03:28 22. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
18881
Sledujte nás na

Řada postojů a skutků členů Občanské demokratické strany přiměly Ing. Alenu Vitáskovou předložit podnět k pozastavení a případnému rozpuštění této politické strany. Zakladatelka institutu pro ochranu a podporu základních lidských práv a svobod vysvětlila Sputniku, proč se k tomuto kroku rozhodla a jak hodnotí šanci na úspěch.

V textu podnětu, který bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu zveřejnila na stránkách IAV (Institut Aleny Vitáskové), přivádí paralelu s Německem na počátku třicátých let minulého století, kdy hospodářská krize a nespokojenost společnosti způsobily rozkvět Národně socialistické německé dělnické strany. Obavy z podobného vývoje má Vitásková i kvůli dvojímu metru ODS v chování k vlastním členům, které v petici znázorňuje. Paní inženýrka vyslovila obavu, že podobné skutky mohou k ODS přilákat i extremistické voliče, které své názory budou prosazovat cestou násilí a nenávisti ke svým politickým oponentům. Sputnik oslovil Ing. Alenu Vitáskovou s prosbou o vysvětlení, proč jsou tyto nástrahy aktuální a vyžadují společenskou diskuzi.

Varovné příběhy z nedávné evropské historie

Sputnik: Ve Vašem podnětu pozastavit činnost nebo rozpustit Občanskou demokratickou stranu (ODS) zmiňujete, že zneužití frustrovaného obyvatelstva je první krok k převzetí státu mocenskými strukturami, které mají blízko, či dokonce jsou „Orlího hnízda“. Proč si myslíte, že fašizace společnosti je dnes jednou ze značných hrozeb? Existují k tomu další důvody kromě projevů známého politika ODS?

Alena Vitásková: Prezident Miloš Zeman opakovaně vybízí občany, aby chodili k volbám, aby se zajímali o veřejné věci, aby se zajímali o dění ve státě a byli aktivní. Jsem přesvědčena, že občanská veřejnost se skutečně musí aktivně zajímat o to, co se děje a v jakém zájmu nakonec jimi zvolení politici pracují. Ve své podstatě politici jsou zaměstnanci občanů. IAV proto upozorňuje na různé excesy, které se ve společnosti objeví a ohrožují demokracii, která je základem pro ochranu lidských práv a svobod.

ODS ztratila vnitřní očistný proces, kterým by zajistila dodržování vlastních Stanov, čistotu stranických hodnot, a přijímá jiné ideologie, než na kterých byla tato pravicová strana založena a na kterých svoji činnost realizovala. Pokud strana a tím myslím kterákoliv strana, či hnutí prosazuje prostřednictvím svých členů násilí, podněcuje nenávist, podporuje přepisování dějin k dosažení svých cílů, tak je nutné, aby společnost na to reagovala a proti těmto projevům se postavila a nedovolila, aby takovéto strany, nebo hnutí měly ve společnosti místo. ODS se tímto směrem vydala, a proto považujeme za nutné, aby se její další vývoj tímto směrem nedovolil.

Pozastavit její činnost, dokud neprokáže, že je schopna naplňovat své Stanovy a být demokratickou stranou, nebo její činnost ukončit, pokud nebude schopna toto naplnit. Pluralita názorů a kritika, není totéž, jako prosazování násilí a nenávisti. Bohužel ODS toto přestala vnímat.

Jsem přesvědčena, že fašizace společnosti je skutečně zásadní hrozba pro všechny občany, kteří nechtějí, aby se politické ambice, názorové neshody, pluralita názorů řešily násilím. Odmítáme, aby se překrucovaly dějiny, jimž jediným cílem je vyvolávání agresivity, vzbuzování nenávisti, občanských a národnostních nepokojů. Fašizace společnosti je prostředek, jak nadnárodní síly, které mají zájem na politické destabilizaci (příklad Jugoslávie), mohou dosáhnout svého cíle. Jejich cílem je přerozdělení, jak národního bohatství, tak strategických výhod, politické ovládnutí.

Tyto nadnárodní síly využívají k uskutečnění svých cílů nejen probíhající hospodářské krize, otřesy, či pády světových měn, hladu a bídy na některých vyrabovaných kontinentech, rozsáhlou migraci, ztrátu životních jistot. Frustrované obyvatelstvo bude hledat viníka. Proto je nutné ohlídat, aby tradiční strany nestrhly krajně radikální voliče, kdy se již nejedná o radikalismus tím správným směrem, ale fašizující společnost. Nebezpečí spočívá v tom, že u tradičních stran veřejnost ani justice takové kroky neočekává, a tudíž mnohdy zakročí v očistném procesu velmi pozdě, kdy již náprava není možná.  Naopak u stran, které vznikají na základě fašistických ideologií, je společnost obezřetná a taková hnutí jsou odhalena, jejich činnost rozpuštěna a mnozí jsou souzeni a vězněni.

Bohužel i v této souvislosti je nutné brát v úvahu dvojí metr, kterým se měří. Zatímco u zavedených a vlivných politických stran (jako např. ODS) si málokdo troufne upozornit na nebezpečný vývoj této strany a justice rovněž mlčí, tak naopak u jiných (méně vlivných) stran se názor propagující fašismus tvrdě trestá, mnohdy i ve zcela nejasných až vykonstruovaných projevech.

Fašizace společnosti se projevuje různými signály. Nejdříve zpochybňujete dějiny, čekáte na to, až pamětníci vymřou anebo již nebudou mít sílu, aby byli slyšet. Ti ostatní se budou jen bát a budou mlčet. Radikalizace probíhá napříč Evropou a důvodem není pouze nechuť částí jejího obyvatelstva přijmout multikulturní svět. Valná část obyvatelstva je názoru, že válkou zbídačené země, vydrancované mnohými bohatými evropskými státy, si skutečně zaslouží pomoc. Rozsáhlou pomoc od těch, kteří z jejich nerostného bohatství, zemědělských plodin neskutečně zbohatly. Vrátit lidem bohatství do jejich zemí, ukončit válečné konflikty, je jedna z možností, jak zabránit zničení Evropy. A je jedno, zda budeme tento nebezpečný vývoj nazývat fašizace.

Verbální napadání a urážky nejen politických oponentů, ale i občanů nemohou být rétorikou demokraticky smýšlejících. V takovém případě je povinností ostatních politických stran, Parlamentu, justice, aby konaly a dalšímu rozrůstání nenávisti nedaly prostor. Je to v zájmu celé civilizované společnosti. Až tato radikalizace společnosti přeroste v bratrovražedný boj, bude na nápravu pozdě.

Společensky citlivé body ve zdařilé České republice

Česká republika byla na začátku roku považována za jednu z nejatraktivnějších zemí pro život a práci cizinců, česká koruna je respektována zahraničními investory, a to i navzdory jejímu současnému oslabení vůči euru. Může České republice hrozit značný ekonomický rozruch srovnatelný s Německem po první světové válce, o které jste se zmínila v podnětu IAV? Historické okolnosti Německa a současná situace v ČR se samozřejmě radikálně liší.

Pochopitelně, že se historické okolnosti musí po téměř sto letech lišit. Pouze základ zůstává, tj: nespokojené a nedostatkem postižené obyvatelstvo. To je situace, která nás po pandemii a opatřeních s ní spojených čeká. Pokles ekonomiky, která může mít katastrofální dopady. Již dnes máme v České republice zhruba 800 000 exekucí, část z nich nejsou občané schopni uhradit. Jsou v dluhové pasti. Zákony u nás umožňují růst dlužné částky o poplatky a úroky o tisíce procent. Myslím, že to nemá obdoby. Bydlení pro obyčejné rodiny se stává nedostupným. Zhruba 20 % občanů se dostává do energetické chudoby, a to teprve stojíme před masivním zdražováním elektrické energie. Zhruba 60 % občanů žije od výplaty k výplatě, bez finančních rezerv. A to nás velká nezaměstnanost teprve čeká.

Mohla bych dlouze jmenovat rizikové faktory, které „vystrašené“ obyvatelstvo, možná až příliš zpolitizovanou pandemií, budou ohrožovat. Pak musíme brát v úvahu, že občané jsou náročnější na životní standard, než tomu bylo před sto lety. Na určitou normu svého „blahobytu“ si již zvykli. Podstatně slevit ze svých nároků nebudou chtít. Budou hledat viníka, proč jejich životní úroveň klesá, proč se propadají do chudoby. To je živná půda pro různé extremistické cíle.

Voličské preference a zákaz strany v sousedním Polsku 

Podle posledního průzkumu ODS obsadila třetí místo po straně ANO. ODS byla na stejném místě v posledních parlamentních volbách v roce 2017. Nakolik reálné je skutečné rozpuštění strany, která je u voličů stále oblíbená? Jaký výsledek z Vašeho pohledu hodnotíte jako úspěch? 

O to větším mementem je, že se jedná o parlamentní stranu, která obsadila třetí místo po ANO ve volbách. Musíme brát v úvahu pohled nejen jejich voličů (získala něco málo přes 11 % hlasů v posledních volbách), ale i nevoličů. U svých voličů je tradičně oblíbená, to máte pravdu, získala asi 520 000 hlasů. Nevoličů této strany je ale podstatně více. Pokud přijmeme hrubou hypotézu, že k parlamentním volbám přijde cca 60 % oprávněných voličů, tak nakonec ODS nevolilo cca 7 472 000 občanů – oprávněných voličů. A to je dost velký mandát na to, abychom se ptali, zda tato strana není svým konáním ohrožením demokracie. Pokud se strana v posledním období radikalizuje směrem, kdy toleruje, nebo dokonce podporuje propagaci násilí, nenávist k lidem i národům, rétoriku „podlidí“, a to prostřednictvím svých členů, tak se musíme skutečně ptát: „Jaké voliče chce získat na svoji stranu? Jaké nebezpečí z toho plyne pro její nevoliče. Je to ještě demokracie? Neblíží se taková strana k ideologiím, které nejsou zákony povoleny a jejich propagace, či dokonce činnost je ve většině civilizovaných zemí trestná.“

Jako úspěch hodnotím rozpuštění strany, která není schopna sebereflexe a nápravy, čímž ohrožuje každého z nás.

Část české veřejnosti a politiků navrhuje zakázání komunistické strany. Její aktivity jsou v sousedním Polsku zakázány. Jak tento krok hodnotíte? Mohou být iniciátoři podobného kroku usvědčeni z porušování práv některých politických sil?

Nevím, jaké argumenty iniciátoři předkládají pro zakázání komunistické strany (pravděpodobně máte na mysli u nás KSČM). Pokud jsou jejich důvody relevantní pro ukončení činnosti komunistické strany, tak by soudy měly konat. Činnost žádné strany nemůže být ohrožením demokratických hodnot.

Pokud se jedná o snahu vypořádat se s minulostí, tj. působení KSČ před sametovou revolucí, pak by navrhovatelé v souladu s vyšším principem spravedlnosti měli navrhovat ke zrušení i další strany, které společně s komunisty v době bývalého režimu u nás vládly a byly součástí Národní fronty. Pokud si vybereme jen jednu z těchto stran, tak se může jednat o předsudečnou nenávist, a to je pro politiky, kteří toto navrhují, velmi špatná vizitka. Mnohdy se totiž stává, že ti největší nynější tzv. reformátoři byli za bývalého režimu „aktivními” komunisty a užívali značných výhod bývalého režimu.

Pokud se jedná o bezdůvodné napadání politických protivníků tímto způsobem, není to dobrý signál pro svobodný vývoj v žádné zemi, Českou republiku nevyjímaje.

Má svoboda slova meze? Jak to je s cenzurou

Prohlášení a současné jednání politiků je odůvodněno zásadami demokracie a svobody slova. Příkladem je rozhodnutí místní samosprávy na Praze 6 o odstranění památníku Koněva. To stejné platí pro výzvy pana Novotného k fyzické likvidaci poslance KSČM Ondráčka, jehož názor podporuje současná hlava ODS Petr Fiala a bývalý premiér Mirek Topolánek. Jak daleko lze jít v projevech svobody a demokracie? Jsou podobné projevy signálem přípustnosti všeho a tichého souhlasu úřadů s tím, co se děje? 

Málo schopní, či dokonce neschopní politici se chtějí udržet u moci za každou cenu. Pak když k tomu přidáte i další vlastnost, jako je zbabělost, tak vidíte, že začnou používat metody, které nemají nic společného s principy demokracie, či svobodou slova. Souhlasí se „vším“ co křiklouni sdělují, protože mají od svých PR poradců informaci, že to zaujalo občany. Že to zaujalo zahraniční „štváče“, kterým možná leckteří jsou vděční za to, že jsou ještě politicky viditelní. Takové postoje vedoucích představitelů parlamentní strany jsou destrukcí demokracie. Rozhodně v tom nehledejte zásady svobody slova. Demokracii musíme demokratickými prostředky bránit.

Svoboda slova je velmi citlivým tématem nejen v České republice, ale také v Evropě, včetně sociálních sítí. Zároveň se cenzura objevuje na stejných sociálních sítích, které nedávno automaticky blokovaly fotografie s vlajkou SSSR na budově Reichstagu na počest vítězství nad německým nacizmem Facebook se později omluvil a uvedl, že to byla chyba. Jaký je váš názor na zavedení zákona o cenzuře a zejména cenzuře na sociálních sítích?

Svoboda slova je citlivé téma dle mého názoru v celém světě, nejen v Evropě, či České republice. Politické, mocenské struktury vidí svobodu slova jinak než druhá mocenská struktura v této oblasti, kterou jsou bezesporu média, sociální sítě. Pak zde máme třetí neviditelnou skupinu, která se prostřednictvím médií, sociálních sítí snaží prosazovat své zájmy, aniž by k tomu měla puvoar, třeba jen k dosažení svých nedemokratických cílů. Občanská veřejnost má mít prostor na sociálních sítích k vyjádření v souladu s principy názorové plurality.

Cenzura z mého hlediska je nutná, ale nesmí být zneužívána jedním směrem. Měla by mít jasná pravidla, a to je v současné době velmi těžké nastavit. Cenzura nesmí sloužit k potlačení názorové plurality, k přepisování dějin, k vyvolávání, podněcování nenávisti, ať již k názorovým oponentům, tak k národům. Pak se zdravá a žádoucí cenzura posilující kvalitu občanského vědomí a hodnot, lehce zneužije k propagandě, která se v autoritářských režimech hojně zneužívala k ovládnutí mas a prosazování ideologií, jako např. fašizmu, nacismu. Konkrétně ve fašistickém Německu byl Joseph Goebbels přímo mistrem propagandy.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Chmelár hledá lék na fašizaci společnosti: Levice by měla odmítnout volbu mezi neoliberalismem a konzervatismem
„Musím mu zavřít hubu, aby se do mě ne**al a zařídit, aby se nestal předsedou ODS,“ Novotný pálí ostrými na Zahradila
K porušení evropského práva nedojde. Čeští europoslanci za ODS slaví vítězství nad „Green Deal“
„Novodobý zvací dopis. Žádost o omezení svobody slova…“ Mediální experti o Pražské výzvě k informační odpovědnosti
Štítky:
svoboda slova, politická strana, zákaz, Polsko, KSČM, krize, hospodářská situace, násilí, volby, preference, voliči, petice, Pavel Novotný, ODS
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář