16:04 02. července 2020
Názory
Získat krátkou URL
252000
Sledujte nás na

V souvislosti s prohlášeními komisaře pro zahraniční politiku Evropské komise Josepa Borrella, že po americkém období nastoupila ve světě „asijská doba“, lze očekávat, že se Washington pokusí zvýšit nátlak na Brusel.

Takový předpoklad o dalších akcích Washingtonu mohl vycházet přinejmenším z historických zkušeností posledních 15–20 let, které svědčí o tom, že veškeré pokusy evropských (a nejen evropských) politiků pocítit chuť svobody a vyběhnout za geopolitické vlajky pečlivě rozestavené diplomaty Ministerstva zahraničí USA a dalšími vyslanci amerického „hlubokého státu“ byly zmařeny tvrdou pomstou za použití diplomatického nátlaku, sankcí a v případě potřeby i technologií „barevných revolucí“. Proto prohlášení, že Evropská unie nebude vystupovat jako juniorský spojenec USA v boji proti Číně, což je očividný a hlavní geopolitický úkol Spojených států minimálně na příští desetiletí, nemohlo zůstat nepotrestáno. Tím spíše, že Evropská unie se rozhodla provádět nezávislou zahraniční politiku v Asii, a dokonce začala realizovat své hrozby týkající se toho, že připraví americké giganty IT (jako je Facebook nebo Microsoft) o možnost zabývat se daňovou optimalizací na území EU.

Trest skutečně následoval, a právě v pátek americká média odhalila plán tohoto trestu, ale je tady důležitá nuance: mnozí odborníci, včetně amerických, se právem domnívají, že tyto akce spíše zvětší vzdálenost mezi Spojenými státy a Evropskou unií a dokonce pomohou Rusku.

Přední americké podnikatelské noviny The Wall Street Journal s odkazem na své vlastní zdroje a potvrzení od vysoce postavených úředníků Pentagonu informují o ukázkovém potrestání Německa (jako skutečného vůdce EU) za antiamerické chování:

„Prezident Trump nařídil Pentagonu, aby do září stáhl z Německa tisíce amerických vojáků, což by mělo radikálně změnit vojenskou pozici USA v Evropě a odrazit rostoucí napětí mezi Washingtonem a Berlínem kvůli vojenským výdajům a dalším bezpečnostním otázkám, prohlásili zástupci americké vlády. Příkaz ke stažení armády by snížil přítomnost amerických vojáků v Německu o 9,5 tisíce (z 34,5 tisíc vojáků, kteří se zde stále nacházejí). To také omezí (maximální - red.) počet amerických vojáků v Německu v budoucnosti. V souladu se stávající praxí může celkový počet vojáků (USA v Německu – pozn. red.) dosáhnout 52 tisíc, pokud se jednotky pravidelně střídají a účastní se cvičení.“

Budeme-li se řídit oficiální logikou washingtonského politického diskurzu a konkrétně tou variantou vnímání světa, která je propagována určitým segmentem americké politické elity, k níž sám Trump patří, podstata trestu spočívá v tom, že Německo přichází o americkou vojenskou ochranu. Toto snížení „úrovně bezpečnosti“ není úplné, ale spíše demonstrační, to znamená, že je nutné jako důkaz toho, že pokud Berlín a Brusel nechtějí platit desítky nebo stovky miliard dolarů ročně na podporu NATO (ve skutečnosti do amerického vojenského rozpočtu), pak USA nechají Německo nebo dokonce celou Evropskou unii zcela bezbrannými před ruskou agresí. Na americkém oficiální představě světa, kterou hlásají i nejhorlivější domácí političtí oponenti, jako je například CNN či Foxnews, je pouhá přítomnost amerických jednotek na německé půdě jakýmsi magickým talismanem, který chrání Berlín a Mnichov před ruskými tankovými klíny, „zelenými človíčky, kteří annexovali Krym“ a dalšími „hrůzami ruské okupace“. V tomto nesmyslném obrazu světa, pokud „nevděčná Merkelová“ nechce platit a evropští diplomaté se nechtějí v pevném útvaru a s americkou vlajkou v ruce vrhat na čínské střílny v Hongkongu, je stažení asi třetiny amerických jednotek z Německa ukázkou připravenosti předhodit Německo a Evropskou unii jako potravu hladovému ruskému medvědovi. Nám (stejně jako mnohým Evropanům) se tato logika zdá směšná a absurdní, ale oficiální politický diskurs a propagandistické klišé se v určitém okamžiku nutně stávají rukojmími vlastních minulých úspěchů, a pokud byl právě tento obraz Ruska vytvářen po mnoho let, nyní říkat americké veřejnosti něco jiného už nelze: prostě takovou rychlou změnu obrazu světa nepochopí.

V důsledku toho Trumpovi odpůrci toto rozhodnutí kritizují, ale ne proto, že ukazuje neschopnost jednoduše „zmáčknout“ evropské politiky, jak by to učinil jakýkoliv prezident před ním, ale z toho pohledu, že toto rozhodnutí je „dárkem pro Kreml“.

Hlavní odborník televizního kanálu CNN pro národní bezpečnost Jim Sciutto okomentoval rozhodnutí snížit vojenskou přítomnost USA v Německu:

„Největší užitek z toho bude mít Rusko.“

Jediným přínosem tohoto rozhodnutí pro Rusko je to, že Washington předvedl neschopnost účinně „tlačit“ Německo, což negativně ovlivňuje vnímání Spojených států jako světového hegemona.

Mohlo by se zdát, že místo diplomatického nebo vojenského nátlaku se USA pod vedením prezidenta a podnikatele Trumpa rozhodly přejít na ekonomický a sankční nátlak, ale s tím jsou také problémy. Například z nějakého důvodu nový balíček sankcí proti společnosti Nord Stream 2 neobsahuje sankce proti nákupčím ruského plynu, kterými se americká média a zdroje pokoušely strašit evropské a ruské investory.

Noviny New York Times informují o skutečném obsahu nového sankčního balíčku:

„Američtí senátoři zveřejnili ve čtvrtek návrh zákona o rozšíření sankcí ohledně ruského plynovodu Nord Stream 2, zaměřených na projekt, který podle Washingtonu posílí ekonomický a politický vliv Moskvy v Německu a dalších evropských zemích. <...> Nový návrh, který předložil republikánský senátor Ted Cruz a demokratická senátorka Jeanne Shaheenová, předpokládá rozšíření sankcí zahrnutím pokut vůči stranám účastnícím se pokládky potrubí a stranám poskytujícím projektu pojišťovací nebo zajišťovací služby. Cruz řekl, že „je jasné, že ti, kteří jsou spojeni s plavidly instalujícími potrubí, budou čelit vážným důsledkům a okamžitým sankcím“.

Sankce se ukázaly jako dost nepřesvědčivé, i když musíme přiznat, že ještě není pozdě zvýšit jejich agresivitu.

Dalo by se předpokládat, že posledním argumentem USA v boji za udržení globálního hegemonického stavu bude masivní využívání „oranžových technologií“ v boji proti Číně a Evropské unii, nemluvě už o Rusku. Takové pokusy skutečně existují, ale nebyl zaznamenán žádný nový úspěch, nicméně americké elity již jasně používají „barevné technologie“ k boji mezi sebou a existují dobré šance, že po skončení této vnitroelitní války nebudou Spojené státy schopny silou ani ekonomicky obnovit svou dřívější dominanci nejen ve světě, ale dokonce ani mezi svými vazalskými spojenci, jako je Německo.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Amerika zahajuje „ruský scénář“ pro svého největšího nepřítele. Názor
Čína připravuje vraha pro bitcoin a problémy pro dolar. Názor
Hlavní diplomat EU oznámil konec „věku Ameriky“. Názor
Štítky:
NATO, sankce, Nord Stream 2 AG, Severní proud 2
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář