Již ta skutečnost, že jejich zdrojem je osobně John Bolton, bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost a velmi vlivná osobnost ve washingtonské politické vládnoucí třídě, přidává tomuto kompromitujícímu materiálu další váhu a upoutává pozornost médií a řadových voličů.
Prezidentská administrativa považovala tuto knihu za tak závažný problém, že se americké ministerstvo spravedlnosti obrátilo na soud se žádostí, aby byl zakázán (!) její prodej a distribuce. Zdůvodnilo to zájmy národní bezpečnosti, ale v pátek soudce posuzující tento případ naznačil, že s největší pravděpodobností nebude nic zakazovat. Televizní kanál CNN radostně informoval ze soudní síně: „Zdá se, že kůň, jak jsme zvyklí říkat v Texasu, utekl ze stáje,“ řekl soudсe Royce Lamberth z Okresního soudu pro okres Kolumbie během pátečního soudního jednání. „Samozřejmě je pro mě těžké pochopit, co mohu s těmito knihami po celé zemi udělat.“ Lamberth se ani po téměř dvouhodinovém jednání nerozhodl a prohlásil, že počká a posoudí podrobnější informace z ministerstva spravedlnosti, než učiní rozhodnutí. Boltonova kniha vyjde v úterý. Je zcela možné, že Lamberth do té doby ještě nevyhlásí rozhodnutí.
Je naprosto jasné, že Boltonova kniha je součástí americké volební kampaně a měla by pomoci Joe Bidenovi vyhrát listopadové volby. Bolton je neoddělitelnou součástí té části amerického establishmentu, která má pouze jeden cíl, jednu hodnotu a jeden smysl života - věčnou válku, v níž si musí každá země na této planetě vybrat: buď pokleknout před Ministerstvem zahraničí USA, nebo se stát příští Libyí či Irákem. Donald Trump neříkal marně, že kdyby poslouchal Boltona, Spojené státy by byly „již v šesté světové válce“. Pravděpodobně sám velmi lituje, že kdysi zařadil tohoto zastánce nekonečné krvavé špíny po celé planetě do své administrativy ve snaze uklidnit takovým způsobem nejvíce nekompromisní - „imperiální“ - část americké elity, pro niž neexistuje žádná stranická příslušnost, ale pouze oddanost věci zajištění americké hegemonie pomocí síly.Kvůli velmi specifickému stylu komunikace a podnikání, který je typický pro současného prezidenta Spojených států, měl Bolton prostě neuvěřitelně široký prostor pro fantazii - v tom smyslu, že je velmi těžké vymyslet tak neuvěřitelné obvinění na adresu Trumpa, aby mu vůbec nikdo neuvěřil. Prezident se chová příliš excentricky. A to značně podkopává důvěryhodnost pokusů ministerstva spravedlnosti i samotného prezidenta zastavit vydávání knihy s odkazem na skutečnost, že je tam pouhá lež a že její uveřejnění ohrožuje národní bezpečnost. Část publika se bude (možná oprávněně) domnívat, že prezident se prostě bojí pravdy o sobě.
Musíme vzdát hold organizátorům této politické akce: vzali v úvahu soudní rizika, a proto bylo několik exemplářů předem „prozrazeno“ přátelským médiím, která zveřejnila výběr Boltonových „akutních objevů“ (nebo výrazných fantazií). Zde je krátká přehlídka „příkladů praktického trampismu“ v otázkách zahraniční politiky na základě materiálů z The Wall Street Journal, The Telegraph a kanadského televizního kanálu CBC.
Bývalý poradce pro národní bezpečnost (a v neoficiální byrokratické hierarchii Spojených států je toto postavení srovnatelné s nejvyššími diplomatickými a armádními hodnostmi) tvrdí, že Donald Trump považoval myšlenku vojenské invaze do Venezuely za „vtipnou“, přičemž toto hodnocení bylo založeno na specifické představě o tom, že Spojené státy mají ve skutečnosti vlastnické právo na Venezuelu. Je obtížné pochopit z mediálního vyprávění, v čem spočívá námitka samotného Boltona, který se dosud nesetkal s jedinou představou amerického vojenského zásahu, která by se mu nelíbila. Lze důvodně předpokládat, že námitka spočívá v tom, že prezident z nějakého důvodu odmítl tento „vtipný" nápad.
V seznamu „kompromitujících“ obvinění na adresu Trumpa zaujímají zvláštní místo jeho vztahy s jinými světovými státními představiteli a v této otázce můžeme stěží říci, že údajný „kompromitující materiál“ obsahuje alespoň něco překvapivého. Podle Boltona Trump sám upřímně nenávidí a pohrdá mnoha svými mezinárodními partnery, včetně kanadského premiéra Trudeaua a francouzského prezidenta Macrona. Na francouzského prezidenta má Trump obzvláště negativní názor - do té míry, že údajně přirovnal Macrona k jakémusi „Midasovi naopak“ a řekl, že „vše, čeho se Macron dotkne, se změní v trus“.Podle Boltona jsou jedinými dvěma světovými vůdci, vůči nimž Trump cítil určitou úctu a spřízněnost, britský premiér Johnson (kterého britský tisk někdy rád srovnává s Trumpem kvůli určité podobnosti charakteru a stylu) a japonský premiér Šinzó Abe (kterého mezinárodní tisk někdy obviňoval z toho, že důsledně lichotí americkému prezidentovi).
Nejdůležitější „odhalení“ bývalého stínového kardinála amerického vojensko-diplomatického systému je však spojeno s Čínou. Faktem je, že můžeme s jistotou říci, že je nepravdivé, protože se vůbec neshoduje se skutečnými činy Donalda Trumpa. Bolton tvrdí, že Trump ve skutečnosti požádal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby mu pomohl vyhrát volby.
„Podle Boltonových slov požádal pan Trump čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby mu pomohl vyhrát volby v roce 2020 nákupem více produktů od amerických farmářů, podle výňatků uveřejněných ve středu americkými médii. Na setkání s Si Ťin-pchingem v červnu loňského roku pan Trump ,překvapivě otočil rozhovor na americké prezidentské volby, odvolávaje se na ekonomickou schopnost Číny ovlivnit současnou (volební) kampaň a prosil Si, aby zajistil jeho vítězství,‘ píše Bolton podle fragmentu zveřejněného americkými zpravodajskými agenturami. Pan Trump údajně zdůraznil význam amerických farmářů a to, že ,zvýšení čínských nákupů sóji a pšenice‘ může ovlivnit výsledky listopadových prezidentských voleb v Americe“ (citace podle The Telegraphu).Naše předpověď, učiněná před tím, než v americkém informačním poli vybuchla „bomba“ položená Johnem Boltonem, byla zcela oprávněná. Psali jsme: „Vnitřní nepřátelé Donalda Trumpa pro něj připravují past v případě jeho vítězství v listopadových prezidentských volbách: namísto obvinění z vlastizrady a spolupráce s Kremlem, to znamená, že po ,Russiagate‘, který už všechny přestal bavit a hluboce se zdiskreditoval, pravděpodobně připraví nové obvinění, tentokrát spojené s Čínou.“
Dokonce i když úřadující prezident dokáže vyhrát listopadové volby, s největší pravděpodobností bude znovu čelit impeachmentu a dalším (legálním či nikoliv) pokusům o odvolání z funkce, pravděpodobně za použití technologie „barevných revolucí“, a tentokrát již bude obviněn z práce pro Peking. Skutečnost, že toto schéma může fungovat a část americké veřejnosti tomu bude věřit, a odborně-mediální komunita již souhlasila s podporou této šílené teorie, svědčí o totální degradaci našich zaoceánských partnerů, kteří ztratili nejen zdravý rozum, ale i představy o své minimální důstojnosti. Bez ohledu na výsledek tohoto úsilí povede trend k hledání ruských nebo čínských špionů v Bílém domě k další erozi světového respektu vůči Spojeným státům. A když se začnou hegemonu (někdy pohrdavě) smát, pak hegemonie nebude žít příliš dlouho.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)