02:50 23. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
18731
Sledujte nás na

Ústav STEM tvrdí, že covid zapříčinil pokles důvěry Čechů v EU. Historicky vzato: pro vstup do EU hlasovalo méně* než 50 % obyvatelstva ČR. Způsob, jak EU nyní řeší koronakrizi, jí body u obyvatel ČR nijak zvlášť nepřidává. Byť loni byla důvěra na vysokých statistický hodnotách, nyní klesáme pod průměr.

Škopková (Helena Růžičková): „To jasně vidím. Zemský ráj to bude na pohled. Budoucnost šťastná. Tři auta tady budou stát, bazén s klimatizací a telefon si necháme zavést až do maštale!“

*Upřesnění 13.-14.6. 2003 referendum o vstupu do EU – Česká republika: Volební účast 55,21 %, z toho (z 55,21 % volících): 77,33 % hlasy ANO, 22,67 % hlasy NE...

Na základě průzkumu reprezentativního vzorku české populace neziskový ústav STEM – Empirický výzkum pro demokracii na svém portálu 16. 7. 2020 napsal:

„S členstvím ČR v EU je dnes spokojeno 46 % našich občanů, což představuje pokles zhruba na úroveň roku 2017. 7 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. U občanů převládá také pocit, že ČR nemůže ovlivnit rozhodování na úrovni EU. Dvě třetiny občanů zároveň souhlasí, že pro obnovení české ekonomiky je klíčová i obnova Evropy.“

Pamatujete, jak nás lákali do EU? „Jedině v EU, jinde jsou šílenci…“

Moderátor Pavel Zuna 30. 4. 2020 na TV Nova: „Po dlouhých letech se vrátíme mezi země, mezi které jsme se vždy počítali.“ Hlas v reportáži: „1. květen. Teď se všecko mění, Česká republika se vrací do Evropy po bok Francie, Británie, Německa. Budeme žít v jednom útvaru se španělskými rybáři nebo finskými Laponci. Vstupujeme sem dobrovolně s vírou, že tady je daleko menší prostor pro nějakého dalšího šílence než kdekoliv jinde … (viz video, v čase 1 min)“ Moderátorka Daniela Charvátová: „Mnohé věci, které doteď platily, platit přestanou. Na jiné si budeme muset zvykat.“

Jaká je realita? Například brexit či to, kterak jsme si v čase koronakrize vzájemně „kradli“ roušky…

Ze zprávy STEM vyplývá, že poněkud vágní reakce EU na kovidovou pandemii způsobila, že „mírně klesla i důvěra v další mezinárodní instituce, jako je třeba NATO“.

Podíváme-li se na graf STEM zobrazující květnový názor občanů, sečteme-li procenta těch, kteří jsou s EU „spíše nespokojeni“ a „nespokojeni“, dostaneme odmítavých 54 %. „Spíše spokojeni“ a „spokojení“ v těchto dnech reprezentují zbylých 46 %; zde je pak jistě důležitý ukazatel, že s unií je vyloženě spokojených „jen“ 9 % respondentů. (Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let).

Nejméně spokojených bylo dle STEM v říjnu roku 2016, tehdy spokojenost klesla na 35 %, bylo to v důsledku migrační vlny , která navázala na vleklou hospodářskou recesi EU. STEM udává, že těsně před koronakrizí jsme byli s EU v populaci napůl spokojeni, nicméně nyní došlo k propadu na oněch 46 %. Lidově řečeno: Půlka národa má vůči EU své výhrady.

Ze zprávy STEMu také vyplývá, že Češi mají sice připomínky k EU, že se však přesto „cítí [býti]Evropany“. Poznámka (viz video níže): „13. a 14. června 2003 přišlo v referendu ke vstupu ČR do EU k urnám 53 % oprávněných voličů, a ti jednoznačně zařazení Česka do struktur Evropské unie podpořili. Pro se vyjádřilo 77 % lidí (z došlých oprávněných voličů, pozn.), [zjevných] odpůrců byla necelá pětina…“ (Zdroj TV NOVA, ČSÚ)

Jak to viděl nynější reportér Sputniku, autor tohoto článku?

V roce 2004 jsme vstoupili do Evropské unie. V onom roce jsem cestoval z Finska do Estonska. Když jsem trajektem odjížděl z Helsinek do Tallinnu, chybělo pár hodin do vstupu naší země (ČR) do EU. I když jsem měl český pas, nechali mě Finové hezky poctivě vystát o poznání delší frontu pro neevropské rezidenty, což nicméně není hlavní pikantnost, o niž bych se rád podělil se čtenáři Sputniku. Když jsem tenkrát hovořil s Finy, ať už mými známými či tamními kolegy ze studií, přistupovali ke mně jako k člověku z „východní Evropy“. Docela mě to fascinovalo, jelikož Finsko leží (byť severněji) poněkud více na východ než Česká republika. Takový byl tedy přístup EU k Čechovi, abych tak řekl s mírnou, byť pravdivou nadsázkou...

V roce 1997 jsem měl naopak možnost hostovat v Německu jako druhý houslista poloamatérského symfonického orchestru. Během konverzace s hostiteli přišla řeč na to, jaký je nyní (oficiální…) název České republiky. Němci tehdy uvažovali tak, že jim „Tschechei“ zní lépe než „Tschechien“ (Tschechische Republik) … Přiznám se, že mi „Tschechei“ zní stejně „zvláštně“ jako označení „Česko“, na které jsem si ale za ta léta již zvykl (osobně preferuji Česká republika) … Paradoxně nás doteď ve světě vnímají jako Československo.

Poměrně agilní byla dobová média, která se v letech 2003/4 snažila vyzdvihovat pozitiva EU…

TV spot podporující vstup do EU, viz video výše, líčil věc tak, že pokud se nechceme ocitnout v Asii, musíme volit vstup do EU, resp. naše členství v EU, neboť když to neuděláme, hlasujeme tím vlastně pro „komunismus“… Na TV obrazovce byly tenkrát, vzpomínám si, i daleko sugestivnější reklamy.

„Evropa si váží našich kořenů více než my sami…“ (reklama na TV NOVA) „Plavem si kam chcem, holky v Hamburku, Rotterdam – samá putyka. Rozumíš, odnikaď tě nemůžou vyhodit…Když se Ti v EU bude líbit, můžeš se tam někde i usadit.“

„Už je to tady“ (film Slunce, seno, erotika…)

Ještě zajímavější byla hláška z filmu Slunce, Seno, Erotika. Repliku pronáší postava Škopkové (Helena Růžičková): „To jasně vidím. Zemský ráj to bude na pohled. Budoucnost šťastná. Tři auta tady budou stát, bazén s klimatizací a telefon si necháme zavést až do maštale!“ Vzpomínám si na to, že jsem v TV viděl i reklamy na šťastný život českých důchodců na Riviéře. Vybavuji si, pro kontrast, ještě jinou TV reklamu, jíž bych rád zakončil tento článek. Ve spotu zní: „Mladej, vodkaď seš?“ „No já jsem teď hodně cestoval… Nepál, Indie…“ „Chtěls poznat svět, viď? Tak to se podívej na tenhle Bránik… Ta pěna, to jsou alpské ledovce. A ta barva, to jsou Zlatý písky. A takhle kamaráde, šumí Niagára. Tak vidíš, kam bys chodil? Celej svět sem přijde za tebou!“ (Braník – Pivo v každém pivu.) Nechť je tato hláška protiváhou k dobovému sdělení TV NOVA, viz výše, „že si je EU vědoma českých kořenů více než Češi sami“

Osobně rád cestuji, možnost cestování vítám, v době koronakrize mi radost dělaly některé cestovatelské básně Vítězslava Nezvala… Když jsem se ptal na cestování Stanislava Novotného, bývalého policejního prezidenta, zasnil se a řekl: „Jó, mladej, kam bys chodil. Byly doby, kdy na českém trůně seděl císař Římské říše a německého krále volívali také čeští kurfiřti…“

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

„Je to nějaká lumpárna a megapodvod.“ Prognóza SPD ohledně výsledků summitu EU vyvolala ještě horší předpovědi
Skončení druhého dne summitu evropských lídru: ČR vyjednala nejvyšší nárůst peněz z celé EU, uvedl Babiš
Analytik vysvětlil, proč EU nechce obětovat Nord Stream 2
Štítky:
názor, ČR, EU
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář