penalizováni,“ řekl premiér. Vadí mu i to, že by si peníze měla půjčit EU jako celek, protože podle něj není vyřešena otázka ručení za půjčku a Česko by nemělo doplácet na to, že na rozdíl od jiných zemí je po jeho dluhopisech poptávka. Podle Babiše se v EU povede o francouzsko-německém návrhu ještě tvrdá debata.

To nevypadá na férové jednání? Když se totiž podíváme, kdo koronavirem utrpěl nejvíc a logicky by měl dostat největší díl pomoci, tak vidíme spíš vyspělejší ekonomiky: Itálii, Francii, Španělsko, Belgii nebo Německo. Píší si snad unijní mocnosti pomoc na míru? A ještě k tomu na úkor zbylých členů, kteří zprvu dostávali z Bruselu čočku za přísná protivirová opatření?

Kde sehnat peníze? Východisko je. Jenže…

Na tyto otázky Sputnik hledal odpověď u ekonomických expertů.

„Žádný takový fond není potřeba. Nevidím důvod, proč bychom jako Česká republika měli ručit za úvěr v tak gigantickém rozsahu zemím, které dlouhodobě realizují hospodářsky nezodpovědnou politiku. Evropská unie se musí vzdát nesmyslných projektů v oblasti přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku, obsažených v tzv. Zelené dohodě pro Evropu. Stejně tak je třeba ukončit podporu biopaliv z řepky, které životnímu prostředí rozhodně neprospívají, a jde především o byznys. Finanční prostředky alokované na tyto projekty, přesměrovat na pomoc členským státům z koronakrize. Jde to i bez dalších úvěrů,“ řekl Sputniku Jan Hrnčíř, poslanec za SPD a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru.

Jak předejít italexitu českými penězi

„Rozhodně nejsem proti solidaritě, ta je v některých případech nezbytná, ovšem záleží na její podobě. Nejsem plně přesvědčen, že je nutné tento fond zřizovat. Já nejsem příznivcem přerozdělování a tento fond není nic jiného než další forma přerozdělování. Myslím, že by bylo možné poskytnout pomoc jiným způsobem, který by nechal státům jejich peníze. Ideální pomocí by bylo, kdyby Evropská unie nevyžadovala po členských zemích na nějakou dobu platit povinné poplatky. Jistě, úřednické centrály v Bruselu by se tento způsob přímo dotkl, ale umožnil by členským státům řešit svoje problémy bez dalšího zadlužování. Případně bych pro pomoc použil prostředky určené pro jiné politiky Evropské unie. Jako první mě samozřejmě napadá New Green Deal,“ říká člen Strany nezávislosti a ekonom Roman Malach.

Myslí, že v současné době by opravdu bylo vhodné tyto nápady odsunout a řešit akutní problémy.

„Ale je mi jasné, že politická vůle v Bruselu k tomuto kroku není, protože jak jsem se dočetl, tak peníze z tohoto fondu mají mimo jiné podpořit investice do ekologie. Musím říct, že tomuto nerozumím. Pokud již bude tento mechanismus prosazen, měl by být v prvé řadě zaměřen na podporu zaměstnanosti, nikoliv být opět ovlivněn zelenou ideologií,“ dodává.

Premiér Babiš prohlásil, že by Česko na pomoc doplatilo. Dostali bychom menší podporu a sporný je i způsob ručení.

„Já většinou s panem premiérem nesouhlasím, ale v tomto mu musím dát za pravdu. Při těchto pravidlech se vlastně jedná o odměnu za špatné fungování jednotlivých zemí. Musím souhlasit i s problémem ručení. Skutečně vydělají země, které mají tak špatnou ekonomiku, že kdyby si půjčovaly samy, tak budou investoři do jejich dluhopisů vyžadovat výrazně vyšší úrok a naopak, pro země, které si mohou na finančních trzích opatřit peníze levněji, je to skutečně nevýhodné. Tento mechanismus vlastně říká těm špatně fungujícím zemím, že to, co dělají, je v pořádku a když se dostanou do problémů, tak to za ně vždycky někdo zaplatí. To je opravdu silně demotivující postup. Takže zde vidím další zdůvodnění pro to, proč je tento zvolený postup špatně,“ míní expert.

Není takový fond dobře zakamuflovaný způsob, jak přední státy EU chtějí získat finance na úkor všech unijních členů?

„Nevím, jestli je již znám systém, jak budou určovány země, které jsou postižené nejhůře, zda to bude v absolutních číslech, nebo v podílu k počtu obyvatel. V poměru k počtu obyvatel na tom Německo zase není tak špatně, třeba ve srovnání s Francií. Ona není náhoda, že nejvíce jsou postiženy země, které mají dlouhodobě hospodářské problémy (Itálie, Francie, Španělsko) a také jsou to země s vysokou mírou zdanění, přerozdělování a státního direktivismu. Tyto věci spolu úzce souvisí. Jenže tyto problémy další přerozdělování a nalévání peněz do systému, nevyřeší.

Možná bych za tím viděl jinou motivaci. Všichni jsme četli o tom, jak v Itálii prudce vzrostla nespokojenost s EU vzhledem k tomu, že její počáteční reakce na koronavirus byla nulová. Nespokojenost postupně roste i ve Francii. Je tedy pravděpodobné, že se Brusel snaží ucpat ústa nespokojenců penězi. Pro mě jako odpůrce Evropské unie je potěšující fakt, že se nespokojenost s EU začíná projevovat tak výrazně, že ta je nucena na to reagovat. Co již tak potěšující není, že řešení ze strany Evropské unie je zase takové, na které doplatíme,“ říká člen Strany nezávislosti Roman Malach.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Téma:
Covid-19 v Česku. Situace na přelomu jara a léta (61)

Více:

Vondru zvedl ze židle lídr Zelených v EP. Chce povinné omezení konzumace masa a mléka
Evropský parlament nám snad chce určovat premiéra? Taková nehoráznost zazněla
ČR nemůže být potrestána za to, že dobře zvládla koronavirus. Babiš se ohradil proti návrhu záchranného program EU
Štítky:
Koronavirus, EU, Brusel
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář