16:42 24. listopadu 2020
Názory
Získat krátkou URL
18356
Sledujte nás na

Zprávy o justiční vraždě Milady Horákové částečně upozadily 78. výročí vypálení Ležáků. Pomsta nacistů za Heydrichovu vraždu byla krutá: za „heydrichiády“ u nás byly popraveny tisíce našich občanů, celé vesnice byly srovnány se zemí, viz kniha Ležáky od historika Vojtěcha Kyncla. Tento článek přináší obrazem záznam pietního aktu z Ležáků.

Na události, viz video, položili květiny a několik slov řekli: olympionik Jan Kůrka, Bc. Robert Vašíček (zastupitel, Praha 11), Pavel Jelínek (SPD, zástupce velitele Národní domobrany v Praze), Milan Vichta (předseda Obvodního výboru ČSBS, Praha 6), Vladislava Kosmelová (sympatizantka SPD…). Zúčastnění položili květiny u památníku Ležáky a ve zdejším muzeu zhlédli promítání dokumentárního filmu o nacistické genocidě proti místním. Všichni se vyslovili proti nacismu a odsoudili vzmáhající se rusofobii v ČR. Zbylý text vychází z knihy o Ležácích, již je možné si zakoupit v muzeu Památníku Ležáky.

Poznámka: Tento článek dílem čerpá informace z knihy Vojtěcha Kyncla „Ležáky, obyčejná vesnice, SILVER A a pardubické gestapo v zrcadle heydrichiády“, vydané v Pelhřimově roku 2009. Hitlerovo přání zabít 10 000 Čechů líčil ve výpovědi Heinz Panwittz (1965), kterou ve své knize cituje historik Kyncl.

„Odpustit německému národu můžeme, zapomenout nikoli.“
(Robert Vašíček)

„Nacistická doktrína nezanikla s koncem druhé světové války…“
(Pavel Jelínek)

„Jestli jsem se na někoho mohl v Dachau spolehnout, byli to Rusové…“
(Jan Kůrka o svém otci, internovaném v nacistickém lágru Dachau)

Nacisté zvažovali bombardování Prahy (viz zdroje z poznámky). Co by se stalo, kdyby Heydrich žil? Parašutisté – hrdinové? Ano, ale…

„[Göring ujistil Háchu na jednání s Hitlerem], že pokud by Hácha nechtěl podepsat ‚dobrovolně‘ odevzdání státu do rukou Německa, pak by přišlo na řadu bombardování Prahy“…
(Vojtěch Kyncl, kniha: Ležáky)

Nebýt obětí Lidických či Ležáckých, možná by se u nás zopakovala masová tragédie z ukrajinského Babího Jaru

Ležáky bylo devět stavení na severozápadním okraji Českomoravské vrchoviny (2009: str. 16-17); těchto devět stavení lehlo popelem a téměř veškeří obyvatelé byli zavražděni. V Ležákách se nacházela vysílačka parašutistů „Libuše“, která sloužila ke komunikaci domácího odboje se zahraničním. Hlavně se Ležáky zapojily do práce československých parašutistů vyslaných čs. „prozatímní“ vládou z Anglie, aby tito zabili zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Historik Kyncl píše (2009:12), že „mnichovská dohoda byla v srpnu 1942 (tedy po atentátu na Heydricha, pozn. aut.) prohlášena Velkou Británií a Francií za nulitní“. Beneš si dle Kyncla přál, aby si nás Západ všiml, čehož odstraněním Heydricha bylo dosaženo. Otázka je, zda to mělo být za cenu zhruba tisícovky popravených, včetně obyvatel Ležáků, a vypálených vesnic (nešlo zdaleka jen o Ležáky, pozn. aut.)… Kyncl v knize hovoří o tom, že nacistická popravčí četa čítající 500 katů dokázala „na Ukrajině zabít v nevelké rokli Babí Jar až 33 000 lidí“. Tím se míní, že obětí mohlo být více, kdyby Heydrich žil dále…

Ležáky obklíčilo podobně početné komando, které způsobilo tragédii v ukrajinském Babím Jaru. O čem to svědčí?

Kyncl popisuje Heydricha jako mimořádně schopného úředníka, v němž se „snoubila schopnost panovat a zabíjet“ a který již ve 30. letech na území ČSR měl koordinovat diverzní akce, viz vražda Rudolfa Formise, který vysílal protinacistické relace ze slapského prostoru. Kyncl píše, že „na tomto masakru (Babí Jar, Ukrajina) nesl spoluzodpovědnost i Reinhard Heydrich“ (2009:15). Historik dále poukazuje, že Heydrich není jen katem českého národa, ale i člověkem, který inscenoval konečné řešení židovské otázky a na němž ulpívá spoluvina za holokaust. Jelikož Ležáky likvidoval podobný počet katů, kolik jich bylo potřeba na popravu 33 000 civilistů na Ukrajině v Babím Jaru, pracovníci muzea Ležáky na prezentaci krátkého dokumentárního filmu návštěvníkům řekli, že „nacisté byli připraveni na ještě rozsáhlejší represálie“.

  • Památník Ležáky
    Památník Ležáky
    © Sputnik / Vladimír Franta
  • Památník Ležáky
    Památník Ležáky
    © Foto : Vladimír Franta
1 / 2
© Sputnik / Vladimír Franta
Památník Ležáky

Pamatujme organizaci ČENDA, která spolu s operací SILVER A či ANTHROPOID přispěla k přehodnocení politické situace, a to v každém smyslu slova… Aneb není historických rozhodnutí bez světel i stínů…      

Kyncl v knize říká, že ČENDA měla sledovat záměry gestapáků a varovat místní obyvatelstvo. Také šlo o sjednocení domácího a zahraničního odboje. V minulém článku jsme čtenáře informovali o tom, že jiní historici jsou skeptičtí na konto toho, že by se záměr o koordinaci odboje dařil, resp. poté, co Heydrich podlehl atentátu.

Vojtěch Kyncl v kapitole Bezpečnostní aparát popisuje gestapo jako „represivní složku, která nebyla omezena právními normami, krom těch, které si samo stanovilo“. Čtenář se tu dozví o tom, že brutalita gestapáků vzrostla po roce 1939 a že pardubické gestapo mělo jen několik desítek zaměstnanců na poměrně velký „Oberlandrat Pardubitz“ (29 gestapáků na 450 000 obyvatel, viz kniha). Toto gestapo dle Kyncla bylo výkonné i proto, že mu šli na ruku naši vlastní důvěrníci, konfidenti a různého druhu udavači. Historik konkrétně píše: „Díky nim se rozvinula ‚lavina‘ udávání, kterou nešlo zastavit“. Mezi hlavními udavači jmenuje Čurdu s Moravcem. Poněkud zvláštně působí historický fakt, že atentátníci na Heydricha se po ne zcela zdařilém činu (Heydrich ještě žil…), „dávají na útěk“. (2009:111)

Závěrem: Od vypálení Ležáků a popravy místních uběhlo 78 let. Přežily dvě holčičky, které se po válce vrátily z převýchovy…

Stavení v Ležákách byla srovnána se zemí a popravy pokračovaly až do 2. 7. 1942

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Je masakr v Postoloprtech horší než vypálení Lidic? Článek ČT spustil vášnivou diskuzi
V Lidicích popravovali nacisté a... komunisté, říká Štětina. Lidé varovali před Alzheimerem
„Omluvit se Rusku a vrátit diplomaty.“ Foldyna, Kobza a Vašíček uctili památku obětí z Lidic a okomentovali kauzu ricin
Štítky:
Lidice, Reinhard Heydrich
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář