03:13 23. září 2020
Názory
Získat krátkou URL
12832
Sledujte nás na

Bude to prakticky zázrak, pokud v prezidentských volbách 3. listopadu bude určen vítěz. Zatím směřuje vše k tomu, že tento den definitivně rozdělí Ameriku a připraví budoucího prezidenta o legitimitu.

Je pravda, že dost velká část Američanů a větší část establishmentu v podstatě neuznávala (a neuznává) Donalda Trumpa jako svého prezidenta, avšak z právního hlediska ho přece jen považují za hlavu státu. Dnes ale jde již o neuznání samotných výsledků voleb.

Nynější nepokoje nejen zvýšily pravděpodobnost podobného vývoje událostí, ale prudce vyhrotily napětí a zvlášť rétoriku vzájemné nenávisti. Přičemž na „větší peklo“ vsadili Trumpovi odpůrci, i když se zdá, že po tolika letech obviňování ze všeho možného, počínaje styky s Ruskem a konče nenávistí vůči ženám, se nedá vymyslet nic nového. Dnes ale vidíme, jak se rodí nové obvinění proti Trumpovi, které má šanci, že se stane klíčovým a zastíní „nadržování Putinovi“ a dokonce i rasismus. Trumpa prohlašují za uzurpátora moci, a to nikoliv proto, že vyhrál volby 2016 díky ruskému zásahu (to samozřejmě), ale proto, že nehodlá uznat výsledky voleb 2020. Je to dnes vlastně oficiální postoj Demokratické strany.

Joe Biden zastrašoval již v dubnu Američany tím, že se Trump kvůli koronaviru „pokusí nějakým způsobem zrušit volby, vymyslet nějaké odůvodnění, proč se nemohou konat“. Bylo to absolutně smyšlené obvinění, ale jak se ukázalo, bývalý viceprezident se pouze rozcvičoval.

V pátečním rozhovoru pro CNN Biden prohlásil, že nejvíce ho znepokojuje fakt, že se „nynější prezident pokusí ukrást volby (zejména proto, že Trump označuje elektronické hlasování za podvod), a když se ho zeptali, jestli si nemyslí, že Trump může odmítnout rezignaci na funkci, Biden s tímto předpokladem nejen souhlasil, ale také předpověděl vývoj událostí:

„Jsem strašně hrdý na naše vojáky. <…> Slibuji, jsem si naprosto jistý tím, že ho velmi rychle vyprovodí z Bílého domu.“

Jako důvod své hrdosti Biden uvedl, že mnozí přední příslušníci armády, včetně těch, kteří pracovali s Trumpem, zkritizovali prezidentovu reakci na protesty a pogromy, jež zachvátily Ameriku po smrti George Floyda, a jeho hrozbu použít armádu k potlačení nepokojů. A vůbec, řekl Biden, „spousta řadových vojáků říká, že USA není militantní stát“.

Skutečně, bývalý ministr obrany v Trumpově administrativě James Mattis učinil minulý týden prohlášení, že protesty jsou spravedlivé a že se Trump ani netváří, že se snaží sjednotit americký národ:

„Když jsem se dal k armádě asi před 50 lety, přísahal jsem, že budu podporovat a bránit Ústavu. Nikdy jsem neměl tušení, že vojákům, kteří na to stejně přísahali, budou rozkazovat, aby porušili ústavní práva svých spoluobčanů, a tím spíš, aby zajistili zvolenému nejvyššímu veliteli možnost se zúčastnit podivného pózování v kruhu vojenských velitelů.“

Jde o Trumpovu návštěvu 1. června washingtonského kostela Sv. Jana, který den předtím podpálili účastníci pogromů. Spolu s ním byl například šéf Spojeného výboru náčelníků štábů, generál Mark Milley. Tento den vyzval Trump guvernéry a starosty k nastolení pořádku (protože policie a národní garda jsou jim podřízeny) a slíbil, že když to nedokáží, použije proti účastníkům pogromů to, co má k dispozici, tedy armádu. Avšak jeho slova byla překroucena tak, jakoby vyhrožoval nasazením vojáků proti pokojným demonstrantům.

Tisk a liberální establishment to vyčetly „spolupachatelům zločinu“, zvlášť to schytali vojáci. Takže generál Milley nakonec „přiznal svoje chyby“:

„Neměl jsem tam být.<…> Moje přítomnost v tuto chvíli a v této situaci vytvořila pocit, že vojáci jsou zapleteni do vnitřní politiky.“

Znamená to, že nastolení pořádku v zemi, za což je odpovědný také prezident jako nejvyšší velitel, se přirovnává k vnitropolitickému boji, vnitřním záležitostem? Je pochopitelné, že Trump nehodlal nasadit proti demonstrantům vojáky, prostě chtěl přinutit místní úřady (v nichž mimochodem většina patří k demokratům, protože právě v jejich státech a městech došlo a dosud dochází k největším nepokojům), aby nastolily pořádek. A dosáhl toho, byť hrozbou použití armády. Ale armáda se v důsledku toho od něj odvrátila? Také ministr obrany Mark Esper (není voják, ale civilista) přímo prohlásil, že nepodporuje použití zákona „O potlačení povstání“ k potlačení občanských nepokojů. Za podobné výroky ho Trump údajně chtěl dokonce propustit.
Ve skutečnosti má Trump s armádou mnohem složitější vztahy. Nikdo se od něj neodvrátil, protože vojáci v činné službě, stejně jako ve výslužbě a veteráni, ho vždy podporovali. Většina vojáků bude hlasovat za Trumpa i v listopadu a nynější nepokoje pouze zvýší jeho popularitu v armádě. Trump přizval do své administrativy možná více generálů než kdokoliv z jeho předchůdců v novodobých dějinách. I když se s mnohými pak rozloučil (vlastní vinou, kvůli intrikám nepřátel nebo kvůli názorovým rozporům), stejně je armádní velení a priori nakloněno Trumpovi víc než naskrz zkorumpované „washingtonské bažině“.

O čem tedy hovoří Biden? Proč vyhrožuje Trumpovi zásahem armády?

Protože chce představit Trumpa jako narušitele zákonů, jako člověka, který ignoruje vůli amerického národa: lid zvolí v listopadu za prezidenta Bidena (jinak to ani není možné, vždyť se podívejte, co udělal se zemí tento „Putinův přítel“) a Trump odmítne uznat výsledky voleb. Co má udělat armáda? Jenom zasáhnout, aby ubránila americkou demokracii před šíleným tyranem.

Podobný plán by mohl mít šanci, kdyby to skutečně spělo k uzurpaci moci ze strany Trumpa, kdyby odmítl uznat výsledek voleb 3. listopadu a předat moc novému prezidentovi. Pak by se dal příchod skupiny vojáků 20. ledna 2021do Bílého domu, kteří by měli vyprovodit (právě tak se dá přeložit Bidenův výrok) prezidenta, aspoň nějak vysvětlit, a to pouze v případě, že přestanou fungovat všechny ostatní instituce a jejich rozhodnutí se nebudou plnit. To znamená, že soudy a Kongres uznají výsledky voleb a jediný Trump je neuzná. FBI a ostatní federální silové služby jsou také nepochopitelně nečinné, a proto mají nastoupit vojáci jako poslední ochránci americké demokracie. Aby nedošlo k tomu nejhoršímu, aby nemuseli vyzývat lid ke svržení tyrana.

Jenže situace v USA se vyvíjí přímo opačným směrem: není to Trump, kdo chce ukrást vítězství, to jeho chtějí připravit o legitimní moc. Přičemž usilují o to hned od prvního dne jeho vítězství ve volbách 8. listopadu 2016. Zatím, soudě podle případu Michaela Flynna, jsou vidět pouze drobné detaily skutečného spiknutí, jež pochází z „washingtonské bažiny“.

Po celý tento čas Trumpa pronásledovali, štvali, překrucovali jeho slova, avšak nedokázali zbavit moci ani smyšleným impeachmentem. Nyní vše nasvědčuje tomu, že bude zvolen na druhé období, nehledě na průzkumy veřejného mínění (které byly chybné i v roce 2016, nemluvě už o tom, že o osudu voleb nerozhoduje celonárodní rating, ale hlasování v několika takzvaných kolísajících státech).

„Washingtonská bažina“ absolutně nemůže připustit znovuzvolení Trumpa, navíc může prezident získat v novém období vlastní (nepleťme si s republikánským) Kongres. Proto čeká Trumpa poslední a rozhodný boj, v němž má být za každou cenu poražen.

Rasové a sociální nepokoje budou důvodem pro kampaň proti Trumpovi. Skutečnost, že za to bude třeba zaplatit růstem reálného napětí ve společnosti a prohloubením ani ne polarizace, ale rozkolu Ameriky, pak na tom má vinu Trump. Proč vůbec kandidoval na prezidenta, to kvůli němu se to všechno takhle vyhrotilo!

Tato zvrácená logika je vlastní velké části bojovníků proti Trumpovi, kteří nechtějí přiznat, že Trump není nemoc, ale její následek. Nemusíte ho považovat za lék, ale je třeba být slepými, abychom neviděli příčiny choroby. Spočívají v tom, že tradiční elita, jejímiž typickým zástupcem je Joe Biden, je úplně vzdálená problémům a hodnotám prostých Američanů, bílých nebo černých, civilistů nebo vojáků. Když se „washingtonská bažina“ pokusí v listopadu ukrást Trumpovi vítězství, potopí všechny, sebe i Ameriku, kterou se snaží vytáhnout z bažiny nynější prezident.

Scénář je již jasný: během sčítání hlasů ve volbách 3. listopadu budou zpochybněny výsledky v několika sporných okrscích a nakonec i ve státech (k tomuto účelu se budou rovněž hodit machinace s elektronickým hlasováním). Trump nebude prohlášen vítězem, budou pak soudy, opětovné sčítání hlasů. Všechno se nakonec protáhne několik týdnů, zatímco tisk bude psát o stále pravděpodobnějším vítězství Bidena, v zemi začnou demonstrace proti Trumpovi a s požadavkem zajistit „mírové předání“ moci, které přirozeně ohrožuje „uzurpátor“.

Projeví-li Trump tvrdohlavost a bude-li bojovat za své vítězství do konce, začne kampaň občanské neposlušnosti. Pak ale vyjdou do ulic také Trumpovi stoupenci, nahněvaní bílí dělníci. Mnozí se zbraní v ruce.

Jak se dá zabránit takovému scénáři? Pouze přesvědčivým vítězstvím Trumpa ve větší části kolísavých států. V tomto případě má však „washingtonská bažina“ náhradní scénář: vyzvat lidi do ulic již 4. listopadu. Zmocnit se úřadů, požádat parlamenty států USA, aby neuznaly Trumpa. To však bude přímá vzpoura, proti níž bude mít Trump všechny důvody k použití stejné novely zákona o vzpouře z roku 1807. Nebo může ustoupit a ponechat volnou cestu nikoliv Bidenovi z „washingtonské bažiny,“ ale procesu rozpadu USA.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

„Velmi nespravedlivé.“ Trump vysvětlil příčinu své malé popularity
Trump: Kdyby Biden vedl jednání s Ruskem, Spojené státy by neexistovaly
Biden označil Trumpovy příznivce za nebetyčně hloupé
Štítky:
Donald Trump, prezidentské volby
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář