05:01 07. srpna 2020
Názory
Získat krátkou URL
4250
Sledujte nás na

Jelikož je moderní doba plná lákadel, chceme žít dlouho a zdravě, abychom si světa užili vrchovatou mírou. O pokročilém věku, který nás baví, hovoříme a zpíváme s MUDr. Radimem Uzlem, CSc. Jde-li o to, jak technicky dožít stovky, listujeme knihou profesora Michaela F. Roizena, M.D. – Biologické hodiny Aneb Jste tak mladí, jak můžete být?

„Věk kalendářní (chronologický) není vždy totožný s věkem biologickým.“ (Radim Uzel)

„V mém věku jsem tázán, zda si pamatuji na svůj první pohlavní styk. Na to odpovídám, že si nepamatuji ani na ten poslední.“ (Radim Uzel)

Poznámka: Rozhovor je stylisticky upraven a zkrácen. Plnou verzi vizte na FB Sputniku

„Všechno, co děláme, nějakým způsobem naše stárnutí buď přibližuje, nebo oddaluje. Pokud budete v potravě přijímat převážně tuky nenasycené, budete pěstovat fyzickou aktivitu, odpustíte si kouření – pak aktivně pracujete na oddálení stárnutí…Pravidelné a důkladné čištění zubů sníží reálný věk (způsobí omlazení těla, pozn. aut.) až o 6,4 roku...“

(Michael F. Roizen: Jste tak mladí, jak můžete být? Rybka Publishers 2000, str. 23.)

Sputnik: Pane doktore Uzle, žijeme ve století stoletých lidí, přibývá oněch tzv. „centenariánů“ (centenarians, angl.), jak zařídit, abychom žili dlouho a život nás bavil?

Radim Uzel: Díky, že jste mě navštívil 14 dní po mých 80. narozeninách; vidíte čerstvého osmdesátníka. Jelikož zrovna byla v plném proudu koronavirová krize, musel jsem zredukovat počty gratulantů a stanovil jsem náhradní termín oslav na 4. září.

Lidský věk se vskutku prodlužuje. Lidé žijí dlouho. V kurzu jsou vědy jako geriatrie a gerontologie. Vzroste zájem i o tanatologii, což je nauka o umírání a pohřebnictví. Pokud ano, bude to taková „poslední kapitola“… Je tu jedna výhoda. Nikdo dnes neumírá předčasně. Nicméně je nutno říci, že kalendářní věk nemusí odpovídat biologickému. Máme tu 40leté starce a mladistvé devadesátileté, ať se to týká mentálních schopností či zdraví. V medicíně se snaží dosáhnout toho, aby orgány stárnuly symetricky. Výrobci spotřebního zboží se snaží, aby vám výrobek „zdechl najednou“, aby tam žádné dobré součástky nezůstaly. Člověk má nicméně delší záruční dobu než televizor…Tělo má odejít do hrobu rovnoměrně zhuntované. Člověk má sejít věkem. Bohužel se to ne vždy podaří.

Říká se: „zdravý pacient – špatně vyšetřený pacient“.

Každý něco (nějakou chorobu, pozn. aut.) má. Je dobré to rekapitulovat.

V době koronakrize jsem napsal životopis; kniha s názvem Životopis Radima Uzla vyjde asi do měsíce… Jsem ve věku, kdy si ještě dost pamatuji, na druhou stranu jsem toho také už dost prožil, viz jak jsem jezdil tramvají z Bohumína do Karviné za korunu a čtyřicet haléřů, či kterak nad centrem města Ostrava lanová dráha dopravovala koks, to už si dnes nikdo nepamatuje… Ale zpět: na obalu knihy je má karikatura, nikoli potupná, ale veselá…

K vaší otázce: zajímalo mě, zda dříve zblbnu, či mi začne vynechávat nějaký orgán… A je to tady vážení, zlobí mě klouby, aspoň se na to neumírá… Profesor Uher říkával – „nejšťastnější je ten, kdo má v sobě morbus najitej…“ To moje koleno mě ovšem dokáže patřičně potrápit, byť na koleno asi neumřu…

Jakékoli generalizování není celkově vhodné. Co dobrého pro jednoho, není žádoucí pro dalšího. Nic se nemá přehánět. Řada mých známých z řad sportovců má dnes zdravotní problémy, či jsou po smrti. Média pak způsobí, že ve jménu honby za zdravým životním stylem jednou konzumujeme špenát, pak zase červenou řepu… Quod licet Iovi, non licet bovi.

Filozoficky: Je rozdíl mezi biografií, životopisem, života během?

Mělo se to původně jmenovat curriculum vitae… Životopis je ovšem krásné české slovo, navíc název pro knihu jak dělaný. Vydavatel mi kladl na srdce, abych jako pamětník v knize někoho znectil urazil, či pomluvit… Má se to týkat živých.

„Del mortuis nihil nisi bene…“ U Čechova jsem četl, tuším, že když sangvinikovi dojdou vtipy, začne pomlouvat.

V knize třeba vzpomínám na lakomého režiséra, který si i auto půjčoval u kamaráda s plnou nádrží a vracel jej s prázdnou. Dokážeme ze všeho udělat všechno, někdy je to k lepšímu. [My Češi] Jsme vynalézaví.

Dnešní století stoletých se charakterizuje jako věk solitérství, egoismu i ješitnosti.

Jsem egoista a ješitný člověk. Když mě pochválíte, že mi to dnes sluší, že nevypadám na 80 let… – jsem rád. Každý je sebestředný, každý to v sobě má.

Sluší vám šediny. Luděk Munzar s Orchestrem Karla Vlacha zpíval písničku: „Jen muž moudrý a zralý je šarmán a šik, a něžný, a sladký jak šampaňský střik, ženám se líbí, je ctitel múz… Jen muž moudrý a zralý, je mužem s velkým M“…

(zpívá písničku) – „Má všechno to, co mladším právě schází, ví, jak se jedná s dámou téte á téte. Už nic ho mírnix týrnix nerozhází a sbírá ženy jako vzácné vázy, štíhlé i ty oblé jakbysmet…Těm mladým klukům dneska něco chybí… Snů mají spoustu, ale prázdnou dlaň. My světaznalí nemáme už chyby. My dobře víme, co se ženám líbí…interesantně prostříbřená skráň…Těm dnešním klukům zkrátka něco chybí. Dlouhé vlasy, to je slabá zbraň. My světaznalí nemáme už chyby, my dobří vím, co se ženám líbí – interesantně postříbřená skráň…“ To jsou písně, které už dneska nikdo nezná. Občas vzpomínám na ty staré pionýrské viz „Soudruhu Gottwald do Ostravy dlouhý dopis napsal…“ Už ani mí vrstevníci řadu těchto nepamatují. Dokonce mi někdo nabízel, že se mnou natočí CDéčko. (zpívá písničku): „Soudruh Gottwald do Ostravy pismo dlouhé napsal, že prý u nás celý revír pětiletku zaspal. ja, ja, ja, zaspali jsme, ale vstaněm zase, na ostravsku buděm rubať, jako na Donbase.“

Co ovlivňuje náš život z hlediska zdraví a dožití? Michael Roizen píše, že pravidelné užívání aspirinu, či kyseliny listové, předcházení zánětům. Na rizikový faktor zevního prostředí vedle Roizena poukazuje i třeba Michael Barczok v knize Zdravé plíce …

Těžká fyzická práce zdravému člověku neublíží, co ublíží, je stres a duševní námaha, viz kolize povinností. Dokonce to snižuje i plodnost. Pak tloustneme, tuk ničí pohlavní hormony. Nicméně hubne-li žena přesmíru, také riskuje neplodnost. Určité procento tukové tkáně je žádoucí pro hormonální vyváženost. Nic se nemá přehnanět. Nemám rád přehnané dietology.

Co působí předčasné stárnutí? Kalcifikace? Zhoršení stavu pojivové tkáně?

Není možné říct, že jedna věc působí stárnutí. Zde je to individuální, opakuji, že generalizovat nelze. Zdravá životospráva, vyvážená strava, přiměřený pohyb. Ani sport se nemá přehánět. Pak tyto věci prospívají. Jak se Churchill dožil devadesátky? Ten odvětil na otázku své dlouhověkosti tak, že řekl: „No sport.“ Vidíte, co škodí jinému, dalšímu může prospět. Vše je dost individuální.

V této době se 104 let dožívá americká herečka Olivia de Havilland. Je-li věkový rozdíl mezi manželi a žena je mladší, říkává se, že manželka rychle „dostárne“ a podobá se manželovi…

Dokonce, po delší době se můžete podobat svému psovi. Jinak si dovolím pochybovat, že soužití se starým člověkem urychluje partnerovo stárnutí…

Magda Vašáryová prý řekla, že klasická rodina je přežitek (fenomén věrného milování?)

Jinak lidé ve vztazích nejsou přirozeně monogamní, ale naše kultura tento jev dokáže regulovat, přinejmenším co se týká naší křesťansko-židovské tradice. Pokud chcete mít normální rodinu a stabilního partnera, pak si uchovávejte jistá tajemství ve své 13. komoře a nikomu o nich neříkejte. Ani já ve svém Životopise Radima Uzla neotevírám srdce úplně.

Je dnes možné mít takovou 13. komoru? Vždyť tu jsou sociální sítě?

Tam se obnažujete vy. Já třeba nemám Facebook.

Walter B. Pitkin napsal, že život začíná po čtyřicítce („Life Begins at Forty“ (Whittlesey House, McGraw-Hill (1932)). Ano, nebo ne? Ona americká herečka Olivia de Havilland svou dceru Gisèle rodila ve čtyřiceti… Můžete slovem ještě také o Alzheimerovi, je to nemoc stáří?

Myslím, že ne (nezačíná ve čtyřiceti, pozn. aut.), ale může začít být zajímavější… Jinak každý by si jistě přál znovu žít ve svých mladých letech. To vám asi mnohý potvrdí.

Rodit se dá i po čtyřicítce. Co se týče chorob stáří, Alzheimer tu byl vždycky, jen se tomu jinak říkalo. Znali jsme to jako stařeckou zblbělost. Mentálních poruch bude přibývat s prodlužováním lidského života, tak jako přibude nemocných kolen. Je zajímavé, že ubývá infarktů. Negativním jevem je ale pokračující individualizace lidí, kteří si vystačí se svým PC. Na stáří je pozitivní to, že otupuje extrémy a extrémní názory. Profesor Antonín Heveroch napsal studii O podivínech a lidech nápadných. Profesor říká, že tito jsou „solí země“. Vždy si je rád vyslechnu [byť souhlasit s nimi nemusím].

Na závěr nám pan doktor zacitoval modlitbu Otčenáš v latinském jazyce…

Místo doslovu: W. B. Pitkin napsal: „V malířství stvořil Leonardo Monu Lisu v padesáti čtyřech; pět nebo šest Rembrandtových největších pláten bylo vyčarováno po padesáti. Frans Hals vytvořil některé ze svých nejpěknějších věcí po 70 letech [věku] a nejúžasnější Michelangelovy koncepce byly přeneseny na plátno mezi jeho 59. a 89. rokem. Podle sdělení životopisců nenamaloval Goya … až do svého 37. roku nic, co by stálo za zmínku…“ (Život začíná po čtyřicítce, Praha 1948)

František Koukolík v knize Já. O mozku, vědomí a sebeuvědomování zmiňoval lidi, kteří v pokročilém věku obhájili vědecké práce…

Doporučená literatura:

Roizen, Michael: Jste tak mladí, jak můžete být? Aneb Exaktní metoda pro výpočet vašeho skutečného věku Aneb Praktický program pro udržení zdraví a zpomalení stárnutí. Praha 2000.

Jankowski Henryk: Umění žít, Praha 1966. Kapitoly Mládí a stáří; Smrt; Touha po nesmrtelnosti…

Pitkin, W. B.: Život začíná ve čtyřiceti. Praha 1948.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Radim Uzel: Člověk je od přírody muž, nebo žena. Nenechte si to vymluvit, ani Facebookem!
MUDr. Radim Uzel, sexuolog a major armády ČR v záloze, jak ho možná neznáte
Radim Uzel: Děti si myslí, že ženy menstruují modře; V Austrálii s menses nesmíte do moře
Štítky:
lidé, životní styl, život, věda
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář