18:12 30. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
10903
Sledujte nás na

Zadali jsme tytéž otázky dvěma historikům. Odpovědi historika Michala Macháčka jsme vám už zprostředkovali, nyní se můžete seznámit s postoji Petra Bahníka. Macháček i Bahník se vyslovili k tomu, co soudí o článku Vladimira Putina pro The National Interest. Ruský prezident ze svého úhlu pohledu popsal mechanismus 2. světové války a roli Ruska v ní.

Vladimir Putin v článku pro the National Interest vysvětlil, že druhá světová válka nevznikla zničehonic, že byla očekávána, že se na ni SSSR připravoval, nečekaná byla bezprecedentní brutalita, s jakou byl SSSR atakován. Putin uvedl citátem západní politiky jako Churchill, Truman,… kteří ve své době uznali, že většinu tíhy války v Evropě musel snášet SSSR. Jak si vysvětlujete, že Západ nyní „oslavuje" 75leté výročí konce války bez Ruské federace? Oslava vítězství bez Ruska se děje už několik let v řadě. Proč?

Mgr. Petr Bahník: Historie se nám může nelíbit, můžeme ji různě vykládat, ale nezměníme ji. Oslavovat výročí konce druhé světové války bez Ruska je absurdní. Je to jako hrát fotbal bez míče. Samozřejmě jde o politické gesto. Stigmatizaci Ruska. Velmi nešťastné gesto. Je to projev vlivu určitých sil, které Západ dlouhodobě ovládají a kterým se hodí démonizace Ruska a udržování věčného konfliktu. Osobně doufám, že tohle není celý Západ. Že existují síly realistické politiky a že bude v budoucnu možné překlenout dnes vyhloubené propasti mezi Západem a Ruskem. Těmito potřebnými realistickými silami ovšem určitě nejsou současní bořitelé pomníků v USA a západní Evropě, ani ti, kteří je vyrobili.

Putin vzpomněl, že 19. 9. 2019 Evropský parlament přijal rezoluci, v níž se zodpovědnost za vznik druhé světové války přisuzuje rovným dílem jak Německu, tak Rusku. Přitom postoje Velké trojky (Churchill, Truman, Stalin), jaltská jednání i uspořádání světa po Postupimi jasně řadí SSSR (RF) k vítězným mocnostem. Putin připomněl, že EU vytěsňuje z paměti tzv. mnichovskou zradu, která vlastně spustila události druhé světové války…

A nejde jen o mnichovanství, ale o nešťastnou zahraniční politiku Západu už od locarnské konference roku 1925, která německé expanzi otevřela cestu na Východ. V prvé řadě do střední Evropy, ovšem s konečným zacílením na Rusko. Sovětsko-německý pakt o neútočení jistě nebyl pro odpůrce německého nacizmu dobrou zprávou, stejně jako pakt polsko-německý, tyto dílčí taktické kroky ovšem nemohou před očima historie relativizovat zásadní fakt, že viníkem druhé světové války bylo hitlerovské Německo.

Vladimir Putin plánuje zpřístupnění řady archivního materiálu, který se týká druhé světové války, a dále role SSSR v této válce. Proč se domníváte, že totéž stejně agilně nečiní západní státy? Putin v článku říká A) nevíme, neměli-li jiné evropské státy rovněž tajné dodatky ke svým smlouvám s Německem. Musíme jim věřit na slovo (zda měly, či neměly). B) Jakékoli ničení materiálů či památníků odkazujících na druhou světovou válku považuje ruský prezident za podlé. Prosíme váš komentář.

Je jasné, že Hitler nespadl na svět z Měsíce. Někdo nástup nacizmu v předválečném Německu podporoval. Bylo by mimořádně zajímavé, a dosud asi i třaskavé, zveřejnit tyto vazby a penězovody i případné „tajné dodatky“ různých smluv, které z nich vyplývaly.

Putin se vyjádřil k tomu, že Pobaltí se stalo součástí SSSR na smluvní bázi [s Německem]. Díky tomu se i Vilnius stal součástí Litvy, do té doby byl na „polském území". SSSR vstoupil do Polska až 17. 9. 1939, kdy se Němci dostali příliš na východ, kdy polská vláda emigrovala a kdy tehdejší sovětsko-polská hranice byla nebezpečně blízko Minsku. Putin říká, že SSSR nevyužil možnosti a zastavil se jen na tom území, které bylo po Versailles doporučeno, aby bylo kontrolováno SSSR, hovoříme zde o tzv. Curzonově linii.

Jak už jsem uvedl, je třeba odmítnout soudobou démonizaci Ruska, nicméně je skutečností, že meziválečná politika SSSR byla poznamenána tím, že se jednalo o stát komunistický a ideje „permanentní revoluce“ ještě ve dvacátých letech silně rezonovaly. Obava před šířením tohoto vlivu byla oprávněná (viz konflikt mezi Polskem a sovětským Ruskem v letech 1919-1921, pozn. aut.), ale samozřejmě také propagandisticky zneužívaná, např. v propagandě nacistické. Vztahy mezi Polskem a Ruskem byly navíc zatíženy i starší historií. Jde o otázky mimořádně složité a bolestné, o kterých bych nerad vynášel autoritativní soudy. Je věcí dlouhodobého studia, včetně teprve postupně zveřejňovaných pramenů, zhodnotit jednotlivé aspekty této dějinné periody, veřejnost a zejména politikové by ale měli hledat cesty, jak tuto zátěž minulosti překonat a pracovat pro budoucnost. Vyvolávání iracionální rusofobie k něčemu takovému samozřejmě nepřispívá.

V dnešní době NATO přemisťuje své síly do Polska. Putin píše, že Poláci byli před druhou světovou válkou těmi, kdo bránil vzniku kolektivní bezpečnosti, jež by garantovala SSSR, Francie a Británie. Cituje vyjádření tehdejšího německého ambasadora v Polsku, polského velvyslance v Berlíně či tehdejšího polského ministra zahraničních věci Józefa Becka – Poláci měli německé ujištění, že dojde-li ke konfliktu mezi ČSR a PL, Německo pomůže Polákům… Také zmínil, jak agilně Poláci s Němci poté okupovali Československo. Jak byste komentoval rusko-polské vztahy na pozadí těchto faktů, víme-li také, viz Putin, že Poláci zvažovali pomník Hitlerovi v Polsku za řešení „židovské otázky"?

Odpověděl jsem vlastně už v předchozí otázce. Meziválečná polská politika byla zásadně ovlivněna konfliktem se sovětským Ruskem na počátku dvacátých let. Obava ze Sovětů byla v tehdejším Polsku větší než z Německa. To vedlo polskou reprezentaci až k určité naivitě vůči německé straně. Míra té naivity se docela podobá tehdejší naivitě československé, i když směřovala vůči jiným „smluvním partnerům“. Jak jsem zmínil, signálem pro Německo, tehdy ještě nenacistické, že má otevřené dveře k možné agresi na Východ, byla konference v Locarnu. Tehdejší německý premiér Strassemann si do deníku s uspokojením poznamenal, jak byli zástupci Polska a Československa, Skrzyňski a Beneš, na konferenci postaveni před hotovou věc – Západ nehodlá garantovat jejich hranici s Německem. Reakce obou zemí byla odlišná, (ale stejně naivní, pozn. aut.), Československo vsázelo na bilaterální dohody s Francií a věřilo, že je Francie ochrání; Polsko začalo jednat s Němci a věřilo, že je ze svých agresivních plánů vynechají, nebo jim dokonce umožní nějak se na nich podílet (to se částečně stalo při porcování československého pohraničí po dohodě v Mnichově, pozn. aut.).

Putin označil banderovce, vlasovce za zjevné zrádce…

Z hlediska tehdy platného práva tomu tak skutečně bylo. Jiná věc je osobní motivace konkrétních lidí, např. osudy tzv. ruské bílé emigrace byly často velmi pohnuté a mnozí svůj boj proti sovětské moci nevnímali jako zradu vlasti, nýbrž pokračování boje za někdejší Impérium. Psychologicky to byla složitá situace. Ovšem ještě jinou otázkou je účast některých částí zmíněných formací na nacistických zločinech (viz činy tzv. Kamiňského brigády v Polsku, existence SS divize Galizien apod., pozn. aut.).

Putin hovoří o nynějších institucích kolektivní bezpečnosti. Poukazuje na to, že se nynější EU nelíbí, že RF odmítá evropskou rezoluci z 19. 9. 2020. Putin dále zdůrazňuje, že si na posledním setkání představitelů zemí SNS bývalé země SSSR — postsovětské státy — mezi sebou odsouhlasily, že sovětské vítězství nad nacismem je nezpochybnitelné. Proč v euroatlantickém prostoru zejména nyní chce EU připravit (některé jiné) národy o jejich historickou paměť rezolucemi, které se objevily právě až nyní?

Myslím, že to souvisí s obecnou snahou diskvalifikovat Rusko a dostat je do určité izolace. Dále to také může naznačovat nárůst významu Německa v probíhajícím přeformátování světa a jeho snahu „přerozdělením“ viny jaksi legitimizovat své obnovené ambice.

Putin na případu svých rodičů a svého zemřelého bratra demonstruje, co jeho generace chápe pod pojmem druhá světová válka. Zároveň tvrdí, že i moderní ruská společnost je schopna sebeobětování pro dobro kontinuity národa a státu. Domníváte se, že něco takového je srozumitelné třeba současné české populaci?

Celá desetiletí se různí naši „vychovatelé“ snaží, aby tomu tak ani náhodou nebylo. Od školských institucí, přes média hlavního proudu až po uměleckou, často ale spíše „uměleckou“ tvorbu. Přesto se znovu a znovu objevují názory a postoje, které tu podle předpokladů už dávno neměly být. Je to skrytý proud entusiasmu národa. A já v něj a jeho sílu věřím.

Domníváte se, že poselství Putina pro National Interest padne na úrodnou půdu, či na Západě už není vůle Rusy jakkoli chápat? Vladimir Putin volá po spolupráci a k zachování systému kolektivní bezpečnosti, který svět již po 75 let chrání od zničujícího globálního konfliktu. Jak to vidíte vy?

No, já v takový návrat zdravého rozumu do západní politiky a celého našeho života pevně doufám. Pro naši civilizaci je to možná poslední šance.

Díky za rozhovor.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Německý politolog označil Putinův článek za ruku podanou Západu
Britské ministerstvo zahraničí zareagovalo na Putinův článek o druhé světové válce
Poláky pobouřil článek Vladimira Putina o druhé světové válce
Český historik Macháček reaguje pro Sputnik na Putinův článek o druhé světové válce
O společné odpovědnosti tváří v tvář historii a budoucnosti. Článek Vladimira Putina k 75. výročí Velkého vítězství
Štítky:
Druhá světová válka, Vladimir Putin
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář