19:12 02. července 2020
Názory
Získat krátkou URL
22367
Sledujte nás na

Spolek Milion chvilek uspořádá dne 9. června v Praze protestní pochod ze Staroměstského náměstí k úřadu vlády. Česká republika (a nikdo to neodmítá) však byla jednou z prvních v Evropě, která zrušila nouzový režim, vyhlášený v souvislosti s koronavirem. Vláda dokázala minimalizovat lidské ztráty a zasloužila se o úspěchy v boji proti epidemii.

Zdá se, že požadovat rezignaci vlády v této souvislosti, znamená jednat proti zdravému rozumu. Ale Milion chvilek pro demokracii jde na to. Proč to ale dělá? Jde snad o touhu znovu politicky prohlásit svou existenci?

„Ano, máte pravdu,“ souhlasí v rozhovoru se Sputnikem politolog a občanský aktivista Jan Miklas.

„Plánovaný pochod Milionu chvilek není ničím jiným než pokusem o zviditelnění, znovu se zvednout z politického zapomnění, kam upadl během koronavirové krize. Na druhou stranu, opatření vlády byla mnohdy skutečně chaotická a nekoncepční s vzájemně protichůdnými prohlášeními. Ministr zdravotnictví Vojtěch se ukázal v této krizi jako neschopný panák, který neví, která bije. A premiér Babiš si na koronavirové krizi především snažil honit svoje politické ego, přičemž mu šlo prioritně o politickou popularitu. Nejlépe z toho nakonec vyšel Hamáček z ČSSD, kterému ovšem Babiš u svých voličů veškeré zásluhy šikovně přebral. A Prymula svými předpověďmi o dva roky uzavřených hranicích a snahou zavádět až zbytečně autoritativní opatření nezapřel svoje myšlení vojenského lampasáka, přičemž spolu s Babišem si neodpustil plivnutí na jižní křídlo EU – Itálii a Španělsko, aby vyzdvihli svoje domnělé „zásluhy“ v koronavirové krizi a aby ukázali vlády těchto zemí jako neschopné. Prymula si navíc ještě přisadil pochybnou teorií o tom, že Češi jsou více odolní než Italové a Španělé, protože mají „lepší“ germánský genofond, čímž tomu nasadil korunu.

Ve skutečnosti nízké číslo nakažených ve východní Evropě, včetně Česka, ve srovnání s Evropou západní a jižní nebyla žádná zásluha vlády či naopak neschopnost vlád západní Evropy (jak se v ČR rádo poukazuje). Jde o důsledek rozdílné koncepce zdravotnictví v obou regionech, sahající desetiletí do minulosti. Západní a jižní Evropa má už několik desetiletí zdecimované zdravotnictví „privatizací“ a neoliberálními reformami, které tamnímu zdravotnictví zasadily zásadní úder, což se ukázalo v koronavirové krizi. Na druhé straně region zemí východní Evropy stále ještě těží z pozůstatků kvalitního a dostupného socialistického zdravotnictví (z dob budování socialismu), které ještě nebylo zásadně zasaženo privatizací. A na rozdíl od ekonomické či sociální sféry se mu vyhnuly neoliberální reformy. Jako varující příklad lze zde uvést privatizované americké či britské zdravotnictví, které má katastrofální úroveň, a kvalitní zdravotní péče je zde přístupná pouze pro ty nejbohatší. Ne náhodou jsou právě Spojené státy americké zemí, kterou koronavirus zasáhl nejvíce,“ upozorňuje.

Podle Milionu chvilek vláda upřednostňovala v době šíření koronaviru hlavně své zájmy. „Z krizových rozhodnutí se jeví jako nejproblematičtější nedostatečná ekonomická podpora lidí a firem, podivné vládní nákupy či podpora čínských firem na úkor firem českých,“ kritizuje spolek. „Místo slíbených 1200 miliard vláda zatím rozdala pouhých 30. To je zločin, protože lidem a firmám bylo především třeba pomoci rychle. Když přijdou o práci nebo zkrachují, už je pozdě. Čeká nás bolestivá ekonomická krize, kterých pár vybraných firem to se státní podporou přečká v pohodě?“ ptají se.  Souhlasíte?

Miklas: Tak svým způsobem je tato kritika oprávněná. To by ale ovšem nesměla pocházet od Milionu chvilek, kde je zřejmá snaha nikoli řešit reálné problémy, ale změnit poměr sil v politice ve svůj prospěch, a centralisticky oligarchický systém premiéra Babiše změnit zpátky na pravicově liberální. Přičemž není vyloučeno, že by se po hřbetu Milionu chvilek zpět k moci dostalo znova radikálně neoliberální křídlo se svými „reformami“, a koronavirovou krizi by využilo k zásadním neoliberálním reformám, čímž by z ekonomického a sociálního hlediska situaci ještě zhoršilo. V zásadě je tak situace „zabetonovaná“ mezi dvěma tábory (státně-oligarchický a pravicově neoliberální), z nichž ani jeden za moc nestojí. Co se týká těch opatření proti koronavirové krizi, za vzor by mohlo sloužit například Španělsko, které chce zavést „nepodmíněný základní příjem“ pro chudé a postupně ho rozšířit pro další vrstvy obyvatel. Jenže Španělsko má takové politiky jako Pedro Sanchéz nebo Pablo Iglesias (lídr Podemos), kteří jak Babiše a celou vládu, tak i Milion chvilek o řád převyšují. Co se tedy týká opatření, myslím si, že koronavirová krize by naopak měla být zásadní pohnutkou, která kardinálně změní ekonomiku i sociální sféru, od neoliberalismu směrem k socialismu. To se ale bohužel jak od Babiše (kterému skutečně jde především o posílení vlastní moci a svých firem), tak od Milionu chvilek nedá očekávat.

Milion chvilek rovněž kritizuje výběr nových členů Rady České televize (ČT). „S volbou radních ČT opět přihlížíme rozkladu další instituce, která má chránit nezávislost médií,“ uvedl spolek. Jaká je vaše reakce na výběr nových členů Rady České televize?  

Výběr nové rady České televize je krokem, který nelze nazvat jinak než z „bláta do louže“. Především volba paní Lipovské a Xavera Veselého je volbou pro lobbistické uskupení okolo institutu Václava Klause a Trikolóry, které razí ideologický směr, který nazývám „pravicové národovectví“. Tedy podpora ekonomického neoliberalismu (uzpůsobenému pro národní rámec) a politického nacionalismu, včetně podpory celého souboru idejí a hodnot, které se v posledních letech zpopularizovaly v euroatlantickém prostoru pod názvem „alt right“. Za normálních okolností by tato situace byla varující, nicméně ono zde nejde o žádnou ochranu „nezávislosti ČT“, jak křičí odpůrci nové Rady ČT. Ale pouze o změnu jednoho politicky angažovaného proudu za druhý. ČT již dávno nezávislá není (pokud někdy byla), ale pouze je nástrojem jedné politické angažované skupiny, která se teď bojí, že přijde o své postavení ve prospěch té druhé.

Jak odpovídají požadavky Milionu chvilek náladě české společnosti? Podle květnového průzkumu veřejného mínění hnutí ANO předsedy vlády Babiše posílilo svou pozici. Mnozí lidé jsou připraveni navrhnout na kandidaturu na post prezidenta Romana Prymulu. Organizátoři protestního pochodu to samozřejmě vědí. Ale stále…

Ano, postavení premiéra Babiše a ANO u svých voličů ještě více posílilo. Babiš tedy rétorikou směřovanou výhradně ke svým voličům dosáhl, čeho chtěl. Dokázal své voliče přesvědčit, že to byl on, kdo zachránil zemi před koronavirem (v nadsázce řečeno). Zdali tam je ještě jiná motivace, nevím, protože, upřímně, voliče ANO jsem schopný chápat pouze z části, pokud zde figuruje obava, že odstraněním Babiše se uvolní prostor pro neoliberálně-pravicové reformy a směr, který prezentuje, například, jedna z tváří předchozí neoliberální vlády – bývalý ministr financí Kalousek. Jinak ale často až fanatická snaha hájit Babiše se mi zdá zcela nepochopitelná. O požadavcích navrhnout na kandidaturu prezidenta Prymulu… Je předčasné o něčem takovém uvažovat. Jednak jeho momentální podpora u části veřejnosti může rychle upadnout do zapomnění, a upřímně Prymula jako prezidentský kandidát není žádná věrohodná alternativa, což ale v českém politickém prostředí není nikdo. A to platí i pro osobnosti z hnutí Milionu chvilek. Ale abych byl upřímný, dnes se bojím o něco jiného. Po protestním pochodu nedostaneme v Praze druhou vlnu epidemie?

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Kobza shrnul 30 let po sametu: Milion chvilek a Člověk v tísni křičí o ochraně demokracie a sami po ní šlapou
Opozice překvapila. Chválí Babiše za drakonická opatření proti koronaviru. Reaguje i Milion chvilek pro demokracii
První akce Milionu chvilek po skončení nouzového stavu. Chvilkaři tvrdí, že Babiš a jeho vláda kašlou na lidi
Štítky:
Milion chvilek pro demokracii
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář