13:07 06. srpna 2020
Názory
Získat krátkou URL
317219
Sledujte nás na

Česká armáda se asi vzhlédla v americkém filmu Top Gun. Jiné vysvětlení pro to nemáme. Česko si koupilo dohromady s dalšími státy letecké tankery. Bratru za 2 miliardy. Proč?

Možná to má vypadat hezky na armádním kalendáři, který rezort rozdává pod stromeček. Nebo je za tím něco jiného. Faktem je, že Česká republika je hrdým vlastníkem leteckého tankeru. Ne tak úplně vlastního, dělí se o něj společně s dalšími státy. I tak je to, kulantně řečeno, neobvyklý dárek pro naši armádu.

Český dáreček pro Německo

O co se tu jedná? Česká republika se stala součástí Multinational Multi-role Tanker Transport Fleet, zkráceně MMF. Jde o program, v jehož rámci mají účastnické státy přístup ke sdíleným kapacitám víceúčelových tankovacích letadel Airbus A330 MMRT.

Celá záležitost vznikla v Nizozemsku. Pak se přidalo Německo, Belgie, Lucembursko, Norsko a koncem loňského roku se připojila také Česká republika. Co to znamená? Že tyto státy zakoupily společně osm létajících benzínek. První si vyzvednou tento měsíc. Poslední by měl být předán do roku 2024.

Výhoda? Sdílení leteckých tankerů nejvíce využije Německo. Získá 5 500 letových hodin ročně. Nizozemsko pak 2 000 hodin, Belgie 1 000, Lucembursko 200 a Norsko 100. A naše letectvo? To také může využívat tankery 100 letových hodin ročně.

Cena? Podle dřívějších informací ministerstva obrany měl český podíl projektu stát jednorázově 594 milionů korun. Každoročně by pak Česko mělo na provoz přispívat zhruba 32 milionů korun a dalších 10 milionů na personál. Náklady za předpokládaných 30 let provozu tak budou zhruba 1,87 miliardy korun.

Je nutné upozornit, že letadla nebudou patřit přímo nám a ostatním státům z programu MMF. Ani nebudou patřit nějaké bezpečnostní struktuře Evropské unie. Ano, tušíte správně, drazí čtenáři. Letadla budou ve vlastnictví NATO a řízena agenturou NSPA (NATO Support and Procurement Agency).

Nelze se zbavit dojmu, že Česká republika přispěla solidní sumou na dárek pro německé letectvo a Severoatlantickou alianci. Skoro dvě miliardy korun vyhozené do vzduchu, ze kterých naše obrana nebude skoro nic mít.

Nač jsou tato letadla?

Na účelnost nákupu leteckých tankerů pro českou armádu se Sputnik zeptal Stanislava Mackovíka, známého politika, bývalého poslance KSČM a člena sněmovního výboru pro obranu.

„Jak uvedlo naše ministerstvo obrany, tak náš jednorázový podíl na nákup letounů je ve výši 594 milionů korun. Další peníze se každý rok vynaloží na provoz a personál. Provoz nás má stát 32 milionů a personál dalších 10 milionů korun. O nákupu se hovořilo v posledních 10 letech několikrát. Aktuálnost záměru na pořízení tankerů se ale měnila. V současnosti má naše letectvo 14 nadzvukových letounů JAS-39 Gripen. To jsou jediné stroje, které létají s naší kokardou a jsou schopny tankovat za letu. Je sice pěkné, že tím zvýšíme dolet pro naše Gripeny - nicméně je jasné, že NATO zvyšuje zase svoje expediční schopnosti. To znamená, že se tím potvrzuje útočný charakter NATO,“ domnívá se expert.

Za dob existence ČSLA, tedy před rokem 1989, ani jeden letoun v naší výzbroji nebyl vybaven technologií pro tankování za letu, uvádí odborník.

„Jediným členským státem v tehdy existující Varšavské smlouvě, který disponoval letouny s možností tankování za letu, tak byl Sovětský svaz. Především se schopnost tankování za letu týkala sovětských strategických dálkových letadel. V tzv. frontovém letectvu bývalého SSSR se jednalo pouze o letouny Suchoj, Su-24M a jeho specializované verze MR pro průzkum a MP pro radioelektronický boj,“ dodává.

„K obraně našeho vzdušného prostoru a s ohledem na velikost ČR nepotřebujeme mít u našich letadel schopnost tankovat za letu. Ovšem s ohledem na plány USA a NATO, tak je jasné, že se naše stroje mají podílet na zahraničích misích,“ vysvětluje renomovaný expert na letectví.

14 českých letadel neudělá skoro nic

Využije česká armáda tankovací letadla? České vzdušné síly se neúčastní tolika misí, aby si muselo pořizovat takové stroje.

„Naše Gripeny často posíláme do zahraničí. Jde o tzv. airpolicing, kdy naši piloti hlídají vzdušný prostor států, které nemají žádné stíhací letectvo a jsou členy NATO. Gripeny mají za sebou službu v Pobaltí a na Islandu. Schopnost tankovat za letu pro naše piloty Gripenů není ničím novým. Nová tankovací letadla pro naše potřeby poskytnou ročně 100 letových hodin, které se budou využívat při výcviku a zahraničních misích. V současnosti české Gripeny tankují palivo za letu z letadel, která patří Itálii, Švédsku či USA. Samotné pořízení nových letounů A-330, které mohou v závislosti na vnitřní úpravě zástavby provádět doplňování paliva jiným letounům, převoz cestujících nebo zraněných, je výsledkem zkušeností z nedávných agresí NATO. Při válce v Libyi se ukázalo, že evropští spojenci byli schopni zajistit jenom jednu pětinu všech tankovacích misí. Tedy zbylých 80 % misí s tankováním za letu prováděla letadla USA,“ říká pan Mackovík.

„Využití tankovacích letadel se musí plánovat a nákup celkem osmi nových strojů Airbus, A-330 zvýší možnosti šesti členských států NATO. Vzdušné síly AČR jistě využijí větší možnost plnit úkoly s možností doplňování paliva. České Gripeny létají hodně. Faktem ale zůstává skutečnost, že jich máme jen 14 kusů. Z těch 14 strojů jsou dva letouny dvoumístné. Bojová hodnota našich strojů je hodně závislá na celkové vzdušné situaci v případě konfliktu. Síla čtrnácti Gripenů roste především s jejich zařazením v rámci NATO. Samostatně těch 14 letadel neudělá skoro nic. Máme sice to, co se nazývá Vzdušné síly, ale naše závislost na cizích službách a podpoře je tím nejslabším článkem systému vlastní obrany. Pokud by nás NATO chtělo obsadit, tak nás prostě stačí vypnout,“ upozorňuje.

Jak je na tom zbytek české armády?

Nejde tu o něco jiného? Není to jen dárek pro Německo, aby nemuselo kupovat stroje za plnou cenu?

„V ČR hrozí astronomický propad letošního rozpočtu a každá koruna by se měla dvakrát otočit, než se někam investuje. Pochybuji, že naše občany budou uspokojovat rostoucí ceny potravin na jedné straně a nákup tankerů na straně druhé,“ domnívá se bývalý poslanec.

Podle jeho slov se na pořízení a provozu flotily tankerů podílí šest zemí.

„Je to Belgie, Německo, Norsko, Nizozemsko, Lucembursko a do loňského října také Česká republika. Nizozemský Eindhoven je hlavní základnou pro tankery, kterých tam bude umístěno celkem pět. Další základna pro tři A-330 se nachází v německém Kolíně nad Rýnem. První dva z osmi tankerů A-330 budou dodány během června. Poslední dodávka letadel má proběhnout v roce 2024. Je jasné, že pro Německo ta výhoda tam je. Stejně tak je spokojen výrobce, tedy společnost Airbus, se sídlem ve francouzském Touluse. Tento výrobce letadel je jedním ze dvou největších výrobců dopravních letadel na světě a je hlavním konkurentem americké firmy Boeing. Německo jako největší finanční přispěvatel získá 5 500 letových hodin ročně na tankerech. Nizozemsko pak 2 000 hodin, Belgie 1 000, Lucembursko 200 a Norsko 100 letových hodin. Uvážíme-li skutečnost, že v rámci NATO se postupně zavádí stíhací a úderné letouny páté generace, je zavedení moderního tankovacího letounu logickým krokem. Tankery mohou doplňovat palivo většině typů letadel, které NATO používá. Tedy strojům F-16, Eurofighter, Gripen, Tornado až po nové F-35 nebo transportní C-17. V rámci evropské části NATO mají vlastní létající tankery pouze Britové a Francouzi, Itálie provozuje čtyři tankery – upravené stroje Boeing 767. Další tankery slouží v Německu, Španělsku či Turecku,“ uvádí.

„Nesmíme zapomenout, že nové A-330 mohou sloužit i pro transport nákladu nebo pro transport zraněných. Změna vnitřní zástavby trupu umožní přepravu paliva nebo 45 tun nákladu nebo 267 cestujících. Ve zdravotnické úpravě nese paluba šest jednotek intenzivní péče nebo 16 lůžek. Právě jeden letoun ve zdravotnické zástavbě bude od roku 2021 nepřetržitě připraven k letu na základně v Kolíně nad Rýnem. Jednoznačně je nákup letadel posílením schopností evropské části NATO. Bohužel každá válka je vždycky kšeft, a proto je seznam válek vedených NATO tak velký,“ míní politik.

A teď zásadní otázka. Jak je na tom vůbec české armádní letectvo?

„Česká republika provozuje jen 14 nadzvukových letadel. ČR nemá vlastní systém protivzdušné obrany státu. Je součástí systému aliančního. Nemáme raketové systémy velkého dosahu. Používáme tzv. vojskovou protivzdušnou obranu. Letectvo je torzem a má omezené možnosti vlastního nezávislého působení. S letouny L-159 ALCA můžeme působit za podmínek, že máme krytá záda. Nemáme všechny potřebné systémy a počty naší techniky jsou nízké,“ upozorňuje vojenský odborník.

„Jakákoliv doktrína založená na závislosti se nám vymstila a zase se vymstí. Kde byly tolik opěvovaní spojenci ze Západu v roce 1938, když se podepisovala mnichovská zrada? Odpověď je jednoduchá. Ano - ‚spojenci‘ u stejného stolu s Hitlerem,“ dodává.

„Naše armáda je především předurčena k podpoře zájmů velkých hráčů. Armáda je připravována na zajištění a podporu jiných armád. Tomu je podřízeno úplně vše, podle toho to vypadá a nejen u letectva, které je na tom opticky ještě dobře,“ říká Stanislav Mackovík.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Tvrdá slova z Moskvy: Zacharovová okomentovala vyhoštění ruských diplomatů z České republiky
Exporadce Václava Klause prozradil, komu může posloužit rozpad česko-ruských vztahů
„Češi to nepotřebují.“ Zacharovová vysvětlila, kdo kazí vztahy mezi Ruskem a Českou republikou
Média: Kauza ricin je česká obdoba kachny o spolupráci Trumpa s Kremlem. BIS by měla začít sledovat svět vlastníma očima
Štítky:
zbraně, armáda, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář