15:49 06. srpna 2020
Názory
Získat krátkou URL
451163
Sledujte nás na

Upřímnost a poctivost nikdy nebyly silnými stránkami americké diplomacie a poté, co se stal ministrem zahraničí Mike Pompeo, který předtím vedl CIA, se styl washingtonského diplomatického aparátu stal zjevně „ciaovským“, a to v tom nejnesympatičtějším smyslu.

Sám Pompeo, který popisoval svou činnost na svém minulém pracovišti, uvedl doslovně toto: „Byl jsem ředitelem CIA. Lhali jsme, kradli jsme.“

Nelze si však nevšimnout, že s takovým přístupem byl skutečně ideálním kandidátem na šéfa americké diplomacie. Ale někdy dokonce i ministerstvo zahraničí začíná vyjasňovat své postoje v maximálně otevřeném formátu, a to lze jen přivítat, protože maximální jasnost v mezinárodních vztazích je samozřejmě lepší než podivné zamlčování a pokusy skrýt imperiální ambice za hloupými záminkami, jako je ochrana lidských práv nebo demokratických hodnot.

Právě v tomto duchu byste si měli přečíst oficiální prohlášení Mika Pompea, že Spojené státy jsou ve skutečnosti připraveny zasáhnout ve všech územních konfliktech mezi Čínou a jejími sousedy v Jihočínském moři. Washington poprvé na oficiální úrovni uvedl, že neuznává čínské nároky na sporná námořní území a je připraven hájit svou pozici na základě následující motivace, jasně uvedené ve sdělení amerického ministerstva zahraničí:

„Svět nedovolí Pekingu, aby považoval Jihočínské moře za svou námořní říši. Amerika podporuje naše spojence a partnery v jihovýchodní Asii při ochraně jejich svrchovaných práv na mořské (šelfové – pozn. red.) zdroje v souladu s jejich právy a závazky podle mezinárodního práva. Podporujeme mezinárodní společenství v ochraně svobody moří a dodržování svrchovanosti a také odmítáme jakýkoliv pokus o vnucování zásady práva silnějšího v Jihočínském moři nebo v celém regionu.“

Seznam konfliktů, do nichž jsou Spojené státy připraveny zasáhnout, je působivý. Washington odmítá nárok Číny na výhradní hospodářskou zónu kolem útesu Scarborough a ostrovů Spratly, na něž si dělají nárok Filipíny, jejichž postavení bylo v roce 2016 podpořeno mezinárodní arbitráží. Kromě toho, jak zdůrazňuje Sputnik, „USA nyní popírají pekingské nároky na vody, které jsou zpochybňovány Vietnamem, Malajsií a Indonésií“.

Ironií, kterou si američtí diplomaté odmítají připustit, je to, že Spojené státy požadují, aby Čína uznala rozhodnutí arbitrážního soudu, přijaté v souladu s úmluvou, kterou samotné Spojené státy odmítají podepsat, a proto by sám Washington nikdy toto rozhodnutí nesplnil. Dvojí metr je však oblíbeným nástrojem americké zahraniční politiky.

V praxi toto zpřísnění pozice ministerstva zahraničí znamená, že se riziko přímého vojenského střetu mezi USA a Čínou v Jihočínském moři mnohokrát zvýšilo. Washington skutečně obvinil Peking ze snahy vybudovat „říši“ a slíbil mu v tom zabránit, pravděpodobně naznačoval připravenost bránit své ambice všemi možnými způsoby.

Americký zpravodajský portál Axios upozorňuje na sázku v tomto konfliktu: „Každý rok se přes Jihočínské moře přepravuje zboží v hodnotě asi pěti bilionů dolarů“.

Kromě toho se na sporných územích nacházejí značné zásoby uhlovodíků, jejichž kontrola může snížit závislost Číny na dovozu energie, což se USA nebude líbit.

Pravděpodobně jako předehru k prohlášení svého ministerstva zahraničí předvedly USA minulý týden svou vojenskou sílu za účasti dvou letadlových lodí přímo v Jihočínském moři, což vyvolalo extrémní podráždění pekingské diplomacie. Associated Press uvádí, že „Čína si minulý týden rozzlobeně stěžovala, že USA rozšiřují své vojenské síly v Jihočínském moři prováděním společných cvičení se dvěma skupinami letadlových lodí na strategické vodní cestě. Americké námořnictvo prohlásilo, že letadlové lodě Nimitz a Ronald Reagan spolu s doprovodnými loděmi a letadly provedly cvičení, jehož cílem je maximalizovat schopnosti protivzdušné obrany a rozšířit dosah přesných námořních útoků na velké vzdálenosti pomocí námořních letadel v rychle se měnící operační oblasti.“

Podíváme-li se na situaci z pohledu příznivců Washingtonu, můžeme říci, že dosáhli velkého úspěchu, což vypadá obzvlášť pěkně na pozadí neúspěšného pokusu zruinovat hongkongský dolar a hongkongský finanční systém s cílem pomsty za přijetí čínského zákona o národní bezpečnosti a trestní stíhání proamerických hongkongských separatistů.

Připomeňme, že nejprve agentura Bloomberg získala informace o tom, že USA zvažují útok na měnový systém v Hongkongu, což způsobilo velké obavy mezi investory, kteří pracují v tomto předním asijském finančním centru. Psali jsme, že takové kroky ze strany USA budou velmi riskantní a velmi nebezpečné pro samotné Spojené státy, a praxe ukázala správnost tohoto hodnocení: 14. července tentýž Bloomberg uvedl, že „asistenti (Trumpa – pozn. red.) v Bílém domě a na ministerstvu zahraničí <...> odmítli tento nápad poté, co zastánci tohoto přístupu nedokázali získat dostatečnou podporu, protože ti, kteří se postavili proti tomuto kroku, se obávali, že to bude těžko proveditelné a že by to nakonec mohlo poškodit USA“.

Možná bylo zapotřebí letadlových lodí a agresivních prohlášení ministerstva zahraničí jen proto, že se Fed a Ministerstvo financí USA ukázaly jako zbytečné nebo příliš riskantní nástroje vlivu na Čínu. Pokud se budeme orientovat na historické zkušenosti, budou ve Washingtonu výše uvedené „rozzlobené stížnosti“ čínského velvyslanectví ohledně demonstrace americké vojenské síly v Jihočínském moři vnímány jako signál k nutnosti pokračovat právě v takovém chování. Další krok, pokud jde o eskalaci některého z těchto konfliktů, se přímo nabízí: Čína může být postavena před situaci, kdy jedna nebo více zemí, které s ní konfliktují ohledně práv na konkrétní ostrovy a výhradní ekonomické zóny, dají USA povolení k vybudování vojenské základny nebo k jakékoliv jiné formě trvalé vojenské přítomnosti na území, které Peking oficiálně prohlásil za vlastní. V takovém případě bude výběr nevelký: buď ztratit tvář, nebo jít do přímého střetu se Spojenými státy, nebo se vyrovnat s existencí zakonzervovaného konfliktu, který může kdykoliv vybuchnout jediným zmáčknutím tlačítka ve Washingtonu.

Je zcela pravděpodobné, že čínští analytici, kteří podle agentury Reuters varovali vedení ČLR před nutností připravit se na scénář vojenského konfliktu se Spojenými státy, měli pravdu.

Válka není nevyhnutelná, ale již teď je zřejmé, že úměrně tomu, jak si americká politická elita, bez ohledu na příslušnost ke straně, bude uvědomovat, jak vážně je ohrožena americká hegemonie, bude se jí právě násilná varianta „řešení čínského problému“ zdát čím dál svůdnější.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Čína prozradila, jaký cíl sledovala při vojenském cvičení v Jihočínském moři
Média: Británie plánuje poslat letadlovou loď na vzdorování Číně
Trump podepsal zákon o odpovědnosti Číny za počínání proti Hongkongu. Peking slibuje odpověď
Štítky:
Mike Pompeo, USA, Čína
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář