23:29 22. září 2020
Názory
Získat krátkou URL
101010
Sledujte nás na

Americký prezident uvedl, že jeho země „chrání Německo před Ruskem“. Tato nekonečná rétorika o „ruské hrozbě“ je s největší pravděpodobností vyvolána tak, aby v očích Evropanů odůvodňovala politiku NATO vůči Ukrajině. Experti v oblasti bezpečnosti si myslí, že tento způsob myšlení je zastaralý – Rusko se dlouhodobě soustřeďuje na jiné problémy.

„Spojené státy nadále svírají Rusko a Čínu a využívají zejména podpory Německa,“ napsal v pondělí večer Oskar Lafontaine, slavný představitel Levice (Die Linke). Co měl na mysli? NATO plánuje těsnější spolupráci s Ukrajinou a již nabídlo ruskému sousedovi „program rozšířených příležitostí“, v rámci kterého se bude moci účastnit cvičení a společných projektů NATO. Kyjev se navíc může spolehnout na získání přístupu k některým tajným údajům, které se týkají Severoatlantické aliance. Co se týče postsovětských zemí, aktivně se tohoto programu účastní Gruzie.

Kyjev, který je „partnerem NATO“, si podle ukrajinského ministra zahraničí Dmitrije Kuleby tento status „již dávno zasloužil“. Například dal své jednotky k dispozici Alianci pro kolektivní operace v Afghánistánu a Kosovu a rovněž se účastnil cvičení NATO.

Ačkoliv udělení nového postavení Ukrajině nutně nezrychlí její přistoupení k NATO, Lafontaine má jasno: mnozí politici a novináři nechápou, že USA představuje stále větší nebezpečí pro světovou bezpečnost, zatímco svírá Rusko a Čínu. Přitom podpora, kterou Merkelová v této otázce poskytuje Spojeným státům, „je v rozporu s našimi zájmy“, zdůraznil Lafontaine. Poté, co bylo oznámeno v pondělí nadcházející částečné stažení amerických vojsk z Německa, Trump měl na mysli jednu konkrétní věc: Německo musí NATO platit více peněz. Kromě toho podle jeho slov je nepřijatelné, aby Američané „chránili Německo před Ruskem“, zatímco Německo nakupuje od Rusů energii.

Ochrana Evropy „před Ruskem“?

Politici a média často opakují starý příběh: USA nebo NATO musí chránit Německo (nebo východní Evropu) před konfrontačním Ruskem. V nedávném rozhovoru pro Die Welt nastínil polský politolog Wojciech Przybylski, vedoucí výzkumného ústavu Visegrad Insight a Res Publica Foundation, několik scénářů vývoje situace po ukončení pandemie koronaviru a vyjádřil důvěru, že Rusko učiní vše pro to, aby v Evropě vyvolalo chaos. „Neměli bychom být v iluzi, že se stáhne, protože jej postihl koronavirus,“ zdůraznil Przybylski. Podle jeho slov bude Moskva „pokračovat ve své agresivní zahraniční politice“ ve vztahu k Evropě a dokonce ji ještě více rozšíří „směrem k hybridní válce“. Je nepravděpodobné, že by Rusko riskovalo vojenský konflikt s NATO, ale scénáře podobné „ruskému napadení Gruzie v roce 2008“ Przybylski nevylučuje, protože tehdy Moskva využila „nerozhodnosti světového společenství“ a údajně vyvolala zdlouhavý konflikt. Zároveň je pro Rusko velmi důležité oslabit NATO, říká politický analytik.

A to vyvolává otázku: nakolik se ruská vojenská moc momentálně orientuje na Evropu a NATO a je nebezpečná pro Evropu? Není snad tato rétorika anachronismem doby studené války – jako je i záměr německé ministryně obrany Annegret Krampové‑Karrenbauerové nakoupit v USA nové atomové bombardéry (podle slov pplk. Luftwaffe ve výslužbě Jochena Scholze z dřívějšího rozhovoru pro Sputnik)?

„Pro ruskou stranu není NATO z pohledu strategického uvědomění tak důležité, a to mimo jiné proto, že se Rusko nyní na rozdíl od dob po skončení druhé světové války již nefixuje na ‚evropské bojiště‘,“ je přesvědčen expert v bezpečnostní politice a také expert na Rusko Institutu mezinárodní politiky WeltTrends, Siegfried Fischer.

„Protože tady žijeme my, Evropané, koncentrujeme se v tomto příběhu mezi NATO, Evropou a Ruskem“, vysvětlil tento rozšířený názor o nechvalně proslulé „ruské hrozbě“ v rozhovoru se Sputnikem.

Ačkoliv Rusko v podstatě vyhnali z Evropy a vytlačili do „čínského objetí“ a nyní ještě i do geopolitické bipolarity mezi Spojenými státy a Čínou, ve „vojenském plánu přímo USA, které provádějí vojenskou modernizaci ne v Evropě, ale v jiných geografických regionech, představují mnohem větší nebezpečí – například na Arktidě“. Nová rovnováha v oblasti bezpečnostní politiky se tedy nyní nachází za hranicemi Evropy. Expert poukázal na to, že americké válečné lodě již dosáhly Beringova průlivu a brzy se jejich ponorky objeví u Arktidy, tankery s LNG doplavou do Číny. A vzhledem k tomuto trendu věnuje Rusko podle Fishera v oblasti bezpečnostní politiky mnohem větší pozornost Dálnému severu, Asijsko-pacifickému regionu a Blízkému východu.

Kromě toho expert varuje Němce před euforií ohledně stažení amerických vojáků z Německa. Tento fakt sám o sobě, že 10 tisíc amerických vojáků opustí zemi, nic nezmění na podstatě americké politiky ohledně rozmisťování svých vojsk v různých zemích. Vždyť klíčovou roli v dnešní době nehraje počet vojáků, ale kybernetické zbraně. „A pokud Spojené státy chtějí oslabit Rusko, pak chtějí oslabit také Čínu a zbavit Evropany jejich sebeuvědomění. Jednají v souladu s heslem: Každý, kdo spolupracuje s Ruskem může ,obklopit’ Spojené státy a tomu se musí v každém případě zabránit.“

V Rusku bude nový status udělený Ukrajině vnímán zřejmě jako provokace, napsal časopis Der Spiegel o novém rozhodnutí NATO. Politická elita v Moskvě však mlčí, jako by pro ni tato zpráva nebyla vůbec důležitá. „Ačkoliv otázky evropské bezpečnosti již stojí v centru pozornosti již dlouhou dobu, nyní již nejsou klíčovým prvkem dialogu mezi Ruskem a NATO,“ napsal slavný ruský politolog a vedoucí moskevského Carnegieho centra Dmitrij Trenin v článku pro berlínský časopis Das Blättchen. Podle jeho slov je Rusko nuceno přiznat, že nejdůležitější vojensko-politická rozhodnutí se neuskutečňují v NATO, ale v Bílém domě. A evropští lídři tato rozhodnutí jen uznávají a následují je. „Proto by měla být účinná opatření směřována do Spojených států.“ Právě to potvrzují vojenské projekty Ruska na Arktidě a rozšíření jeho jaderného obranného potenciálu na Dálném východě. Dne 15. června ruský premiér Michail Mišustin oznámil rychlé vytvoření moderní a výkonné flotily ledoborců, jejímž úkolem bude také rozvoj transportního potenciálu takzvané severní mořské cesty. V březnu ruská média s odkazem na zdroje v ministerstvu obrany napsala, že pět z osmi strategických raketových nosičů projektu Borej bude předáno Tichomořské flotile.

V tomto ohledu se v Německu stále častěji ozývají hlasy vítající stažení amerických vojáků. „Německo je obklopeno přáteli - žádná země neplánuje zaútočit na naši zemi,“ zdůraznil Gregor Gysi, zmocněnec Levice pro zahraniční záležitosti v tiskové zprávě, kterou má Sputnik k dispozici. A nakolik chybná byla dohoda s požadavkem na zvýšení příspěvků do NATO na dvě procenta HDP, natolik by bylo logické vysvětlení ze strany federální vlády, že peníze německých daňových poplatníků by neměly být utraceny za zbraně, tanky a vojenská letadla, ale za investice do vzdělání, zdravotnictví, infrastrukturu a sociální spravedlnost. „Vláda by měla už dávno ukázat Trumpovi, že má charakter,“ zdůraznil.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Bývalý státní tajemník obrany hovořil o částečném stažení amerických vojsk: Proč z Německa neodejdou všichni Američané?
Ministerstvo zahraničí Německa okomentovalo plány USA na stažení vojsk
Trump ostře zkritizoval Německo za energetickou spolupráci s Ruskem. Teď dostal odpověď
Maas: Německo bude pokračovat v rozšiřování EU
Štítky:
USA, rozmístění vojsk, stažení vojsk, vojska, Donald Trump, Německo, NATO
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář