Česká republika je zdrojem vysoce kvalitních pracovníků. Mezinárodní průzkum European Data Journalism uvádí, že čeští lékaři jezdí nejčastěji do Německa, Velké Británie, na Slovensko, do Švédska a Rakouska. Zejména Anglie zaměstnává téměř desetinu lékařů z jiných států Evropy. V Česku, například, působí jen 3200 lékařů ze zahraničí, což je řádově mnohonásobně menší počet. Nedostatek lékařů se tady řeší i nadále.
Kromě toho se Česká republika může pochlubit jedním z nejnižších procent nezaměstnanosti v EU před koronakrizí. Dlouhodobě v republice chybí pracovní síly v řadě méně kvalifikovaných oborů, kterými je zemědělství, lesnictví, průmysl a další. Nedostatek lidských zdrojů ve zmíněných oborech částečně řeší vládní programy nájmu pracovníků. I když spolupráce s třetími státy zjevně roste, nájem pracovní síly z ciziny není řešením dlouhodobé krize českého trhu práce. Podle slov Miroslava Dira problémy českého trhu práce vznikají z několika důvodů.
„Jednak je to demografie, v ČR je spolu s odvody jedno z nejvyšších zdanění práce v Evropě i ve světě, dále je to nedostatečně flexibilní zákoník práce, nízká míra zkrácených úvazků na pracovištích nebo i předčasné odchody do důchodu,“ řekl Sputniku mluvčí a vedoucí tiskového oddělení HK ČR.
Úskalí zkrácených úvazků
Podíl Čechů, kteří pracují na zkrácený úvazek, patří dlouhodobě k nejnižším v Evropě, uvedl expert. Údaje Eurostatu z roku 2018 jsou tomu důkazem. V Dánsku práce na poloviční úvazek živí čtvrtinu lidí, v Nizozemsku si takto vydělává polovina, kdežto v ČR je to pouhých 5 procent. Pan mluvčí k tomu dodal, že Hospodářská komora prosazuje větší vládní podporu částečných úvazků, které by kromě matek s malými dětmi motivovaly i lidi v důchodovém věku, zejména v době, kdy zaměstnavatelé trpí akutním nedostatkem pracovních sil.
Další překážkou pro dostatek místních pracovníků je legislativa. Zákoník práce je podle slov pana mluvčího dlouhodobě jednou z největších brzd pružnosti trhu práce, který úzce souvisí s dlouhodobým hospodářským růstem.
Svou roli v nedostatku pracovníků hraje tradiční zaměření českého hospodářství. Pan mluvčí připomněl, že ČR má velmi vysoký podíl průmyslu na rozdíl od sousedů ze západní Evropy. Dle analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ve výkonu české ekonomiky z roku 2018 průmysl tvořil téměř 31 procent HDP. V sousedním Německu a na Slovensku šlo o 20 procent ve stejném roce, kdežto v Maďarsku a Polsku - 17 procent. Pro srovnání v roce 2015 činilo toto číslo v ČR 47,3 procenta a v Německu - 40,2 procenta.
Podle pana Dira příznačným pro průmysl je to, že práce na částečné úvazky nebo na jiné flexibilní formy zaměstnávání je velmi obtížná nebo často dokonce nemožná (např. ve směnném provozu v továrně není možné mít flexibilní začátky a konce pracovní doby). Z toho důvodu by změna struktury českého hospodářství směrem k vyššímu zastoupení služeb znamenala podle jeho slov i širší možnosti pro sladění práce a rodiny.
Málo využité místní pracovní zdroje
„Pokud chceme, aby česká ekonomika rostla v příštích letech, jsou nutná zásadní dlouhodobá systémová opatření. Tedy reforma vzdělávání, mobilizace „neaktivních“ skupin obyvatelstva – například žen pečujících o děti nebo o staré rodiče. Operativní řešení, nikoliv ale dlouhodobé, spočívá v odstraňování bariér při náboru zahraničních pracovníků, “ prohlásil mluvčí HK ČR.
Ke třem zdrojovým skupinám podle něho patří maminky na mateřské dovolené, studenti vysokých škol a osoby v předdůchodovém věku. Mateřská dovolená patří v ČR k nejdelším na světě a matky na rodičovské nejsou k návratu do zaměstnání efektivně motivovány, tvrdí Diro. Průzkum agentury Pew Research řadí Českou republiku na 12. místo, prvenství v délce mateřské dovolené drží Estonsko, Bulharsko, Maďarsko a Japonsko. K tomu Diro doplňuje, že předškolní výchova není moc dostupná a nastavení podpor a daní přímo odrazuje maminky, aby dříve nastoupily do práce. Dalším důsledkem je podle něho znehodnocení vzdělání žen a redukování jejich celoživotních kariérních příležitostí, což následně způsobuje nerovnosti v odměňování.
„Zásadním rezervoárem pracovní síly jsou právě lidé v předdůchodovém věku. Plošnou možností předčasných důchodů vláda jen strkala hlavu do písku před skutečným řešením dlouhodobé nezaměstnanosti lidí v předdůchodovém věku např. reformou celoživotního vzdělávání rozšiřujícího kvalifikaci. A to je principiálně špatně. Zejména uvědomíme-li si, že nábor kvalifikovaných zaměstnanců ze zahraničí je pomalý a příliš regulovaný,“ prohlásil expert.
Navíc velké množství starších lidí se dnes neeviduje ve statistikách kvůli tomu, že pečují o své blízké, člena domácnosti, žijí z úspor či nějaké podpory. Příkladem je podle Dira žena se dvěma vysokými školami, která je v domácnosti a na plný úvazek pracovat nepůjde, protože si rodina zvykla, že pečuje o domácnost apod.
V neposlední řádě nezaměstnanost v ČR ovlivňují předčasné odchody do důchodu. Podle Dira každý rok tvoří zhruba třetinu přiznaných starobních důvodů, jedná se o zhruba 30 tisíců lidí ročně, kteří odcházejí do důchodu dříve, než by museli. „Důvodem je nejčastěji ztráta zaměstnání nebo delší nezaměstnanost v předdůchodovém věku bez vyhlídky na získání nějakého zaměstnání. Do penze odcházejí často lidé i kvůli ztrátě energie nebo zdravotním komplikacím. Dalším důvodem je potřeba starat se o své blízké, nebo naopak touha trávit více času s vnoučaty,“ uvedl tiskový mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)