16:10 02. července 2020
Názory
Získat krátkou URL
21897
Sledujte nás na

Divoký západ v Česku? Anebo rozumné právo v nejisté době? Senát schválil návrh na ústavní zakotvení práva bránit se zbraní v ruce.

Senát schválil návrh na ústavní zakotvení práva bránit sebe i jiné se zbraní podle podmínek stanovených zákonem. Senátoři chtějí ústavní novelou rozšířit Listinu základních práv a svobod o ustanovení, že „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“.

Ústavní změna

Takový bod by se měl v Listině základních práv a svobod objevit hned pod bodem o zákazu trestu smrti a že nikdo nesmí být zbaven života. Takže žádná divočina.

A to není všechno. Autoři novely v čele s předsedou senátorů ODS, bývalým policejním prezidentem Martinem Červíčkem, v důvodové zprávě upozorňují, že bychom měli myslet na nejistou budoucnost.

„Návrh dává ústavní rozměr právu každého bojovat o svůj život i za užití zbraně proti útoku. Území Čech, Moravy a Slezska lze z dlouhodobého hlediska považovat za relativně bezpečné, přesto však dochází k individuálnímu násilí. Návrh ústavního zákona symbolicky do ústavního pořádku převádí morální zásadu, že zlu, což je i útok na život a zdraví člověka, se nemá ustupovat, ale naopak se vůči němu aktivně bránit,“ stojí ve zprávě.

Předkládaný návrh zmiňuje použití zbraně jen jako možnou alternativu v rámci práva na obranu. Přitom odkazuje na podmínky stanovené zákonem. „Zbraní může být vše, čím lze učinit zásah vůči lidskému tělu důraznější. Může to být chladná zbraň (nůž, sekera), jejichž držení zpravidla zákon neomezuje, anebo střelná zbraň, které jsou právem přísně regulovány. Na těchto zákonných podmínkách regulace návrh ústavního zákona nic nemění, protože jeho primárním cílem je ústavní zakotvení práva na obranu, nikoliv zbraňová regulace,“ uvádí zpráva.

Našli se ale i odpůrci. Předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier za ČSSD označil návrh za zbytečně omezující, neboť se vztahuje jen na obranu života, nikoli majetku. Novela je podle Dienstbiera navíc nadbytečná s ohledem na nadřazenost unijního práva národnímu.

Pravdou je, že ústavní změna vznikla jako reakce na snahu Evropské unie radikálně omezit legální držení zbraní. Brusel tím chce zamezit teroristickým útokům. Soudní dvůr Evropské unie loni v prosinci zamítl českou žalobu kvůli platnosti směrnice zavádějící přísnější pravidla pro nabývání a držení palných zbraní. Česká vláda usilovala o její zrušení, protože podle jejího názoru majitele příliš omezuje.

Novela Listiny základních práv a svobod po úspěšném hlasování v Senátu zamíří do Poslanecké sněmovny. Své stanovisko k ústavní novele zaujme také vláda Andreje Babiše.

Evropská směrnice o zbraních: v čem spočívají potenciální problémy

Sputnik hovořil se dvěma politiky, kteří mají ke zbraním blízký vztah.

„Nemuseli bychom to dělat, pokud by nás ke změně nenutila legislativa Evropské unie. Navíc tady už nejde pouze o zbraně, ale o deklarováni práva bránit sebe a svůj život, rodinu, či majetek zbraní. Zakotvením do Ústavy dáváme jako Česká republika najevo, že jde o přirozené a zcela legitimní právo našeho občana. Nemáme liberální zbraňovou legislativu, podmínky pro držitele zbraní jsou přísné (kdo může držet zbraň – čistý rejstřík, psychotesty, bezpečné uložení...) a až na výjimečné případy nedochází ke zločinům za použití legálně držené zbraně. Pokud vyřadíme zbraně kategorie D (prodejné od 18 let, bez ZP, tedy plynovky, perkusní, atd.), je zločinnost páchaná legálními zbraněmi menší nežli statistická chyba. Naopak, opatřit si zbraň nelegálně je u nás velmi obtížné. Výrazná restrikce legálního držení zbraní toto může změnit. Neničme, co funguje,“ říká Jana Marková, zakládající členka hnutí Trikolóra, místopředsedkyně krajské rady Středočeského kraje a soukromá podnikatelka.

Češi nejsou militantní národ jako Američané. Nezmění se Česko na Divoký západ?

„Tak především chci říct, že Divoký západ se tu z toho nestane rozhodně proto, že si dáme do Ústavy právo na legální držení zbraně. Ten zákon jako takový tu je již poměrně dlouho, funguje a za ty roky se nic takového nestalo. Divoký západ tu bude, když se tu zvrhne multikulturalismus do podoby, jakou vidíme v některých západních lokalitách dnes. Tam v různé míře již odzbrojování obyvatel probíhá a dá se říct, že to skutečně nemělo pozitivní vliv na snižování kriminality nebo zvyšování pocitu bezpečí běžných lidí,“ říká politička.

Uvítala by, kdyby právo na obranu zbraněmi bylo zakotveno v Listině základních práv a svobod?

„Ano. Je tím právě deklarována ta svoboda. Ta skutečná, nikoliv ta pouze na papíře. Tato evropská směrnice sice nevypadá na první pohled nijak hrozně, ale její zákeřnost je v tom, že funguje na principu salámové metody. Žádné další zpřísňování ani úpravy již nebudeme schopni ovlivnit. Navíc jsem přesvědčená, že potřeba restrikce držení zbraní je u nás umělý problém – máme řadu palčivějších problémů. Držení zbraní u nás problém není,“ říká zakládající členka hnutí Trikolóra.

A poslední otázka: jaký vztah má ke zbraním sama politička?

„Mám z nich respekt. Beru to z pohledu maminky, které se svět mění před očima. Není správné, aby byla lidem sebrána možnost obrany, protože někdy je potřeba reagovat skutečně rychle. V případě nenadálých a agresivních útoků nemusí být čas ani na vytočení telefonního čísla, natož na příjezd policie. Pokud vás někdo bude chtít přepadnout nebo okrást a bude mít téměř jistotu, že se nemáte čím bránit, může naopak počet a agresivita útoků výrazně stoupnout. Je lepší zbraň mít a nikdy ji nepotřebovat než opačně,“ říká Jana Marková.

Dvojí metr Senátu

Se stejnými otázkami jsme oslovili Filipa Zachariáše, politologa a člena širšího vedení KSČM. Pan Zachariáš má ke zbraním blízko, situaci s novelou Listiny práv a svobod vidí odlišně.

„Rozumím snaze vyhnout se nařízení EU týkající se otázky držení zbraní. Senát ovšem napřed obdobnou novelu odmítl, aby sám přišel s tím stejným. Jako držitel zbrojního průkazu i zbraně tvrdím, že stávající regulace této oblasti byla naprosto dostatečnou. Je třeba podotknout, že minulá vláda selhala ve vyjednávání s EU a teď kvůli ní hledáme krkolomné cesty k tomu, aby nebyli zásadně omezeni držitelé zbrojních průkazů. Tohle je pak výsledek. Jinak podle mého soudu KSČM bude pro zákon,“ míní známý politik.

Budou mít Češi kolty proklatě nízko a Česko bude vypadat jako Amerika z předminulého století?

„Nemyslím si to, pokud zároveň s právem budou i patřičné povinnosti související s držením zbraní,“ říká politolog.

„Jsem držitelem zbrojního průkazu všech skupin i několika zbraní. Na druhou stranu zajištění bezpečnosti by měl být hlavně úkol státu, ne jednotlivce! Z vlastní zkušenosti ovšem musím říct, že ten, kdo má za sebou proces získání zbrojního průkazu, potažmo zbraně, zná důsledky jejího použití, a proto ji radši často nepoužije,“ dodává.

Je účelné, aby právo na obranu zbraněmi bylo zakotveno v Listě základních práv a svobod?

„V tomto ohledu nemám úplně vyhraněný názor. Pro mě i KSČM je důležité, aby nebyli postiženi poctiví držitelé zbraní – sportovci, myslivci, rekreační střelci a další,“ říká Filip Zachariáš

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Češi nikdy nestříleli? Historik Stehlík se chlubil, jak legionáři řádili v Rusku
Evropské zločiny, na které doplatí i Češi. Diplomat Bašta promluvil o protestech a historické šanci pro sluníčkáře
„Češi to nepotřebují.“ Zacharovová vysvětlila, kdo kazí vztahy mezi Ruskem a Českou republikou
Štítky:
zbraně, obrana, práva
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář