00:50 05. července 2020
Názory
Získat krátkou URL
261031
Sledujte nás na

Ve válce se dějí věci nekorektní, viz „katyňský masakr“ – SSSR popravil polské důstojníky. Málo se hovoří o tom, že po válce v kasárnách v Postoloprtech bylo zmasakrováno civilní obyvatelstvo, vesměs Němci, včetně žen a dětí. Podobně složený kontingent zahrnující i starce a lidi nemocné byl vyhnán z Brna, dva měsíce před jednáními v Postupimi.

Pochod smrti začal 30. května 1945…

„Kdo nemohl dál, byl brutálně ubit nebo bez rozpaků zastřelen…Několikakilometrový zástup třiceti tisíc lidí šel bez přestávky, jídla, pití a lékařské pomoci.“ (paměťnároda.cz o tzv. pochodu smrti…)

Česká mainstreamová média, z nichž citujeme, v posledních letech zlehčují nacistickou historii

Deník N v článku Jany Ustohalové (pátek – neděle, 29. – 31. května 2020, str. 4) píše: „Vysídlení brněnských německy mluvících obyvatel se odehrálo dva měsíce předtím, než dala československá vláda pokyn k organizovanému odsunu po Postupimské konferenci v druhé polovině července 1945. Odsud pak probíhal další rok a půl.“

Tento zdroj uvádí, že odsun (20 000 lidí) byl poháněn ozbrojenci či revolučními gardisty, „kteří brali spravedlnost do svých rukou…vyhnanci nazývají brněnský odsun pochodem smrti…Brněnský pochod byl mimořádný svou velikostí, dramatickým průběhem a katastrofálními následky.“ Tentýž zdroj připouští, že než lidé nastoupili organizovaný odsun, byli v Brně shromážděni v internačním táboře („vládla zde krutost, bezpráví, hlad a mučení“). Jana Ustohalová píše, že internační tábory v Brně fungovaly až do roku 1948 a „prošlo jimi až 16 000 Němců z celého Brněnska“. Jaká byla situace v brněnských táborech (lágrech)? „Dveře se rozletěly, my museli nastoupit a začala hodina tělocviku. (…) Kapající krev musel každý slízat z podlahy, prý abychom nebyli chudokrevní.“

Město Brno „se omluvilo v roce 2015 nespravedlivě vyhnaným Němcům“. Pochod smrti prý nepřežilo 1700 lidí…

Dříve jsme přinesli rozhovor s Ing. Jaromírem Kohlíčkem, v němž jsme se také zmínili o postoloprtském masakru.  V červnu 1945 se udála pro českou historii nelichotivá událost. Čeští vojáci na území kasáren popravili dosti brutálním způsobem až 800 Němců. Jde o událost, která je – viděno v rámci dobových souvislostí – „pochopitelná“, ale dnešní lidé určitě budou mít problém něco takového akceptovat, možná právě proto se o této kapitole u nás tak moc ochotně nehovoří.

Přimlouval bych se, aby se stejně „citlivě“ postupovalo s nechvalně známým incidentem v Katyni, za který se Rusko také ústy Státní dumy omluvilo, a to v roce 2010. Poslanci ruského parlamentu se tehdy omluvili všem obětem masakru. Katyňský masakr si vyžádal smrt 20 000 Poláků.

O tom, že animozita mezi národy může dosahovat neuvěřitelných rozměrů, o tom vypráví například polský film Volyň. Zde se pro změnu dovídáme o masakrech, kterých se na Polácích dopustili pro změnu Ukrajinci. Za pozornost, viz magazín Aktuálně.cz, stojí fakt, že značnou nevoli vůči tomuto modernímu polskému snímku o genocidě Poláků vyjádřili na Ukrajině.

 

 

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

V roce 1968 došlo k masakru…ve Vietnamu. Kohoutek připomněl fakta, na která by kdosi raději zapomněl
„Mám plné zuby zkreslování historie. Srpnová invaze nebyla masakr.” Čulík z Britských listů udeřil
„Hanba, bratři Češi, že jste to dopustili!“ Hrnko popsal masakr vlasovců na Slovensku a vyslovil protest Řeporyjím
Štítky:
ozbrojenci, Brno, dějiny
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář