17:04 27. září 2020
Názory
Získat krátkou URL
13062
Sledujte nás na

Jedním z důsledků opatření proti šíření koronaviru se stal nedostatek sezonních pracovníků z Ukrajiny. Zájem o ně projevuje sousední Polsko a Německo. K možné konkurenci o zahraniční pracovníky mezi sousedními státy a k příčinám trvajícího nedostatku pracovních sil v Česku se vyjádřil tiskový mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro.

Přeshraniční omezení mezi Evropskou unií a takzvanými třetími zeměmi, stejně jako snahy o udržení pracovní síly z Ukrajiny mohou způsobit jisté potíže na pracovním trhu České republiky. Hraniční Polsko a Německo lákají ukrajinské pracovníky pomocí nových státních programů a usnadnění procesu pro získání pracovních víz.

Podle tiskové správy MZV obnovují od 22. května zastupitelské úřady ČR na Ukrajině  vízovou agendu a zaměří se především na udělování sezónních pracovních víz. Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček prohlásil, že česká ekonomika potřebuje ukrajinské pracovníky. „Cílem je pomoci především českému zdravotnictví a zemědělství, kde dnes akutně chybí právě sezónní zaměstnanci,“ nechal se slyšet pan ministr.

Zemědělci a zdravotníci chybí dlouhodobě

Co se týče nedostatku zaměstnanců ve dvou zmíněných oborech, dočasně přednostní přijímání pracovníků na zemědělské práce a do oblasti zdravotnictví je reakcí na současnou situaci, tvrdí tiskový mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro a doplňuje, že úrodu nemá kdo sklízet, ve zdravotnictví je nedostatek personálu.

„V zemědělství dnes pracuje přibližně 100 tisíc lidí. Počet pracovníků v zemědělství ale klesá dlouhodobě, důvodů je několik. Řada lidí postupně odchází do důchodu a nejsou nahrazováni nejmladšími generacemi. Přes 40 % pracovníků v zemědělství je ve věkové kategorii mezi 45 a 59 lety, dalších asi 15 % pracovníků má nad 60 let. Pro mladé není zemědělství atraktivní kvůli sezonnosti odvětví, málo volného času, těžké práci i nižším mzdám, ty jsou zhruba o pět šest tisíc korun měsíčně nižší, než je průměr. Druhým důvodem je automatizace a mechanizace výroby, třeba pro sklizeň úrody není potřeba už tolik pracovní síly, jako tomu bylo dříve,“ vysvětlil situaci s pracovní silou pan tiskový mluvčí.

Také dodal, že úbytek zaměstnanců v zemědělství je rychlejší, než kolik jich je reálně potřeba. Pracovníci dle jeho slov stále chybí nejenom na manuální práce, ale i na střední a vyšší pozice.

Pokud se jedná o zdravotnictví, České republice se v tom vede lépe, než řadě jiných evropských států. Dle počtů lékařů na 100 tisíc obyvatel je před Českem Francie, Řecko, Itálie a Rumunsko. Portál European Data Journalism uvádí, že hlavním důvodem nedostatku lékařů v EU je nerovnoměrná distribuce lékařů v jednotlivých státech, stárnutí odborníků a malý počet obyčejných praktických lékařů. 

Nedostatek odborníků ve zdravotnictví Miroslav Diro vysvětluje i řadou jiných důvodu: „Co se týká zdravotnictví, i zde je problémem nedostatek nově nastupujících lékařů. Lékařské fakulty sice produkují nové lékaře, řada z nich ale vůbec do praxe nenastoupí, jiní zaměstnání po několika měsících opustí. Úbytek kapacit z důvodu stárnutí populace lékařů je výrazný, nedostatkový je i počet jejich učitelů. Opět, nejde ale jen o lékaře, chybí personál v různých úrovních zdravotního systému a ten současný je často přetěžovaný.“

Současně pro práci v Česku musí zahraniční odborníci složit aprobační zkoušku a zkoušku z jazyka. Podle údajů ministerstva zdravotnictví zahraniční lékaři z třetích zemí tvoří pouze 1 procento z 50 000 doktorů v České republice.

Nedostatečný počet místních zaměstnanců v těchto oblastech vysvětlil pro Sputnik pan Diro zaměřením české ekonomiky a dlouhodobými systémovými příčinami. „Česká republika je průmyslová země, málokdo ví, že je dokonce průmyslovější než Německo. Proto co do počtu, nejvíce pracovníků chybí v průmyslu,“ prohlásil Diro.

Vládní programy pro zaměstnance z třetích zemí

Nedostatek pracovní síly řeší česká vláda mimo jiné pomocí navýšení počtů povolení pro zahraniční zaměstnance. Zejména minulý rok vláda rozhodla, že do ČR bude moci přijet až 40 000 pracovníků z Ukrajiny. Podle již citované tiskové zprávy MZV zastupitelské úřady ČR na Ukrajině obnovují vízovou agendu a zaměří se především na udělování sezónních pracovních víz. Přitom Generální konzulát ve Lvově umožní příjem zhruba 60-70 žádostí.

Zeptali jsme se, zda podobná metoda zajistí pro ČR nezbytně potřebnou pracovní sílu. K tomu Miroslav Diro podotkl, že Česká republika má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropě a uvedl několik čísel pro ilustraci poptávky po zaměstnancích. „Podniky do koronakrize potřebovaly obsadit na 500 tisíc pracovních míst. Z toho vyplývá, že ani 40tisícová roční kvóta proto poptávku zaměstnavatelů po pracovní síle nemůže pokrýt. Hospodářská komora v loňském roce vyřídila ve vládou regulovaných režimech na zaměstnávání kvalifikovaných pracovních sil z třetích zemí 3.000 žádostí firem o 15.400 kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny a 230 žádostí firem o 1375 pracovníků z dalších zemí, jako jsou Bělorusko, Mongolsko, Filipíny, Srbsko, Moldavsko, Indie a Kazachstán,“ řekl tiskový mluvčí.

Jedná se o Program kvalifikovaný zaměstnanec, který běží od září minulého roku a zaměřuje se na řízenou ekonomickou migraci pro středně a nízko kvalifikované pracovníky. Nahrazuje dřívější program Režim Ukrajina, ale na rozdíl od něho zahrnuje osm dalších států. Pro každý z nich jsou uvedeny vládou stanovené roční kvóty počtů žádostí o pracovní povolení. Dle slov Miroslava Dira je pobytové oprávnění vázáno na zaměstnání. „Přínosem vládních režimů řízené ekonomické migrace je i to, že potírají nelegální zaměstnávání. Budou-li vládní režimy přiškrcovány, opět poroste nelegální zaměstnávání,“ poznamenal mluvčí.

Navíc k tomu poznamenal, že pro obnovení hospodářství je nezbytná pracovní síla ze zahraničí. „Chceme-li nastartovat tuzemskou ekonomiku, bez kvalifikovaných zahraničních pracovníků se české firmy neobejdou,“ poznamenal expert.

Jistá odvětví pociťují stálý nedostatek pracovníků i přes očekávaný mírný růst nezaměstnanosti. Příkladem je podle něho oblast stavebnictví a stálá poptávka po skladnících, řidičích vysokozdvižných vozíků. Hospodářská komora nadále přijímá žádosti zaměstnavatelů po odbornících ze zahraničí. Dle Miroslava Dira k 9. červnu evidují v Programu kvalifikovaný zaměstnanec žádosti 171 zaměstnavatelů o 754 kvalifikovaných pracovníků z ciziny, z toho 118 firem požádalo o 491 zaměstnanců, které si vytipovaly na základě jejich kvalifikace na Ukrajině.

Pokud jde o počty kvót pro pracovníky z třetích zemí, lze konstatovat, že uchazeči z Ukrajiny mají řádově vyšší počty povolení: 40 000 žádostí z Ukrajiny oproti 2 000 žádostí pro Srbsko a Černou horu. Pro ostatní státy kvóty činí 1000 žádostí a méně. 

Přínos ukrajinských pracovníků pro české hospodářství

Pracovníci rekrutovaní přes vládní programy jsou podle slov Dira kmenovými zaměstnanci (na rozdíl od agenturních pracovníků) – tzn., že do státního rozpočtu odvádějí ze svých mezd daně, platí odvody, přispívají na důchody současných seniorů. Podotkl, že musí tyto pracovníci někde bydlet, stravovat se, do zaměstnání dojíždět, z toho plynou do státní kasy další daňové příjmy.

Pokud bychom se zaměřili na ekonomický přínos pracovníků z Ukrajiny, lze citovat dva roky starou analýzu o zaměstnávání kvalifikované pracovní síly. Z nich mj. vyplynulo, že více než 2 mld. Kč za rok přitečou státu z přímých a nepřímých daní a odvodů navázaných na zaměstnávání pracovníků zařazených do vládního Režimu Ukrajina, dnes Program kvalifikovaný zaměstnanec, řekl Diro.

„Jen na důchodovém pojištění, ze kterého se hradí současné důchody, tak spolu se zaměstnavateli přispívají kolem 1 mld. Kč ročně. Každý Ukrajinec, který dosud získal práci přes tento režim, přispěje na jednoho důchodce 440 korunami za rok. Tito pracovníci tak nejsou přínosem jen pro zaměstnavatele, jsou prospěšní pro celou společnost,“ informoval expert.

Navíc dle slov Dira Hospodářská komora vyčíslila škody v českém hospodářství kvůli neobsazeným místům ve firmách. „V roce 2018 to bylo potenciálně 84 miliard korun, vloni škody dosáhly už 110 miliard korun. To jsou přitom jen daně a odvody z mezd zaměstnanců, pokud by obsadili volná pracovní místa. Je potřeba k tomu přičíst, že firmy by mohly přijímat více zakázek, více prosperovat apod. Právě nedostatek zaměstnanců byl a bude hlavní překážkou rychlejšího růstu českého hospodářství,“ zdůraznil tiskový mluvčí.

Poptávka v sousedních státech

Akutní potřebu po pracovnících z Ukrajiny má i sousední Polsko. Profesor MGIMO (Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě) Andrzej Habarta Sputniku Polsko uvedl, že v postkoronavirovém období pro svůj vývoj Evropa bude potřebovat migranty, včetně těch z Polska. Dříve podle různých odhadů ukrajinští migranti produkovali pro Polsko až 2,5 % HDP, ale nyní v důsledku liberalizace zákonů v Německu se může tato země stát pro Ukrajince atraktivnější než Polsko.

Od 1. března v Německu vstoupil v platnost nový zákon o nájmu pracovníků ze zemí mimo EU. První podmínkou pro získání zaměstnání v Německu pro pracovníky dělnických povolání je minimálně dvouletý diplom potvrzený německým úřadem. Druhá podmínka: musí existovat konkrétní pracovní nabídka nebo již uzavřená smlouva s německým zaměstnavatelem. Zároveň již nebudou prováděny prioritní kontroly (tj. zda odborník z Německa nebo EU může obsadit neobsazené místo). Navíc každý, kdo má konkrétní pracovní nabídku, obdrží vízum na čtyři roky nebo na dobu stanovenou v pracovní smlouvě. Doba získání pracovního víza bude nejdéle dva měsíce. Tyto podmínky otevírají Ukrajincům v západní Evropě vyhlídky na vyšší výdělky.

Bude německý a polský pracovní trh tvořit konkurenci pro Česko? Podle Miroslava Dira kulturní podobnost a ekonomické výhody jsou navzdory zmíněným skutečnostem předností v ČR. Vysvětlil to následujícími slovy: „Česká republika je pro pracovníky z Ukrajiny kulturně a jazykově blízkou zemí, kmenovým zaměstnancům z Ukrajiny také rostou mzdy stejně jako těm tuzemským, proto nepředpokládáme nějaký exodus pracovníků z Ukrajiny nebo ČR do Německa.“

Náročná situace pro ukrajinské pracovníky za koronaviru

Koncem dubna ukrajinský ministr zahraničí Dmitrij Kuleba uvedl, že ministerstvo zahraničí „považuje za nelogický“ odjezd ukrajinských pracovníků do partnerských států za doby světové pandemie koronaviru. Dle ukrajinských médií se jednalo o první veřejné potvrzení existence určitého „nevysloveného“ zákazu vývozu pracovníků do ciziny. 

Místopředseda ukrajinské vlády pro evropskou integraci Vadim Priestajko se během online briefingu 1. května nechal slyšet, že ukrajinským občanům, kteří si zabezpečili sezónní zaměstnání v zahraničí a plánují tam odjet, bude provedeno testování na koronavirus v zemi, kam cestují, a po návratu na Ukrajinu. Také poznamenal, že vláda počítá s pomocí Ukrajinců, kteří nedávno pracovali v zahraničí, pro rozvoj své vlasti.  

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Nezaměstnanost v ČR je kritická: Průmysl jede na hranici svých možností, varují odborníci
40 tisíc pracovníků z Ukrajiny ročně i navzdory nezaměstnanosti? Okamura bije na poplach
Ministerstva nezvládají přijímání pracovníků z Ukrajiny. Chtějí další úředníky
Štítky:
Německo, Polsko, zákony, průmysl, zdravotnictví, zemědělství, zemědělci, zaměstnání, Česká republika, Ukrajina, práce, trh práce
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář