10:34 07. července 2020
Názory
Získat krátkou URL
Covid-19 v Česku. Situace na přelomu jara a léta (100)
61221
Sledujte nás na

To je výprask! Češi hodnotili, jak si během koronavirové nákazy vedly různé instituce. Evropská unie z toho vyšla nejhůř, společně se Světovou zdravotnickou organizací.

Mohl by to být barometr nálady v naší společnosti. Anebo první vlaštovka, že Češi dávají větší váhu tuzemským politikům před bruselskými. O co jde? Jde o koronavirovou krizi. Ta je, s lokálním vlnobitím, celkově v Česku na ústupu. Je proto prostor pro bilancování. A tady je Evropská unie na hlavu poražena.

Nečekané následky covidu-19

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak naše společnost hodnotí reakci českého státu a jeho institucí a také mezinárodních organizací na epidemii covid-19. Je to ostré téma, protože média hlavního proudu nenechala na vládě Andreje Babiše nit suchou a kvůli koronaviru ji kritizovala celé tři měsíce dnem i nocí. A výsledek?

Většina českých občanů na úrovni sedmi desetin hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru, jako přiměřené, 18 % to pokládá za přehnané a 8 % za nedostatečné. Více než čtyř pětinová většina (86 %) dotázaných pokládá opatření proti šíření koronaviru za účinná, v tom 31 % je vnímá jako „rozhodně účinná“ a 55 % jako „spíše účinná“. Naopak za neúčinná tato opatření pokládá desetina (10 %) respondentů, z toho 8 % „spíše“ a jen 2 % „rozhodně“.

To je dobré vysvědčení pro vládu. To budou mít ve Strakově akademii radost. Nespokojenců a sluníčkářů kritizujících státní opatření proti covid-19 je jen 10 procent. Větší míra nespokojenosti panuje s ekonomickou pomocí pro postižené podniky a živnostníky. V tomto směru je spokojeno podstatně méně respondentů. Téměř polovina (47 %) veřejnosti pokládá opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí za účinná, v tom 7 % „rozhodně“ a 40 % „spíše“, necelé dvě pětiny (37 %) si naopak myslí, že tato opatření jsou neúčinná, přičemž 29 % je pokládá za „spíše neúčinná“ a 8 % za „rozhodně neúčinná“. Furt pro český stát dobrý.

Pořádná jatka nastala při hodnocení institucí, která s koronavirem bojovala. Nejlépe s pozitivním hodnocením překonávajícím úroveň devíti desetin jsou vnímáni zdravotníci a Hasičský záchranný sbor. Za nimi s pozitivním hodnocením na úrovni od čtyř pětin výše následují policie, vědci, obyčejní lidé, armáda a hygienické stanice. Práci Ústředního krizového štábu jako dobrou hodnotilo 70 % oslovených. Práci vlády pozitivně hodnotí 64 % respondentů, opak vyjadřuje třetina (33 %) oslovených. Výrazně kritičtěji, ale stále ještě spíše pozitivně je hodnocena i činnost médií.

Naopak převážně kriticky lidé hodnotí působení Světové zdravotnické organizace WHO (35 % dobře, 51 % špatně) a především Evropské unie (30 % dobře, 59 % špatně). Podrobnější analýza ukázala vyšší zastoupení kritického hodnocení u mužů v případě vlády, krizového štábu, WHO, EU a médií. WHO a EU jsou lépe hodnoceny ze strany lidí ve věku od 19 do 24 let.

Pozorně si prohlédněme tato čísla. Čert vem vládu. Práce obyčejných lidí, kteří šili roušky anebo jen seděli doma a nešířili covid-19, je naší společností ceněna více než pomoc Evropské unie. To je zdrcující verdikt. A ukázka toho, na koho je v krizové situaci opravdu spolehnutí. Na nás, na naše spoluobčany, českou vládu a až pak možná na Evropskou unii. Na ten Brusel, který byl zprvu rozhořčen, že Česko na koronavir aktivně reagovalo, že jsme uzavřeli hranice a omezili vývoz nejnutnějších ochranných pomůcek. Taková byla pomoc Evropské unie. A proto ji Češi vystavili nejnižší hodnocení.

Znamená to, že se česká společnost probouzí? Začínají Češi tušit, že být součástí Evropské unie má své stinné a temné stránky? Výše zmíněný průzkum to naznačuje. Vždyť Brusel chválila za koronavir pouze moderně vychovaná mládež!

Začátek konce EU?

O hodnocení českého státu a mezinárodních institucí v boji proti covid-19 Sputnik hovořil se známým sociologem a politickým analytikem Janem Klánem.

„Lidé přijatá opatření přijímali různě. Ze začátku pandemie je všichni přijímali s povděkem a respektem, protože šlo o ochranu jejich zdraví. Postupem času ale lidé začali být ‚nevrlí', protože jim byl omezen volný pohyb, a to se posléze promítlo do kritiky vlády. Lidé začali mít obavu, aby jim nezačala být krácena práva, která jim zaručuje Ústava a Listina základních práv a svobod,“ připomíná pan Klán.

„V médiích hlavního proudu jsme poté mohli vidět značnou kritiku současné vlády – kritika byla zejména z řad pravicové opozice, ale nikde se moc nezmiňovalo, že přijatá opatření byla účinná a nutná. Vše se poté začalo točit na tom, zda vláda omezí nějaká práva. Mohli jsme vidět vysloveně dětinské podávání žalob k soudu a dle mého názoru skandální rozhodnutí městského soudu v Praze, který zrušil část opatření vydaných ministerstvem zdravotnictví. Musím si položit důležitou otázku: jak může městský soud rozhodovat o celorepublikových záležitostech? Celé to ukazuje na legislativní džungli, kdy o zásadních věcech jednou rozhoduje tam a posléze onen. Do celého kolotoče jsou poté vnesena média, která problematiku zveličují. Lidé jsou ale rozumní a vědí, že vláda opatření proti šíření viru vzala vážně a zamezila jeho skokovému šíření. Toho si lidé váží,“ míní známý expert.

Sociologové porovnávali, jak se Češi staví k reakci na koronavirovou krizi různých organizací. Nejhůř z toho vychází EU a WHO. Proč?

„Ani se tomu nedivím. Když jsem totiž sledoval celou problematiku, tak WHO dlouho tápala v tom, zda má šíření koronaviru označit za pandemii a EU zase selhala v tom, že nepostupovala jednotně. Když si to blíže rozebereme, tak WHO nejprve naši republiku kritizovala, že jsme omezili volný pohyb osob, zamezili cestování, organizace hledala jakýkoliv argument pro to, aby zamítla nošení roušek. Posléze ale otočila WHO o 180 stupňů a začala naši republiku chválit. To nepřidává na vážnosti této organizace, která očividně nemá asi přehled o dané problematice, a jejich odborníci se prezentovali ve smyslu: co odborník, to názor,“ míní odborník.

„Když se podíváme na EU, tak můžeme vidět podobný scénář, který se odehrál v době uprchlické krize. Tenkrát představitelé EU kritizovali státy za to, že nechtějí přijmout uprchlíky, a nyní je kritizovali za to, že se omezuje volný pohyb osob a zavírají hranice. Očividně EU neví, co chce, ale myslím si, že je spíš v zajetí nadnárodního kapitálu, který tlačil EU k tomu, aby se hranice jednotlivých států nezavíraly. Na to tlačily zejména cestovní a letecké společnosti, které začaly uzavřením hranic přicházet o značné zisky. Vůbec je nezajímala ochrana veřejného zdraví a představitelé EU se do této hry nechali vtáhnout. Ani bych se nedivil, kdyby EU začala postupně erodovat, protože pokud neexistuje jednotný postup na evropské úrovni, tak to posléze vede k tomu, že členské státy věci řeší po svém,“ říká sociolog.

Dějiny se opakují

Může koronavirus nahlodat víru Čechů v EU? Přivést nás k většímu izolacionismu?

„Zcela jistě může současná krize nahlodat důvěru v EU jako projektu, stejně i k jejím institucím. Ostatně naši lidé jsou většinově euroskeptiky a na EU nahlížejí jako na moloch, který většinou něco zakáže, než pomůže. K většímu izolacionalismu to nepovede, ale nastane spíš něco jiného: každý stát si, lidově řečeno, pojede na své triko. Formálně tedy bude členem EU, ale bude existovat silný národní stát se silnou místní vládou, která si věci bude řešit po svém. Jestliže v poslední dekádě klesala spokojenost občanů s vládou, tak současná krize tohle zlepšila, protože vláda zareagovala včas,“ říká sociolog.

Upozorňuje však, že zde máme stát od státu, kde tomu bylo i jinak.

„V našem případě ale poroste jak obliba vlády, stejně i možná popularita předsedy vlády, jakož i odborníků typu Romana Prymuly. Jestliže lidé v době finanční krize roku 2008 odborníkům na ekonomiku nevěřili, tak dnes odborníkům na zdraví věří. Je to jednoduché vysvětlení, proč tomu tak je, protože ekonomické elity vůbec nemyslely na lidi, ale na peníze. Zatímco odborníci na zdraví myslí na člověka a peníze jsou upozaděny. Pravděpodobně se vrátíme k důvěře odborníků, která byla nahlodána nejvíce v roce 2008,“ říká politický analytik.

Nemohli jsme se nezeptat experta, jak sám hodnotí boj Evropské unie proti covid-19? Zvládla EU efektivně koronavirovou krizi?

„Podle mého názoru EU naprosto vyhořela a nepůsobila ani amatérsky, ale spíš chaoticky. Nejprve její elity bujaře prohlašovaly, že zde žádná pandemie není, aby poté začaly říkat, že začíná být problém s nekontrolovatelným šířením viru. Z toho plyne, že EU nezvládla ani jednu z krizí, které se od roku 2000 objevily,“ uvádí pan Klán.

„Nezvládla boj s terorem, který se začal objevovat v různých členských zemích, a začal selhávat projekt multikulturalismu. Nezvládla vůbec finanční krizi roku 2008, kdy nechala občany EU zaplatit ‚večírek' bankéřů a finančních spekulantů, což nahlodalo důvěru v projekt EU. Nezvládla ani krizi roku 2015, kdy u vnějších hranic EU přistávalo plno uprchlíků, a nikdo nebyl schopen uzavřít hranice. Představitelé EU v té době kritizovali státy, že nechtějí přijmout uprchlíky, že jsou antihumánní a nejsou solidární. Uprchlická krize na oko zmizela, ale pořád dříme v zákrytu,“ varuje.

Podle něj, když se podíváme na současnou krizi, tak můžeme vidět shodné scénáře.

„Nejprve silná prohlášení, že se vlastně nic neděje a lidé se bát nemusí, aby poté bylo řečeno, že šíření viru je problém, a nakonec se řeklo, že se vlastně musí po nějakou dobu uzavřít hranice. Co si z toho obyčejný člověk má vzít a pomyslet? Říká si, zda projekt EU je vůbec smysluplný, když nefunguje v základních otázkách ochrany obyvatel. Nicméně nepředpokládám, že by lidé byli většinově pro vystoupení z EU, protože určitá celoevropská koordinace je potřeba, ale mám reálnou obavu, že se EU rozloží sama zevnitř a bude to jen formální spolek, kdy budeme volit své zástupce do jeho institucí, sem tam něco onen spolek zakáže nebo pošle dotace, ale jednotlivé národní státy si budou dělat svoji místní politiku,“ říká.

„Lisabonská smlouva, která brala členským státům suverenitu, je de facto mrtvá, protože současná krize, která je způsobená pandemií, onu suverenitu členským státům navrátila. Zastánci silného státu tak mohou být spokojeni. Je pouze otázkou, zda EU nezačne onu znovu nabytou suverenitu opět omezovat. Pokud by k tomu došlo, tak projekt EU naprosto selhal ve všech ohledech a bylo by v té chvíli nutné se zamýšlet nad novým projektem,“ domnívá se známý politický analytik Jan Klán.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Téma:
Covid-19 v Česku. Situace na přelomu jara a léta (100)

Více:

„Evropský parlament je náš společný parlament.“ Schwarzenberg brání rezoluci Bruselu
„S jakým obviněním přijde EU nyní?“ Maříková poukazuje na příklad, kdy země řeší problém migrace sama
Kanónenfutr a pokladnička. Tak nás vidí v NATO!
Štítky:
Koronavirus, průzkum, EU
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář