Hospodářská komora odhalila rezervy českého trhu. Pracovníci ze třetích států nejsou jediným řešením

Běžící státní programy umožňují českým společnostem plnit místa ve svých společnostech pomocí zaměstnanců z třetích států. Nicméně samotný problém nedostatků místních kádrů má dlouhodobou povahu. Tiskový mluvčí Hospodářské Komory Miroslav Diro vysvětlil Sputniku příčinu tohoto stavu a způsoby jeho řešení.

Česká republika je zdrojem vysoce kvalitních pracovníků. Mezinárodní průzkum European Data Journalism uvádí, že čeští lékaři jezdí nejčastěji do Německa, Velké Británie, na Slovensko,  do Švédska a Rakouska. Zejména Anglie zaměstnává téměř desetinu lékařů z jiných států Evropy. V Česku, například, působí jen 3200 lékařů ze zahraničí, což je řádově mnohonásobně menší počet. Nedostatek lékařů se tady řeší i nadále.

Kromě toho se Česká republika může pochlubit jedním z nejnižších procent nezaměstnanosti v EU před koronakrizí. Dlouhodobě v republice chybí pracovní síly v řadě méně kvalifikovaných oborů, kterými je zemědělství, lesnictví, průmysl a další. Nedostatek lidských zdrojů ve zmíněných oborech částečně řeší vládní programy nájmu pracovníků. I když spolupráce s třetími státy zjevně roste, nájem pracovní síly z ciziny není řešením dlouhodobé krize českého trhu práce. Podle slov Miroslava Dira problémy českého trhu práce vznikají z několika důvodů. 

„Jednak je to demografie, v ČR je spolu s odvody jedno z nejvyšších zdanění práce v Evropě i ve světě, dále je to nedostatečně flexibilní zákoník práce, nízká míra zkrácených úvazků na pracovištích nebo i předčasné odchody do důchodu,“ řekl Sputniku mluvčí a vedoucí tiskového oddělení HK ČR.

Úskalí zkrácených úvazků

Podíl Čechů, kteří pracují na zkrácený úvazek, patří dlouhodobě k nejnižším v Evropě, uvedl expert. Údaje Eurostatu z roku 2018 jsou tomu důkazem. V Dánsku práce na poloviční úvazek živí čtvrtinu lidí, v Nizozemsku si takto vydělává polovina, kdežto v ČR je to pouhých 5 procent. Pan mluvčí k tomu dodal, že Hospodářská komora prosazuje větší vládní podporu částečných úvazků, které by kromě matek s malými dětmi motivovaly i lidi v důchodovém věku, zejména v době, kdy zaměstnavatelé trpí akutním nedostatkem pracovních sil.

Nicméně v tomto typu zaměstnání se skrývá nevýhoda: lidem, kteří chtějí pracovat na zkrácený pracovní úvazek, paradoxně škodí zvyšování minimální mzdy. Expert to vysvětluje následně: „Čím vyšší je minimální mzda, tím se zvyšuje hranice minima zdravotního pojištění. Pro rodiče navracející se do pracovního procesu po mateřské nebo rodičovské dovolené to pak znamená snížení čistého příjmu. Kdo pracuje na částečný úvazek třeba za 7000 Kč, platí zdravotní pojištění jako z minimální mzdy 14 600 Kč.“  Pro zaměstnavatele pracovník na částečný úvazek také vytváří zátěž v podobě zvýšené administrativy a z toho podle Miroslava Diry pramení i vyšší nároky na řízení těchto zaměstnanců.

Další překážkou pro dostatek místních pracovníků je legislativa. Zákoník práce je podle slov pana mluvčího dlouhodobě jednou z největších brzd pružnosti trhu práce, který úzce souvisí s dlouhodobým hospodářským růstem.

Svou roli v nedostatku pracovníků hraje tradiční zaměření českého hospodářství. Pan mluvčí připomněl, že ČR má velmi vysoký podíl průmyslu na rozdíl od sousedů ze západní Evropy. Dle analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ve výkonu české ekonomiky z roku 2018 průmysl tvořil téměř 31 procent HDP. V sousedním Německu a na Slovensku šlo o 20 procent ve stejném roce, kdežto v Maďarsku a Polsku - 17 procent. Pro srovnání v roce 2015 činilo toto číslo v ČR 47,3 procenta a v Německu - 40,2 procenta. 

Podle pana Dira příznačným pro průmysl je to, že práce na částečné úvazky nebo na jiné flexibilní formy zaměstnávání je velmi obtížná nebo často dokonce nemožná (např. ve směnném provozu v továrně není možné mít flexibilní začátky a konce pracovní doby). Z toho důvodu by změna struktury českého hospodářství směrem k vyššímu zastoupení služeb znamenala podle jeho slov i širší možnosti pro sladění práce a rodiny.

Málo využité místní pracovní zdroje

„Pokud chceme, aby česká ekonomika rostla v příštích letech, jsou nutná zásadní dlouhodobá systémová opatření. Tedy reforma vzdělávání, mobilizace „neaktivních“ skupin obyvatelstva – například žen pečujících o děti nebo o staré rodiče. Operativní řešení, nikoliv ale dlouhodobé, spočívá v odstraňování bariér při náboru zahraničních pracovníků, “ prohlásil mluvčí HK ČR.

Ke třem zdrojovým skupinám podle něho patří maminky na mateřské dovolené, studenti vysokých škol a osoby v předdůchodovém věku. Mateřská dovolená patří v ČR k nejdelším na světě a matky na rodičovské nejsou k návratu do zaměstnání efektivně motivovány, tvrdí Diro. Průzkum agentury Pew Research řadí Českou republiku na 12. místo, prvenství v délce mateřské dovolené drží Estonsko, Bulharsko, Maďarsko a Japonsko. K tomu Diro doplňuje, že předškolní výchova není moc dostupná a nastavení podpor a daní přímo odrazuje maminky, aby dříve nastoupily do práce. Dalším důsledkem je podle něho znehodnocení vzdělání žen a redukování jejich celoživotních kariérních příležitostí, což následně způsobuje nerovnosti v odměňování.

Potenciálním ne zcela využitým zdrojem pracovníků jsou studenti. Miroslav Diro také uvedl, že čeští vysokoškoláci jsou jedněmi z nejdéle studujících v zemích EU. Dodává, že stát mimo jiné školám plošně financuje i studenty, kteří studují o jeden rok déle, než je akreditovaná tzv. standardní doba studia, a proto studenti nemají motivaci dokončit studium včas. 

„Zásadním rezervoárem pracovní síly jsou právě lidé v předdůchodovém věku. Plošnou možností předčasných důchodů vláda jen strkala hlavu do písku před skutečným řešením dlouhodobé nezaměstnanosti lidí v předdůchodovém věku např. reformou celoživotního vzdělávání rozšiřujícího kvalifikaci. A to je principiálně špatně. Zejména uvědomíme-li si, že nábor kvalifikovaných zaměstnanců ze zahraničí je pomalý a příliš regulovaný,“ prohlásil expert.

Navíc velké množství starších lidí se dnes neeviduje ve statistikách kvůli tomu, že pečují o své blízké, člena domácnosti, žijí z úspor či nějaké podpory. Příkladem je podle Dira žena se dvěma vysokými školami, která je v domácnosti a na plný úvazek pracovat nepůjde, protože si rodina zvykla, že pečuje o domácnost apod.

V neposlední řádě nezaměstnanost v ČR ovlivňují předčasné odchody do důchodu. Podle Dira každý rok tvoří zhruba třetinu přiznaných starobních důvodů, jedná se o zhruba 30 tisíců lidí ročně, kteří odcházejí do důchodu dříve, než by museli. „Důvodem je nejčastěji ztráta zaměstnání nebo delší nezaměstnanost v předdůchodovém věku bez vyhlídky na získání nějakého zaměstnání. Do penze odcházejí často lidé i kvůli ztrátě energie nebo zdravotním komplikacím. Dalším důvodem je potřeba starat se o své blízké, nebo naopak touha trávit více času s vnoučaty,“ uvedl tiskový mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.